Aktuálně: 3 775 inzerátů209 072 diskuzních příspěvků18 233 uživatelů

Zúžení dvounástavkového prostoru

Tom50
Tom50 11.02.2024, 12:45:57 xxx.xxx.139.252

Následující nebude krátké. Hlavně v druhé části, kde je argumenty a historickými skutečnostmi vysvětleno, kde se vzal blud o zimování ve dvou vysokých nástavcích a důvodech, proč bylo Stranou protlačeno.

Lze v předjaří  zúžit vč sedící ve dvou nástavcích?

Došlo mi, že může být řešením co se mi několikrát stalo a sice, že když jsem zimoval ve VN, na kterém zůstala v zimě KK, což je NN se zásobami, že někdy byl plod i v KK. Vždy to byly jakési půlměsíčky plodu nad spodní loučkou několika málo rámků, obyčejně dvou (polovina až konec února). Nad tímto plodem bylo hodně zásob.

Stejná situce musí nastat i když jde o nástavky stejné výšky. Popíšu způsob řešení u SS i TS, protože je stejný. Kdo má česno uprostřed, může ho změnit na česno u strany. Právě teď je ten správný čas. U které stěny má být česno SPRÁVNĚ jsem opakovaně vysvětlil už mnohokrát.

Základem bude jinde popsaná buchta. Vysvětlil jsem už dřív, že právě kvůli výš popsanému jevu jsem před 30 lety vymyslel buchty zabírající prostor 2,5 rámku. V horním nástavku (u mě nízkém, musí ale platit i pro 24), jsem odstranil 5 rámků z jedenácti. Plodové zůstaly uprostřed, před ně a za ně přišly buchty. Tím byl prostor zmenšený na o málo víc než polovinu. Mám i buchty za jeden rámek a tak lze zmenšit prostor na 5 a i 4 rámky pokud je to potřeba. A dokonce i jen na dva s plodem, že vedle nich bude buchta nevadí, je v ní polystyren a tak je buchta teplejší než zásobní rámek. Jde jen o celkové množství zásob v úle v tom momentě. Tím je vyřešené zúžení horního prtostoru.

Dole bude plod také na 2, max 3 rámcích. Zbytek budou kolem plodu rámky suché a nebo s málo zásobami. Na krajích (u TS jen vzadu) budou rámky zásobní, kde bude zásob hodně. Spodní nástavek se zúží podobně jako horní ale s tím, že plod musí být nad sebou. A tak oba nástavky například od předsní stěny dolní rámek s hodně zásobami, pak plodové, pak zásobní, BP a zbytek zásob, nad tím podobně s tím, že stačí jen plodové, lepší by byly ještě vedele nich po jednom zásobní. Najednou je spodek zúžený na 5, max 6 rámků, hořejšek na třeba 4 a opakuju, plod musí být nad sebou. PLOD SE NESMÍ NIKDY NIJAK ROZTHNOUT! A tak velký pozor na mnohá tvrzení Jindřicha Boháče ze 70-90 let 20 století!

Z uvedeného vyplývá, že v a po polovině února lze i dvounástavkové vč zúžit na pouhých 9-10 rámků a tedy méně než jedna bedna 39x24x11. Protože dole bude víc rámků, pak stačí jen úl otevřít, vzít nahoře jednu jednorámkovou buchtu a místo ní vložit zásobní rámek.

Kdo právě dočtené pochopí, dojde mu hned celá škála možností, co by mohl a jak udělat. Já, díky zkušenosti a kdyby se u mě jednalo o stejně vysoké rámky, ze dvou beden bych udělal jednu. Tím bych měl pak následně asi desetinu práce a hlavně desetinu stresu působeného včelstvu postupným rozšiřováním během jarního rozvoje. Vše je ale u dvouprostorové varianty podmíněno pěkným počasím bez větru, nejméně 12 stupňů a logicky nesmí pršet. Výhoda jednoprostorového zimování (bez ohledu kolik neobsednutých nástavků je dole) je v tom, že lze zužovat i třeba při jen pěti stupních. Pak sice nelze zvedat rámky, nanejvýš k prvnímu plodu jen rámky přizvednout a zjistit, zda je normální plod a ne hrboplod. Nic víc + zda to má dost zásob, není v tuhle chvíli potřeba vědět! Možnost zužovat za nízké venkovní teploty ocení každý ve chvíli, když prostě pěkné počasí v daném roce nenastane - základní podmínkoíu ale je zimování jen v jedné bedně. To by ale bylo na další kapitolu. 

