Aktuálně: 3 780 inzerátů209 112 diskuzních příspěvků18 233 uživatelů

Nosema ceranae

tom4
tom4 29.01.2024, 14:28:59 xxx.xxx.89.132

Jak už dříve psal Tom50, postihlo mne loni poměrně velké procento úhynů. Včely se vytratily z úlů a ačkoli byly , podle mě, ve skvělé kondici na podzim, na Nový rok dokonce prolet, v půli ledna byly úly prázdné a ani křídlo, jen skoro všechny zásoby. Při pátrání po příčině jsme se snažili zohlednit kdeco, druh-tedy původ včely, zda se jednalo o roj či nikoli atd. atd. Aby to nebylo málo vynechal jsem na části včel nejen letní Gabon, ale na další části i fumigaci. Nicméně-hynulo to léčené i neléčené, spíš roje než kmenové, atd. atd. Žádný přesný vzorec jsem  z toho nedokázal vydedukovat. 

Ale- a to píšu úplně otevřeně, nedá se vyloučit Nosema . Ne ta známá, co ji lze ovlivnit v předjaří zúženíma teplem, ale relativně nová , Nosema ceranae. Kdo o ní něco ví, odpustí mi stručnost, kdo ne, ve vlastním zájmu ať si o ní přečte aspoň to , co píše Wiki. Uvedu jen toto-po nakažení hyne včelstvo během 8-10 dnů, včely vylétají umřít ven z úlu  výsledkem máme prázdný úl a spousta zásob. Toto onemocnění je houbového původu a co jej spouští či ovlivňuje se zatím moc neví. Snad jen, že příznaky a důsledky jsou velmi podobné , jako při CCD, tedy kolapsu včelstva. Při všeobecně známém postupu Svazu a jeho tažení proti VD, nemůžeme očekávat jakoukoli pomoc , resp. vyšetření vzorků na NC. Nezbývá peněz, neboť dle vyjádření ministra zdravotnictví je sběr a vyhodnocení zimní měli zásadní a mor , či nedejbože další vyšetření jsou jen a jen na nás.To, že když náhodou  budete mít v měli VD v počtu víc než malém, nebudete mít možnost letos použít M1AER, protože jej Dol stahuje z trhu, zřejmě jim tam nečeho ukáplo víc, s tímto systémem ani nehlo. No, kapři si rybním nevypustí, že ano ?  Stejně tak s NC Vám Svaz nijak nepomůže Snad nám zbývá zakoupit mikroskop a ev. příčinu zkusit zjistit sami. Připomínám jen, že velmi dobrých výsledků při ošetřování včelstev má MUDr. Šumera a jeho metoda pokapu včelstev výluhem z pelyňku.Jednoduché, dostupné a zdá se, že i proti NC účinné.Svaz zatím nepřišel s ničím, pokud vím

Michal-Š
Michal-Š 29.01.2024, 15:37:11 xxx.xxx.3.24

Tome, použil jsi zásoby po padlých včelách? MVDr. Klíma mluvil ve své on-line přednášce o úhynech, že to není problém, protože viry nepřežijí bez svého hostitele. Co ale houba NC?

tom4
tom4 29.01.2024, 16:36:44 xxx.xxx.89.132

Z pelyňku se udělá lihový výluh a poté naředí cukrem. Přesné dávkování nemohu zveřejnit bez výslovného souhlasu MUDr. Šumery, požádám jej o souhlas hned dnes, pokud by byl zájem

Tom50
Tom50 29.01.2024, 18:33:07 xxx.xxx.139.252
Odpověď na příspěvek uživatele tom4 z 29.01.2024, 16:36:44

Zájem by měl být enormní, nenapadlo by mě o tom pochybovat a pánovi bych volal hned.

O NC je toho na Wiki málo, skoro nic. O moc lepší to není ani v odkazu BG, kde odborné slátaniny nikdo z běžných včelařů nemá šanci chápat a srozumitelná je až poslední věta, že kyseliny a pelyněk. U pelyňku taky ani muk o koncentraci a kyseliny jsou pro mě nepřijatelné, naopak, ty oslabují včely a ty pak snáz podléhají nákazám. 

Podstatné se nikde nepíše a tedy, zda to kosí vč i v zimě. Moje povědomost je, že prostě NA ničí teplo, NC naopak teplo urychluje a že v chladu úhyny nehrozí.

Jak dochází k nákaze? Cenná bude jen ta práce, která jasně sdělí, že pokud včelař udělá to, to a tamto, pak má šanci se nákaze vyhnout a naopak, že při těch a oněch praktikách je riziko napadení jeho vč velké.

