»
Odpověď na příspěvek uživatele
goro z 24.10.2024, 09:49:19
Pozoruhodné je, že mě můj odpor k nemocem včel je tak silný, že nic z toho nestuduji a řídím se pouze intuicí a selským rozumem a přitom s těmi prostředky zacházím jako velmi poučený. Ano, přiznávám, že ne každý disponuje stejnou intuicí, která asi není ani tak intuicí jako svého druhu zkušeností.
Rád bych ale vrátil pozornost jinam. Bavme se o tom, protože konkrétně my dva pane Goro byli bez úhynů až do letoška - vy možná pořád, tak jak to, že jsme už mnoho let v řadě nepotřebovali žádné letní snižování počtu VD? Zopakuji podstatné.
Kvůli nemoci jsem před pár lety dal Gabon také až 8.9. na měsíc a nic se nestalo. A to už byla dlouhověká generace hotová. Tom4 tu opakovaně zdůraznil, že po Gabonu skoro nic nepadá, nic, 1-3 roztoči denně a většinou nic což je témeř přirozená mortalita roztočů stářím. Z toho ale plyne základní otázka, jak to, že se to stalo? Jak to, že nám neznemožnili VD výchovu zimní dlouhověké generace? A jak je to letos po mém těžkém zanedbání? Tom4 a Petr nic nezanedbali a úhyny nemají, já, jak se ukázalo, zatím malé.
Takže, jak to, že naše léčba v úle Blaník technologií Blaník už roky samočinně eliminuje počty VD tak, že v konci léta, i když Gabon přišel o měsíc později než je doporučeno (a Tom4 letos nedal G vůbec a nemá potíž), jak to, že včelstva nekolabovala? Co snižuje v normálním roce, když včelař může včelařit, v Blaníku roztoče pod mez, kdy by mohli včelstvu škodit? Je potřeba také říct, že i já už 3 roky čásdti vč Gabon nedal. Jen kvůli nesystematičnosti nevím kterým.
Přiznám se, že jen to mě zajímá. Zopakuju léčbu u nás za rok.
Gabon na měsíc, pak fumigace po 10.10. a předvánoční aerosol acetonem s Varidolem, po kterém nikdy nic nespadne a ani mravenci ani samy včely spadlé brouky uklidit nemůžou. Nic víc a někdy u všech vč ani tyhle tři zásahy ne všechny. Roky máme nulové spady v zimní měli a ač je to metoda hloupá a nepřesná, jiným laboratoře brouky najdou a jak to, že nám nic? Ovšem je pravda, že mě poslední dva roky našli, 3 kusy na zazimovaných 46 jednotek, tedy kmeny + záložní matky ve slabých včelstvíčkách která nelze podle definice nazývat včelstvy. Pokud vím Petr i Tom4 mají roky v zimní měli nulu.
Pořád se nám tu daří odvádět pozornost jinam od až zázračné funkce Blaníků (úlu i metodiky) k běžné praxi jiných systémů. A já po letech zkušeností, taky díky dokonalé funkci i horního TLumiče tvrdím, že ani tak nezáleží na úle, jako na metodice Blaník. Toho se držme.
Můj původní záměr či idea byla, získat pro tento systém = Blaník víc včelařů v nejrůznějších podmínkách a tím aspoň nepatrně napodobit vědecké ověřování na velkém počtu vč. Bohužel se dosud odhodlal jen MS, který se ale odmlčel a kdo ví, zda svůj úmysl dotáhne do konce a zda také opravdu udělá vše přesně, jako je to v metodice Blaník popsané.
