Kastrace feny

Kastrace má celou řadu výhod a nevýhod, vedlejších účinku žádoucích a nežádoucích. Nejde říct jednoduché “ano, jděte do toho” nebo “rozhodně v žádným případě”.

Zkuste si to vygooglit, počíst si o tom trochu víc.

Co mě na první dobrou napadá…
+ prevence rakoviny orgánů, které se při kastraci odstraní
+ prevence nežádoucího zabřeznutí
+ přestane hárat, nebudou falešky, atd
- velká břišní operace, narkóza
- riziko inkontinence
- riziko zhoršení srsti 
- riziko, že začne víc žrát a tloustnout
- riziko změny povahy
Atd.  

má to své plusy i mínusy, dávám odkaz na dva články k tomuto tématu (doporučuji přečíst oba, doplňují se), lze najít xy dalších:

https://vse-o-krmivech.cz/krmivo-pro-psy/posouzeni-surovin/nevhodne-toxicke-potraviny/12-clanky-blog/585-kastrace-psa-nebo-feny-nove-studie-meni-od-zakladu-pohled-na-tento-problem

https://www.artvet.cz/fakta-o-kastraci-feny

Zvažujeme-li to, zda kastrace zlepšuje celkově stav dobrého zdraví, nebo ho zhoršuje, pravděpodobně závisí na věku feny a na možném riziku různých potíží u odlišných plemen.

 Kladná stránka kastrace fen • 

Pokud je udělána před 2,5 roku věku feny, skvěle omezuje riziko nádorů mléčné žlázy, nejběžnějšího maligního nádorového onemocnění u fen.

 • Téměř eliminuje riziko pyometry (nahromadění hnisu v děloze), jejíž vliv je okolo 23% na nedotčené feny; pyometra zabíjí okolo 1% nekastrovaných fen.

 • Snižuje riziko zánětu análních žlázek • Odstraňuje velmi malé riziko (_0.5%) děložních, poševních a vaječníkových nádorů. 

Negativní stránka kastrace fen • 

Pokud je udělána před 1. rokem věku feny, podstatně zvyšuje riziko rakoviny kostí; což je běžná rakovina u větších plemen se špatnou prognózou.

 • Zvyšuje riziko rakoviny sleziny o faktor 2,2 a rakoviny srdečních cév o faktor >5; což je běžná rakovina a významná příčina smrti některých plemen. 

• Ztrojnásobuje riziko hypotyreózy (chorobný stav vyvolaný sníženou nebo zaniklou činností štítné žlázy s nedostatečnou produkcí tyroidních hormonů). 

• Zvyšuje riziko obezity o faktor 1,6-2, což je běžný zdravotní problém u psů s mnoha spojenými zdravotními problémy. 

• Způsobuje inkontinenci moči o 4-20% u fen. • Zvyšuje riziko trvalých nebo navracejících se infekcí močových cest o faktor 3-4.

 • Zvyšuje riziko ustupující pochvy (vulva hypoplasia), vaginálních zánětů, hlavně u fen kastrovaných před pubertou.

 • Zdvojnásobuje malé riziko (<1%) nádorů močových cest. 

• Zvyšuje riziko ortopedických poruch.

 • Zvyšuje riziko nepříznivé reakce na očkování. 

Jedna věc je jasná – mnoho informací o kastraci, které jsou dostupné pro veřejnost, jsou nevyvážené a obsahují tvrzení, která jsou přehnaná nebo nepodložená důkazy. Spíše než-li pomáhají poučit majitele psů, mnoho z nich uvádí běžná nedorozumění o zdravotních rizicích a prospěchu spojených s kastrací psů. Běžná kastrace ve věku 6 měsíců a také moderní postup pediatrické kastrace ukazuje, že činí psy náchylnými ke zdravotním rizikům, kterým by se mohlo jinak vyhnout čekáním, než je pes fyzicky vyzrálý, nebo eventuálně v mnoha případech u psů, předcházet tomu úplně pokud není kastrace lékařsky nezbytná. Zvážení dlouhodobých rizik a prospěchu kastrace se bude různit pes od psa. Plemeno, věk a pohlaví jsou proměnné, což musí být vzato v úvahu v souvislosti s nelékařskými faktory pro každého psa zvlášť. Všeobecná doporučení pro všechny psy se nezdají být podpořena poznatky veterinární lékařské literatury. UVEDENÁ STUDIE NAPROSTO OPOMÍJÍ PSYCHICKÝ NEGATIVNÍ DOPAD...