Proč se ohrazuju. Když jsem byl mladý dělal se z moru strašák a tvrdilo se (doktor Peroutka v televizi), že stačí aby spory obsahující med z dovozu z ciziny panička spotřebovala v domácnosti a vyhodila sklenici od medu do popelnice. Tam sklenici najdou včely, olížou zbytky infikovaného medu a majitel těch včel přijde o včely na mor. Později se ukázalo, že je to nesmysl a dnes už se ví, že musí dojít k masivnímu napadení a ví se přesně jak masivnímu. A ví se, že při dodržení určitých zásad ke klinickému projevu moru ve vč nedojde a to ani když jsou poměrně velká množství bacilů ve včelstvu přítomná. Polopatě, pokud neuděláme včelám něco zlého a neoslabíme jejich odolnost, vč se ubrání a včelař nic ani neví.

Analogicky tudíž soudím, že bude záležet na více faktorech a vsázel bych na to, co roky tvrdím = neudělat nikdy nic svým včelám, co by jim i jen teoreticky mohlo působit nějaký stres. V jeho důsledku pak došlo k oslabení přirozené odolnosti nejenom včel, ale platit to bude u jakéhokoli organizmu. Kdyby tomu tak nebylo, už by na světě nebylo nic živého. Ani ti mikrobi, když by neměli hostitele.

Pelyněk mi přijde na úrovni modliteb a zaříkávání.

drvodelkafialova
drvodelkafialova 29.01.2024, 18:51:41 xxx:xxx.6964:2bc5

Já na bylinky věřím. Lecos se s nimi dá vyléčit. Jenže u všech bylin, je problém s obsahem účinné látky, protože obsah  nebo řekněme složení se mění, podle toho, kde rostlina narostla a taky podle toho v jaké fázi růstu ji utrhnete a použijete.  Jiný obsah drogy má třeba před květem, jiný po odkvětu. Některé účinné látky se ztratí sušením atd, atd.

Já v tomhle nemám žádné hluboké vědomosti, je to ohromně zajímavé a ještě víc složité. Nicméně, pokud na viry mohou zabírat přípravky z hub, proč by nemohl zabrat pelyněk.  Minimálně neuškodí.

Tom50
Tom50 29.01.2024, 19:10:17 xxx.xxx.139.252
Odpověď na příspěvek uživatele drvodelkafialova z 29.01.2024, 18:51:41

Kolik máte vč? Já v létě s oddělky skoro 60. Pak si hodně rozmýšlím dělat něco, co možná není vůbec účinné a nebo se účinek velmi blíží tomu zaříkávání a čarování. U zaříkávadel odpadá shánění otepí pelyňku pravého (snad nejde o černobýl) na jedné straně a vaření kotlů vody a nebo shánění špiritusu na lihové výluhy.

Na rozdíl od pelyňku na houby bych věřil, na některé, tisíc krát víc!

goro
goro 29.01.2024, 19:48:55 xxx.xxx.46.153

v Dymáku 3/2023 MuDr. Šumera vysvetlil svoj názor a skúsenosti s pelynkom a informoval o skupine včelárov, ktorí ju proti úhynom používajú.. opiera sa o to že “v  roce 2015 byla udělena Nobelova cena za objev mimořádných účinků artemisininu na léčení malarie. Protože i v současné době umírá ročně přes půl milionu lidí na tuto chorobu, stoupl zájem výzkumníků o artemisinin a z jejich prací vyplynulo, že je účinný na řadu dalších bakterii, prvoků, plísní i hub. A do této kategorie NC patří. Artemisinin je obsažen v pelyňku (palina) a je rozpustný pouze v alkoholu.”  aj v tohtoročnom Dymáku č.2/24 vyzýva včelárov aby sa zapojili do pokusov a každému z nich poskytne recept…

ja som zatiaľ necítil potrebu zachraňovať včelstva týmto postupom…

ale k Noseme som spracoval nejaký komentár a neviem či som ho už aj nedával, ale opakovanie je matka múdrosti…

Čo je to Nosema ceranae? Nozémová nákaza včiel je choroba dospelých včiel a nie je zaradená medzi nebezpečné nákazy hoci patrí medzi najrozšírenejšie choroby včiel. Choroba bola pozorovaná od druhej polovici 19. storočia, no až Zander v roku 1909 poukázal na malé oválne telieska v epiteliálnych bunkách žalúdka včiel, ktoré sú pôvodcami hnačkovania včiel. Pôvodcu choroby nazval Nosema apis.

 K nakazeniu dochádza alimentárnou cestou, v žalúdku sa zo spór uvoľnia zárodky, ktoré napádajú epitelové bunky tráviaceho traktu a dochádza k nedokonalému tráveniu s nedostatočným využitím živín, hlavne bielkovín a cukrov. Nedokonalým trávením vznikne množstvo nestrávených zvyškov, ktoré sa hromadia vo výkalových vakoch a spôsobujú hnačku včiel – predčasné vyprázdňovanie vo vnútri úľa. Výkaly sú sladké, včely ich sajú, vzájomne sa čistia a tak sa choroba rýchlo prenáša na ďalšie včely. Postihnuté včely majú zväčšené bruško a predčasne hynú. Matkám postihnutých nozemovou nákazou atrofujú vaječníky. Nosema apis bola v 20 storočí najrozšírenejšia choroba včely (za ČSSR boli spóry nozemy približne v 50% včelstiev) ale zato rodiny nemizli ani nehynuli. Proste chovali sa slabšie rodiny, na zimu sa včelstvá zužovali, aby nebol problém na jar choré včelstvo utepľovať priehradkami „na plod“. Silnejšie včelstvo sa dokázalo "uhriať" samé, slabému sa týmto výrazne pomohlo! Prevencia totiž je práve zvýšenie teploty v chumáči. Včelár okrem zúženia/uteplenia pomôže včelám voči apis zozbieraním a spálením mŕtvych a chorých včiel, správna výživa, čistenie a dezinfekcia úľov, pravidelná obmena diela a dobrá zoohygienická starostlivosť. 

