Odpověď na příspěvek uživatele drvodelkafialova z 22.01.2024, 06:35:36
Chci vás uklidnit. Včely někdy dělají to, že sedí namačkané pod igelitem, jako by už spotřebovaly zásoby na obsednutých rámcích. Ale klid, velmi často sedí na zavíčkovaných zásobách. Za celý život jsem jednoznačně nezjistil, proč to některá vč dělají. Názor na to ale mám.
Mám určitou nepotvrzenou hypotézu, nic tedy netvrdím. Ale dnes se málo ví, že se až do konce osmdesátek dělaly strůpky dřevěné a ty se horních louček rámků nedotýkaly. To byl relikt zadováků, kde by se rámky připlepené nahoře nedaly pohodlně vytahovat kleštěmi dozadu. Prkýnka byla tak silná (nejméně 10 mm) aby se neprohýbala. Pak byly HL rámků naprosto čisté, nebyly na nich nánosy propolisu a vosku. Jenže to bylo z hlediska včel nesprávné. V dutině stromy by každý plást byl pevně a neprodyšně přistavěný ke stropu dutiny a po stranách asi dvě třetiny výšky odzhora také. (to mají mimochdem na stranách napodobovat pleckaté rámky) Tím bylo po miliony let zajištěno, že měla každá ulička svůj teplotní režim a k výměně plynů nedocházelo. Včelstvo si tedy regulovalo teplotu (a vlhkost) jak potřebovalo v každé uličce zvlášť. Strop nad rámky úplně zrušil efekt samostaného režimu uliček a všechny propojil, strop z prkýnek byl vždy přesně včelí mezeru nad HL rámků.
Dnes se prodává drahá průhledná stropní folie. Ta díky své tuhosti dolehne na rámky jen uprostřed a někdo dokonce dává na rámky lajsničku vysokou 8-10 mm aby folie nedolehla ani uprostřed. Pak ale dělá špatný efekt výše popsaného “visutého” stropu a tím popírá základní biologické potřeby vč a to i když uprostřed na rámcích leží, koem dokola to “luftuje”.
Přirozenější je tedy plátno. Ovšem u původních úlů však na HL rámků ležela slaměná rohož a tu si včely přilepily a utěsnily si všechny uličky tak, jako to měly ve stromě. Plátno není praktické - propolisem ztvrdne a stejně na rámky nedoléhá, navíc je dražší. Slaměné rohože se také už nepoužívají, musely být z cepové nerozbité slámy. Z kombajnové slámy nefungují.
Proto jsem si zavedl místo stropní folie měkký igelit, který přilne na HL po celé ploše těsně. Malé netěsnosti (igelit se zprohýbá) si včely pokaždé rychle zalepí. Včely nad zásobami bývají hlavně tam, kde starý igelit, který je stářím (půl roku asi tak) “vytahaný” a neleží na rámcích, netěsní uličky a včely to pak těsní nahloučením svých tělíček. Mimochodem, úplně stejně včely ucpávají dole a po stranách všechny uličky aby zabránily unikání tepla a správné vlhkosti.
Shrnutí. Tvrdé stropní folie jsou špatné a kdo chce mít vč zdravá, musí je nahradit nejlépe igelitem. Ještě horší jsou pak očka a přímo vražedná je kombinace obého. Ale o očkách zase někdy příště.
Mě se nejlíp osvědčilky igelity z Lidlu. Ten neprodává cukr v desetikilovkách, ale v jednotlivých kilovkách a vrstvy jsou proloženy igelitem. Je větší než úl, přeloží se tak aby pasoval na úl s přesahem asi 1 cm kolem dokola. Když se zrpohýbá moc, někde ho sem tam včely prokoušou, nebo se poškodí jinak, třeba od tepla fumigačního knotu, vyměním ho za nový. Starý skončí v kontrejneru na plasty. Nestojí to nic a nedělá se nikde žádný nepořádek a co hlavní, vyhovuje to včelám. Na stropním igelitu kondenzuje voda, ale nikde nestéká jako u prohnuté tvrdé folie, kde kondenzát stéká po šikmině doprostřed a kape přímo do zimního chumáče.
Ale každý si dělejte co chce a jak chcete, jak dělat věci líp se vám tu snažím sdělit a ihned přidám argumenty a zdůvodnění, proč něco dělat nějak a ne jinak. Dál je to už boj každého sám za sebe.
Mrzuté je, že se podobné rady nedočtete ve Včelařství. Totiž 550 tisíc včelstev krát 60 Kč za stropní folii, kterou každý po 2-3 letech vymění, je pro hrstku obchodníků se včelařskými potřebami mnohamilionový byznys. A ten kdo chce abyste vyhazovali peníze má dost prostředků a vlivu na to, aby mejnstrým podobné rady nezveřejňoval. Pokaždé, kdy se něco propaguje a přitom by to šlo nahradit něčím levným nebo zadarmo, je třeba se ptát CUI BONO? Tedy česky “komu ku prospěchu”? A že tvrdá stropní folie může včelám ubližovat, to kapitalisty - všemocnou ruku trhu - pramálo zajímá. Přece nemocná včelstva zase potřebují o to víc léčiv a to je zase byznys ne? A množírnám oddělků, tolik podobným jako jsou množírny čoklů, také vyhovují úhyny, protože oddělky jsou nejvýnosnější byznys posledních dekád. A tak dále, a tak dál. Je na každém zda bude s mocnými tu hru hrát a nebo vezme svoje věci do svých rukou.