Dá se říct jaká teplota přeruší matku v plodování?
Jak tu někde včera píše pan Goro, že včely přejdou na zásoby, evokuje to běžnou věc. Je to ale naopak vzácnější než to, že nepřejdou. Jde o to, že pro vč jsou v zimě vždy dostupnější zásoby na rámcích, kde sedí, než na neobsednutých rámcích hned vedle. V rámci plástu vč přejde, na vedlejší plást přes uličku jen stěží! A když tak jen silné včelstvo a jen na rámek blíž k česnu a ne naopak. Tento fakt je zvláště citelný u TS a je vlastně jedinou nevýhodou teplé stavby.
Tak to shrňme. V předjaří téměř vždy a na míře nižší než 30 cm a tudíž na 24 vždy dojde k situaci, že na rámcích, kde je plod, nejsou žádné zásoby a na vedlejších je naopak zásob dost. Jenže včelstvo na ně nedosáhne. Kraňské včelstvo ví nepřetržitě kolik má dosažitelných zásob a tomu přizpůsobuje rychlost jarního rozvoje. Plné plásty mimo dosah jako by včelstvo vůbec nemělo! V nezúženém plodišti pak včelstvo s rozvojem čeká až bude venku tak teplo, aby se mohlo přesunout přes uličku (uličky) k dalším zásobám. Z toho jasně vyplývá, že nestačí vidět, že vč zásoby má. Jde o to, zda je má v dosahu, tedy zda je může využít.
V předjaří nastává paradox, kdy vč má zásob nadbytek, ne ale ne na plástech kde sedí a kde má plod. A nemá žádnou šanci s tím něco udělat a tak stagnuje a čeká na oteplení.
Jinde jsem vysvětlil, že Rus Blinov vymyslel svojí přepážku mezi válkami ne kvůli rychlému jarnímu rozvoji, ale kvůli samoléčbě nosemy apis. My jí však využijme na rchlý jarní rozvoj a původní Blinovův efekt bude bonusem, protože jak tu nedávno dokládá pan Goro, spory NA jsou ve vč vždy a často i klinika v míře ne hned zjevné. Jen se vč nějak nerozvíjí a nemá jak říkáme jiskru.
Když jdeme komorovat, často dojde k tomu, že váháme kam vlastně dát BP, nechceme totiž včelstvo oddělit od zásob úplně. Zde je nutná určitá zkušenost a cit, dá se i říci že talent správně to vystihnout. Zde se teprve plně projeví efekt nízké Krmné Komory umístěné pod VN od 10 do 20.9. Pro vč jsou totiž zásoby dole nepřirozené a vč tudíž využívá během zimy sebemenší oteplení k tomu, aby zásoby přenášelo zezdola na místo, kde na ně umí dosáhnout a to je vždy nad zimním hroznem. Tedy nad plodem, u nízkých měr jako je 24 také vedle plodu.
Velmi polopaticky, KK pod VN od podzimu pomáhá k rychlému jarnímu rozvoji tím, že u včelstva nedochází k popsanému paradoxu. Když se navíc vč s KK pod nohama ještě po půlce února zúží, je úspěch zaručen!
Rozhodně nedoporučuji žádné jarní a předjarní podněcování, které někteří “umělci” radí a YT je takových rad plný. Někdo je motivován snahou prodat těsto a navlíkne to na zbytečné bílkovinové těsto, jiný je jen neumětel (druhý je mi milejší). Je nutné krmit dostatečně v podletí a nemuset pak zjara a v předjaří zachraňovat hladová včelstva.
Někdy (je to častěji, než je milé) dojde k tomu, že se vč dá ještě před zimou částečně vybrat TL (tichá loupež) a pak je záchrana takového vč v časném jaru nezbytná. Je nutné si to psát a takové matky likvidovat a snažit se eliminovat gen, že se vč nechají vykrádat.
