Pro úspěšný chov zdravých včelstev je nutné umístit úly pod listnaté stromy kvůli stínu, pokud možno celodennímu a nebo po podstanou část dne, hlavně přes poledne. Také je nutné, aby úly nebyly ve včelíně a ani v žádném včelníku, ale stály volně na zemi bez jakékoli podlahy, dlažby a podobně.
Střecha neskýtá normální chladný osvěžující stín jako listnáče, ale naopak je pod ní výheň. Stom tím, že odpařuje obrovská množství vody jednak rapidně snižuje teplotu - skupenské teplo, jednak zvyšuje vlhkost vzduchu a tím vytváří velmi specifické mikroklima. Na rozdíl od dlažby se na příznivém mikroklimatu také podílí “dýchající” holá zem, případně trávník pomocí podobného efektu jako dělá strom.
Listnaté stromy zjara umožní proniknutí teplých slunečních parsků. Slunce pomáhá ohřát úly a hlavně jejich okolí, tedy půdu kolem úlů. Pak rychle taje sníh a zem se vysuší z předjarní studené blátivosti.
Podlaha včelínu dýchající zem zakryje a zruší pozitivní vliv holé země. Navíc se přenáší kročejový hluk a tak jsou vyrušována všechna včelstva a ne jen ta, kde včelař právě pracuje.
Včelník, tedy jakási opláštěná “budka” pro několik úlů na nohách nad zemí se střechou sice v časném jaru a předjaří dost značně ohřívá úly, minimálně tím, že je neovívá vítr. Ovšem to nijak nezvyšuje medný výkon, protože výše uvedené nevýhody úplně zruší nepatrnou jarní výhodu.
Stanoviště by nemělo být na větru, ale naopak v závětří a velkou výhodou je, aby těsně za úly byla například cihlová zeď stodoly. Měl jsem stanoviště u hřbitova u cihlové hřbitovní zdi. Taková zeď nejen že chrání stanoviště před větry, ale přes den se nabije teplem, které v noci odevzdává. Včelstva umístěná u zdi ( metr až dva od ní) přinesou při stejné práci včelaře o hodně víc medu, méně se rojí, včelstva v nich žijí v očividně lepší pohodě.
Česna by měla směřovat ideálně na jihovýchod, ale každý směr je dobrý vyjma přímo na sever. Ale i to jsem viděl a včelám se i tam údajně dařilo, dle slov jejich majitele, dobře. Hlavně kolega neměl jinou možnost, aby jeho vč neobtěžovala sousedy.
Je jen málo míst, která by splnila všechny uvedené podmínky. Za nejdůležitější já za svou celoživotní praxi považuju stín stromů a podstavce úlů přímo na “dýchající” zemi.
