Efekt chladného zimování

Dobré odpoledne.

Co tak nechat “ochlazovací NN” s deklem bez uteplení až do té doby než začnu zužovat (komorovat) a nezateplovat někdy po Silvestru jak se to píše v metodice Blaník?

To neradím a hned vysvětlím proč.

Je tu hned několik souvislostí, jsem odpůrcem například oček a ta by taky jednak ochlazovala, jenže hlavně by vysušovala.

Včelstvo potřebuje vodu. Jak uniká teplý vzduch z chumáče, narazí na strop a teče po něm vodorovně na všechny strany a chumáč současně nasává zespod čerstvý chladnější vzduch. Bez toho by k cirkulaci nemohlo dojít. To není úplně přesné, protože ohřátím vzduch nabyde na objemu. Ovšem tyhle nuance fyziky pro tento případ vynechme, je to marginální. Strop mimo chumáč je studený a vodní pára na něm kondenzuje. Tím se uvolní teplo, což je ve včelařské literatuře úplně ignorováno. Hlavně ale včely mají těsně vedle svého tělesa k dispozici tuto kondenzovanou vodu, každý může pozorovat kapénky vody visící na stropním igelitu kolem chumáče (neměly by stékat ke středu a kapat do něj) a můžou jí používat. Když je někým doporučovaný prodyšný až hyperprodyšný strop, vzduch s vodní párou uniká pryč, voda nekondenzuje v dosahu včel, ale nacucává stropní uteplivky a ty pak “nehřejí”, ale doslova chladí. To by bylo v uzrčité fázi konce zimy zdánlivě dobré, jenže včely by trpěly “žízní”. Vodu potřebují proto, aby mohly chovat plod a mohlo by se stát (viz můj článek o pravidle 40 dnů), že nezačnou s plodováním včas právě kvůli nedostupnosti vody a ven poro ní v únoru nemohou. A protože my nevíme předem jaký bude průběh jara a kdy co začne kvést a tudíž kdy je nutné aby vč začala plodovat, musíme to zařídit tak, aby to v úle fungovalo samočinně a aby včely mohly někdy v  a nebo nejpozději po polovině února začít plodovat.

Ještě na IFauně jsem vysvětloval, proč komunisti vnutili včelařům očka. Zlí imperialisté nechtěli Sovětskému bloku prodat včelí vosk a soudruzi ho nutně potřebovali značná množství pro zbrojní průmysl, ale i například textilní a i jiný průmysl. A tak nějaký soudruh pověřil svaz včelařů, aby apeloval na soudruhy drobné včelaře (přiměl je), aby udělali nějaká opatření a zvýšili těžbu vosku. No a protože v úlech bez oček dolní rohy neobsednutých plástů plesnivěly, někdy i celý plást i víc, tak někdo vypočítal, kolik vosku se zachrání pro Národní hospodářství (výrobu zbraní proti zlému Západu), když se zabrání shnití v průměru jednoho plástu v každém z milionu včelstev tehdy chovaných v ČSSR. A protože plást obsahuje asi 100 gramů vosku, především zbrojní průmysl mohl získat 100 tun vosku každý rok. A tak se začala vnucovat a vědecky zdůvodňovat očka a vědci začali vědecky zdůvodňovat, jak je očko báječné a jak byly včely miliony let hloupé, když se do dutin s více než jednou dírou nikdy neusazovaly.

Přesněji, socialistické zbrojení si prostě vosk vzalo a sehnat mezistěny bylo pro včelaře velmi napínavou a krajně nejistou každoroční starostí. 

Sovětský svaz je v propadlišti dějin, komunisti taky, ale očka žijí v myslích včelařů dál. Zrovna tak straší v hlavách většiny, že plísně jsou fuj a nikomu nevadí, že i penicilin je plíseň. Včely s plísněmi a nejen plástů, ale shnilých dutin stromů žijí miliony let a patrně z těch plísní a hnilob (a hub) umí získávat něco, o čem věda jenom tuší a to jen nenápadně, cudně a potlačovaně. Pan Goro ví přesně který vědec o tom a kde psal a jak nějak záhadně psát přestal a jeho slabý hlásek nějak vyšumněl do zapomění…

Je to přátelé jen na nás, vědci nás v tom nechají, věřte mi.

Ano, omluvám se, ale všechno (a nejen u včel) má mnoho souvislostí a je nutné včelařinu chápat v co nejširším kontextu. Prozatím úpně stačí dodržet těch nemnoho mnou doporučených opatření a nedělat nesmysly a výsledek se dostaví, tím jsem si jist.

