Odpověď na příspěvek uživatele Verun z 05.02.2024, 23:58:42
to už je pro mě trochu akademická diskuze 😀 protože mým koním je to srdečně jedno,jak to nazveme… Jak píše výše Kallisto,u nás se může komunikovat,pokud kůň neohrožuje,nevidím důvod něco hrotit. Pokud jsme u mladého koně byly ve fázi výcviku,tam ta tušírka byla určitě inzenzivnější a více jsem trvala na pravidlech,u starších koních už mi to vyvolá jen pousmání,že teda se nudí,tak hrabe a popohání mě jít něco dělat…
Já teda jsem asi exot, ale já bych to koně neodnaučovala. Mám ráda, když se mnou můj kůň komunikuje. A tím hrábnutím, mi něco říká. Pokud nedělá něco, čím je nebezpečný mě nebo okolí, tak koně netrestám. Já všeobecně nemám ráda takové ty vypnuté koně a koně, kteří jsou “trestáni” = opravováni, za každé ukročení na uvazišti. Můj kůň si může ukročit, otočit se po něčem atd…
Chvála Bohu na Nebesiach, že takých ľudí je stále viac.
Odpověď na příspěvek uživatele Verun z 04.02.2024, 09:47:59
Ja nie, ale cvakli mi zo 20 RTG snímkov než odchádzala ako 16 ročná zo školy preč, posudzovali to ľudia, čo tomu rozumejú, ani len chrupavky nemala skostnatené. Ale to je muránsky norik, kopytá má pevné a vždy mala, občas na hnusný kamenistý terén, keď bola na leto preč sa nakula na predky.
Ale videla som kone, ktoré si pri silných bolestiach zbrúsili špice kopýt do rovnej hrany, aj Linine ryšavé dieťa-génius to dokázal, ten hrabal pri kŕmení už od útleho veku ako matka- zdravím efe 😀 ktorá neustále vkladá nohy do hocičoho, kde je voda, okrem iného, tak po kastrácii, na klinike, keďže mal krmivo nie vo vedre na lúke, ale ho mal v žľabe a pod nohami nie trávu, ale podlahu z betónu a na nej slamu, tak si hrabaním kopytá zbrúsil do krvi, že mu potom bolo nutné na to dať tmel, ale ten mal kopytá ako z papiera.
to už je pro mě trochu akademická diskuze 😀 protože mým koním je to srdečně jedno,jak to nazveme… Jak píše výše Kallisto,u nás se může komunikovat,pokud kůň neohrožuje,nevidím důvod něco hrotit. Pokud jsme u mladého koně byly ve fázi výcviku,tam ta tušírka byla určitě inzenzivnější a více jsem trvala na pravidlech,u starších koních už mi to vyvolá jen pousmání,že teda se nudí,tak hrabe a popohání mě jít něco dělat…
Ale dyť jo, nestavím si kobylu do latě a když zvýším hlas už to musí být …a koně by měli být ovladatelní na hlas a pomůcky ze sedla, protože je opravdu nepřepereme.
Ale je dobré vědět jak to funguje, když je majitel rád, že koně komunikují.
Díky za podnětnou diskuzi, od každého jsem si vzala něco. Mé důvody, proč nechci, aby kůň hrabal - nezpevněná půda u úvaziště. Vytváří tam kráter. Podmínky jsou do jisté míry polní a lepší nebudou.