….do zdravého zvířete bych prostě neřezala…

Pozorný majitel feny zaregistruje změnu na děloze a včasným zákrokem (odstraněním dělohy) pyometře předejde, nebo zasáhne včas, než dojde k fatálním problémům.Kastruje-li se fena ve vyšším dospělém věku, na část možných negativních dopadů nedojde. Když bude majitel dodržovat stejný životní styl, jako před kastrací, nedojde ani k psychické změně, ani k tloustnutí. 

orionka:

Pozorný majitel feny zaregistruje změnu na děloze a včasným zákrokem (odstraněním dělohy) pyometře předejde, nebo zasáhne včas, než dojde k fatálním problémům.Kastruje-li se fena ve vyšším dospělém věku, na část možných negativních dopadů nedojde. Když bude majitel dodržovat stejný životní styl, jako před kastrací, nedojde ani k psychické změně, ani k tloustnutí. 

To jsou dost odvážná prohlášení 🙂 

První a poslední prohlášení není pravda.

orionka:

Pozorný majitel feny zaregistruje změnu na děloze a včasným zákrokem (odstraněním dělohy) pyometře předejde, nebo zasáhne včas, než dojde k fatálním problémům.Kastruje-li se fena ve vyšším dospělém věku, na část možných negativních dopadů nedojde. Když bude majitel dodržovat stejný životní styl, jako před kastrací, nedojde ani k psychické změně, ani k tloustnutí. 

myslím, že málokdo měl tak nakoukanou fenku, jako já Betku za skoro osm společně prožitých let. Přišli jsme na veterinu při prvních příznacích - přesto byly pyometra rychlejší a Betku nám hrozně rychle vzala…

I proto máme od té doby psy… (a stejně jsme potížím neunikli…) A tak můžu reagovat i na tu větu poslední - Yoda má úplně jiný přístup k příjmu potravy… a je to otravné a už se těším, až implantát přestane fungovat. 

Nevím, no, já zaregistrovala u feny pyometru, když už měla zapáchající výtok, jeli jsme hned, hned operace, zachránili ji. Ale nějak si neumím představit, jak bych to mohla poznat dřív. Teď chci sedmiletou už nechat vykastrovat, protože se bojím a už to nechci zažít. Kromě toho, že cena je dnes dvojnásobná, ale to by snad pojisťovna zaplatila.

Z mého pohledu majitelky fen..kastrovaných i nekastrovaných…můžou být obě varianty dobře nebo i špatně. Obě varianty ať kastrace nebo nekastrace můžou být ve svém důsledku pro fenu fatální.

Nevím, jestli je někdo schopen se rozhodnout opravdu objektivně. Já se přiznám, že to nedokážu a že moje rozhodnutí hodně ovlivňují zkušenosti majitelů jiných fen v mém okolí…příbuzných, známých, náhodných lidí, co kde člověk potká a zavede řeč na psi resp. feny. No a když pak ve “vaší bublině” převládají nekastrované feny s velmi ošklivými zdravotními komplikacemi, dokonce i feny, které to nedaly a pyometra je přeprala a naopak kastrované feny, které jsou v poho, tak i když člověk není blbej a ví, že je to jen malý vzorek fen, tak ho to ovlivní…