Teda ak naše včely ohrozuje nosema, tak to nebude nosema apis, s tou včely aj včelári vedia žiť! Nový druh skupiny nosemy (Nosema ceranae) objavil v r. 1996 švédsky prof. Ingmar Fries v Číne. Druhové meno bolo vytvorené podľa hostiteľa - včely východnej (Apis cerana). Malo sa za to, že cudzopasník postihuje iba druh Apis cerana. No v roku 2005 bol na Taiwane parazit objavený aj v tele včely medonosnej. V rovnakom roku ohlásil Dr. Mariano Higes aj v Španielsku nález na včele medonosnej. V roku 2006 bol výskyt Nosemy ceranae už potvrdený aj vo Francúzsku, Nemecku a Švajčiarsku. Štúdium druhu Nosema ceranae nebolo doposiaľ ukončené. Dá sa však už konštatovať, že biológia parazita sa príliš nelíši od životných prejavov Nosema apis. Nápadný rozdiel možno pozorovať ale v klinike tejto choroby včiel. U Nosema ceranae je priebeh ochorenia oveľa rýchlejší, včely hynú po 8 dňoch od silného prepuknutia choroby. Choroba nie je sprevádzaná hnačkou, ani malátnymi pohybmi včiel, ako je to u Nosema apis. Nakazené včely hynú väčšinou mimo úľa. Včelstvo postupne slabne, až zostane prázdny úľ. 

Prípadná súvislosť medzi nákazou Nosema ceranae a javom CCD (Colony collaps disorder – symptóm zrútenia včelstva) je predmetom pokračujúceho výskumu. V posledných rokoch v mnohých krajinách sveta upozorňujú na väčší výskyt Nosema ceranae v porovnaní s výskytom Nosema apis vo vzorkách uhynutých včiel, čo napovedá, že v budúcnosti sa dá očakávať oveľa väčší problém v porovnaní s predchádzajúcim obdobím. V USA sa vždy pohyboval výskyt ceranae v úľoch pod 10% ale od roku 2006 stúpla za pár rokov na hodnoty 40-50% čo bol (je ?) výskyt spór nosemy apis u nás. Spóry nosemy sa prakticky môžu vyskytovať vo všetkých úľoch. U chovateľov matiek sa nozematóza sleduje a jej výskyt v rokoch 2009 až 2015 podľa Ústavu včelárstva VÚŽV v Liptovskom Hrádku sa pohyboval v šľachtiteľských a v rozmnožovacích chovoch matiek od 12 % do 22 %. V ČR keď sa kontroloval výskyt nosemózy u chovateľov s komerčnou produkciou matiek bolo vyšetrených 4010 včelstiev zo 113 lokalít. Nosema bola zistená v 54 % (2167 včelstiev), z toho samostatná infekcia ceranae v 52,3 % prípadov (1134 včelstiev) a zmiešaná infekcia v 16,4 % prípadov (356 včelstiev).

Pred pár rokmi na včelárskom kurze v Mladej Boleslave docent Klíma robil s 20 včelármi sledovanie spór pod mikroskopom v nimi prinesených vzorkách vlastných včiel a výsledok ? Spóry nosemy v marci boli nájdené všetkých vzorkách, líšilo sa len množstvom spor! Myslíte si že vo vašich včelách je to iné? Koľko úľov na našich bežných včelniciach potom má vo vnútri „driemajúce spóry“ nosemy? Ako zistím že včelstve mi šarapatila nosema ceranae? Rozlíšiť nosemu apis od ceranae sa pokúšajú včelári pod mikroskopom podľa tvaru a veľkosti spór najdených v mŕtvolkách (viď. foto). Je to cesta ktorá nám pomôže nájsť, identifikovať a bojovať so spórami nosemy ceranae? Asi ťažko! Diferenciácia oboch patogénov Nosema apis and Nosema ceranae je veľmi náročná, vyžaduje genetické metódy s použitím PCR. A aby sa to ešte skomplikovalo, časť vedcov si myslí že ak sa aj v uhynutej rodine zistia klíčiace spóry nosemy ceranae nemusí to znamenať že na ňu uhynuli! Včely mohli ich zoslabiť vírusy, zdecimovať klieštik a ceranae sa len v oslabenom včelstve rozmnožila  . 

