Někteří začátečníci se úplně neorientují a tápou v názvosloví a pojmech. Pokusím se stručně vysvětlit oč jde.
Uvedené platí jen pro nás a od nás na východ, Západ nepochopitelně jako délku rámku udává délku horní loučky (HL) i s oušky.
Ustálilo se vždy nejprve udávat šířku (délku) rámku, druhý údaj je výška a nikdy naopak, potom by nikdo nikomu nerozuměl a je nutné to takto dodržovat. Potom je každému ihned jasné o jakou míru jde.
Míry širokonízké. Je to vždy bez oušek rámku a včetně dříví, prostě vnější rozměry. Příklad. Jestli by někdo napsal 24x39, znamenalo by to míru úzkovysokou, tedy rámek by byl dlouhý jen 24, ale na výšku by měl 39 cm.
U nás rozlišujeme tři základní systémy.
Nejrozšířenější je nepochybně systém pouze vysokých rámků - VN systém a je zde ve zkratce slov Vysoký Nástavek a to i když by někdo mohl mít ještě zadovák, vysouvací zadovák, nebo univerzál. Pro plod i med se používají stejné rámky. To umožňuje krajně zastaralý systém převěšování plodu a ten zase vyžaduje použití mateří mřížky a ta zase často vede až ke ztrátě 50% možného medného výnosu. Přes to, že je to systém 40 let překonaný, bohužel se jej stále drží drtivá většina a to i tehdy, kdy přímo nepřevěšuje plod, ale za plodiště jsou považovány například 2 VN 24 a používá se jejich rotace. To je snad ještě pracnější než převěšování, rozhodně je to fyzicky náročnější (rotace nástavků).
Druhý je NN systém, kde jsou v úle jen nízké rámky. Původně česká odb. lit. brala jako nízký rámek výšku do 17 cm (Boháč, Ptáček), po zavedení Langstrothu se za nízký nástavek považuje i výška 18,5 cm =3/4 . Jedná se vždy o rotaci nástavků a i když jsou NN lehčí než VN, vždy je to fyzicky nesmírně náročné a může to zanechávat trvalé následky na páteři včelařů. To je systém pro Americké velkoprovozy, kde pracují jen mladí zdraví nádeníci, kteří se nedokázali uplatnit jinde.
Třetí, ve světě nejrozšířenějí, ale v ČR nejméně rozšířený, je systém kombinovaný, dovolil jsem si jej nazvat Dadantsystém. Jde vždy o kombinaci jednoho VN pro plod a libovolného počtu NN pro med. Původně byl tento systém v úle originál Dadant-Blatt, ovšem kvůli výhodnsti vzniklo, hlavně v USA, mnoho úlů systému Dadant, ale v rámci Langstrothovy míry. Ta ale nezná výšku rámku 30 cm jak vyplyne dále. Ovšem ukázalo se, že výška 30 cm je nejvýhodnější, ani 28,5 a ani 32,5, ale musí to být 30 cm. Případně někdy jinde vysvětlím proč tomu tak je.
Nejběžnější L kombinace (systém dadant, ne úl Dadant) je Jumbo 44,8x28,5x10 a k tomu některý ze tří NN tohoto úlu. Superjumbo je pak vysoké 32,5 cm a je málo rozšířené. Existují i Langy s jiným počtem rámků než 10, vždy to jsou marginální odchylky.
Původní Dadant-Blat má míru 43,5x30x12 a tedy je dvanáctirámkový.
Míry úzkovysoké jsou bagatelní a v civilizovaném světě se už dlouho nepoužívají.
Ještě přidám jak se počítá plástová plocha. Vždy se uvádí jednostranně a vždy i se dřívím. To tedy není sice přesné, ale osvědčilo se jako pouze poměrný údaj pro praktika a ne vědce, který laboruje s pár buňkami na rámek.
Příklad. Výpočet plochy jednoho čtvercového VN 24, což je úplně nejběžnější úl v ČR:
Při délce rámku 39 je úl čtvercový tehdy, když má 11 rámků. Míra 37 umožní pouze 10 rámků a 43,5 cm dlouhý rámek originál Dadant-Blatt má pak 12 rámků v jednom nástavku. Langstroth by s délkou 44,8 jako čtvercový být nemohl, na 12 rámků je moc velký, na 13 moc malý.
Rámek má být vždy 35 cm osově, Optimal musí mít, aby byl čtvercový, rámky široké 38 mm (protože má rámky dlouhé 42 cm) a to není dobré kvůli tendenci vlhčího medu než při rozteči 35 mm. Mezerníkový rámek by měl tedy mít nejlépe 25 mm + 10 mm mezerník, pleckaté rámky zásadně neradím. Kombinovat oba systémy v jednom úle nelze.
A konečně tedy plocha VN 39x24x11. Počítáme to vždy v dm aby výsledek vyšel v dm2.
3,9 x 2,4 = 9,4 dm2, 11 rámků má pak 9,36 x 11 = 103 dm2
Pro zajímavost a chytřejším by mělo dojít, proč nebylo potřeba zavádět nejběžnější Langstroth 1/1 = 44,8x23,2x10
4,48 x 23,2 = 10,4 dm, 10 rámků v nástavku má tedy 104 dm2
Lang je tedy úplně stejný, má ale jen nevýhody = NENÍ ČTVERCOVÝ.
Proč odmítám plecka? Kvůli láci přířezů a obtížné amatérské vyrobitelnosti. V neposlední řadě, i když na to včelař má, plecka jsou neekologická, protože potřebují o hodně víc dříví. Na stom totiž čekáme nejméně 80 let a ničíme si svoje stromy, mezerník je za zlomek ceny z ropy od momentálních kámošů habakuků a nebo nekámošů mužiků hned.