Odpověď na příspěvek uživatele drvodelkafialova z 31.01.2025, 10:19:04
Ale vůbec, zaroste to vrbama, ty rostou rychle a všechno ostatní udusí, taky už to sleduju víc jak deset let, bývaly tu olše, habry, duby, teď jen vrby, nic jiného nemá šanci.
Bývalý výcvikový prostor Brdy, Šumava, Českosaské Švýcarsko….Obrovská území s pár lidma.
No, zrovna Brdy bych řekla, že vhodný moc nejsou, a Českosaské Švýcarsko asi taky ne, tam by se lužní les těžko někde vytvořil. A nebojím se, že kdyby to šlo, tak by tam už dávno byl. 😀
Rozhodně tuhle schopnost nemají všechny stromy které zajišťují diverzitu flóry ale i fauny v dané oblasti. Jejich likvidaci dojde k vytvoření vrbovych monokultur a následnému odstěhování bobra do jiných oblastí. Na vrbové monokultuře bobr dlouho vegetovat nebude, už jen proto, že vrbove proutky nestačí k prehrazení potoků a řek.
Obnova takto zničených biotopů trvá desítky let. V mnoha případech mohou být nevratné. Třeba vymizeni některý živočichů a rostlin změnou životních podmínek.
Tak já po bobrovi v sousedství toužím, máme pod domem, na pastvinách potok, stromů hromadu, mohlo by se mu tam líbit a nic. I jsme si loni s žínkou psaly, že jejího bobra vyměním za naše lišky, jeleny jezevce a tak. Nakonec jsme ztroskotaly na logistice( ne, samozřejmě myšleno s nadhledem.) Ale myslím vážně, že po bobrovi, blízko, toužím. Víc paseky než jeleni a psíci mývalovití neudělají. Nedávno mi, ale svitla naděje, jedu takhle po silnici, cca 14km daleko od mého bydliště a kousek od svodidla co nevidím, 2 typicky ohlodané stromy, co vedou kolem potoka. Byla jsem z toho v euforii, asi nám ho přinesly povodně. Teď ho jen nanavigovat na náš pozemek, abychom o mohli uchránit před lidskou záští.
Odpověď na příspěvek uživatele Dublinbarzoj z 31.01.2025, 13:37:52
Víte proč bobr tvoří přehrady? Aby se v klidu a nerušeně dostal k potravnim zdrojům. V reálu je to tak, že porazí stromy kousek od vody a stavbou hrází dostává vodu dal a dal tak dlouho dokud je co kácet. Takže není problém jenomu páru zaplavit desítky v divočině i stovky hektarů. Kvůli tomu byl vyhuben. Dřív nebyly potraviny v marketech ale jedlo se to co bylo vyprodukovano v místě.Pod vodou a v mocalu se hospodaří blbě
Odpověď na příspěvek uživatele Dublinbarzoj z 31.01.2025, 14:12:11
No ono jako když najdete prvních pár okousaných stromů a k tomu bobří hrad, ,tak to je nadšení, za 10 let, když máte stojatou vodu plnou komárů u baráku a kam oko dohlédne jen měsíční krajina s pár hnijícími kmeny, protože co nepokácí bobr, to podmáčený popadá samo, tak vás nadšení přejde.
Nemyslím si, každý rok řešíme problémy a škody, co nám způsobují lišky, srny a jeleni, draví ptáci, potvory mývalovitý,a mnoho dalších, ale byli tady první. Stejně je mám ráda. Víc škody na pastvinách nedělají prasata nebo dobytek nezodpovědných majitelů - když ten potok rozšlapou v bažinu, chytrý lidi jim nedají napít, případně čtyřkolkáři a těžaři.
Odpověď na příspěvek uživatele Anonymní z 31.01.2025, 14:08:01
Dvě poznámky do diskuse. Výška hladiny a tím i rozlévání vody do krajiny se dá velice jednoduše regulovat. Stačí k tomu dostatečně dlouhá trubka. Při porušení hráze bobr reaguje na zurčení vody. Pokud se tedy hrází protáhne v potřebné výšce dostatečně dlouhá trubka, tak si to bobr s narušením hráze nespojí a neucpává ji. Pak tu někdo psal o oplocení stromů v Mnichově. Několikrat jsem zaregistroval stížnosti, že v Lednickém areálu bobr kácí vzácné dřeviny. Vždy jsem si říkal , proč ty stromy něčím bytelným neohradí, extra vysoký by to přeci být nemuselo, jenom bobruodolný. Všechno jde, když se chce a použije hlava.
A ještě. Ano, bobr krajinu zaplaví. Jezero, bažina se postupně zanese, vznikne tam úrodná niva se spoustou pastvy pro zvěř ta časem znovu zaroste lesem, kterým protéká říčka. No a pak se tam zase třeba nastěhuji bobři… a tak stále dokola. Jenom to netrvá v letech, ale v lidských generacích. Stejně jako přirozená obnova a druhová obměna lesa.
Ladd 👏. Možná bych ještě zmínil že během celého svého postupného vývoje poskytuje taková malá přirozená lokalita nespočet příležitostí pro mnoho druhů hmyzu, obojživelníků, plazů, ptáků i savců k životu. Respektování přirozené obměny a vývoje krajiny bezesporu přispívá k zachování druhové pestrosti daleko víc než kolonky v citesu. Bohužel si však širší pohled na celou problematiku uvědomuje velice malá skupina lidí ač, jak předpokládám, všichni chtějí to samé, krásnou vysněnou přírodu aniž by ovšem měli potuchy jak taková příroda vlastně vypadá protože jí nikdy ani neviděli natož pak pochopili.
Biotop jsem si vytvořila v zahradě a na ten mi nikdo nešahá, neovlivňuje, maximálně tak já a sucho..ale tak by to bohužel bylo i v krajině. Já řeším bobra uprostřed vesnice, maximálně mezi dvěma, které máme spojené. Tam nic takového, co pisujete nikdo nevytvoří. Nejsou podmínky, prostor, tu jsou baráky jeden na druhém a totéž humna. V tom málu volného prostoru je vtěsnaný potok. Sic zregulovaný, narovnaný se splavy, ale naštěstí ne betonová stoka. Takže prostor pro stromy kolem je, než se do toho vložil krom okolobydlících…i bobr.
Odpověď na příspěvek uživatele lesnizinka z 01.02.2025, 10:17:46
Když už se nastěhoval do vesnice.Kolem těch stromů by stačily zábrany, keře ať si okusem klidně zmlazuje. Výšku vody v případné hrázi regulovat tou trubkou.
K JS. Ano máte pravdu rozdílné biotopy pro spousty různých druhů a na pár metrech. Před hrází stojatá, pod hrází proudíci.. Ještě jsem zapomněl napsat. V té Anglli, z toho bobřiho mokřadu vytékala oproti vodě, přitékající do něj, voda absolutně čistá. Takže pro raky ideál (jak je to někdo uváděl, že jim přítomnost bobrů škodí).
Odpověď na příspěvek uživatele Ladd z 31.01.2025, 21:35:52
No já teda tady chci mít i pro další generace tu naší vesnici než podmáčenou nivu s říčkou. To se fakt má dělat někde kde je na to prostor a ne tam, kde je každého půl kilometru vesnice.
A za bobří hrází u nás fakt žádná čistá voda neteče neb hned za hrází je rybník plný bahna.