Způsobuje úhyny a tedy CCD roztoč VD?

úloha VD pri úhynoch sa zrejme preceňuje… 

úhyny zrejme spôsobuje komplex faktorov, kde rozhodujúcu úlohu hrá nízka imunita súčasných včelstiev (a to je zasa na samostatnú diskusiu aké faktory imunitu znížili ), kvôli ktorej včelstva nedokážu účinne odolávať vírusom s ktorými voľakedy dokázali žiť,  nová forma agresívnej nozémy - Nozema ceranae,  zmena prírodných podmienok a neprispôsobenie sa metodiky chovu k tomu, rabovanie iných produktov zo včelstiev - peľ, propolis… 

klieštika však treba likvidovať, pretože bolo dokázané že dokáže prenášať niektoré vírusy do včiel, pričom ich infikuje cestou než na ktorú boli včely zvyknuté (včela s vírusmi prijatými alimentárne teda požerom je uspôsobená)

věřím, že roli hraje celá řada faktorů. Jeden každý by sám o sobě včely nezabil, ale tím že se kumulují, je situace jiná. 

Pro mě to znamená, že to co můžu jako chovatel ovlivnit je mnohem důležitější než dřív. Dřív, v době kdy krajina byla zdravější, mohlo projít lecos a na včely to fatální vliv nemělo, dnes se objevuje tolik nových věcí a o některých ani nevíme, že pouze maximální pečlivost a akurátnost může včelám pomoci. Chyby už se neodpouští.

Tom50:

Přesto, že jsem právě zveřejnil výsledky pokusů s autotermoléčbou, která zbavuje včelstva sasmočinně VD, si nemyslím, že úhyny v podobě záhadného opuštění úlu způsobuje roztoč VD.

Na základě čeho si to myslím? Přesto, že zmíněný kolega, který dělal mnou inspirované pokusy s měřením teploty v úlech, neměl ve svých vč VD vůbec a nebo v míře napatrné, tedy pouhých několik ks VD, přesto měl úhyny. Co mu tedy zabilo včelstva když v nich VD nebyli?

Cituji sám sebe, protože se situace obrátila, mám několik úhynů. Víc, než je mi milo. Zatím úplně padla 4 vč, tři 24 a jedno 30. Další 2 a 2 jsem spojil přes noviny, ale myslím, že je na 99% hotovo. Něco jsem pospojoval už v srpnu a září, avšak dle logiky oponenta, který se odmlčel, myslím MS, i to byly vlastně když ne úhyny, tak ztráty. 

A tak abych to zpřehlednil. “Medovou” sezonu začalo 40 vč, spojováním a kejkli (nešlo o CCD ani úhyny, ale o běžnou práci včelařského provozu) zbylo na přelomu července a srpna 36 a nyní jich asi 8 padne. Přesněji, 4 už padla a další 4 je otázka dní. Takže mi proti 1.6. (onemocněl jsem 3.6.) zbývá ze 40 vč jen 28. Z toho je 8 úhynů na CCD nebo varoázu nebo obojí.

Do dneška je na některých vč med a do dešťů byl na všech a proto jsem do dneška včelstvům nedal žádnou léčbu proti VD.

Ovšem co mě zaráží a zdá se mi děsivé je fakt, že na podložkách nevidím od začátku srpna žádné, nebo jednotky a nebo malá mnnožství VD. Nemám síta, ale nemyslím, že by vč uklízela v noci a mravenci jako každý rok v létě zmizeli. A tak mám za to, že na podložkách brzy ráno vidím co se děje i bez sítových den.

Celé to přičítám faktu, že většině vč jsem v plodišti byl naposledy před 3.6.

---------------------------

Je mi jakoby nepochopitelné, že některá vč kolabují a jiná jsou silná a mají se k světu a vůbec to nesouvisí zda dostala cukr dost, málo a nebo vůbec. Zimovat ale budou na zvětšiny melecitoze a tak určitě padne další část vč, možná všechna. Nápad, který to možná vysvětluje měl Petr. Ptal se, zda padají ta vč, která vloni nedostala žádnou léčbu. NEVÍM. Nejsem systematik a netuším, která jsou která. Petra k tomu vedlo, že začátečníci alternativci zpravidla bez léčby první rok vč od pořízení vč přezimují, padnou jim až další podzim. To by to vysvětlovalo, ale prostě to nevím.

