Jak z oddělku na včelstvo systému Dadant

Pokračování 

Jabloně jsou v plném květu, právě začíná javor klen, což je nosná rostlina jarní snůšky, i když to málokdo ví. Je nutné přidat první medníkový NN (vč - loni zakoupený ddělek ještě pořád nemá TLumič). 

Popíšu případ začátečníka, který nemá nízké dílo. 

Jak vystrojit první medníkový NN. 

Měli bychom mít staré souše, asi úplně suché, vyčištěné za blinovkou (dále jen BP) a měly by být dvě, ale i jediná postačí. Na cirkulárce (opatrně) a jde to i ručně, se odřízne z celorámku horní část, tedy loučky s dílem tak, že je to o tloušku SL menší. Na takto upravený rámek se nabije SL. Spodní část je složitější. Víme, že do medníku nesmí přijít žádný prostor pro divočinu = postavily by trubčinu, ta by vylákala matku do medníku a ta, jak jednou vleze nahoru, zaklade i dělničinu. 

Spodní půlka polorámku je vyšší, nejde na ní přibít HL. Musí se BL zkrátit. Souše nebývá dostavená až dolů ke SL. Jsou dvě možnosti. Lepší je vzít sbité loučky (polorámek) a do něj vložit jen voští tak, aby dolehlo na s SL. Pokud nahoře něco chybí, vložíme zkrácenou SL a je jedno, zda se vloží nahoru či dolů, plást musí být mezi loučkami nafest aby tam nikde nemohly stavět. Snad si to umíte představit. Pefektně funguje bavlnka, kterou se rámek omotá aby voští nevypadlo než plást přisra taví k loučkám. Bavlnku (běžně se koupí) včely rozkoušou a vynosí z úlu. Nesmí to tedy být nit, ani provázak, gumička a už vůbec umělý provázek a drátek tupem ne. 

Z jedné staré souše máme tady dva nízké rámky se starým voštím. Lepší jsou 4, ale i jen 2 postačí. 

Jak se vystrojí první medníkový NN: 

Ke stěnám se dá po staré souši (výše popsané dva rámky vzniklé ze staré souše). Pak jen samé Mezistěny. V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ SE NESMÍ ZEBROVAT (když by někdo měl víc nízkých souší). U mojí provozní metody se nesmí zebrovat nikdy nic, kromě trubčáků s dělničáky v TLumiči. 

Je tu malá finta. Do nástavku pro 11 rámků jich dáme jen 10 s od oka většími rozestupy než jak jsou mezerníky. Zapomněl jsem varovat před pleckatými rámky, je nutné mít normální mezerníkové rámky. Dále vyplyne proč a je nutné, kdo je má, postupně přejít na obyčejné rámky s všemi loučkami šíře 25 mm + mezerníky 10 mm. Určitě NESMÍ být N rámky s úzkou SL!!!! 

Co se stalo? V nedníku je jen 10 rámků a jsou dál od sebe. To se matce na kladení moc nelíbí. Tím, že v medníku není očko, je tam "vydýchaný" vzduch nevhodného složení pro plod, ale včelám to nevadí. Současně nesmí být větší JEDINÉ česno dole a sice 70-75 cm2. Tedy špatný vzduch je druhý důvod proč matka nahoru nepůjde. Ale tyhle dvě věci nestačí. Hlavní a ROZHODUJÍCÍ je něco jiného a to popíšu detailněji. 

Cokoli, co přidáme vč, plást (nedej Bože zásoby), ale i M voní "cize". Matka nesnese nic cizího v úle a ihned pospíchá zaklást cizí plást. Plásty jsou ale v NN jen u "zdí" a tam matka nebude klást nikdy. Na prostředku je 8 M. Ty sice intenzivně voní cize, ale nejde je zaklást!!!!!!!!! Jsou přece nepostavené. A tak se matka ani neobtěžuje vylézt do medníku. 