Samotné úhyny včelstiev, ktoré má na svedomí ceranae vyzerajú akoby včelstvá uhynuli na varroazu! Na ceranae hynú včelstvá obyčajne na konci augusta a v septembri, na varoázu obyčajne v októbri keď odletia uhynúť krátkoveké včely a dlhoveké sa vo včelstve nevyvinuli lebo larvy boli vo vývoji napadnuté v letných mesiacoch klieštikom. Vždy včelár nájde úľ bez včiel, zásoby sú v úli ale včely nie! Pri prázdnom úli sa včelár najprv vyplaší, potom sa poradí, dostane veľa múdrych rád ako vylepšiť boj klieštikom a súčasne dostane radu čo so zásobami, ktoré mu zostali! Keďže on predpokladá, že úhyn bol na varroázu, zásoby po uhynutých včelách mu skúsenejší kolegovia poradia použiť na jar pre na posilnenie rodín alebo použiť pre odložence! Prípadné diskusie o tom, že príčinou úhynu nemusela byť varroáza, ale že včely mohli uhynúť na nejakú vírusovú chorobu, končia vo vzťahu k zásobám rovnakou radou – odložiť, použiť (každý odborník vám potvrdí nemožnosť prežitia vírusov bez živej bunky)! Lenže pozor, nosema nie je vírusová choroba, je to huba ktorá tvorí spóry! Zatiaľ čo u nosemy apis sa nachádza hlavne vo výkaloch a včely sa nakazia pri ich odstraňovaní, u ceranae je aj v hltanových žľazách, slinách, vosku a viac menej na všetkom čo včela oblizne a určite sa kŕmením plodu šíri ďalej. Napríklad niekto kŕmi vedierkom so slamou a tam sa utopí pár chorých včiel. Pretože ceranea je to huba, tak sa tam spory z mŕtvolky vylúhujú a tím sa nevedomky včely kŕmia cukrovým roztokom, ktorý obsahuje spory. Ceranae bola zistená v peli aj v mede - to znamená v zásobách! Obecne sú nosemy chúlostivé na mráz a preto včelári radia použiť zásoby z uhynutého včelstva a argumentujú často tým, že to urobili a včelám sa „nič nestalo“!

Sú teda „vymrznuté“ zásoby z pohľadu spór ceranae neškodné? Teda takto – Fenoy a kol. robili pokusy s cieľom zistiť odolnosť spór nosemy voči zvýšeným teplotám aj proti mrazom! Na štúdium účinku vyšších teplôt sa udržiavali spóry ceranae na 60 oC a tiež sa zmrazovali pri teplote -20 °C . Výsledky pokusov ukázali, že zahrievanie spór N. apis aspoň 15 minút pri 60 °C parazita úplne zabije ale u ceranae zostáva mierne zachovanie životaschopnosti spór (uhynie približne 90 %) aj po ošetrení pri 60 °C počas 6 hodín. Udržanie životaschopnosti spór N. ceranae po ošetrení pri 60 °C naznačuje dobrú odolnosť voči vysokým teplotám. To je v súlade s predchádzajúcimi štúdiami, v ktorých bola pozorovaná lepšia adaptácia N. ceranae ako N. apis na teplotu. Autori uvádzajú, že spóry N. ceranae, môžu zostať aktívne vo vosku starých plástov z infikovaných včelstiev. Po roztavení a inštalácii v úľoch môže tento vosk prispieť k infekcii nových rodín do ktorých sa plásty pridajú! V prípade priamo zmrazených spór sušených na vzduchu počas 1 týždňa a 3 mesiacov sa pozorovalo významné zníženie životaschopnosti o cca 82 %! Čo z týchto pokusov vyplýva pre nás včelárov? Včelárovi zostali všetky zásoby, cukrové aj peľové, tak „aby nevyšli na zmar“ (  ) ich na jar pridá do všetkých včelstiev a to je ako by rozmiestnil nášľapné míny. Niektoré včelstvá využijú zásoby a peľ na raketový rozvoj, plodujú a nosia med ako divé, sú zdravé, silné a žiadne problémy sa u nich neprejavia. Žiaľ časť rodín síce tiež chová kvantum plodu ale med nepribúda! Aj keď sa javia včely silné, rodiny chronickým priebehom ceranae sú slabé a včiel postupne ubúda, slabo lietajú a majú kratšiu životnosť. Lietavky strácajú orientačný zmysel, nevracajú sa do úľa, na ich miesto musia nastúpiť predčasne mladušky, v podstate rodiny slabnú počas celého roka a v niektorých rodinách začnú tiché lúpeže už okolo slnovratu! Včely sa nebránia, nechávajú sa lúpiť. Plodu majú dostatok, včelár vidí včely furt na letáči. Napriek tomu uhynú tak, že menej pozorný včelár si ani nevšimne kedy uhynuli. Tie včely na letáči sú už len lupičky a po troch týždňoch aj vlietavanie cudzích včiel to prestane a úľ je prázdny bez včiel ako keby to bola varoáza! Lenže začiatkom augusta nemajú prečo včely hynúť na varroázu, najme ak včelár klieštika už likviduje! Ak včelár včas nezasiahne, môže sa na stanovišti situácia náhle zmeniť, začnú byť lúpené tie silné včelstvá, ktoré predtým lúpili tie choré a nasťahovali si problémy do svojho úľa. Silná rodina sa stane slabou, uletí s lupičkami a tak to pokračuje dominovým efektom! Môže sa stať, že na stanovišti do konca septembra uhynie 70% včelstiev a zostávajúce uhynú počas mesiaca decembra či do polovice januára ! A pritom včelár klieštika likviduje celú jeseň a v krčme si pri pive rozpráva, že už ani tie včely nie sú to čo bývavalo, voľakedy zniesli 3-4 000 klieštikov a teraz hynú pri stovke-dvoch! 

