Dřezovec mám taky a u je z něj stromek přes dva metry.Je to pěkný strom, i když nemá listy. Roste v pěkném tvaru
To je dřezovec ode mě? Kdybych je dal do země z těch kýblů, byly by taky takové!
Ano, dřezovec vytváří sám od sebe impozantní strom velmi pěkného tvaru. Úžasné jsou ve Zruči na náměstí v malém parčíku proti poště. Ale to se už nedožiju až budou ty moje tak velké a krásné jako ty Zručské…
Ani nevím, zda a jak na to jdou včely, nikdy jsem je neviděl kvést.
Wiki píše, že jsou včelařsky významné. Někde výš píšete o Netvařci. Já si u dálnice nasbíral spousty semen, spousty jich vyklíčilo a dorostly jedním výhonem cca do 1 m. Pak jako když utne a nezbyl mi snad ani jediný. Invazní možná, ne u mě…
Gledicii mám kultivar, beztrnou a včelama je obsypaná, milujou ji, i když člověk ty její květy až tolik nevnímá, nejsou ,,krásné"😉 Katalpa vloni kvetla 11.července🙂
Gledicii musím hledat, neznám a děkuju za info, akorát je rozhodující kdy kvete.
Katalpu pohlídám a dám sem vědět. Děkuju.
Pardon, gledicia = dřezovec.
Na louku je dobrá směs planta naturalis, mají tam v jedné směsi i přes 50 druhů medonosných bylin, včetně vičence ligrus a dalších
Tady ty květnaté louky…nevím jak v dnešní době, nám ji vysévali před 20lety, byla někde z Holandska podle pytlů. Podle mě musí být spešl namíchaná pro danou lokalitu. První roky nám tam rostlo, co bylo na pytli, nebo tedy alespoň něco z toho. Během let se stejně sklatba úplně proměnila. Louka byla s kopretinama, ty se odstěhovaly vedle na záhon, nejsem si jistá, jestli na louce ještě nějaká zbyla. Je tam teď hodně tužebníku, vičence, kouhoutků a svízele bílého, na další kytky si teď nevzpomenu.
Já zkoušel louku taky, ale příprava půdy -snad by se musela plocha zrýt a nechat tak dva roky ležet pod folií či jiným materiálem jako mulč a pak teprve vysévat louku. Plevele a náletová semena mi louku vždy spolehlivě převálcovaly
Dělá se to herbicidem a pak zoráním.
A jak píše lesnížínka, kde nejsou vhodné podmínky stejně vytoužené rostliny neporostou a nebo se neudrží a převládne zase to, pro co jsou v dané lokalitě podmínky.
Na druhou stranu, spousta druhů vyhynula a nemají se na lokalitu jak dostat, i když by ve skutečnosti při současném stavu třeba prosperovaly a prosadily se.
Ještě večer jsem si naši prohlédnula, co je tam teď zrovna kvetoucí: ve velké míře chrastavec, šalvěj luční, pár kopretin.
Pozemek před výsadbou byl postříkaný, zaoraný, zrotavátorovaný.
No, rychlejší je udělat si takhle kvetoucí pás, o který se pečuje zvlášť. Dá se.
Obávám se, že je to nesmysl. Nerad plivu do kafe, ale:
Totiž. Hektar je čtverec o hraně 100 metrů. Řepka je vynikající medonosná rostlina a dává po hektaru 80-120 kilo medu. A kvete 3 týdny a to umí málokterá kytka.
Louka, a to v ní musí být nejméně 20% jetele, dává max 10 kg medu po hektaru. Napíšu to velkým písmem: LOUKA DÁVÁ JEN 10 KILO MEDU NA HEKTAR. A to jen ty “zamořené” jetelem a ten v luční trávě jezevci zaboha nechtějí a ničí ho postřikama, špatně to pak schne na sušení a stejně se vydrolí. Hlavně to není pro dobytek dobré, senáž z trávy s jetelovinami by dobytek nadýmala.
Takže běžná zahrada je asi 5 arů a velká zahrada je 10 arů, tedy 100 m2. Jenže arů je do hektaru 100, slovy: STOARŮDOHEKTARU. A tak i kdyby někdo pracně nasel medonosné byliny na 10 arů, bude z toho 1 kg medu, slovy: JEDNOKILOMEDU. Většinou ale tyhle pokusy o ekologii mají tak půl aru a i kdyby jeden celý ar - to je čtverec 10x10 metrů, pak z toho je deset deka medu. Má to cenu se dřít?
Každý si dělejte co chcete, ale je dobré vědět, že to děláte jen pro sebe, svůj “pošetile pochybný” pocit, úlevu svědomí. Pro přírodu je to úplně nesmyslně bezvýznamné snažení a pro včely tuplem.
Dobrá je svazenka,po zasetí za měsíc kvete a vydrží jí to měsíc.
Já výsev medonosných bylin nezatracuju, a to ze tří důvodů:
1) Možná to je plivanec v moři, ale když to udělá každý, rozdíl bude pro včely přece jen znatelný. Zvlášť, když ekvivalentem domácího kvetoucího pásu na zahradě je nízký trávník nebo rovnou beton.
2) Druhová rozmanitost, aneb nejde jen o včely a kolik medu mi to dá, zvlášť, když ekvivalentem kvetoucího pásu na poli je monokultura. Ono jde i o spraš půdy, další hmyz, postřiky atd.