Pořád jsem to nestrávil a nepromyslel, nemůžu ale říct, že bych to neočekával a bylo by to překvapení.

To je mi opravdu líto. Snad to nebude až tak špatné, třeba se to ještě zmátoří. Každopádně držím palce i na nohou.

Tome je to smola, držím pace a som presvedčený, že na nulu to nepôjde…vždy sa najdu aj včely ktoré to prežijú, najmä ak je viac stanovíšť a nie sú všetky na dlhých stojanoch…

     ale mohol by to byť aj podnet na premýšľanie… poznáme sa roky  (cez internet samozrejme,😉..keby sme chodlili spolu na pivo tak si už dávno tykáme.. ) a okrem toho v akom úli včelárite poznám aj metodiku, ktorou ste bojovali s klieštikom.. fungovala…potom ste “spyšnel” , (prepáčte za výraz) keďže váš úľ a metodika garantovali minimum klieštika a boj s klieštikom ste začali redukovať a skúšať ísť bez ošetrenia … úvaha že klieštik nespôsobuje hromadné úhyny je podľa môjho názoru  pravdivá len čiastočne, totiž klieštik ak je ZDRAVÝ, tak včelám nedokáže tak ublížiť aby ich zdecimoval, či už sú ho nízke desiatky alebo aj niekoľko stovák…tam je dôležité aby sa nešlo na jar s vysokým číslom klieštikov a neprovokovalo sa urýchlenie plodovania,.. ALE ak je klieštik nosičomm vírusovej choroby, stačí že nainfikuje zopár včiel a z tých sa stanú mladušky, ktoré kŕmia larvy , INFIKUJÚ ich a tie potom šíria vírusy ďalej a zbytočne neskôr včelár likviduje klieštika, už to beží samospádom a k úhynu včely klieštika nepotrebujú… 

Ono ľahko sa dávajú “múdre rady” človekom, ktorý to nezažil , ale berte to len ako také moje “mudrovanie”… myslím že ste pravdivo napísali, že hlavným problémom bolo to že kvôli chorobe ste od začiatku června vo včelách nebol a ani nedostali žiadne liečenie, pri vašich včelárskych skúsenostiach by ste určite boli na problémy  včas zareagovali….… ja si dovolím doplniť ešte tri pohľady, prvý som spomínal a v tom má Peter pravdu,zdravé silné včelám bez liečenia proti  prežijú nielen rok ale podľa genetiky aj  2-3 roky (viď Jirka Marx ) a priebežné vytváranie odložencov môže umožniť včelárenie aj bez obmedzenia liečby, či s minimálnym osetrením, druhý problém, ktorý situáciu skomplikoval aj včasná jar,intenzívne plodovanie a dobré podmienky na množenie klieštika, mne sa javí tento rok horší v počtoch ako predošlé tri roky (čital som že klieštika veľa nemáte, potom musel byť chorý)…tretím faktorom je šírenie choroby do ostatných úľov… ja to neriskujem , ked sa včelstvo nespráva štandartne aktívne a živo,tak si zaslúži pozornosť včelára a často za odmenu dostane  aj sírny knôt😕,,. viem že včelári neradi redukujú včelstvá skôr rozmnožujú,ale riziko že sa choroba môže rozšíriť na ďaľšie rodiny nestojí za to..ja som aj tento rok dve rodiny (zhodou okolností obe v polystyrénových úľoch 😳) vysíril, hoci som nezistil žiadnu viditeľnú chorobu, ani na včelách ani na plode…proste boli PODOZRIVÉ.. ak by padli a náhodou by ich vylúpili iné včely na včelnici mohlo by to spustiť lavínu úhynov,.. ale zasa to chcelo vašu prítomnosť pri včelách,včas zatvoriť a odniesť úľ s prvým úhynom….

No radšej končím s úvahami, mňa trápi tiež melicitóza v plodisku a mám obavy z prezimovania tých rodín, ktoré som do zimy pustil aako zzfravé…

Včera jsem provedl fumigaci dnes ráno kontrola spadu vč. č1 cca 350 ks, vč. č2 cc 300, vč. č3 kolem 100-150 ks.