Uvedu jen informace, co si pamatuji na téma včely a houby. Bylo prokázáno, že včely a houby žijí ve vzájemné symbioze. Pokud měly v doletu podhoubí nejen dřevokazných, ale i kulturních hub, navštěvovaly toto místo a zdá se, že části podhoubí přenášely do úlu a používaly jej jako zdroj pastvy.P. Goro snad bude tak laskav a uvede studii, která se tímto zabývala. Na YT byla ještě nedávno celá přednáška, ovšem dnes již není dostupná.Je mnoho věcí, které o včelách ještě nevíme. Sucho v úle je podle mého jeden z našich velkých omylů

Tom4 ja nie som “Pan Goro”… všetci včelári mi tykajú som Jano…v pohode mi tykaj…..(aj ja všetkým včelárom tykám teda okrem jedného, ktorý si odo mňa vyžaduje vykanie 😉 )

tu je k dispozícii originál štúdia

: https://www.nature.com/articles/s41598-018-32194-8

 stručne z nej : Vlny vysoko infekčných vírusov, ktoré sa šíria cez globálne populácie včiel medonosných, prispeli k nedávnemu poklesu zdravia včiel medonosných. Včely boli pozorované pri hľadaní potravy na hubovom mycéliu, čo naznačuje, že liečivú alebo nutričnú hodnotu môžu získavať z húb. Je známe, že huby produkujú široké spektrum chemikálií s antimikrobiálnou aktivitou, vrátane zlúčenín aktívnych proti baktériám, iným hubám alebo vírusom. Testovali sme extrakty z mycélia viacerých druhov polypórových húb, o ktorých je známe, že majú antivírusové vlastnosti. Výťažky z húb amadou ( Fomes ) a reishi ( Ganoderma ) znížili hladiny vírusu deformovaných krídel včiel (DWV) a vírusu jazera Sinaj (LSV) v závislosti od dávky. V poľných pokusoch kolónie kŕmili Ganoderma resinaceumextrakt vykazoval 79-násobné zníženie DWV a 45 000-násobné zníženie LSV v porovnaní s kontrolnými kolóniami. Tieto zistenia naznačujú, že včely môžu získať zdravotné výhody z húb a ich antimikrobiálnych zlúčenín. 

Výsledky a diskusia 

Laboratórne experimenty s včelami v klietke ukázali, že orálna liečba mycéliovými extraktmi z drevín výrazne znížila hladinu DWV. Účinok ošetrenia výťažkami z húb, bez ohľadu na druh, bol vysoko významný v porovnaní s včelami v klietke kŕmenými iba cukrovým sirupom (kontroly cukru DWV vs. všetky ošetrenia mycélia: 2-stranný t-test, n = 58; t = 4,33, p = 0,0001, AACt násobná zmena = 23,0). Extrakty Fomes fomentarius (amadou conk) a Ganoderma applanatum (art"s conk) vykazovali významnú antivírusovú aktivitu spôsobom závislým od dávky (obr. 1C ). Najvýkonnejší extrakt, 1% (v/v) F. fomentariusextrakt: zmes cukrového sirupu, znížená DWV viac ako 800-násobne u včiel medonosných v klietke v porovnaní s kontrolou cukrového sirupu (2-stranný t-test, n = 10, t = 1,12, p = 0,005, ΔΔCt násobná zmena = 879). Dva extrakty vykazujúce najväčšie násobné zníženie oproti DWV a LSV v klietkových štúdiách boli vybrané na validáciu v terénnej skúške. Malé experimentálne kolónie boli ošetrené jedenkrát 3 1 1% hubového extraktu v 1:1 roztoku sacharózy alebo len roztoku sacharózy (obr. 3A ). Kvantitatívna PCR analýza odhalila, že DWV aj LSV boli znížené v ošetrených kolóniách o 12 dní neskôr (obr. 3B ). V prípade DWV úle ošetrené extraktom F. fomentarius vykazovali významné 79,7-násobné zníženie vírusových hladín (dvojstranný t-test, n = 18, t = 6,58, p = 6,32 × 10-6 , ΔACt násobná zmena = 79,7) , 44-krát viac ako v kontrolných kolóniách. G. resinaceumextrakty tiež významne znížili hladiny DWV (dvojstranný t-test, n = 20, t = 9,75, p = 1,31 x 10-8 , ΔACt násobná zmena = 144), pričom ošetrené kolónie vykazovali 79,6-krát väčšie zníženie vírusov ako kontrolné kolónie. Liečebné účinky z hubových extraktov boli výraznejšie pri LSV. Hoci kontrolné kolónie vykazovali určité zníženie (dvojstranný t-test, n = 18, t = 1,15, p = 0,267, ΔACt násobná zmena = 82,3), liečba F. fomentarius znížila hladiny LSV 87,9-krát viac ako kontrolné kolónie (2- chvostový t-test, n = 18, t = 2,50, p = 0,0238, AACt násobná zmena = 7,380). Najväčšie zníženie vírusových hladín v týchto experimentoch bolo z G. resinaceumliečby, kde boli hladiny LSV znížené 45 000-krát viac ako v kontrolných kolóniách (dvojstranný t-test, n = 20, t = 6,37, p = 5,34 x 10-6 , AACt násobná zmena = 3,76 x 106 ) . 