Upřímně 2x jsem se rozhodovala zda kastrovat či nekastrovat fenu a jo už 2x jsem kastrovala….teď u pyrenejský holky toho na jednu stranu lituju, protože se opravdu stalo to, co se po kastraci stát může a to, že kvalita srsti šla do kopru a je to peklo(předchozí fena měla srst i po kastraci na pohodu), na druhou stranu si říkám, čert vem srst, když jí to ochrání před pyometrou, před rakovinou mléčné žlázy…

Upřímně můžu říct, že jsem člověk, kterému povahově víc vyhovují fenky, ale kdyby se mi přihodilo, že bych si pořizovala ještě jedno štěndo, tak už jen z tohoto důvodu fenu nechci….prostě raději oželím holčičku, než se rozhodovat o kastraci znovu.

Závidím lidem, kteří v tom mají jasno.

Závidím lidem, kteří v tom mají jasno

Přesně tak, dnes  se už ani odborníci neshodnou. Já musela kastrovat, protože moje fenka měla problémy, jinak bych asi nekastrovala. Měla jsem hrozný strach , ale teď uznávám, že je to pohodlné 🤭 

Je to už rok a je to vyžle, pořád lítá. 

Orionka:

Která? Uznávám, že včasné rozpoznání zánětu dělohy, nemusí být pravidlem. Ale to, že s fenou něco je, snad pozná každý. A pak už stačí jen odběry a ultrazvuk…

Poslední? Že fena neztloustne, když bude mít správnou dávku kvalitního krmení a stejný režim - zaměstnání a pohyb jako před zákrokem? Proč by měla tloustnout ? 

Troufám si tvrdit, že poznat, že s fenou něco je,jde jen u některých zvířat. Řada psů na sobě nedá nic znát,dokud fakt není hodně zle,takže pokud jde o uzavřenou pyometru, může se na ní přijít dost pozdě. A to píšu jako jako odpůrce preventivních kastrací. Mám tyhle zvířata doma. Nepoznáte vůbec nic.  Z první ruky teď nejmladší čuba dostala burtus zánět žaludku,zvracela hrsti krve. Kdyby to ale bylo bez zvracení,nepoznáte nic,protože lítá,žere,hraje si, už s tím absolvovala celodenní hon….vetka jen vyjeveně čuměla z výsledku crp na fenu a říkala,jinej pes by tady ležel a nechtěl se hýbat….

Ono stačí mít fenku-bolestínka, která kníká, nežere a tváří se smutně častěji, a máte po ptákách. 
Nebo si projevy den dva bude majitel zaměňovat s falešnou březostí, když k ní má fenka sklony. To taky může být konečná. 

Orionka:

Která? Uznávám, že včasné rozpoznání zánětu dělohy, nemusí být pravidlem. Ale to, že s fenou něco je, snad pozná každý. A pak už stačí jen odběry a ultrazvuk…

Poslední? Že fena neztloustne, když bude mít správnou dávku kvalitního krmení a stejný režim - zaměstnání a pohyb jako před zákrokem? Proč by měla tloustnout ? 

Původně jste psala:

Když bude majitel dodržovat stejný životní styl, jako před kastrací, nedojde ani k psychické změně, ani k tloustnutí. 

To prostě není pravda. Po kastraci se může zpomalit metabolismus až tak, že i přes veškerou snahu je prostě původní životní styl a krmení nedostačující - přibírající. A to posuzuji na vzorku opravdu kvanta kastrátů. Jsou kastráti, u kterých si normální kondici prostě tvrdě vydřete.. 

Ale samozřejmě nerozporuji to, že je spousta kastrátů jak bečka jen proto, že mají  nedisciplinované majitele. 😀

A co se týče pyometry, tak vážně není pravda to, že jde každou pyometru rozpoznat včas. Fakt ne.. 

Máme po kastraci v prosinci, odebrané vaječníky, děloha ponechaná. A celá mléčná lišta pryč. Nádorek byl dle histologie nezhoubný. . 8letá fena hovawart. Bedlivě sleduji a budu sledovat následky. Na srst, na přibírání, na povahu. Předchozí fenu hovawartku jsme kastrovali po druhém hárání, celý život pak byla velká a statná, spíš jak  pes, srst tak od čtyř let katastrofa, a po desátém roce věku inkontinence. Zemřela na rakovinu plic, když jí bylo 12. V mladém věku a bez vážného důvodu už bych nekastrovala. 