Totiž. “Ptáčkovci-Boháčovci” razili nezužování jako u profíků v USA (a Kamlerovci a PSNV= Boháčovi pohrobci a další naskočili přeochotně taky, asi kvůli motivaci od Strany). To je ale nepochopení - velmi eufemisticky řečeno. V USA profesionálové nevčelaří pro med, ten je otravuje a chtějí ho pokud možno nemít a nemuset vytáčet. V USA se včelaří pro platy za opylení zemědělských kultur a pak není potřeba žádný rychlý jarní rozvoj a proto tam nezužují. Případnou Nosemu apis tam zlikvidují chemicky, navíc tam nezimují a místo krmení a léčení 100% včelstev vysíří. Tedy v lepším případě je usmrtí, často je nechají uhynout hladem a nemocemi. Zjara se kupují v jižních státech Unie a v Mexiku tzv pakety, to je smetenec bez rámků s matkou. Tím osadí úly a hurá za platy za opylení - čirý byznys = průmyslové včelaření. Z uvedených, ovšem jaksi cudně zamlčovaných faktů si každý chytřejší může udělat úsudek, zda lze aplikovat západní, hlavně pak Americké způsoby včelaření i v našich podmínkách.

Bohužel se v Československu stalo, že v době od 70 do konce 80 let se tu taky prosazovalo opylování za úplatu a protože v socializmu byl případný zisk malovčelařů fuj, touha po zbohatnutí byla nejhnusnější lidskou pohnutkou, tak se vymyslely a zavedly takové postupy, aby socialistický soukromý budovatel lepších květných zítřků pokud možno neutrpěl zbohatnutí vůbec, a nebo jen malé! Komunisty jsme sice slavnostně vyhnali, ale včelaříme podle nich pořád. Tedy většina a většina sveřepě nechce nic jiného vědět, natož vyzkoušet. Vím jistě, že jen málokdo čte celé moje články. Jsou dlouhé a navíc se u nich musí myslet a mnozí, hlavně mladší, ne jen že jsou myslet líní, obávám se, že mnozí už ani nemůžou i kdyby chtěli.

To je jedna pravda. Druhá je, že Vlaška = Ligustica je jiná včela, neschopná rychlého jarního rozvoje a na zužování stejně neumí nijak reagovat. To je druhý důvod, proč se zužování u profíků všude, kde včelaří s Vlaškou nedělá. 

Ovšem hloubavějším by mělo po dočtení těchto důvodů jak je to v USA dojít, jak hloupé je tupé napodobování praktik z USA s jinou včelou, kdy nejde o med a už vůbec nejde o jarní rozvoj. Nikdo nechce tuhle pravdu takhle jasně sdělit a jen kulantně okecává, jako pan Goro, aby nikoho neurazil. Já liberálním, ultrakorektním viděním světa netrpím, se mnou se v životě taky nikdo nemazlil (eufemisticky řečeno) a tak říkám věci natvrdo jak jsou. Komu se to nelíbí a uráží to jeho zženštile křehce přecitlivělou duši, nemusí mě číst.

Uvádím jasné důvody PROČ se u nás včelaří předpotopním způsobem aby každý přemýšlivější mohl pochopit, kde dělá český soudruh včelař chybu.

Psát pro lidi lze dvojím způsobem. Nic jasně neříct a vše sdělovat mezi řádky. To je styl kde se očekává nějaký osoh a nebo je motivován touhou být milován a obdivován. Pak se lze vyjadřovat natvrdo a pak nebude autor milován a žádný osoh mu  za jeho vědomosti nehrozí. Každý může posoudit, ze kterého zdroje se může naučit víc.

