Blatouchů mám na zahradě u rybníčka dost, u potoka dřív rostly i divoké narcisy, nicméně cibulky asi vzala někdy velká voda, už je pár let nevidím. Tak jsem na břehy vysázel narcisy koupené, Na ty ovšem včelky nejdou
Divoké narcisy??😲 Co jsou divoké narcisy, u nás narcis neroste. To jsou asi takové, jak ten můj oměj. Přestěhované ze zahrádek, někdo tam asi vysypal přebytky cibulek, u nás se takto namnožily modřence…kolem potoka.
Zajímavost. Včely nosí tmavě červenookrový pyl z thůjí některého druhu, nevyznám se v druzích.
U nás dnes rozkvetla jíva, vidět je to z dálky na samcích.
U mě ale hromadně obíraly samce osiky, je z ní nažloutle šedý pyl. Další odstín žlutého pylu je z olší a někde ještě dokvétají lísky. Ale nejvíc pylu je z jív.
Včera jsem jela vlakem z Prahy. Viděla jsem z okna všude kvetoucí ,,kočičky". U nás zatím nekvetou. Ale začal kvést dřín. Lísky začaly kvést už snad před měsícem.
dnes u Hamru na Jezeře jsme potkali spoustu bledulí a taky lýkovce již byly v plném květu. Jaro je tady… A na zahradě plantáž krokusů byla plná včel
Jo, jo, lýkovce kvetly už před časem, bohužel jsme jeden při čištění kolem jezera sejmuli křoviňákem. Objevila jsem ho tam předloni, že když se tam vysemenil sám, tak ho tam tedy nechám. No zapomněla jsem na něj🙄 Snad ještě obraší🙄 Na místě kde jsou běžně a se tam taky semení, si dávám pozor.
Ženy zahradnice, co mi poradíte s pryskyřníkama, koupila jsem si v kaufu ty barevné- kus 24kč, nekup to, můžu je dát ven na furt(vím že mají hlízu a zatáhnou) nebo opravdu vyndavat nebo dát do truhlíku, něco jsem s přečetla , tak spíše chci zjistit zkušenosti. Mám celoročně venku v zemi i kaly, ty mají taky takové hlízky(bílou a fialovou) a přežívají a kvetou…
lesnizinka:Jo, jo, lýkovce kvetly už před časem, bohužel jsme jeden při čištění kolem jezera sejmuli křoviňákem. Objevila jsem ho tam předloni, že když se tam vysemenil sám, tak ho tam tedy nechám. No zapomněla jsem na něj🙄 Snad ještě obraší🙄 Na místě kde jsou běžně a se tam taky semení, si dávám pozor.
Manžel mi sejmul jostu, ta přežila, loni sejmul černý rybíz, ten to asi nedá a když mu povídám, tady to je kytička(takový pěkný trs-podzimní astra) a pak ho vidím, jak tam hobluje křoviňákem a co myslíte, viděl pěkný trs “něčeho”, tak si to užil…en-en-en. Takže když ho vidím s křoviňákem, běhám s kůlama nebo sprejem a označuju. Na oplátku na sebu musím prásknout, že jsem křoviňákem podsekla hruštičku, ještě kousek, ještě kousek, udělalo to trt, chránička proti srnkám, a stromek lehl…
Tady u nás se říkávalo: “vy dva ste se hledali až ste se našli”.
Verun nevím, kde bydlíte, ale u nás v zemi nikdo nenechává ani ty kaly, samozřejmě. Takže za pokus to s pryskyřníkama stojí, nejhůř o ně přijdete příští zimu. Třeba letošní by přežili i u nás asi, jenže člověk pořád z hrůzou čeká, kdy přijde ta pořádná a bude po. Já se takhle pár let odhodlávám dát do země natrvalo fík. Kámoška má už mnoho let, jenže ho má v zástavbě, na dvorku. Je tam minimálně o dva stupně teplej, než u nás.
Včelaři dotaz🙂 Máte někdo včely v místech, kde byl teď saharský prach? A vylétaly vám? Já jsem dneska šla kolem kvetoucí broskve a na ní ticho, pusto, prázdno. neviděla jsem jedinou včelu, dokonce ani čmeláka, kdyby tam nešmejdila drvodělka, budem mít zase prd nejspíš. Stejně tak na rozkvetlých švestkách a třešních - nic😟 U nás je vichr už 14 dní, prach třetí den.
Půda v oblasti Sahary je jako většina promývaných tropických půd bohatá na hliník a železo, zejména tam, kde vystupuje nad povrch Lateritická vrstva, jestli to má na včely vliv netůším, nicméně na modřencích jich o víkendu bylo plno.