Formuloval jste to tak, že je od včelaře potřeba, aby snížil …

Ale celá moje práce je v tom, abychom včelstva vedli tak, aby se tam broukům nedařilo samo od sebe. 14 let v řadě se mi to dařilo. Zkusme hledat příčinu, proč se dařit přestalo.

Geneze. Ze zdr indispozice před několika lety jsem dal Gabon asi třetině vč až v půli 8 měsíce, poslední třetině až 8.9. Nepředcházelo žádné kyselinování ani nic jiného, byla to první léčba v roce.

Další rok jsem vědomně dal G polovině až v září. Bez jakéhokoli ošetření do té doby. Vše OK.

Další rok jsem asi třetinu a nebo spíš polovinu vč neléčil nijak, jen dostala podzimní fum v listopadu a pak před vánoci. To je údajně už jedno, to je už “rozdáno”, prostě kdyby tam nebyly dlouhověké, byly by mrtvé v tu dobu.

Letos - hodně by se mi chtělo to celé svádět na zdr indispozici - to by ale nebylo korektní - to selhalo. Ptejme se proč. Vy nabízíte ignorovat mojí dlouholetou práci a kyselinovat. Jsem proti. Je třeba přijít na způsob jak se vyhnout drastickým postupům. Šetrná ke včelám je jen tvrdá chemie a ta nemůže vadit pokud je med jen v panenském díle, které není v úle při léčení. Nebudu se zabývat předpotopním způsobem těžby medu ze zakladeného díla, je jedenadvacáté století! V klasice bych asi uměl nemít problém, viz vše co jsem napsal za posledních asi 15 let.

Nicméně, velký dík za názor, zkoušet včelařit s minimem brouků a nebo nepolnohodnotných jakýmkoli způsobem je cesta. Zda jen panenský med je už jen nuance. Důležitější než kvalita medu, kterou zákazník neumí ocenit, je udržet včelstva živá.

Myslím, že letos bude příčinou problémů extrémně rychlý nástup jara. Včely začaly s prací dřív, a kleštík také. Možná k tomu přispěla i virová infekce, jak zmiňoval Goro. Včely si přinesly nákazu, která se pak rozšířila.

Osobně nejsem zastánkyní používání kyselin – připadá mi, že je to pro včely příliš tvrdé řešení. Nicméně k jarnímu a letnímu ošetření používám Ekopol a Gabon. Na jaře pracuji s Ekopolem, v létě s Gabonem. Ano, je to chemie, i když o Ekopolu se názory různí. Zatím mi to funguje, a pokud přestane, budu hledat jiné řešení. Dneska plánuji první fumigaci Varidolem, ale dostali jsme ho se zpožděním, protože náš předseda chytil covid. Uvidíme, kolik kleštíků spadne.

Ráda bych se i nadále snažila postupovat co nejvíce podle vaší metody, Tome, ale nemohu si dovolit vynechat léčbu. I když v mém nejblžším okolí nejsou další včelaři stejně nejsou dost daleko, znám několik organizovaných, kteří loni přišli o většinu včelstev, stejně jako pár těch, co včelaří „na divoko“ a téměř neléčí. Jsem přesvědčená, že pokud bych své včely průběžně neošetřovala, mělo by to fatální následky.

Paní kolegyně. Něco vám sem skopíruju:

Zjištěné výsledky jednoznačně ukazují, že se nejedná o stopová množství, která by mohla být například výsledkem kontaminace v průběhu výroby. Flumethrin byl ve výše uvedených přípravcích zjištěn v léčebných koncentracích, které vyvolávají pozorovaný akaricidní účinek přípravku. Kromě účinnosti však znamená přítomnost flumethrinu ve výše uvedených přípravcích i zásadní riziko z pohledu bezpečnosti, a to včetně možnosti výskytu reziduí flumetrinu v medu a dalších včelích produktech. Zde je třeba připomenout, že ačkoliv není pro rezidua flumethrinu v medu stanoven maximální limit reziduí, zdravotní nezávadnost potravin se pro takové látky hodnotí s ohledem na stanovené toxikologické parametry, zejména s použitím hodnoty tzv. přijatelné denní dávky (=Acceptable Daily Intake – ADI).