Výťažky z húb znižujú hladiny DWV a LSV v terénnych pokusoch. ( A ) Plesňové extrakty boli primiešané do roztoku sacharózy a kŕmené včelami pomocou úľových kŕmidiel bežne používaných vo včelárstve. (B) Extrakty Fomes aj Ganoderma významne znížili hladiny DWV a LSV v terénnych pokusoch s použitím 5-rámových kolónií s včelami rozdelenými z bežnej populácie. Včelám sa odobrali vzorky na zistenie hladiny vírusu na začiatku liečby a o 12 dní neskôr. Kolónie kŕmené extraktmi z G. resinaceum vykazovali 79-krát väčšie zníženie DWV a 45 000-krát väčšie zníženie LSV v porovnaní s kontrolami kŕmenými cukrovým sirupom. Hodnoty ACt kvantitatívnej PCR sú normalizované na priemerné počiatočné hladiny vírusu vo všetkých skupinách. Foto: WSS. Okrem preukázanej antivírusovej aktivity extraktov mycélia húb polypore, extrakty z neočkovaného substrátu na rast húb (breza) tiež vykazovali určitú aktivitu proti DWV a LSV. Aj keď brezové piliny nevykazovali viditeľné známky hubovej infekcie (pozri doplnkový obrázok S1 ), mnohé alebo väčšina voľne žijúcich lesných stromov má tajomných endofytických a saprofytických hubových spoločníkov 32 , 33 a mnohé z týchto symbiotických endofytov poskytujú kondičné výhody hostiteľ 34 , 35. Na vyhodnotenie tejto možnosti sa vzorky brezových pilín z tejto štúdie analyzovali pomocou sekvenovania ďalšej generácie a zistilo sa, že sú prítomné viaceré druhy húb. Tri bežné huby súvisiace s brezou predstavovali 99,5 % všetkých mapovaných čítaní: Graphostroma platystoma , Chondrostereum purpureum a Trametes versicolor . To zvyšuje možnosť, že saprofytické a endofytické huby, extrahované spoločne s brezovým drevom, mohli prispieť k aktivite zistenej v extraktoch, vrátane nenaočkovaného brezového dreva. Sú potrebné ďalšie štúdie na vyhodnotenie úlohy týchto húb v porovnaní s akoukoľvek aktivitou voči vírusom spôsobenej prirodzenými fytochemikáliami brezy, ako je kyselina betulínová 36 , 37. 

Táto štúdia demonštruje, že extrakty niekoľkých polyporových húb znížili titre RNA vírusu u včiel in vivo . Uvádza sa, že vírusy, vrátane skupín DWV a LSV, zohrávajú významnú úlohu v globálnom modeli zhoršujúceho sa zdravia včiel medonosných 7 , 9 , 10 , 11 , 12 , 13 , ale v súčasnosti nie sú pre včelárov dostupné žiadne schválené antivírusové materiály. Vírusy typicky spojené s včelami medonosnými sú rozšírené medzi divými opeľovačmi , ktoré nepochádzajú z Apis38, zdôrazňujúc dôležitosť vývoja prostriedkov na kontrolu vírusových infekcií v riadených populáciách. Tu testované extrakty mycélia sú orálne aktívne a včely ich ľahko konzumujú, čo naznačuje potenciálne aplikácie pre včelárov, ktorí poskytujú kritické opeľovacie služby. Okrem potenciálnych priamych vplyvov na zdravie včiel medonosných môže antivírusová aktivita extraktov z húb poskytnúť výskumný nástroj na ďalšie skúmanie komplexných interakcií medzi roztočmi, vírusmi a zdravím včiel medonosných.

No tak toto je doslova majstrštyk a já panu Gorovi velmi děkuju!

Mám návrh. Poprosme Zbyňka aby tu udělal vlákno, kam kromě autora nebude moci nikdo nic vepisovat. Další příspěvky totiž překryjí často zásadní sdělení a lidská přirozenost je, že se málokdo vrací.

