Vitální rostlina známá také jako sléz pensylvánský nebo viržinský je rozložitá, keřovitá trvalka dorůstající až 4 m. Drobné, stopkaté květy vyrůstají v počtu kolem 15 ve skupinkách po 5 až 10 na ose latnatého květenství, která roste z úžlabí horních listů. Jednotlivé květy kvetou 3 až 4 dny a vyvíjejí se po celé vegetační období, tedy až do prvního mrazu. Jsou velmi dychtivě navštěvovány hmyzem. Sida má složení srovnatelné s vojtěškou, díky čemuž se jedná o vysoce kvalitní pícninu s až 30 % bílkovin, pěstovanou pro tento účel hojně především v Německu a Polsku.
Z jednoho kořene vyrůstá až 20 dutých stonků o průměru 5-30 mm. Vytvořené výhonky každý rok odumírají. Sléz pensylvánský však každým rokem znovu dorůstá a rychle obnovuje svou nadzemní hmotu.
Statná vytrvalá slunečnice topinambur dorůstá do výšky až čtyř metrů, má drobnější žlutá květenství. Topinambury v závislosti na odrůdě kvetou až koncem léta a na podzim, poskytují pozdní pastvu včelám. Pěstování je snadné a mohou sloužit i jako kvetoucí pohledová clona. Nejvíce kvete odrůda Zlata. https://www.vubhb.cz/cs/clanky/topinambury
Velkoplodé topinambury jsou velmi výnosné, z jednoho kilogramu sadby mohou přinést i přes 100 kilogramů hlíz ke spotřebě nebo dalšímu sázení. Co se týče přímého využití člověkem, hlízy jsou vynikající v kuchyni. Topinambury se liší chutí, některé mají chuť mírně oříškovou, nejchutnější jsou ušlechtilé odrůdy s velkými hlízami. Některé tradiční diety doporučují příjem až 20 g inulinu denně. 30 – 40 % populace trpí horší vstřebatelností fruktózy. Z toho hlediska mohou u některých lidí vznikat flatulenční efekty-způsobující plynatost a nadýmání, proto se u těchto lidí doporučuje jíst topinambury max. do 250g, nejlépe s anýzem který nadýmání eliminuje. https://region.rozhlas.cz/topinambury-ziskavaji-na-popularite-maji-vysoky-vynos-a-jsou-vhodne-pro-9035253
Brutnák lékařský je jednoletá rostlina, která dorůstá do výšky 45–100 cm a kvete od června do září modrými hvězdicovitými květy. Spolu s měsíčkem se jedná o samovýsevné kvetoucí byliny které v zahrádce tvoří pěknou kombinaci.
Brutnák je včelami velmi oblíbený, kvete až do mrazů. Brutnák má dobrou klíčivost a pak rychle roste, takže patří k nejsnáze pěstovaným bylinkám. nejlépe mu vyhovuje dobrá úrodná, mírně vlhká půda, obsahující dostatek vápníku.
Vičenec ligrus je nenáročná trvalka, pocházející z jižní a jihovýchodní Evropy. Roste nejčastěji na suchých stanovištích a vyznačuje se silnými kořeny. Výška rostliny je přibližně 30–60 cm. S jeho pěstováním se započalo v 16. století ve Francii, odkud se postupně rozšířil do celého světa. Jedná se o víceletou až vytrvalou bylinu s mohutným kořenovým systémem. Hlavní kořen se mělce větví a jednotlivé větve rychle pronikají do půdy. Touto rychlostí předčí i vojtěšku. Používá se jako pícnina, lze jej silážovat, sklízí se v době květu, poskytuje 2-5 t/ha. Protože snáší sušší lokality může být vhodnou alternativou pro pěstování pícnin v místech, kde např. vojtěškové plochy nepřinášejí rentabilní výnosy. Rostlina je velmi oblíbená včelami a motýli.
Spokojí se s chudšími půdami, které ale musejí být dostatečně zásobeny vápníkem, nesmí být uléhavé a nesmí mít vysokou hladinu spodní vody. Pro dobré výnosy je nutný dostatek fosforu a draslíku, které si rostlina dokáže osvojit i z velké hloubky.
Je považován za velmi dobrou medonosnou rostlinu a v oblibě se přidává i jako podpůrná kvetoučka do lučních směsí.
Super vlakno, diky za inspiraci. Sam mam v oblibe topinambury, ktery navic zuzitkuju jestě jinak ostatnimu dobytku. Daj se aj dalsi z uvedeneho zuzitkovat jeste jinak?
Pro zajímavost, u trnky existuje plnokvětá odrůda "Plena" a Němci také vyšlechtili velkoplodé kultivary trnek,z nich nejrozšířenější tam jsou Nittel, Merzig a Reto.
Odpověď na příspěvek uživatele Anonymní z 27.01.2024, 20:17:44
Tohle je velmi zajímavé, neměl jsem tušení. Na trnky včely nejdou vůbec a nebo nepatrně a snad ani pro pyl. Haragsim píše, že jejich nektar má 2% cukrů a to je rozhodně nezajímá. Možná by šlechtěnci medovali? A ovoce velkoplodých je taky trpce kyselé k nepozření?