Je to z tohoto:

https://www.vcelarstvi.cz/casopis/pripravky-ekopol-apidez-a-bisanar-zakazany-jiz-i-na-slovensku/

Já, dalo by se říci, že z nenažranosti, jsem neléčil aby v medu, který zůstal na úlech v nevybraných mednících, nemohl být kontaminovaný jedy z akaricidů. To je jedna část pravdy, druhá je závažnější, nedokázal jsem to udělat, ale to mě neomlouvá, měl jsem si najmout a nebo přesvědčit zetě, ale ti mi u spánku pistol nedrželi a naopak mi všichni říkají, abych, až půjdu kolem občanky, mrknul kolik mi je a že 50 vč je asi moc. Třetí a nejdůležitější ale byl fakt mojí neschoponosti ochránit med v plástech před zavíječem a vědomně jsem čekal na půlku října. Pak mám vyzkoušeno, že ve skladě, který mám, jsou medové PANENSKÉ rámky v bezpečí až do května. Prostě panenské voští, navíc s medem, zavíječi nešmakuje. Nešlo o pár nástavků, jako u drobných hobbíků, ale asi o 90 NN.

Někdo to může nazvat tedy nenažraností - nechtěl jsem poškodit med a tak jsem poškodil, VĚDOMNĚ včelstva. OK, tak to vypadá na první, píš laický pohled (co přežije, pokud vůbec něco, to by bylo potřeba rozchovat!!!!). Ale co tedy udělat s asi 900 až tisícem medových plástů? Vyhodit na skládku? Zapálit na hromadě? Dát to do lesa a nechat vybrat cizím včelám? Nebo co jsem měl udělat? Každou radu vítám a nemyslím to nijak ironicky. A taky prosím o radu KDO to něco měl udělat, já nemoh. Vědomně jsem udělal nejlepší, co se udělat dalo a popravdě sice jsem se části tuháče “zbavil” - separují mi to kolegové, ale je to tolik práce, že to nechtějí dělat. Jen jsem problém odsunul v čase. Máme tu palírnu, kde berou med výměnou za medovinu. Brali by i medovou vodu, ale jen z nezakladených plástů bez výluhu sraček. Z toho nejde udělat ani kořalku, pořád jsou z toho cítit a chutnají košilky (výkaly plodu) tak, že se toho nelze zbavit ani vypálením. Proto to namáčeči vytáčí a lijí do hnoje, kam jinam? Na rozdíl od namáčečů já to ještě nějak možná využiju, v zimě, až bude čas a taky nebude už ovoce a předpokládám, že i v palírně budou mít víc času, to hodlám nějak řešit. Myslím, že vyřežu dílo, rozmixuju, voskovou drť zezhora odstraním (prostě nádoba se spodní výpustí) a zobchoduju medový roztok podle cukernatosti. Mám info od Toma4 - to on mi o tom řekl a posílá mě tam, že to v palírně změří a dle cukernatosti zaplatí.

Můj “problém” co s tuháčem v rámcích vyřešila z velké části příroda. Něco mi vyseparoval kolega (15 NN), něco jsem rozdal - lze to žvýkat jako plástečkový med a hodně spotřebovaly včely a tak uskladňuju asi jen 45 NN. I tak je to ohromná porce.

----------------------------

Kdo si výše uvedený odkaz pročte pozorně zjistí, že se rezidua akaricidů v medu nevyskytují. Ne, že by tam nebyla, ale prostě se nehledají - co oči nevidí… a tak se úplně jistě neví, jak to je a tak zvaní vědci by to stejně patrně cinkli podle toho, kdo by si zaplatil požadovaný výsledek zkoumání. 