Tvrdím, že tento Gorův příspěvek by měl na CHZ viset navěky bez toho, aby byl pohlcen dalšími přípodoteky ostatních. Možná by bylo dobré úvodní dlouhý, nezáživný popis, příliš vědecky nesrozumitelný, zkomprimovat aby si ho mohli otevřít čtenáři, kteří to chápou a nechat jen jasný závěr, který by bylo dobré aby pan Goro doplnil nějakým obecně srozumitelným závěrečným konstatováním. Velmi se za to přimlouvám.

Tento příspěvek je prazáklad moderního nazírání na problém včelích nemocí a rozhodně by se neměl ztratit v "pěně dní". Tvrdím, že na tomto poli ještě dojde k velkým objevům!

Tome zostručniť to nie je problém

Testovali extrakty z mycelia více druhů polyporových hub, o kterých je známo, že mají antivirové vlastnosti. Výtažky z hub amadou ( Fomes ) a reishi ( Ganoderma ) snížily hladiny viru deformovaných křídel včel (DWV) a viru jezera Sinaj (LSV) v závislosti na dávce. V polních pokusech včelstvá krmily Ganoderma resinaceum, extrakt vykazoval 79násobné snížení DWV a 45 000násobné snížení LSV ve srovnání s kontrolními koloniemi. Tato zjištění naznačují, že včely mohou získat zdravotní výhody z hub a jejich antimikrobiálních sloučenin. 

Amadou je houbovitý materiál pocházející z Fomes fomentarius a podobných hub, které rostou na kůře jehličnatých a krytosemenných stromů a mají vzhled koňského kopyta (proto název "houba kopytní"). 

houba Reishi (Ganoderma lucidum) Leskokorka lesklá (Ganoderma lucidum) je houba z řádu chorošotvaré (Polyporales), čeledě lesklokorkovité (Ganodermataceae). Organismus je fytopatogenní parazit a saprofytický druh.Plodnice je nejedlá, vyrůstá na kmenech nebo pařezech listnatých dřevin v květnu až říjnu

problém je že u nás neexistuje žiaden výskumák ochotný pomôcť včelárom v boji s vírusmi ktoré ničia včely (hoci v pozadí úhynov je nižšia imunita včiel !!!)

a predstava že sa do toho pustíme my včelári vidím ako nerealistickú…

v tej štúdii pripravovali vedci podhubie (micélium) komplikovane, neviem či by to niektorý včelár dokázal si takto výťažok z húb pripraviť... (Kultúry mycélia sa pestovali v sterilných Petriho miskách obsahujúcich sterilizovaný sladový kvasnicový agar (Fungi Perfecti, Shelton, WA). Po troch až štyroch týždňoch kolonizácie v laboratóriu v čistej miestnosti sa kultúry asepticky preniesli do 1000 ml Eberbachovho miešadla obsahujúceho 800 ml sterilizovanej vody. Mycélium sa fragmentovalo v Eberbachovej nádobe s použitím Waringovho mixéra. Mycéliový bujón sa potom zriedil v pomere 1:10 sterilizovanou vodou a preniesol sa za sterilných podmienok do polypropylénových inkubačných vakov obsahujúcich približne 3 kg sterilizovanej hnedej ryže, ktorá bola pred sterilizáciou upravená na obsah vlhkosti približne 45 %. Alikvotná časť 50–100 ml zriedenej tekutiny sa preniesla do každého z 3 kg sterilizovaných vreciek na ryžu za sterilných podmienok. Čerstvé kultúry mycélia sa potom inkubovali 30 až 60 dní, v závislosti od druhu v HEPA kontrolovanej čistej miestnosti. Následne sa každé mykofermentované vrecko ryže rozdelilo do 20 polypropylénových vrecúšok zo sterilizovanej brezy (Betula papyrifera ) piliny (2 kg každé) a inkubované 30 – 60 dní v závislosti od druhu. Akonáhle sa kolonizácia určila ako dostatočná substrát kolonizovaný mycéliom sa zmrazil, aby sa zastavil rast, a potom sa preniesol do HDPE nádob na extrakciu. Myceliovaný substrát sa zmiešal s 50% roztokom etanol/voda (pripraveným zmiešaním rovnakých hmotností 95% organického etylalkoholu a pramenitej vody) v dvojnásobnej hmotnosti ako myceliovaný substrát, pretrepal sa a potom sa maceroval pri izbovej teplote 3–5 minút. dni. Zmes sa tlakovo prefiltrovala a supernatant sa dekantoval do nádob na skladovanie pri 4 °C. Konečný produkt obsahuje etanol, zlúčeniny hubového mycélia a prípadne nevyužité zložky rastového substrátu. Všetky extrakty boli pripravené podľa štandardizovaného výrobného procesu a boli použité v nasledujúcich testoch ako surové extrakty fermentácie na pevnom substráte bez ďalšieho čistenia alebo charakterizácie.) 