Jiné je to se špendlíky. Z těch já dokonce vytáčím každoročně asi 20% prvního kvěťáku (420 mnm, Česká Sibiř, když to jde tady, musí to jít VŠUDE) a dalších asi 50% ze směsi špenlíků a třešní. Je to neskutečně lahodný med a tím, jak je panenský, nemá konkurenci. Nejde ale pastovat, na to se znamenitě hodí řepkáč.
Špendlíkový třešňák později tuhne (asi 3 týdny, po prvním rozpuštění i déle), je tmavší a je velmi poptávaný.
Naproti tomu pozdní květový med (ano, mám dvě jarní snůšky) z hlohu mi nechutná. Jsou ale lidi, kteří jej preferují.
Pro zajímavost, u trnky existuje plnokvětá odrůda "Plena" a Němci také vyšlechtili velkoplodé kultivary trnek,z nich nejrozšířenější tam jsou Nittel, Merzig a Reto.
Paráda, nádhera, skvost, už se těším na jaro, na to vůni, teplé počasí, květy, bzukot včelek.
Skvělé jsou také pásy maliníků. Taky se dají sázet na okraje pozemku a květů je požehnaně. V tomhle jsou dobré i remontující odrůdy, které nasazují květy koncem léta a kvetou až do podzimu.
Nevím jak jsou na tom s nektarem muchovníky, ale muchovník lamarckův, klasnatý a výběžkatý (A. stolonifera) dělají záplavu květů a rostou velice rychle. Poslední je muchovník stromovitý (A. arborea). Aby dělaly radost i svými plody, je potřeba koupit dobrou odrůdu s osvědčenými sladkými plody, plaňky mohou mít plody nakyslé. Do buchet ale všechno super.
Muchovník je nádherná rostlina, ale s tím že rychle roste bych byla opatrná. Možná na opravdu dobrých stanovištích s vynikající péčí, jinak roste spíš pomalu.
Kdybyste chtěli sázet hodně rychle rostoucí keř, co vypadá dost podobně, zkuste střemchu. Celá rostlina mimo plodů je mírně jedovatá. Plody ne, ale nejsou zvlášť dobré. Zase v době květu nádherně voní.
Odpověď na příspěvek uživatele drvodelkafialova z 29.01.2024, 07:30:04
Mám zkušenost s muchovníkem lamarckovým a olšolistým i dalšími a přírustky jsou hodně velké, jarní a podzimní vlna. Ale nerad bych někoho mystifikoval, takže poslouchejte drvodělku,jsou i rychleji rostoucí obdobné druhy.😊 A děkuji za tip se střemchou, kvete překrásně!
Odpověď na příspěvek uživatele drvodelkafialova z 29.01.2024, 07:30:04
Střemcha sice kvete úžasně a dokonce na ní je i vidět včely, berou okrový pyl (podobný jako má třešeň) a zda má nektar nevím. Má ale vadu, že kvete když kvete kde co.
Na druhou stranu je to plevel a někdy úporný a tudíž se snadno množí. Keřostromy mají větve svěšené k zemi a tam často zakoření a stačí to i jen vytrhnout rukama bez rýče, koření to jen v hrabance (listovce). U nás, kde mám včely, neroste vůbec a tak mám v kyblíkách z Lidlu od kytek - tam se dají zadarmo ukořistit - několik zakořeněných sazenic a brzy půjdou na stanoviště. Proč když střemcha kvete v době mezi třešní a jabloní, když kvete nadbytek rostlin? Kvůli pestrosti pylu. Možná je to nesmysl a jednodruhový pyl nevadí (lepší ten, než žádný). Ale i kdyby pestrost potřeba nebyla tolik, jako se to vnucuje (proto mi to je podezřelé - co se horem dolem vnucuje bývá lež), mě ale jde o jakýkolikv pyl z ploch, kde jezevec nikdy nic ničím nemohl stříkat.
Jo a střemcha miluje vlhko až mokro, ale roste skvěle i tam, kde mokro není. Neroste kdo ví jak rychle, má ale tvrdé, těžké a tudíž výhřevné dřevo a po vykácení obrazí z pařezu a tak může dokonale osídlit jalové plochy, ze kterých by nebyl žádný jiný užitek. Teď koukám na Wiki, že je silně medonosná. Tím líp!
Odpověď na příspěvek uživatele Hucho z 29.01.2024, 07:40:16
Ono to může být stanovištěm. Každopádně muchovník je nádherná rostlina a plody jsou prostě vynikající. U nás roste hrozně pomalu, celkem nechápu proč. Možná musí líp zakořenit.
Ono to může být stanovištěm. Každopádně muchovník je nádherná rostlina a plody jsou prostě vynikající. U nás roste hrozně pomalu, celkem nechápu proč. Možná musí líp zakořenit.
Majího rádi hryzci a hraboši, musí se dávat do pletiva jako jabloně jinak mají kořeny konstantně zdevastované.
Na suché kamenité půdě mi muchovníky rostou, ne nijak obvzlášť, ale rostou. Na jílové a vlhké zašly už 3 z 5 kusů. Další posekal tchán a poslední pátý asi brzy vykopu já a dám ho jinam.