Stavitelky (jiná parta než čističky pulírující plástové buňky pro zakladení) začnou ihned stavět na medníkových N mezistěnách. Ale jiná parta provianťaček nemá honem kam dávat přinášený nektar a popohání (asi) stavitelky v medníku. Ty, jak staví, trvá jim to asi 2-4 hodiny než vytáhnou buňky asi na třetinu, používají cizí vosk z M, mísí ho se slinami, přidávají k němu vposk nový, vlastní a během 2-4 hodin přestane M vonět cize a přestane rajcovat matku (její svitu). Proviantní tým začne plnit nedostvěné buňky mezistěn a vlastně už matka do medníékových M klást nemůže, jsou nedostavěné, ale už zamedované. 

Shrneme si to. 

Do medníku přišly jen dvě souše a sice ke stěnám, kde matka klást nebude. 

Medník nemá očko a tudíž se včely nenamáhají (jistěže by to uměly) upravovat vzduch na kvalitu pro plod. Tím spíš, když dole v plodišti, tedy ve VN, je volných buněk pro kaldení dost - včely nezanášejí sladinou každou volnou buňku ve vysokých plástech jako v klasických úlech, ale cpou to nahoru do nedostavěných buněk Mezistěn. 

Matka dole nemá pocit stísněnosti, sladina neubíjí každou vylíhnutou buňku sladinou. 

TOTO JE CELÉ TAJEMSTVÍ NEPOUŽITÍ MŘÍŽKY, OVŠEM FUNGUJE TO JEN V KOMBINACI VN PRO PLOD A NN PRO MED. 

Končí jabloň (schválně nezmiňuji řepku). Nastává malá pauza ve snůšce, obyčejně přijde monzunové ochlazení (zmrzlíci). Nyní je nutné (poslední šance, raděj tam měl být od asi půlky květu jabloní) přidat včelstvu TLumič. 

Jenže nemáme žádné souše, jen jednu ze dvou vyčištěných za BP při komorování. Ta první skončila v medníku. Nyní je několik možností. Nejjednodušší, ale pracnější je, vzít ty dvě černé souše z medníku (i se včelami a dát je do rojáku). Rámky v medníku rozsunout a doprostřed přidat dvě M vedle sebe a v medníku nastane stejný efekt jak minule. Stejným způsobem jako do medníku zkrátit druhou souši na dva N rámky. Tady je možné bez problému použít dva spodky vysokých souší, že nejsou dostavěné až ke SL ničemu v TL nevadí. 

Máme 4 dělničí plorámky, dva z toho jsou zanesené medem zezhora, nyní dlí v rojáku i se včelami. Ty nikam neutečou a čekají až to doděláme. 

Ze dna se sundá VN stranou. Na dno se položí prázdný NN a ke stěnám přijdou dva nízké SR. Vedle nich na každou stranu po jednom medovém rámku z medníku i se včelami. Pak po dvou nízkých SR, pak dvě nízké souše (právě vyrobené z velkého rámku) a to je celkem 8 zaplněných pozic. Doprostřed se dají dva SR vedle sebe a nebo se (lepší) dají dozadu (tedy na jedné straně) dva SR (u zdi) a pak je 10 pozic s mírně většími rozestupy zaplněno. Do příštího jara sem do tohoto TLumiče nepůjdeme. Necháme včely, aby si tu dělaly co se jim zachce. 

Přišli zmrzlíci, pod VN máme vystrojené TL, ve VN je 10 dělničích rámků a jeden SR na úplně poslední pozici (od česna) a v medníku jsou uprostřed dvě M a tak včely můžou vynosit zbytky medu z VN do těch dvou nových mezistěn, včely je celkem rychle staví. Matka (spíš její svita) pořád nemá pocit omezeného prostoru, v této době má vč plod až pod HL vysokých rámků. Nastal úplný vrchol plodování, dokvétá klen a rozkvetl hloh. Z něj začala po zmrzlých opět silná snůška (nejen z hlohu, není všude, ale kvetou jiné rostliny a málo se ví, že začala první smrková medovice, která se ale nikdy čistá nedá vytočit). Spolu s klenem, nyní už když dokvétají jabloně, u nás (420-460mnm) rozkvete akát. Tady nikdy nezameduje, ale silně vč stimuluje a přinesou si z něj velké množství pylu, který není z polí a tedy neobsahuje žádná rezidua všemožných postřiků, které se užívají čím dál hojněji. Tím je akát a pak i lípa, velmi cenými zdroji, u nás ale jen pylu. 