Ovšem tak já nepracuju a neuvažuju, mě vadí i jen to, že by v mém medu něco být MOHLO. Udělal jsem v té chvíli to nejlepší co jsem uměl A MOHL!!!! Věděl jsem, že to vč asi nepřežijí, některá určitě ne. Taky mi bylo jasné, že už nebudu moci říkat, že včelařím bez úhynu. A i Gorovo rýpnutí - v dobrém, nevyčítám, vím, jak to myslel, že jsem zpychnul, je pravdivé. Ona pýcha předchází většinu pádů. Na druhou stranu, doufám, že jsem nijak nemachroval u vědomí toho, že i mě můžou úhyny potkat, protože třeba mi je tolik, kolik mi je a jsem po několika těžkých operacích srdce a kdyby na Homolce tušili, co dělám, asi by mě nakopali, každý jistě ví kam. Jenže těžko mi vymluvit, že žiju a jsem relativně zdravý jen a pouze díky včelám. Jen toho tělocviku je holt na mě už moc.

Nic bych nezměnil, vše bych udělal stejně, já přece všechno, co jsem dělal a jaka jsem to dělal, dělal jsem nejlíp jak jsem v té chvíli uměl a věděl. A navíc u mě se (zatím) nejedná o “po vohni je každej hasič”, pořád nevím co lepšího jsem mohl dělat. Takže se taky nijak nevymlouvám a neomlouvám, jen se snažím vysvětlit. Přesto přese všechno chodím si kam chci a kdy chci, můžu jíst co chci, nemám cukrovku, nemám kriplvozík a nemám žádná omezení, všichni v rodině mojí i přítelky jsou zdraví, nikdo není potetovaný a nikdo nikdy nebyl v kriminále. Jen to holt někdy dost přeženu s dřinou. Dost mých vrstevníků už nežije, jiní jsou invalidní, trpí těžkou nadváhou, nemocemi a jako já je na tom málokdo. Já nic víc od Boha, ve kterého ani nevěřím, nikdy nechtěl. Nemusím se za nic omlouvat, dělám všechno jak nejlíp můžu. A všechno hned píšu sem aby se mohl každý případně vyhnout stejným chybám, jaké jsem udělal já.

Jenom pro upřesnění, Tome, já vaší metodě věřím a věřím že většinou je účinná. Bohužel, tahle sezona byl zkrátka extrém a doufám, že se nebude dlouho opakovat. Za mě jste udělal vše podle nejlepšího svědomí a vědomí. Nemohl jste dopředu počítat s nemocí a určitě ne s počasím. Vaše metodika se víceméně osvědčila, ale zkrátka nelze počítat se vším. Navíc si myslím, že třeba ve vašem okolí mohl i začít s včelami někdo, kdo si s tím hlavu až tak moc nedělá a vaše včely si prostě něco zavlekly. Nebo tak něco.

Co se týká té chemie, v době, kdy mám na úlech medníky neléčím a plásty určené do medníků mám zvlášť. Ano, radši bych neléčila vůbec, ale realita je taková, že to jinak zkrátka neumím.

Zdravím.

Fumigaci dělám podle návodu čili než začnu fumigovat zkontroluju den předem rámek po rámku a plodu tam smí být pouze 0. Nemám kmenová včelstva a u všech třech nebyl žáden plod. Jedno je letošní  květnový roj, druhé květnový poroj a třetí letošní matka z nouzáku. Všem třem jsem dával Gabon 31.7. Včel tam mám jednou tolik co minulý rok🙂. Kdybych nezmatkoval s usazováním roje a poroje tak jsem jim mohl dát varidol ještě než začala matka klást tím pádem by šly teoreticky “čisté” do kladení. Jen taková moje amatérská dedukce. Za deset dní od první fum. jim dám ještě jednu a uvidím, jestli něco spadne. No snad se to konečně podaří a budou na jaro v pohodě už by bylo na čase😉

Ani nevíte jak právě vám já držím palce! Zdá se, že začínáte být včelař a že už umíte správně včelařsky uvažovat, protože ano, dokud ve vč není plod = v roji není, pak se může udělat fumigace. 

Děkuju vám paní kolegyně. Ale. Nikdo kolem mě nezačal včelařit a vina není někde vně, vina je u mě, vysvětlil jsem to. A nedivím se tomu, po dnešním zjištění se k tomuto ještě vrátím.