Je možno namieste si položiť otázku: „Je za vysokými úhynmi včelstiev nosema ceranae?“ 

Teda nie klieštik, nie vírusy, len tá nosema ceranae? Klieštiky a vírusy len včelstvo zoslabia a ceranae ho dorazí alebo ceranae včelstvo zoslabí a dorazia ho vírusy a klieštiky? Kto vie odpovedať, nech sa prihlási a možno dostane Nobelovu cenu !!! Sú včelári, ktorí majú malé úhyny a uvádzajú, že to preto lebo robia permanentne vo včelstvách „kyselinovú clonu“, ktorá likviduje podľa ich názoru nielen klieštika aj vírusy. Tým by som len odkázal, že kyslé prostredie v úli likviduje aj spóry nosemy a to nielen pri kyseline mravčej ale aj pri vkladaní pásikov s kyselinou šťaveľovou, aj pri polievaní včiel touto kyselinou či jej sublimáciou do úľa. Včelári teda takto nielen bojujú nielen s klieštikom ale aj so spórami nosemy! Možno preto im včelstvá prežívajú, lebo bojujú aj so spórami ceranae! Samozrejme je veľká skupina včelárov ktorí bojujú priamo s rizikami nozematózy! Niektorí okysľujú kŕmenie pre včely kyselinou citrónovou, či dezinfikujú všetko octom, alebo dávajú včelám cesnakovú šťavu, kyselinu askorbovú (C- vitamín) alebo výluhy paliny (pělynek) či iných byliniek!

 Sú teda včelári, ktorí toto všetko nerobia odsúdení na to že im budú hynúť včelstvá na nosemu ceranae? Odpovedať áno by bolo veľmi zjednodušené a nesprávne! Už pred viac ako desiatymi rokmi zistili pri pokusoch vo Výskumnom ústave včelárskom, s.r.o Dol pri ošetrení včelstiev fytoterapeutikami pri prirodzenej nákaze N. ceranae veľmi sporné výsledky. Keď vyšetrili po 40 dňoch sledované včelstvá zistili že u 2 z 6 včelstiev v kontrolnej skupine, ktorá nebola nijako ošetrená, došlo k spontánnemu „samouzdraveniu“ – spory N. ceranae neboli vôbec nájdené a u ďalších 3 včelstiev v tejto skupine došlo k zníženiu množstva infekčných spor vo vyšetrovaných včelách! U ošetrených včelstiev bol pozorovaný veľmi podobný efekt! Na eliminovaní choroby a možnej aktivácie spór N. ceranae sa pravdepodobne veľmi vysokou mierou uplatňujú imunitné schopnosti jednotlivých včelstiev a ich interakcie s vonkajšími podmienkami! 

Čo z toho všetkého vyplýva pre nás praktických včelárov? Je skoro nemožné zistiť, že vo včelstve sa caranae už vyskytuje. Diagnostika by sa mala opierať o stav rodiny! Teda ak včelstvo nemá "iskru", pomaly sa rozbieha, včely sú v úli, ale nenosia med ako ostatné, treba mu venovať pozornosť! Každý poriadny včelár spozná včelstvo, ktoré nefunguje. Lepšie je včas ho odstrániť zo stanovišťa než ho spájať s iným. Radšej si urobte nové odložence/oddelky zo zdravých silných rodín. Slabochov ktoré sa po zime nevedia rozbehnúť neposilňujte plodom a nepredlžujte ich agóniu, aj tak dôjde k vylúpeniu. Je zbytočné riskovať infikovanie ďalších zdravých včelstiev a tie „podozrivé“ bez milosti odstrániť so stanovišťa (vysíriť!). Ak vám to bude ľúto, však plodujú, všetko dobehnú – zabudnite! Práve neskoré plodovanie, kedy včelstvá dlho do jesene musia udržiavať zvýšenú teplotu v plodisku je pre rozvinutie ceranae ideálne. Navyše sú také včelstvá často už zoslabnuté a snažia sa plodovaním akoby niečo dohnať. U týchto včelstiev je vždy vyššie riziko úhynu na nosemu ceranae, ktorá ich vlastne dorazí a zostane vám len ten prázdny úľ s infikovaným peľom a zásobami. Ak bolo včelstvo slabé celé leto, tak neskoré plodovanie ho skôr dorazí ako zachráni! Aj toto je ďalší dôvod prečo chovať včelstvá, ktoré skoro ukončujú plodovanie a prispôsobiť tomu aj metodiku vedenia včelstiev. Všetko súvisí so všetkým, „čakanie na medovicu“, neskoré liečenie, neskoré kŕmenie atď.