Tom50
Tom50 15.02.2024, 19:00:42 xxx.xxx.139.252

Tak se podělím s dnešní zkušeností.

Vloni jsem spojil dva třicítkové oddělky, jeden z nich byl na 10 rámcích vespod a na něm druhý 9 rámků. Byly to velmi pěkné, silné oddělky, dnes zjištěná síla přezimovaného vč tomu rozhodně neodpovídá. Celé to stálo na KK 39x11x11. Vše tenkostěnné smrk 20 mm. Na vrchu dekl s 20 mm polystyrenu. Dno jednoduché silné jen 9 mm - za dobře (40% původní ceny) koupené palubky v horší kvalitě a podmet 18 mm. 

Plod byl na 3 rámcích jen v horním VN, celkem asi 6-7 dm2. Kolem a nad plodem a v ostatních rámcích nadbytek zásob, na krajních rámcích zavíčkováno až ke spodním loučkám vysokých rámků. Ve spodní bedně zásob asi polovina, ale byly i tam. KK nebyla suchá (jak by byla kdyby se zimovalo jen v jedné vysoké bedně), ponechal jsem jí. Stěží jí ale do jara vyprázdní a mě vyvstane problém co se zásobami, které jsou v rámcích, které se musí, ač ještě pěkné panenské, vyvařit. Rámky, které zažily léčení, nota bene s cukrem, mi do medníku nesmí.

Celé spojené vč jsem zmenšil na necelou jednu bednu!!!!! Je zakomorované na 7 rámcích, dva zásobní (nejtmavší) za BP. KK vespod, jak jsem již jinde vysvětlil, do ovládaného prostor nelze započítávat. Vedle plodových rámků jsme z každé strany dal rámky s méně zásobami, nadbytek zásob by brzdilo rozplodování. Ano, moc zásob je špatně. U normáolního vč by se to nestalo.

Včera jsem dělal 19 vč 5 hodin, toto jedno vč jsem dělal hodinu a tak produktivita práce nesmyslná a v životě už takovou kravinu, abych zimoval dvě vysoké bedny na sobě, neudělám. Žasnu kdo takovou ptákovinu, jako je zimování ve dvou vysokých bednách, vymyslel.

Mám zafixováno ze staré literatury a od předků, že když se před zimou spojí dvě vč, část včel vyženou a stejně se zredukují (Kraňka) na optimum, které jim vyhovuje. Bydlely jen v horní bedně, v KK ani včela a ve spodním VN bloudilo nemnoho včel a ještě ke všemu jen na prostředních rámcích. Zjevně odtud odnášely k plodu zásoby. Na to ale znamenitě slouží nízká KK a to jak u 30, tak ale i u 24. A je do jara vždy prázdná. 

Resume: 

NEEXISTUJE ŽÁDNÝ ROZUMNÝ DŮVOD ZIMOVAT VE DVOU VYSOKÝCH NÁSTAVCÍCH. Naopak si troufám tvrdit, že to je na škodu.

Michal-Š
Michal-Š 15.02.2024, 21:10:03 xxx.xxx.1.25

Tome, a jak s tím tedy na podzim naložit? 19 rámků a do bedny se jich vejde jen 10-11.

Tom50
Tom50 15.02.2024, 23:37:35 xxx.xxx.139.252
Odpověď na příspěvek uživatele Michal-Š z 15.02.2024, 21:10:03

Tohle asi nechcte číst. Musíte si k VN (asi 24) pořídit ještě NN a používat v jednom úle obojí. Je mi líto, jinak to vyřešit nejde. To samé platí o Langstrothu 1/1. Ten má výšku Nízkého Nástavku 159 a taky snad 135 a radím raději tu nižší. U české klasiky radím nikdy nejít nad 15 cm, v případě 24 bych šel do 12 cm.

Něco vám i ostatním vysvětlím. Mám nově (2 roky, Tom4 už tři roky) míru 39x11. Proč tak “blbou” míru? Protože Sedláček obohatil české úly mírou vysokou 34,7. Když jsem se ho ptal, proč proboha ne rovných 35, sdělil, že to jsou dvě 17 na sobě a mezi nima 7 mm VM. Protože nechci zavádět nové míry, proto 11. Totiž, tři na sobě + dvě VM po 8,5 mm = 347 mm. Jasně, včelí mezera je lepší jen cca 7 - 7,5, ale zaboha jsem nechtěl výšku rámku 11,1 cm, rozumíte?