Zda už vč obsadilo TL nevíme. První medník ne našvihnutý medem a snůška se opět rozjela. Je potřeba přidat další medníkový NN. Nemáme žádné souše a tak bude jen ze samých M. Ničemu to nevadí, naopak, opět funguje efekt, že než může matka zaklást, už je v polovičních buňkách med a pak už to "vyklízet" nebudou, protože matka má dole ve VN a případně v TL placu dost! (někdy některá vč zakladou dole v TL i pár rámků dělničiny) 

Končí hloh, je poslední dekáda května. Nyní jsou vč na vrcholu. V původně loňském oddělku je mladá matka (pokud nás nepodvedli) a ta se obyčejně rojit nechce. Ale VN je našvihnutý polodem, hlavně starším zavíčkovaným, denně se líhe kolem 2.000 nových včel. I když druhý (spodnější) medník není dostavěný a už vůbec naplněný, je třeba přidat třetí medník pod ty dva, co už tam jsou. Jo, je to dřina. 

Současně se může udělat oddělek. Víme, že vč už postavilo 5 vysokých M a víc včelstev asi nechceme a tak nač množit počet vč oddělkem? Prostě proto, že je to potřeba, aby se nám vč nevyrojilo. A tady je těžké popisovat co kdy a kde nastane. Každý rok je jiný průběhem počasí, zda se chtějí vč rojit se rozhodovalo (počasí) asi před měsícem a my to jen stěží máme šanci ovlivnit. Prostě "puštění žilou" v podobě oddělku je hra na jistotu, kor pro začátečníka. 

Tvorba oddělku 

Nemáme žádné vysoké rámky. Nevadí. Z úlu se vezme krajní krycí (přední) rámek, vždy je bez plodu. Bývá v něšm pyl i zásoby. Další je 1-2 rámky se zavíčkovaným plodem a nejlépe takový, kde je vidět líhnoucí se včely. VŠE MUSÍ BÝT BEZ MATKY!!!! Za plodové se dá M a nakonec hodně plný medníkový N rámek s medem. Že je nízký nevadí, oddělek zásoby musí dostat. 

Jenže je tu problém! Z oddělku uletí všechny létavky a asi 3 dny z něj nebude létat nic než "zestárnou" první mladušky a předčasně se z nich stanou létavky. Ovšem odd musí mít vodu!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! 

To se řeší tak, že se do prázdné souše, položené vodorovně, naleje voda a silným vodorovným úderem se voda setřese do buněk, zbytek se mírným máchnutím "ocákne" (aby to z toho nelilo) a takovýto rámek se dá až za zásobní. Tam má odd pro první dny vodu. Toto se nesmí podcenit! 

Pokud nemáme souši, a my jí nemáme, poslouží kuchňská plochá houbička síly asi 3 mm a 170x170 mm na horní loučky pod igelit. Namočit aby to z ní neteklo a po cca 4 dnech vyhodit. 

Vč má 2, možná 3 NN medníky, stojí na TL, rámky vzaté odd jsme nahradili M a vysoký SR s trubčinou jsme úplně vyhodili (dá se to vyzobat sýkorkám a nebo holt do hnoje, zkazí se to a vosk se z něj asi vyzískat nedá). Je dobré udělat to tak, že ve VN není u stěny M a klidně se tam dá rámek s plodem a M (toto je jediná výjimka) mezi plod. Možná je to drastické nechat uhynout trubčí plod. Ale je nutné si uvědomit, že 90% všech larev VD je právě na tomto plodu a tudíž je to velmi ozdravný zásah. 

Snůška pokračuje, už ale není tak nárazově bouřlivá. Horní medníkový NN je plný medu a plásty jsou zavíčkované až dolů k SL. Vezmeme jej. JENŽE! 

