Dobrý den,
zajímám se jaké období v zimě je pro včelstva nejkritičtější? Jsou to dlouho trvající silné mrazy nebo střídání mrazů a teplot nad nulou nebo dlouho trvající zima do jara kdy už začnou docházet zásoby?
…včely na našom území sú na zimu zvyknuté, počítajú s ňou a pri dostatku zásob a hlavne DOSTATKU VČIEL (!)… je im v podstate utrum, či sú silné mrazy alebo sú striedavo teplé a studené dni v zime… včely pri začatí väčšieho plodovania vyhodnocujú okrem okamžitej teploty aj polohu slnka a teda dĺžku dňa… a kritické obdobie pre včely v zime?… podľa môjho názoru je to březen/marec, teda obdobie keď už je plodovanie rozbehnuté naplno, (a hlavne ak včelár dokonca podnecuje včely zavčasu !) a je už prínos peľu aj z okolitej prírody…ak vtedy udrú silné mrazy a trvajú dlhšie včely, sa stiahnu do tesného chumáča, dokážu kvôli tomu u slabších rodín dokonca opustiť plod na okrajoch pôvodne rozvolneného chumáča a ak mrazy trvajú dlho včely cez zachladnuty plod stratia kontakt zo zásobami a môže vzniknú v rodinách aj hlad…. Rozumný včelár však by sa nemal s takým problémom stretnúť, pretože slabé včelstvá zbytočné k plodovanie nepodnecuje a vlastne slabé včelstvá ani nepustí do zimovania, ak včelár zimuje silné rodiny, tie problémy v zime nemajú…
Také dobrý den. Můj názor je, že včely se ze zimou vyrovnají dobře, pokud se jim do toho nikdo neplete a na podzim je pořádně nakrmíte. Pro mě je třeba krmení včel tím obdobím,které považuji za velmi kritické. Pokud třeba při manipulaci se sirupem nejste opatrný, klidně vyvoláte takové rabování, že nemusíte mít co zimovat. A to je něco, co ovlivní podle mě ze sta procent včelař, ne počasí, ani varoáza, ale špatná technika krmení a neopatrnost - lajdáctví.
Kolegové řekli asi vše. Dodám jen, že se mi nikdy nestalo co popisuje pan Goro. Nejspíš to bude tím, že mám hlavně tenkostěnné úly, ale nestalo se mi to ani dřív když jsem měl většinu vč ve starých izolovaných úlech.
Krmení a rabovka, no, nevím jak to dělám, vlastně rabovku vůbec neznám. Patrně jsem už od předků naučený dodržet několik zásad. Například zúžená česna, krmit až těsně před tmou. To ale u většího počtu vč není možné dodržet. Nikdy ale nekrmím před poeldnem ani do asi 16-17 hod.
Zastavím se u předčasného plodování. Zdravé vč by mělo začít po začátku ledna plodovat. Obecně se má za to, že je lepší když začnou plodovat co nejpozději. Ideální je započetí plodování až po zúžení a to je nutné udělat po polovině února, nejdéle do 10.3. a to i kdyby měl včelař při zužování stát do půl lýtek ve sněhu. Jak zužovat a zda vůbec je už docela aktuální téma a zaslouží si samostané vlákno. Ono to také souvisí s pravidlem 40 dnů, které je špatně chápáno a i to vysvětlím v jiném vláknu.
Pozastavím se u slabých vč. Tady nesouhlasím a já běžně úspěšně v tenkostěnných úlech či plemenáčích zimuju i velmi slabá včelstvíčka obsedající 3-4 rámky (do zimy to jde ale třeba s 5-6 rámky). Říkám tomu záložní matky - “jednotky”. Tady se pozastavím. Jednotka nesplňuje z definice co je včelstvo a proto tomu říkám jednotka. Nežádá se na to dotace například, nahlásit v Hradištku se ale i “jednotky” nesplňující definici vč musí. Záložních matek by měl každý zimovat nejméně 10% stavu, já se snažím o asi 20%. A tak třeba nahlásím 50 jednotek, dotaci však žádám pouze na to, co podmínku včelstva (definici) splňuje a to je třeba 40-44 vč. Je to jasné? Málokde funkcionáři Svazu chápou, jak můžu do evidence hlásit 50 a požadovat léčiva pro 50 a dotaci žádat na 40.
Zásadní je dostatek zásob. Co je dostatek zásob na zimu vysvětlím v dalším vláknu.
S čím ale každoročně problém mám je tichá loupež. Někde na IF jsem to detailně vysvětlil a prosím Zbyňka jestli by to našel a dal to sem, požádám ho v SZ, možná nestíhá tady všechno číst. Problém T.L je širší a má více příčin a souvislostí než se na první pohled zdá. Cokoliv u včel vždy vyvolá hned několik důsledků a tak milovníky stručnosti zklamu, třemi holovětnými heslovitými štěky to vysvětlit nejde. Pochopit pravidla silničního provozu taky nejde v pár stručných větách a včelařina je nesrovnatelně složitější, než ta pravidla silníčního provozu. Kdo toto odmítá akceptovvat, radím aby se o chov včel nepokoušel. Toto se většinou vyřeší naštěstí samo a tihle “umělci” jak rychle začnou, většinou o včely rychle přijdou a je od nich pokoj.