3) I pokud budu široko daleko jediná, kdo si na zahradu pod stromy vyseje luční kvítí, tak aspoň budu mít kde dětem z rodiny ukázat, jak vypadá svazenka a další kytky a že na ně ty včely skutečně chodí. A pokud si to nevyseju, ale bude na blízkém poli ochranný pás, tak dtto. A můžu porovnat, že v té vyseté louce pro hmyz to hučí mnohem víc, než ve sterilním poli s řepkou. Pokud u následující generace nedojde k uvědomění, že tu přírodu včetně včel potřebujeme, tak to můžeme zrovna zabalit. A to se musí ty děti nějak naučit, co je zrovna tahle kytka a k čemu je dobrá; výukové video ve škole je fajn, ale vidět to na vlastní oči je nesrovnatelně lepší.
Navíc ten ochranný pás můžou mít i pole, která jsou osetá jinými druhy než je zrovna řepka, např. brambory, kukuřice. Tam už to není 100 kg medu vs. 10 kg, ale 0 kg medu vs. 10 kg.
Pokud se budu dívat na to, co můžu udělat já, mají květinové pásy smysl. Pokud se budu dívat na věc jako celek, tak neudělám nikdy nic, protože snažení jednotlivce je vždycky v porovnání s tím málo. Jenže to zrovna můžu přestat třídit odpad (stejně fůra lidí netřídí, tak rozdíl nepoznám), začít házet vajgly na zem (stejně jich tu už leží dvacet), čurat v bazénu (však nebudu jediná) nebo stříkat rondupem celou zahradu (stejně to dělá ZD vedle, tak se to ztratí).
Jako já tu matematiku chápu, ale přesto si myslím, že i výsev či výsadba na malé ploše má či může mít smysl.
Ve středu jsem byla na entomologické vycházce, která se z velké části odehrávala v areálu JU. Vůbec jsem netušila, že na tak malém prostoru mají tak rozličné biotopy - písečnou dunu, hromady kamení, staré tlející kmeny, keře i kvetoucí rostliny…
A slouží mj. i jako příklad pro všechny, jak se to dá dělat.
Neboli s vámi souhlasím.
Varaxi, ten druhý palec je ode mě. Ale…
Napsala jste velmi moudrou reakci, souhlasím. Jen tam máte ten podmiňovací způsob, že když to tak udělá víc lidí… No, neudělá, protože výrobci a distributoři sekaček musí dosahovat ekonomického RŮSTU a toho se nedá dosahovat jinak, než prodávat sekaček každý rok víc než vloni.
Co se týče herbicidů platí neúprosné zákony kapitalizmu taky. Navíc tu 80% obchodu a část výroby těchto jedů je v rukách cizáka, a zbytek jsem raději smazal…
Lidi, první to popsal Sókratés, sami vědí a nebo by měli vědět sami od sebe (ti zdravě myslící a správně vychovaní), co je a co není správné. A tak většina tuší, že je mnoho věcí špatně a má vědomně a nebo i jen podvědomně pocit špatného svědomí za svůj život v blahobytu, vykoupený ničením přírody. A na tuto přirozenou lidskou slušnost útočí zmetci z řad ochránců přírody, zvířat a dalších blbostí a dobře placení v nezisku směrují tyto přirozené ušlechtilé lidské city nesprávným směrem. Ochránci jen okopírovali církevní systém odpustků, jen vynechali Boha a nahradili Klimatem, Globálním Teploušem, tedy Oteploušem a zase vymáhají od pracujících slušných lidí odpustky (kteří jim je zase dávají jako magoři dobrovolně). Jen je nazvou sponzoringem a i jinak to všechno zmodernizují, princip je ale týž. A nikdo si to neuvědomuje a ani nechce uvědomit, myslí si, že je to normální a že uleví svému svědomí vysetím nějakých kytek na malinké ploše. Spíš než se snažit ukázat svým dětem, jak vypadá kytka, je lepší od mala je vychovávat, aby uměly rozpoznávat masírku gaunerů. Ti nejhorší jsou vždy oděni do nádherně ušlechtilých hávů a vyjadřují se pomocí veleučených slov a “vědeckých studií”, tehdy jako dnes. Akorát, že se kvůli tomu systému úplatků = odpustků, jednou naštval jakýsi Honzík z Husince a mocipáni ho za to ugrilovali v Kostnici na náměstí. A co za hrůzy následovalo by měl každý vědět. No a já tvrdím, že se právě schyluje ke stejným hrůzám a jen se snažím k tomu nepřispět ani malinko.
Jsem to spočítala. Jedna kvetoucí louka má 450m2, druhá, tedy ponechaná tráva v sadu cca 350m2, třetí, která není ještě louková, je tam víc jetele, byla vysazená pro králíky, má cca 100m2. Zbytek zahrady, tedy 10000m2 jsou kvetoucí keře, kytky a pravda, i ten sekaný trávník, který ale není anglický trávník, ale je většina z popence, jetelu, sedmikrásek, pampeluch…trávy jako takové, už tam moc není. Vysadila jsem si soukromý ráj, pro nás, pro naše zvířata i pro všechna kolem. Moře hmyzu, včelky taky, každý si tu najde, co potřebuje. Svazenku mám na části políčka, většinou mezi ni sázím dýně.
Zajímalo by mě, kolik nektaru dá jeden vzrostlý javor klen. Kvete už přes týden a každý den hučí včelami.