Kdo má 24, radím NN vysoký 12. Jak stárnu už je mi i 15 těžký a pamatujte, že vlastní záda budete potřebovat i ve stáří. Taky proto si pořizujte úly, kde se dá včelařit na TS. Tedy úly čtvercového půdorysu. (těšte se, připravuji způsob, zatím naprosto neznámý, jak včelařit v úle Lngstroth na teplou stavbu a tedy šetřit vlastní hřbet. Vyčkejte, funguje to, jen doladím detaily)(ještě nevím zda to patentovat, ale asi to vykecám)

Navíc nízké a ultranízké nástavky jako jediné umožní získávat jednodruhové medy. A až vaše děti a přátelé ochutnají med ze špendlíklůl a třešní, patrně už budou chtít jen ten. Navíc je o něco tmavší (i panenský, já jiný med nedělám) a krystalizuje asi o 3 týdny později. Jasně, nejde pastovat. To jde bez potíží jen s řepkou. Ale to je už jiný příběh.

Michal-Š
Michal-Š 16.02.2024, 07:35:54 xxx.xxx.1.25

Tome, moje otázka byla moc stručná. Zkusím být konkrétnější. Píšete, že jste spojil dva třicítkové oddělky a nechal je zimovat na dvou VN a pod nimi ještě NN. Uspořádání do jednoho VN až na jaře. Myslel jsem, že příště byste je spojil do jednoho VN plus NN už na podzim. Mě zajímalo jaké rámky použít a co se zbytkem.

U mne je to Lang 285 + Lang 159.

Tom50
Tom50 16.02.2024, 09:02:00 xxx.xxx.139.252
Odpověď na příspěvek uživatele Michal-Š z 16.02.2024, 07:35:54

Nevím zda opět nechápu otázku špatně.

Už si nepamatuju proč jsem je nechal ve dvou VN. Mám na tyhle věci dvě univerzální výmluvy. Věk a lenost a nevím, co převážilo. Přiznám se ale, že jsem sice v tuhle dobu doufal plod v obou patrech, ale na 99,9% jsem tomu nevěřil. Patrně proto to stálo na KK, TL to mít nemohlo protože obojí byly oddělky, že jsem to původně chtěl redukovat na jednu velkou bednu a tak aby to nemělo pocit stísněnosti. Pak vč totiž část včel vyžene a má se za to, že vyhnány jsou právě dlouhověké mladušky.

Úplně nechápu otázku jaké použít rámky. No, u oddělků je to jasné, přece ty rámky, na kterých seděly. A i u KK je to jasné, protože do ní se používají rámky, které už nějak nevyhovují. Jsou poškozené z medometu, nebo byly některé zakladené. Ale protože vytáčíme “lidsky” a i N rámky drátkuji, poškozených rámků je minimum a zakladených také a tak jdou do KK často panenské plnohodnotné rámky. V tomto konkrétním případě ani jeden odd neměl svojí KK a tak pod spojené odd přišel medník s nevytočeným řepkáčem. Když bych to býval redukoval na jednu vysokou bednu už v září, dnes by byla KK prázdná nebo skoro prázdná. Tím, že spojené oddělky zasedly v horním VN, v zimě přenášely zásoby ze spodního VN a do KK pro ně nechodily. 

Mimochodem, máte sice dobrou kombinaci, ale váš NN je pro metodiku Blaník moc vysoký (je dobrý, jen je těžký) a VN je moc nízký. Vaše Jumbo má přesně stejnou plochu jako třicítka = 39x30x11 = 129 dm2 a 44,8x28,5x10 = 128 dm2 a obojí je málo. Už jsem to mnohokrát vysvětloval, zopakuju. Právě proto, že je potřeba nejméně 150 a lépe asi 155-160 dm2 jako plodiště, tak při délce rámku 39 jsou jen dvě možnosti. První udělal Ing. Řeháček tím, že zvýšil počet rámků na 13. To je nešikovné kvůli velké váze a hlavně se tím jednou pro vždy zbavil čtvercovosti a tudíž nemůže na stejném dně mít TS. Řeháčkův třináctirámkový Eurodadant má plochu 152 dm2.