Díky moc, z vašich skvělých příspěvků si teda beru hlavně to že včely jsou na naše zimy stavěné a je to pto ně přirozené a chyby pak dělá hlavně chovatel a jeho zásahy.
Díky.
Možná nevíte a třeba bude překvapením následující.
Kraňka je původně horská včela. Její přirozeností jsou dvě její vlastnosti a u jiných druhů včely medonosné stejné vlastnosti nejsou nebo jsou marginální. Tak tedy základní přirozeností Kraňky je maximálně redukovat počet jedinců na zimu. Tuto základní a pro K charakteristickou vlastnost rozvedu pod článkem.
Druhou vlastností a asi pouze K je, že je schopná doslova raketového jarního rozvoje.
Proto všechny “práce” Jindřicha Boháče (kromě jiného zakladatel PSNV), ale četné práce i některých dalších jsou nepravdivě zavádějící. Slovo práce jsem u Boháče dal do uvozovek proto, že on sám byl včelař nevalný. Ale měl přátele v cizině a dokonale ovládal němčinu a patrně i nagličtinu. A vše co kde napsal a je známo mě, byly pouhé překlady cizích prací, hlavně z USA. Boháč úplně ignoroval fakt, že se v USA nechová Kraňka a že tam chovaná Vlaška - Ligustica má úplně jiné vlastnosti. Patrně to ve smyslu rčení: “přání je otcem myšlenky” sveřepě ignoroval. Jenže ten fakt, že překládal a našim včelařům vnucoval metody ošetřování úplně jiné včely s naprosto odlišnými vlastnostmi v naprosto nesrovnatelných podmínkách, staví vše co napsal do jiného, méně oslnivého světla.
Oč tedy jde. Vlaška - včela Italská neboli Ligustica je včela subtropů. Protože v krajích, odkud pochází a kde proběhl její vývoj, není vlastně zima a včely i v zimních měsících nejen, že vyletují, ale nacházejí potravu, nemá vyvinutou vlastnost jednak šetřit zásobami a jednak nepotřebuje rychlý jarní rozvoj. Zimuje totiž přirozeně velmi početná, protože díky absenci zimy nebyla nucena naučit se šetřit potravou. A to ani v zimě, ale jak se domnívám, ani v létě. Přesněji: Zatímco nejsilnější zimní Kraňská vč mají asi 10.000 jedinců, zřídka o pár tisíc více, ale v drtivé většině jen 8 a i méně, Vlaška zimuje běžně v počtu 20-25, ale i 30.000 jedinců a i více.
Tím je řečeno vše, hlavně pak, že všechny poznatky o Vlašce jsou v podmínkách ČR naprosto nepoužitelné!!!!! Jediné jak to jde u Kraňky, tedy přinutit jí k zimní početnosti, je spojit těsně před zimou několikl vč. A druhou možností je selektivní výběr plodných kmenů Kraněk, například Singer. Obecně jim říkáme masařky - produkují mnoho včel a málo medu = proplodují vše co přinesou. Vím přesně co tvrdím, Boháčovi jsem od 70 let, kdy svoje články začal publikovat, bezmezně věřil, vše jsem vyzkoušel ( a ne jeden rok) a v podmínkách Podblanicka nefungovalo z jeho tvrzení VŮBEC NIC! Nejde mi jen o finační ztráty, víc mě mrzela ztráta radosti ze včelaření a ztráta iluzí, že renomovaný časopis zveřejňuje návody, které v podmínkách ČR nefungují. Mimochodem to se ve Včelařství, jak soudím, dodnes nezměnilo.
A vypíchnu ještě jednu katastrofální vlastnost (je jich víc) Vlašky. Zatímco Kraňka má nepřetržitě dokonalý pojem o množství zásob v úle, které má k dispozici a přizpůsobuje tomu plodování a i počet jedinců v zimě, u Vlašky je to jinak. Kraňka když uhyne hladem, nikdy v jejím vč není otevřený plod, včas v sebezáchovném pudu zastavila plodování když “věděla”, že na plození “dětí” nemá prostředky a že by se o ně nedokázala dobře postarat.
Když péadne hklady Vlaška, tak matka klade do poslední vteřiny. Ve vč jsou všechna stadia plodu a v buňkách stojí úplně čerstvá vajíčka.
Toto píšu hlavně pro začátečníky, protože mnozí z nich mají romantické představy, že něco objeví a že by zkusili i jiné druhy včel než je K a BF. Navíc - pamatuju si to živě z dětství, některé kříženky Vlašky jsou neskutečně agresivní.