Z vašich příspěvků nějak cítím, jako že myslíte, že já chci včelařit bez léčení. není tomu tak, vědomně chce neléčit a neléčí MUDr. Marx. Jka píše pan Goro, asi 4 roky mu to fungovalůo a pak vše padlo. A navíc, doktor nevčelaří pro med, vytáčí výjimečně a vše jim nechává a nanejvýš dokrmí. Ptám se, i kdyby se mu povedlo “vyšlechtit”, nebo vyselektovat odolná vč, k čemu by komu taková vč byla, když by od nich nebyl med? Já tudíž jako Marx nevčelařím a o neléčení se nesnažím. Udělal jsem nějaké pokusy, já i Tom4, u něj to nedopadlo přede dvěma lety a jak je vidět u mě letos také ne. Jsem z neléčení definitivně vyléčený! Dá se taky říct, že se ucho utrhlo, koledoval jsem si svými pokusy dlouho a dlouho mi to procházelo.

Co se týče virů, jsou tu miliony let a jsou všude kolem nás a tedy i ty “včelí” viry. Tudíž ne, že se mi nějak dostaly do včelstev. Všechny nemoci propuknou když selže imunita a bavme se jen o tom, proč v tom či onom případě selhala.

Dneska jsem slyšel velmi zajímavý názor jednoho začátečníka, inženýr techniky asi 45 let. Prý bylo počasí o měsíc napřed a tudíž se mělo také o měsíc dřív začřít s léčením. Na tom toho je hodně, mě to nenapadlo, ale naprosto sdílím páně inženýrův názor. Jeho postřeh má logiku a já dodávám, že pokud se počasí vlivem klimatické změny urychlí, budeme muset modifikovat zažité postupy. A pokud se bude muset léčit s medem, pak pomocí kyselin (pokud nebude objeveno něco nového). Vše ukáže čas.

Píšete, že metoda Blaník více méně funguje. To je omyl, ona funguje dokonale, pokud se udělá vše tak a tehdy, kdy se udělat má (a v normálním roce - její nedostatek je, že nepočítá s extrémním průběhem počasí). Viz kolega Tom4. Petr zanedbal včely podobně (ne tolik) jako já a má jedno kolabující včelstvo - asi 300 včel s matkou. Víme přesně co se stalo a kdy se zadělalo na problém. Tom4 nezanedbal nic (důkladně poučený před dvěma lety), včelaří od nás 30 kilometrů a problém nemá.

Píšete o tom, že medové plásty skladujete jinak a tak dále. Já vám ale poslal varování před Ekopolem, je to ruský podvod, je to prostě tvrdá chemie a lživě propagovaná jako že je na bázi rostlinných esencí. Blbost už jen podle názvu a tvrzení o složení. Kdyby něco takového existovalo, bylo by to patentované a RF by vydělávala na léku proti VD, který trápí bezmála celý svět. Mimochodem, už název je protiprávní, nic se nesmí jmenovat se slovním kmenem EKO. Jinak by byl už svět zaplavený ekoauty, ekohajzlpapírem, ekolopatou, ekodrony, nebo humanitárními ekobombami a podobně.

Prostě trvám na tom, že stačí léčit prvně 1.8. Gabonem a pak stačí jedna fum po 10.10. a pak rána jistoty předvánočním acetonem. Podrobně jsame psal o úplném vynechání například říjnové a listopadové fumigace. Jindy jsem zase dával Gabon až po začátku září a několikrát jsem vynechal předvánoční jistotu. Zdá se mi, že Gabon je základ.

Je ale nutné pochopit o čem je řeč. Nikde se to tak jasně, jako to sdělím já, pokud vím nepíše. Gabon likviduje VD když se tvoří dlouhověké včely. Když se dá Gabon až v září, je už rozhodnuto!!!!! A jerstli se dlouhověké vytvořily, znamená to správnost metody Blaník, vč se samoozdravují, jen já nevím jak to dělají. Další opatření v podobě fumigací je jen to, že se jara nedožijí žádní a nebo jen minimum roztočů. Tak malé minimum, že včelstvo v následujícím roce neohrozí. Ovšem při vynechání letní léčby se už včeltva nezachrání a proto taky nemyslím, žýe bych já nynější fumigací zvrátil nevyhnutelné.