 Zabudnite tiež na to že „zúžitkujete“ plásty po uhynutých včelstvách. Môžete, ale idete do zbytočného rizika, ktoré ja celkom nepochopím. Predsa pár eur za cukrové zásoby nestojí za to a plásty? No ak si včely vystavia nové dielo na nových rámikoch je to len pre ich dobro! Teda vyvarenie všetkého diela vrátane toho s medom (medovina či medovec), nástavky, dno, veko opáliť do hneda plameňom! Rozširovaniu samotnej Nosema ceranae, napomáha najmä nekontrolovateľný obchod so včelími odložencami či matkami, ktorým ešte dá včelár „zachránené“ zásoby aby ich zaručene naočkoval spórami ak si ich náhodou už nedoniesli ! 

Nosema ceranae dokáže ublížiť včelám aj keď ich nezahubí! Má totiž na svedomí aj to že ňou čiastočne postihnuté včelstvo je menej imúnne a teda citlivejšie na negatívne účinky poľnohospodárskych postrekov a dokonca včelám viac môžu ublížiť prípravky bežne používané na boj s klieštikom! Dôležitou záchranou v boji proti ceranea je zvyšovať imunitu včelstiev ktorá je často zapríčinená aj nedostatočnou a jednotvárnou bielkovinovou výživou včiel. Rozmenené na drobné rozmanitý peľ, ktorý im včelár NEBERIE, rovnako ako im neberie zbytočne propolis. 

Neviem či to nie je odvážne tvrdenie, ale môj názor je že chov zdravých silných včelstiev je jediná obrana proti noseme ceranae! Držme si palce!

tom4
tom4 29.01.2024, 19:57:42 xxx.xxx.89.132
Odpověď na příspěvek uživatele Tom50 z 29.01.2024, 18:33:07

Já si to nemyslím, pelyněk je poměrně účinná bylina a jeho použití je skutečně jednoduché

drvodelkafialova
drvodelkafialova 29.01.2024, 20:29:09 xxx.xxx.171.177

Právě proto že mám jen 12 úlů, jsem klidně ochotná jim pelyněk přimíchat. Ostatně, když to vezmu čistě logicky, není tu nikde argument, proč by houby fungovaly a byliny ne. 

Navíc Tome 50, sám  chcete, aby se včelaři a aktivněji zapjili😜 což Tom4 právě udělal, díky 👍

Pokud budete moct napsat, jak pelyněk použít, ráda to zkusím.

bohemia.gall (neregistrovaný) 29.01.2024, 21:12:51 xxx.xxx.7.209
Odpověď na příspěvek uživatele goro z 29.01.2024, 19:48:55

Pěkný 👍

Používám KM právě k tlumení patogenů jako NC, bonus je i účinek na vd. Také k zimnímu ošetření  uskladněných souši do medniků zároveň jako ochranu pred zavíječem. Síru už vůbec nepoužívám. Stejně zacházím se zásobními plásty z případných úhynů. Nepoužívám je hned na jaře ale až po aplikaci několika měsíčního odparu 85% KM. Zatím se to vyplácí 

Tom50
Tom50 29.01.2024, 21:28:38 xxx.xxx.139.252
Odpověď na příspěvek uživatele drvodelkafialova z 29.01.2024, 20:29:09

Moc vám ani Tom4 nerozumím. Mě se to nezdá. Nezdá třeba proto, že o tom nic nevím, nemusel jsem řešit.

Kdo mě zná a zná dobře moje články a bezpočetná vyjádření ke všemu možnému ví, že jsem zastáncem toho, co ve svém dlouhém článku píše pan Goro. Naučit se poznat včas co nemá jiskru, neudělat oddělek ze vč, kde něco není úplně košer. Nedělat nikdy včelám nic, o čem mně napadne (a nebo to psal nějakej protivnej dědek na nějakém foru), že by jim MOHLO způsobit nějaký stres, újmu a třeba i jen nepohodlí (moderní je říct diskomfort). 

doporučím Gorův text. Hlavně jeho poslední srozumitelnou (prakticky využitelnou) třetinu. Při čtení mi tanuly na mysli případy z posledních let. Jen jsem se tam zase nedozvěděl jednoznačně, zda tedy může vč na NC uhynout v lednu, když jí dělá dobře teplo a to jaksi v lednu není.