--------------------------
Zatím jsem zjistil, že nikdo nikdy, ač to tvrdí, neudělal vše přesně jak měl. Načapal jsem v létě otevřená očka a dotyčný mi řekl, že aby jim nebylo horko. Pak ale nemusí nic zkoušet, protože nezkouší Blaník a protože svojí stupiditu zamlčí, pak zkreslí výsledky a je jedno, zda svojí tupostí vědomou a nebo lidskou hloupostí, kterou omluvit lze. Petra nelze přesvědčit, aby konečně vyházel tvrdé stropní folie, které zapřičiňují propojení uliček a aby je nahradil dokonale ulpělým igelitem na horní loučky a tím maximálně napodobil dutinu stromu. Posílal jsem Romanovi fotky jak vypadají horní loučky u mě, dával ty fotky sem. Kdo trpí na HL rámků nastavěné propoliso-voskové kraviny a navíc má tvrdý strop a uličky můžou mezi sebou “luftovat”, vlastně nevčelaří v Blaníku i když to tvrdí. Fakt, že zatím nemá problém neznamená, že nenastane a ani u Petra si nejsem úplně jistý, zda mu v případě problému dojde, že praktikoval od metodiky odlišně. Jako Tom4 nepíše nikdy nikde, že v roce úhynů krmil syntetickými krmivy s tím, že jednak neměl kvůli dojíždění do práce 70 km denně čas na dělání cukrového roztoku a hlavně, že to nemůže mít vliv. Jakmile do čehokoliv vkládá proponent svoje myšlení s tím, že ten či onem detail nemůže vadit, pak je to začátek konce. Kolega Tom4 už syntetické sra.ky nepoužívá a už nemá problém (ale nejspíš to tím nebylo, ale kdo ví? jistota není). Já ale samosebou nevím, zda to u něj bylo synťákama, ale jestli neudělám do nejmenšího detailu doporučené, jak potom můžu vědět a srovnávat?
Jo, podobně mě jeden dostal tím, že šel do Blaníku, ovšem s Adamcem na 11 rámků a spodní bedna stejné míry, tedy jako TL měl 39x24x11 s tím, že není blbej aby si řídil malé rámky, protože dá rozum, že to nemůže vadit. Nakonec to prý píše roky Včelařství, že je to nejrozšířenější úl a tak dá rozum, že to musí být nejlepší. Lidi přece nejsou blbí a nedělali by něco, co není nejlepší. Toto komentovat nemám sílu.
---------------------------
Stačí se na věc podívat opačně. Blaník funguje dokonale, ale jen dokud včelař neonemocní a nevynechá některé základní úkony. Dokud jsem byl zdravý (před 8 lety jsem se na starém stan měl stejný problém s plotýnkou, stěžejní práce v kritické době ale za mě udělal tam žijící mladý zdravý mládenec, včelař, já mu jen asistoval //překážel//), neměl jsem problém.
------------------------------
A poslední co chci sdělit. Po letošních zkušenostech, jestli se dožiju a neskončím na vozíku, budu už zkoušet jen dvě věci. Originál Dadant-Blatt tedy ČTVERCOVÝ úl na 12 rámků míry 43,5x30 + 39x15x11 jako NN s tím, že NN bude jen nahoře jako panenský medník. A hlavně, jako i u úlu 39x30x11, 39x24x11, tak i u D-B mě už zajímá jen pevné dno, tedy hodlám zjistit, zda lze včelařit bez zvedáků a jiných kejklů, tedy jestli je pravda, že nejlepší je nástavkový systém. Boháčovci přesvědčili Český národ, že jedině nástavkáč (a kdo nemá NN systém není člověk hodný pozornosti) a bez rotace nástavků se nelze obejít. Já prokázal, že je rotace nástavků kravina a NN systém ještě větší blbost. A nyní se chci pokusit dokázat, že vysoké plodiště není potřeba zvednout nikdy a na velké míře D-B by měl odpadnout i horní TLumič. Díky medníkům s mírou 39x11x11 se zdá - je to mnohem lehčí, že půjde cesta tudy (ano, postupeně opustit 39x15). A pak mě taky zajímá medník vysoký 15, ale na úle posazené dva po 5 rámcích, zda by včelám moc vadila středová příčka. Pak, když by se váha patnáctky snížila na polovic by bylo vystaráno. Ona přepážka uprostřed by mohla být jen z 5 mm překližky a dvěš vedle sebe by dělily prostor medníku o 12 mm = 2 x 5 + nějaká vůle. A nebo třeba z mateří mřížky. Ta je dost pevná na to, aby pětirámkový nástavek držela dobře pohromadě a tyto nástavky by šly tou mřížkou k sobě. Ale to až poté když by se ukázalo, že včelám vadí rozpažení medníku pevnou deskou. Deskami - šly by dvě stěny proti sobě uprostřed medníku. To lze vyzkoušet prostým vložením tenkých přepážek doprostřed medníku. V jarní snůšce to podle mě na 99% vadit nebude.
Z popisu to nemusí být jasné a tak prosím Romana, ten vždy ihned pochopí co myslím, zda by to dal na papír.