Já se domnívám, že za miliony let, kdy se vyvíjely včely, se tohle (a mnohem horší, nebo skutečně špatné věci) stalo bezpočtukrát. Tady se jen paní vyděsila, asi zapomněla, že je to v intervalu 2-3 roky běžné. Třeba že prší okrově zbarvená voda, v autě je to vidět dokonale.
Ale možná si někdo všimnul, že je například 15 a včely ani nelétají a jindy pomalu nestačí česna a je přitom 9. Mám za to, že je to tím, že za nějkého tlaku x vlhkosti x teploty nic nemeduje a možná ani “nelepí” pyl a tak se včely ani neobtěžují létat. Ty, co vidíme, jdou asi jen pro vodu.
Díky za info. Tak sice se včely vyvýjeli a prach už tu byl, ale za jedno tu byl jen jeden den vždycky, alespoň co pamatuju a za druhé, jsem si za ten jeden den asi nestačila všimnout, jestli včely vyletěly. A právě, že se vyvýjejí, tak co by bylo divného na tom, kdyby z pudu sebezáchovy prostě nevyletetěly? Já jsem tedy vyletěla😉 ale řezaly mně oči tak, že třetí den už jsem na ně sotva viděla. Nevím, co taková včelka a třeba dýchání…
Tak to řeknu jinak. Prostě je tu prach ze Sahary, v 86 tu by jaderný prach z Ukrajiny, příště přiletí prach odjinud. To je svět, ve kterém žijeme. Můžeme prach ze Sahary svést na Putina, ale to je tak všechno, co můžeme.
Horší je, co bychom ovlivnit mohli, třeba co lejí agrochemici po polích. Většinu toho tady - agrochemie - vlastní cizák Babiš a ten má zájem toho po polích rozstříkat co nejvíc, ale národ by mu vlez do řiti. Na boj s větrnými mlýny jsem už starej a tak holt je tu dýchán prach ze Sahary.
👏
Dřín je dobrý, kvete hodně brzo.
Zjara není problém, příroda je štědrá a nabízí víc možností, než stíhají včely využít. Tady se o nic snažit nemusíme. Bavme se spíš o tom, co pro včely od července. Doporučuji všem Gorův poslední článek. Sice se tam jen zmíní o zhoubnosti pylu z polních plodin (i plevelů na "stříkané" půdě), ale já se domnívám (opatrná, “liberálně” blbá floskule), přesněji jsem přesvědčený a nejpřesněji VÍM JISTĚ, že má význam pro zdraví a vitalitu včel právě to všechno, co kvete a poskytuje pyl (i snůšku) z ploch, kde jezevci nikdy nic nestříkali.
Pana Gora prosím (nemá teď čas jako nikdo) aby rozvedl co naznačil o škodlivosti pylu ze zemědělských ploch. Můžu mu napsat soukromně, myslím ale, že by i ostatní jistě uvítali, aby se podělil o to, co o téhle problematice ví. Já moc ne, přiznávám a k prosbě se možná někdo připojí.
Vysadil jsem před třemi léty dvě Katalpy, jednu doma a druhou na včelnici , asi o 10 km dál. Začínám mít dojem, že je to podle rčení-sázím stromky pro potomky. Jinak Katalpa kvete v pozdním létě, konec července a začátek srpna. Tedy má kvést..
To asi jak který druh, je jich hodně. Co vím já kvete mnohem dřív, myslím na začátku června. Dám sem vědět.
Vypěstoval jsem ze semínek 6 sazenic. Jednu jsem dal sousedům, umořili to. Druhou asi umořila dcera. Dvě jsou nevím kde a dvě mám pořád v kyblíkách, už 3 roky (možná 4) a nevím kam je vysadit…
Zrovna tak se mi podařilo ze semínka vypěstovat několik sazenic dřezovců. Něco jsem rozdal a zbytek tady mořím v kyblíkách, asi 3 stromky metr vysok. Jenže jsou vysoké metr už 3 roky…
Podobně s netvařci. Ty, co jsem vysadil, se nerozrůstají (údajně invazivní agresivní keř) a nějaké mám ještě v kyblíkách. Ono se ne všemu všude daří. Právě tak mám v kyblíkách stromky akátu. Vysazené témněř “stojí” a nijak bujně se neuchytily.
Ještě ke katalpě. Je to neskutečně pomalý strom. Ve Vlašimi je jich několik mezi farou a kostelem. Všiml jsem si jich, jako neznámně “exotických” stromů jako dítě -mají veliké listy podobné lípě, ale 5 x větší. Měl tam pod širým nebem dílnu kameník a já se chodil dívat jak pracuje. Stromy snad vůbec nevyrostly, mají pořád metr nad zemí asi 20 centimetrů… Jen mezi nimi a farskou zahradou, kde pracoval kameník, vyrostla už před 60 lety zeď.