preložené do zrozumiteľnej reči... "pripravil sa liehový výluh z podhubia pestovaného na brezových pilinách...." potom sa pripravil roztok cukru s vodou 1:1 a do neho sa dalo 1%, 0,1% a 0,01% toho hubového extraktu, kŕmili sa tým včely v labáku, kontrolná skupina sa kŕmila len čistým cukrovým roztokom... zo skúšok vyšiel najlepšie 1% - ný roztok, s tým sa potom robili priamo skúšky na včelách v úľoch, kde sa ten výluh priamo zamiešal do kŕmneho roztoku (1:1) a pozitívne výsledky sa objavili po 12 dňoch...

 nemyslím, že na základe doterajších poznatkov by včelári boli schopní liečiť včely proti vírusovým chorobám pomocou výluhu z húb .. zostávajú nám len tie choroše v dymákoch...

Sice jste to zkrátil (ne příliš), ale srozumitelnější jste to neudělal. I tak skvělá práce a díky!

Mě by ani ve snu nenapadlo dělat si extrakty z hub amatérsky, já fakt nejsem magor. Chtěl jsem tím celým jen říct a nic víc jsem neřekl, že je pošetilý ten, kdo zuřivě a hystericky touží nemít v předjaří ani kousíček růžku krajního plástu plesnivý a nebo neplesnivějící náplň stěn izollovaných úlů. Jádro sdělení spočívalo v nerozumném lpění na očkách, v důsledku oček průvanu v úlech a v důsledku zhoubného průvanu pak méně vitálních včelstvech, která pak podléhají snáz virům. Fakt jsem to nenapsal dost jasně? Řeknu to lapidárně, česky a natvrdo. “Zavři vočka Lojzo a nebudeš mít problém”

Taky mi pane Goro docela uniklo, proč by mě měl zajímat virus nějakého jezera. Že se virus jmenuje po cizokrajném jezeru, logicky je to tedy virus vyskytujícího se v jakési exotické destinaci a pak je mi celkem šumák kolikrát méně se ho po drahé houbě (reishi) u včel vyskytuje.  

Proč tu vzácnou houbu dávat včelám, ještě za cenu alchymického kejklířství s extrakty, když úplně stačí nelpět na bezplísni ve včelstvech a příroda se už o případný extrakt postará sama? Včely si z té plísně něco vezmou a nebo nevezmou a mě je vlastně úplně jedno, jak to holky udělají a zda vůbec to udělají a nebo zda si toxiny z plísní a hub nasají s vodou ze shnilého pařezu nebo z hnojniště. 

Takže. Výzkum, který končí tak, jak píšete, je pro včelaře úplně zbytečný (moje máma by řekla: “Vyhozený peníze”). Měl by končit preparátem XY za cenu ZŽ, dostupným nejlépe bez předpisu a včas a v prověřené koncentraci (ne jako Aer) v každé lepší prodejně včelařiny nebo na každém solidním eshopu. Do té doby je to výzkum nesmyslně zbytečný a komplikovaný s užitnou hodnotou NULA!

Vám pak děkuju za potvrzení, že já úplně beze škol uvažuju stejně jako vědci a na rozdíl od nich radím co může každý, ZADARMO a hlavně hned a u každého typu úlu, klidně ještě dnes v noci, udělat u svých včel sám. Zavřít očka. Včelstvům nemůže ublížit a když jim nepomůže, aspoň udělal něco, což je vždy lepší, než neudělat vůbec nic. A příroda se postará sama.

..len na doplnenie, Moderní včelař č.3/22 píše že Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v. v. i., (VÚVeL) v Brně zistil :

“Analýza části vysoce stabilního genu pro RNA polymerázu dále ukázala, že na území České republiky se vyskytují minimálně tři geneticky odlišné skupiny viru jezera Sinaj..”

..tých vírov je toľko že my bežní včelári sa v tom ľahko stratíme a vedátori to zneužívajú a všetky úhyny odôvodnia keď nie klieštikom tak vírusmi, ale čo robiť aby včely nehynuli sa nedozvieme…😕

Velmi výstižně a přesně řečeno. K tomu to umíte stručně. Děkuju.

Vědci musí budit zdání složitosti aby dokázali jak jsou nepostradatelní a jak je nutné je živit. Bohužel se mi zdá, a dokazuju to svou prací, že často postačí selský rozum.