Dobré do kuřáku části rostlin čeledi Cannabis, radost ze včelaření se zvyšuje cim větší mají obsah THC
https://www.facebook.com/Humor365dni/videos/1059678375068050/
Lepší otázka by byla, co v něm nespalovat. Tím začnu.
Někdo do kuřáku dává znečištěné oškrabky propolisu. Kouř příjemně voní a je těžce karcinogenní. Pamatuju si to ze starých překladů z článku nějaké sovětské soudružky. Psala, že ve stepích je troud neřešitelný problém. Na strůpky se u nich používalo staré plátno nebo jutovina. Tyto textilie, ač silně zapropolisované, časem spouchnou a musí se vyřadit a že je tehdejší včelaři s oblibou používali do kuřáku. Vyvětlovala dvě negativní věci, jednu z nich si málokdo uvědomí. Když doutná vosk a propolis = karcinogeny. Ale jak to působí na včely? Včely, když ucítí nějaký kouř, OK, zbystří a vnímají poplach jako že někde hoří a nějak je to vzruší. Jestli ale v kouři ucítí pach hořících včelích produktů, nastane panika, protože je jasné, že nehoří jen někde, ale že hoří u nich doma!
Do jaké míry je druhý předpoklad pravdivý netuším, logiku ale má.
Používejme jen troud a nikdy ne z jehličnanů a nikdy ne zrzavou drobivou hnilobu z dubu, případně dalších dřevin. Silně čpí, až nensesitelně do očí. Nejlepší je práchno je z lípy, vrby, osiky nebo jiného topolu. Dobré je bílé práchno z jírovce nebo habru. Ovšem všem kraluje bříza. To je náš nejléčivější strom a velmi léčivé je na ní úplně všechno. Nedávno se tu někde zmínil pan Gopro pilinéch břízy v souvislosti s plísněmi a pozitivními látkami z nich pro včely.
S velkou oblibou používám v kuřáku houby. Březovou kůrou se kuřák skvěle zatápí, ta velmi příjemně voní a na mě to dělá dojem, že to snad voní i včelám, nebo je to aspoň tolik nevyblázní. Hodně věřím na něco léčivého v kouři břízy. Ale k těm houbám.
Na bříze žije březovník obecný. Plodnice je zrzavo smetanová a uvnitř sněhobílá. Snadno se zasyrova nakrájí na kostky velikosti asi palce a snadno se suší. Když se do každého kuřáku dá kousek, déle to vydrží, kouř nečpí a svým způsobem když nevoní, tak určitě nesmrdí. Myslím, že koncetrovaná léčivost stromu je právě v tom kouři.
https://cs.wikipedia.org/wiki/B%C5%99ezovn%C3%ADk_obecn%C3%BD
Další houbou, na dobu hoření a mnnožství nečpivého kouře ještě lepší než březovník je troudnatec kopytovitý. Ten nadělit je už obtížnější, opatrně sekerou to jde. Skvěle fungují, po důkladném vysušení i jiné troudnatce.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Troudnatec_kopytovit%C3%BD
Další houbou, kterou používám je lesklokorka lesklá (i běžnější jehličnanová, obě léčivé), často se najde přestárlá a odumřelá outkovka pestrá, opět vysoce léčivá houba. Samosebou lze použít i jiné outkovky.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Lesklokorka_leskl%C3%A1
https://cs.wikipedia.org/wiki/Outkovka_pestr%C3%A1
Jen troud a houbu z akátu neradím, akát je celý velmi jedovatý. Mimochodem ač je to nejtrvanlivější, tvrdé a velmi pružné dřevo, nepoužívá se na násady a topůrka právě proto, že “pálí” do dlaní - způsobuje reakci jenom dotekem holých rukou.
Vyjádřil jsem se rozpačitě k pelyňku, kor k lihovému výluhu. Tvrdím, že kouř vyjmenovaných hub nemůže neobsahovat léčivé látky a použití hub v kuřáku je nesrovnatelně jednodušší a pohodlnější. A stejně jako upelyňku, když houby u včel v kouři neléčí, určitě neškodí víc, než troud ze dřevin. Mě se to osvědčilo a vlastně vždy mám v kuřáku kousek některé z hub, březovou kůru vždycky. Tlustá březová kůra ale sama nehoří. Třeba lesklokorky (Wiki píše jak je vzácná, já tu mám lesklokorku jehličnanovou celkem běžně) se na jednom pařezu najde taky 5 a víc kilo.
Co neradila Ruska a neradím ani já je papír, už vůbec barevný nebo potištěný. Sice proložky od vajec či od nějakého ovoce používám. Ale je mi 68 let a tak to už tak moc neřeším. Mám to ale jen na rychlé zakouření na chvilku - pořád se to opatří snáz než troud a houby a rychle ser to zapálí. Mladším ale rozhodně papírovinu neradím. Úplně nejhorší je hobra.
Kdyby někdo našel čagu, je to velmi vzácná houba (hostí jí asi jedna z tisíce bříz), tu rozhodně do kuřáku nedávejte! Česky se jmenuje rezavec šikmý, jinak Čaga sibiřská.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Rezavec_%C5%A1ikm%C3%BD
Přidám příhodu o stupiditě lidí. Věděl jsem nedaleko včel o bříze s čagou. Ta na bžíze parazituje roky a lze tudíž na jednu ŽIVOU břízu pro čagu chodit třeba 20 let, bříza i s houbou roste, mohutní a i houby je tedy rok od roku víc. Ač je kolem této “mojí” napadené břízy v okruhu 50 metrů asi 30 jiných bříz, nějaký de.il uříznul jen tu jedinou. To je logika přimitiva, který když chce třešně, motorovkou porazí strom aby nemusel lézt po žebříku. Moje čaga byla metr od země až do výše očí. Je pryč. Kdo ví, zda se mi podaří ještě někdy čagu najít…