Někdo se mě nedávno ptal, jak poznám, že vč nemá jiskru. Mám kamaráda, ten když se mu něco nezdá, ihned to síří. Hned a bez milosti. Já to tak nedělám. Na rozdíl od něj mám mnohem delší praxi a nevím jak, ale já umím (asi, jak to mám vědět?) nějak rozpoznat a asi se značným předstihem, že něco není košer a zařídím se podle toho (asi proto vůbec neznám celý život rabovku) a vůbec nenechám dojít k situaci, že bych sířil. Tady je ale potřeba jasně sdělit, že jsem v důchodu, kupodivu nejsem ještě na kriplvozíku a tak se můžu plně věnovat včelám. A to může málokdo, z mladých včelařů asi nikdo. O to víc se snažím, nejlíp jak umím, už mnoho let, sdělit všechno co vím a umím těm, co zatím moje zkušenosti nemají, protože zatím neměli ten čas je získat. Udivuje mě, jak malý zájem je.

Takže beru zpět, ano, není rozumné věřit houbám a nevěřit pelyňku. 

A ke kyselinám. Jednou jsem v kontru se zuřivými kyselináři ještě na VF jasně napsal, ale vy tady nevíte (a asi ani na IF to nevěděli), jaké je moje stanovisko ke kyselinám. Nesmí mi ke včelám, nikdy a v žádné podobě, ovšem dokud nenastane situace, kdy jiné prostředky ztratí účinnost nebo budou nedostupné. Pak rád využiju zkušeností kyselinářů a proto si jich nevšímám, nenapadám je a nechávám je věřit si svému a bádat jak je u včel použít co nejlépe.

drvodelkafialova
drvodelkafialova 30.01.2024, 07:58:38 xxx:xxx.6964:2bc5

Ale já souhlasím s vámi a s Jánom. Jen klidně ještě navíc přidám do syrupu ten pelyněk. I kdyby to bylo k ničemu, já budu mít lepší pocit a včelám neškodí.

Pelyněk je ohromná rostlina s prokazatelně léčivými účinky na mnoho potíží, klidně zabírat může a houby určitě taky. Je škoda, že se tímhle směrem nevydá Dol, který má peníze a vybavení na objektivní výzkum. Protože, pokud to dělá kdokoli metodou pokus omyl, přírodní léčiva nebudou mít nikdy vyrovnané výsledky, už jenom kvůli různému obsahu léčivé látky. Takové to, jak v pohádkách baby kořenářky chodily sbírat bylinky na určitá místa v  určitou dobu, věděly babizny co dělaj. 

Tom50
Tom50 30.01.2024, 09:13:38 xxx.xxx.139.252

Pobavilla jste mě svou naivitou jak se ptáte, proč prostitutka, která má neustále perfektní zařízení, schopné pracovat ve dne v noci 365 dní v roce, přesto však pracuje až když někdo zaplatí. Tak to berte a tak to je. 

Zatímco za komančů měli vědci svobodu, dostali nemálo peněz a měli něco vyzkoumat, nebylo však určeno co přesně mají vyzkoumat. Samosebou ve výzkumném ústavu včelařském se jistě nevynalézala kvalitnější aditiva do PHM. Díky velké svobodě výzkumníků za komunistů bylo Československo ve vědě velmoc. Kapitalisti, aby náhodou někdo nevynašel něco, co by se nenažraným nabobům nehodilo, vytvořili tento systém, kdy udělí grant jen tehdy, když si objednají co vědcostuti smí, ale hlavně co nesmí být objeveno.

Vše co jsem v posledních asi 10 letech napsal má jeden společný jmenovatel, a to, že kdo chce mít živé včely, nesmí jim působit žádný stres. Mě na pelyňku děsí rozpustnost účinného jedu v lihu a pak je líh s jedem rozpuštěn ve vodě? Nebo se včelám aplikuje rovnou líh? A to jako líh včelám nevadí? Nebo vadí málo?

Myslím si, že nemám úhyny díky tomu, že svým včelám nikdy nedám žádnou kyselinu v žádné formě. Mám za to, že jim nedám ani žádný lihový extrakt vyrobený samo domo. Vy ostatní si samosebou dělejte co chcete.

goro
goro 31.01.2024, 09:41:17 xxx.xxx.16.185

Vela včelárov by bolo prekvapených keby im miesto hladania klieštika hladali v měli spóry nozemy…

v prílohe vidite ako je to v realite, rozbor měli na nozemu si dal urobit jeden známy chovateľ matiek, aby vedel, ktoré rodiny má čisté, bez spór nozemy a odkiaľ može mnoziť matky bez rizika, že by boli nozematické…..výsledok?….skoro 70% zamorenia je dosť stači jeden negativny vplyv a môže dôjsť k rozvoju choroby a nie je problém že je ešte zima a vonku su mrazy ….vo včelom chumači mrazy nikdy nie sú a nozema môže prepuknút…😕

Obrázek
Tom50
Tom50 31.01.2024, 11:14:08 xxx.xxx.139.252

V první větě předpokládáte, že jsou Češi totální deb.lové, prosím, abyste toho nechal. Nemyslím, že máte zapotřebí snížit se na úroveň BG s jeho videem o Vůdci i když jsem vaši reakci nepřehlédl! Já do Slováků taky nevyrývám ani sebemenším náznakem a nechci to tudíž ani od vás. Já se kupříkladu taky významně nedivím tomu, že má Slovensko víc moru a že nejvíc moru je na Moravě na styku se Slovenskem. Vyhýbám se tomu čistě ze slušnosti a nikdy bych se nepoškleboval. To je dané naturelem, výchovou z rodiny a pocitem mindráku. Já mindrák nemám a národnostní už vůbec ne.