Máme ještě plavou hovawartku tříletou, o kastraci vůbec neuvažuji. 

Pro zadavatelku:

Měla jsem zatím jen tři feny,  

z toho jednu od věku mladšího - 10 měsíců, 

zbývající dvě útulkové bábrdle. Jedna nekastrovaná, hárala až do svého odchodu dobře a pravidelně, ta druhá evidentně kastrovaná, nehárá, máme ji rok a půl. 

Ta fena co jí máme od 10 měsíců kastrovaná nebyla a kdyby nepřišla pyometra, tak bych ji nekastrovala. I když ta rizika tady jsou a zdá se, že čím dál tím větší. Ale na druhou stranu prostě je ten organizmus nějak od přírody sestavený, nastavený a myslím, že prostě vyjímat z něj orgány jen tak, není úplně v pořádku. To je  jen můj názor. A pravda taky je, že jsem se  o ty feny pořád bála, před háráním, po hárání…. I přes to, kdyby nepřišla ta pyometra, je fena doteď kompletní. Pokud bych o kastraci uvažovala - pokud! - bylo by to třeba až tak kolem devátého věku, kdy je fena v dobré kondici, aby to zvládla a kdy se riziko zase zvětšuje. Ale nevím, zda bych to udělala, protože …. prostě si nejsem jistá, zda je to správný krok.  

Pravdu má Impact - nemusí se to opravdu poznat, nemusí. Jsou psi, kteří do poslední chvíle zapírají a člověk pozná prt. My měli štěstí, že fenu máme v oku a “něco” se mi nezdálo. nevím co, ale nezdálo a tak jsem ji začla pozorovat a tudíž jsme přišli k veterináři brzo a byli pochváleni.  Vím ale naopak o feně, jejíž majitelka je velmi pečlivá a fena to zatloukala tak, že ji to málem stálo život. A taky o feně, kde já jsem to viděla a majitelka ne.  Takže pokud někdo nemá citlivé oko, nemusí to vidět včas.

Na našej predchádzajúcej labradorke sme mali fakt problém niečo poznať . Neskučala, neštekala vždy bola pripravená ísť kam sa povedalo. Aj keď ju museli už vo vysokom veku bolieť kĺby cupitala - pomáhali sme jej len hore schodmi. Pyometru sme poznali len vďaka neskutočnému smädu - teda nevedeli sme, že je to pyometra, ale na veterinu sme išli skrz ten smäd - ona vymyslela, že sa dá napiť aj z WC - dovtedy sme nevedeli, že si vie otvoriť dvere ☺. Zvládla aj tú. Problém po kastrácii nebol žiaden - ani nepriberala ( a to bol labrador), ani srsť sa nezmenila.  Žila skoro 15 rokov aj s epilepsiou, aj po kastrácii aj s babičkovskými boľavými kĺbmi. Bol to úžasný pes. Uspať som ju dala v momente kedy som už videla, že jej naozaj nie je dobre - bola som s ňou a po nej som už žiadneho psa nechcela “lebo žiaden by nebol ako ona” Vydržalo mi to šesť rokov… A dodnes ju neviem dostať z hlavy - asi ona bola fakt ten tzv. osudový pes. Terajšiu madam sme dali kastrovať po dôkladnom zvážení za a proti a tej sa teda srsť zmenila výrazne - priberanie strážim - musím lebo kĺby. Ale aj toto je pes, na ktorom ťažko spoznáte, že sa niečo deje. Hraje formu - funguje cez všetko - že sa niečo deje musíte skôr vycítiť ako vidieť. Dcérina ADHD je zas herečka, ktorá sa rada ukazuje - tak hrá aj to čo jej nie je ☺.