Úl je doslova našvihnutý včelami a vč nemůže čekat až slavnostně vytočíme první NN. Tak se všechny medníky musí sundat, na VN se dá celný NN mezistěn, a na to medníky v pořadí, jak tam byly. Pak se nejhornější omete a může se vytočit. Je konec května, možná první dekáda června. NN 39x15x10 (dáváme o jeden rámek méně) dá asi 14,5 kg medu. 

Když úplně zavíčkují horní NN (letos druhý), můžeme ho vzít. Zase vše dolů, na VN se dá vytočený NN a na to medníky jak byly a horní se vezme. 

A TAK DÁLE... 

Oddělek už postavil M, vylíhly se včely z plodu, krmíme, pořád musí mít nad plodem asi nejméně 5 cm zásob. Postupně přidáváme další M. 

Je konec června, nebo první dekáda července. A s oddělkem jsme na začátku, kde jsem toto vyprávění začal. Polorámek se zásobami asi postavily tak, že pod něj postavily divočinu. No, to se holt nedá nic dělat, každý si s tím jistě poradí a naučí se to řešit dřív, než v té divočině udělá odd plod. 

Původní odd, nyní už "kmenové vč", dalo asi 3 NN medu a tedy asi 40-45 kilo. Po slunovratu 21.6. už ubývá chuti plodovat a tedy i stavět, včel začíná, z počátku nenápadně, ubývat. Odkvetla lípa a v tomto roce je konec. 

Kolem 10.7. bereme poslední med. Tehdy, v ten den, se vč podá velká dávka krmení. Já dávám 8 l roztoku 1:1 = přesně 5 kg suchého cukru. A dál jsem to popsal několikrát v jiných článcích. 

Nijak neléčím, není ŽÁDNÝ dovod. Hlavně ne KM v jakékoli podobě ani jinou kyselinu. Nijak nemonitoruju, vím, že takto vedená vč (umístěná ve stínu) nemají tolik VD, aby je to mohlo nějak ohrozit. Je čas do 1.8., ale vyzkoušel jsem už po dva roky po sobě, že je snad lepší dát Gabon o měsíc později. O dva týdny určitě! I tak samosebou na jeden měsíc. 

Jak to, že nic nemonitoruji a nemám ve vč nijak významně přemnožené VD? No to je tím, jak jsem celý rok vedl včely, jak od konce května mohou vč chovat rubce jen v TL a tím je drtivá většina VD pouze na trubcích a až vyžene vč trubce, vyženou je i s přisátými roztoči. 

Ale je tu ještě něco, co vám neprozradím, a sice jak to funguje. Když uděláte co píšu, toho efektu dosáhnete, jen vám neřeknu JAK to funguje. Ale je to zákonitost a POKUD každý udělá PŘESNĚ to, co zde píšu a nic navíc a samosebou nic méně, pak to bude fungovat každému a vždycky. 

Ať se vám daří. Víc už nemám co bych vám mohl dát.

Dobré ráno.

Přečítám si tuto metodiku a narazil jsem na něco čemu ne zcela rozumím. Prosím o vysvětlení. Zvýraznil jsem to tučně. Při nabytí oddělku už tam první rámek od česna čili KRYCÍ RÁMEK (SR) je. Proč ho druhý rok po nabytí oddělku měnit? 

Špendlík je těsně před rozkvetením. Vč už postavilo nejméně půlku SR trubčiny, má už hodně plodu, první rámek za BP je suchý, odstraníme ho a dáme další, poškrábeme zásoby na "přivrácené" straně. Pokud je málo zásob v rámcích ve hnízdě a pokud nemáme zásobní plásty, dáme pod stropní folii těsto, ale ne bílkovinné! Necháme ho v obalu, jen ustříhneme rohy asi 1,5 cm. To proto, že vlhkostí a teplem těsto zeřídne a mohlo by "skápnout" mezi rámky na dno a tam je pro včely nedosažitelné (a může při pádu vzít sebou matku). Pokud je úplně postavený (nebo ze 2/3) SR a okraje buněk bez zásob a plodu včely potahují žlutou vrstvičkou vosku, pak mezi SR a poslední plodový rámek vkládáme M. Pokud se projevuje "voskování", ale mezi plodem a SR je rámek bez plodu, dáme ho mezi první od česna, ten se jednou pro vždy nazývá KRYCÍ RÁMEK a plod. Pak mezi SR, kde nejspíš už matka začala klást trubčinu a poslední plodový plást vloženou M vč velmi rychle nejen postaví, ale HLAVNĚ ZAKLADE.