No a BG, který se už i tady zase začíná projevovat jako na VF a pak na IF připomenu staré české přísloví: “Hanba ptáku, který do vlastního hnízda se.e!”

Pořád pane Goro mícháte dohromady obě nosemy ve všech svých příspěvcích. Nikde jasně neříkáte, zda v nich je rozdíl a zdálo by se, že není. Ani z přiloženého výsledku vyšetření není jasně patrné, o jakou nosemu jde. Z logiky plyne, že z NA, ale toto vlákno je o NC. A nebo mi něco uniklo?

Já naznačil jasnou otázku, že nikde neumím jesně a jednoznačně vyčíst, zda NC hrozí i v zimě a vy jen mezi řádky sdělíte patrně pouze svojí dedukci, že když je v zimním chumáči teplo, že určitě bude NC bujet i v zimě.

Někdy jste stručný a jindy citujete studie, s velkou oblibou hlavně cizí. Podělte se z jakého zdroje jste čerpal o tom teplu a NC zimního chumáče? A pokud šlo o vaši logickou dedukci, OK, i to je legitimní a pojďme se o tom pobavit, protože kde chybí studie, nezbývá nic jiného než spolehnout se sami na sebe.

bohemia.gall (neregistrovaný) 31.01.2024, 11:36:03 xxx.xxx.27.121
Odpověď na příspěvek uživatele Tom50 z 31.01.2024, 11:14:08

Dlouho vám ta hra na slušnost a obětavost nevydržela. Bez kontroverze, útoků, osočování a napadání nejste schopen konstruktivni debaty.

Pro mně žádné překvapení, lidi se nemění. Dál nebudu jako dosud reagovat na vaše cim dal častější bláboly, ani stupňující se agresivitu. Pro mne jste pacient nehodný reakcí, které ho živí. I beze mne opět dopadnete jako na jinych fórech. Jenom otázka času, dobře vám tak..

Tom50
Tom50 31.01.2024, 12:48:46 xxx.xxx.139.252
Odpověď na příspěvek uživatele bohemia.gall z 31.01.2024, 11:36:03

No konečně že vám došlo, že na vaše jedovaté sliny nejsem zvědavý já a věřím pevně tomu, že většina ostatních také ne. Lidi mi dříve psali, že nechtějí debatovat, protože se bojí útoků lidí vašeho typu. Nikdy nic neumíte poradit a dlouho jsem se domníval, že ani nemáte včely, že máte jen patologickou potřebu ponižovat jiné, hlavně ty, kdo něco umí. To je vlastní všem, co toho moc neumí a nemají co by jiným dali. Tak aspoň plivou jed. Je zvykem všechny chudáky, i ty duševní, litovat. Já falešný nejsem a nelituju vás.

Pro ty, kdo BG neznají, protože na CHZ není anonymita jako jinde, hodně zkrotl, hrdina.

Nevím nic o tom, že by lidi chtěli něco číst od lidí jako vy (i kdyby bylo co) a mohl bych jmenovat nejméně 10 nicků. A kde jsou všichni dnes a kde jsem já? Jedno všechny moje odpůrce spojuje, liberalizmus a nenormálnost a i o absenci morálky by se dalo debatovat.

tom4
tom4 31.01.2024, 13:20:11 xxx.xxx.89.132

Pánové, vlákno je NC, ne o národnostních tématech a vůbec ne o napadání členů diskuze.To sem nepatří.

Nevím, proč by měl Goro v první větě předpokládat, že Češi jsou debilové ?? Řeč je o tom, že mnozí by byli překvapení, z výsledků vyšetření na mor a to je možná pravda, kdo neprodává oddělky či včelstva, kde je vyšetření nezbytností, často chová včely v různém svinčíku, viz foto, které sem dávala Drvodělka, včelí stanoviště jejího známého. Myslím si, že vyšetření na mor by bylo mnohem užitečnější , než celá blbost se zimní mělí . Ovšem, jak se říká, kapři si rybník nevypustí a i mimistr zemědělství tvrdí, že -měl je zásadním ukazatelem…Mě by zajímalo, čeho


Přispět do diskuze
neregistrovaný
Nepřihlášený uživatel
Jméno:
Text příspěvku:
Youtube video:
Vložte odkaz na Youtube video.
Fotografie:
Vkládejte maximálně 20 fotografií ve formátu JPG, PNG nebo GIF. Maximální velikost jedné fotografie je 20 MB.