Druhým pokusem je Sedláček se sice zachováním čtvercového půdosrysu, ale protože i on přišel na zákonitost Kraňky v našich podmínkách a tou je potřeba nejméně 150 dm2, musel jít do výšky. Jeho čudo 39x34,7x11 má plochu 150 dm2.

Já samosebou přišel na stejnou zákonitost taky, ale na rozdíl od pánů dávám do TL chov trubců a tím lze TL považovat za součást plodiště. Jenže celý NN 15 je zbytečně velký, má 64 dm2 a v součtu s VN 30 to je 129 + 64 = 193 dm2 a tudíž by bohatě stačilla půlka NN 15. A to je další důvod toho, že jsem zavedl NN vysoký pouze 11 cm.

Není bez zajímavosti, že dvě bedny Tachováku mají 162 dm2 a to je naprosto optimální. Jenže Tachovák má jen vysoké rámky a ty nefungují stejně jako vysoké s nízkými (jindy a jinde mnou vysvětleno - na přání zopakuju). Navíc je ničemně nečtvercový, tudíž pouze SS a tak převládl kvadrát s plochou 103 dm2 a dva na sobě mají nesmyslných 206 dm2! Proto tvrdím, že jedna bedna 39x24x11 je pro plodiště málo, dvě bedny moc.

Ale pozor pro čtyřiadvacítkáře. Součet VN 24 + NN 15 je 167 a to je jen těsně nad optimem! Ovšem při NN 12 což je půlka čtyřiadvacítky s plochou 51 dm2 je pak složené plodiště naprosto ideální, má 154 dm2. Ovšem přesvědčit čtyřiadvacítkáře k malým rámkům v jednom úle s velkými je v ČR nemožné. K jejich škodě, inu kdo chce kam…

Poslední souvislost. Jeden můj kamarád má neteř na jakémsi zemědělském úřadě pro malorolníky. Mnozí zemědělci jsou také včelaři a slečně si postěžují na úhyny. Dostala za úkol zeptat se každého na rámkovou míru. Vždy je to 24. Když jsem tohle napsal provozovateli grantového systému monitorace úhynů, proč se nezjšťuje v jakém úle je nejvíc úhynů, odpověděl mi, že je to program mezinárodní a tudíž to zjišťovat nejde. Já za tím vidím něco jiného, ale nemůžu nic dokázat a tak nemůžu nic tvrdit. Vsadil bych se ale, že nejvíc úhynů je na míře 24. A ne proto, že je to nejrozšířenější míra, pokud by se to zjišťovalo v %, teprve pak bychom viděli. Ovšem mazaní autoři nikdy nechtějí urazit nikoho tím, že má blbou míru (moderní v roce 1904 a vhodnou pro úplně jinou včelu) a tak se o tom cudně mlčí.

Už mám vč na míře originál Dadant-Blatt a letos si pořídím i Lang, jenže Superjumbo vysoké 32,5 (to je už nepříjemně vyšší než 30, jindy a jinde jsem vysvětlil, proč je míra vyšší než 30 pro K v našich podmínkách špatná). To má plochu 146 dm2 a to se už blíží 150 dm2. Úl ale umožní mít víc než 10 rámků, dokonce až 12, o tom ale někdy příště. Ono je dle mých zkušeností i 150 dm2 málo a lepší je asi 160 dm2 pro co nejméně problémový chov včel s minimem rojení a nejmenší mírou práce na kilo medu. I o tom až někdy příště.


Přispět do diskuze
neregistrovaný
Nepřihlášený uživatel
Jméno:
Text příspěvku:
Youtube video:
Vložte odkaz na Youtube video.
Fotografie:
Vkládejte maximálně 20 fotografií ve formátu JPG, PNG nebo GIF. Maximální velikost jedné fotografie je 20 MB.