----------------------

Nechtěl jsem přidávat další a další témata, vlákna. Mnozí mě ujišťovali, jak čtenáři hledají v archivu a probírají staré věci. Není tomu zvětšiny tak. Ukazuje se, že dnešní lidé (mladí) nedokáží udržet několik linek a témat v jednom příspěvku. Patrně potřebují krátké holovětné štěky a každý jeden problém zvlášť. Tím si vysvětluju, že všichni přestali psát, nikdo to patrně nečte celé a když, tak kvůli technologiím neumí chápat a už vůbec jako komplex, kdy vše vyplývá z mnoha jiných souvislostí a souběhů, ale musí mít každou jednu věc extra. Bůh s vámi, se mnou už ne, já si prožil život v době, kdy lidi chápali dlouhé texty. A hlavně byli ochotní je číst a učit se z nich.

Tak jsem se dívala na podložky a většinou mají od zanedbatelnýh počtů až tak do 50 kusů. Až na jedno včelstvo, tam jich je moc.  CCa ty 300. Jak ti chlapi počítáte? Já je po jednom počítat nechci!!

No nic . Za 10 dní jim tam fouknu znovu.

Váhám, tak se zeptám zkušených😃, má cenu u toho výrazně víc napadeného včelstva zvážit výměnu matky ?⁸

Já počty VD odhaduju. Pan Čermák nabízel program za tisíc Korun myslím, který z fotky uměl spočítat VD. Myslím, že to není potřeba.

Je nutné mít pořád na paměti, že léčebné spady už vč nezachraňují. Léčebné zásahy jen zajišťují, aby nepřežilo příliš mnoho roztočů ve foretické formě do další sezony.

Roky mě spady po fumigaci nezajímaly. Pak mě vyhecoval Petr a podíval jsem se ráno po fumigaci. A někde byly stovky VD, jednou odhadem tak 300-400. Neudělal jsem žádné zvláštní opatření a nic se nestalo. Patrně to vč + pár dalších, kde bylo brouků mezi 150-250 (asi tak), si to přineslo jako reinvazi a roztoče zničila “rána jistoty” = acetonový Varidol před vánocemi.

Tady si ještě dovolím připodotknout zavilým odpůrcům tvrdé chemie, kteří odsuzují aceton jako další jedovatost. Aceton jedovatý jistě je, mám ale za to, že zdaleka ne tolik, jako kyseliny. Ale hlavně, je to zase jiná chemikálie, dokonale těkavá a mám za to, že tím pádem nezanechávající žádná rezidua. Navíc nevíme, na co všechno má vliv a je dost možné, že ničí nějaké viry, bakterie, toxické plísně, houby a nebo prostě jen ničemu nevadí. Co když pomáhá omezit nosemu apis? Nevíme a nebo nevím já. Jde mi o například zvápenatění. Konkrétně o zvápenatění někdy příště.

-----------------------

Dnes se málo ví následující, dávám to jen jako perličku. Za mého dětství byla vynajitá a maminka úspěšně vyzkoušela přidávání matek s pomocí acetonu. Ve vč se vychytila a usmrtila matka. Pak se do podmetu strčil piják (dřívho měl každý školní sešit), ale stačí i kus novin s nasáklým acetonem, bohužel už nevím kolik acetonu mělo být. Toho ale nemuselo být moc. Aceton ihned v sekundách zničil feromon staré matky, ale i mladé a ta se jen pustila česnem nebo pod strop. Včely nepoznaly, že je to cizí matka a neublížili jí. Včelstvo ihned začne acetonové páry vyhánět usilovným větráním a jak jejich obsah v úle klesá, začíná se uplatňovat feromon nové matky. Přidání matky na aceton fungovalo ve 100% případů. Nikdy jsem to ale sám nevyzkoušel.

Petra nič ti nebráni napočītať 10 alebo 20 klieštikov a potom pomocou špachtle narohiť z popadaných mŕtvoliek podobne veľké hromádky a potom spočítať len tie, teda 5x20 a vieš že ich je 100… ale ojo skutočne ns absolutnom čísle nezáleží… proste padá alebo nie, padá veľs alebo málo… doležité je ako písal aj Tom, aby podledé ošetrenie zabezpečilo minimum klieštika do jarného plofovsnia…

Uvahu o výmene matky kvôli tomu že vo včelstve je pár stoviek klieštikov považujem za zvrhlosť….klieštik predsa nie je včelomorka obecná  (Braula coeca)