…martine ja som pochopil Tomovu metodiku tak, že vkladá medzistenu medzi SR a plod… v prípade že medzi plodom a SR je prázdna súš tak ju “odloží” ako  k česnu (akoby druhý krycí) a medzistena sa dá “správne”, teda medzi plod a  SR… postup chápem ako snahu aby medzistena bola čo najrýchlejšie vystavená a ta súš by v tom bránila.. však To nám to objasní…

Kromě tučného zvýraznění dávejte kurzívou celou citaci. Nejsem si úplně jistý, co je moje citace a co se ptáte vy.

Tady nerozumím já vám. Neměním krycí rámek. Jen mezi něj a plodový rámek vložím zezadu rámek bez plodu z pozice před SR. Přece to píšu jasně, absolutně jasně, že přední krycí rámek neodstraním, ale mezi něj a první plodový vložím rámek zezadu. Jasněji už to napsat neumím a tvrdím, že to ani nejde.

Začátečník by se měl ptát na jinou věc. Jak to, že když se celý rok snažím dávat starší a tudíž tmavší rámky dál od česna, tak jak to, že tam dávám (ne u každého vč, snad jste nepřehlédl podmiňovací způsob), tedy mezi první rámek v úle = krycí a první plod rámek zazadu, který je podle logiky věci starší než plodové plásty. Ano, je starší, není ale hnusně černý. Ty černé skončilky za blinovkou a jsou už “vyčištěné” nebo z nich zásoby dobírají za blinovkou a půjdou na vyvaření. No a tento, relativně tmavý, ne ale ohavný zadní rámek dávám dopředu. To proto, že je plný pylu a letošních zásob. Ať tak nebo jinak, je nesmyslné tento rámek se zásobami a pylem odstranit z úlu. Proto se dává dopředu, ale nevyhazuje se krycí rámek. Prostě  pozici zadního nezaplodovaného rámku (pokud k tomu došlo - opět podmiňovací způsob) potřebujeme mít volnou. Tedy mezi SR a prvním plodovým nesmí pro úspěch finty rámek bez plodu být. Zopakuju podstatu, neboli princip.

Pro včelstvo je vždy náročné udržovat podmínky pro chov plodu a proto se všemožně snaží mít plod pohromadě. A v tom spočívá finta velmi časné stavby a zakládání mezistěn. Když se M přidá mezi ZAPLODOVANÝ SR a poslední plodový plást, došlo samo ve vč k necelistvosti plodu. Vč by proto velmi rychle nezaplodovaný rámek zakladlo. Trubčí plod je také plod a mezi dělničím a trubčím vč nic nechce mít bez plodu. Že se to stalo je tím, že vč začalo stavět trubčinu, když jinde v úle nemohlo, daleko za dělničím plodem s tím, že mezi tím dojde k proplodování. To se u některých vč může nestát a vzniká celkem vzácný, tímto elaborátem popisovaný stav.

Následuje souvislost, jedna z mnoha. 

Jinde zavrhuji nesmyslné západní ZEBROVÁNÍ a to je proto, že pak se vč, když má “roztrhané” plodové těleso, nedokáže postarat dobře o všechen plod. Plod je podchlazený, část ho uhyne (to je ten lepší případ), ale z části se vylíhnou neplnohodnotné včely. Nic na nich není vidět, ale jsou náchylné k nemocem. Protože mají podtržené zdraví, samy vychovají zase včely s podtrženou kondicí a výsedek je pak CCD.  Například z toto podtrženého vč udělaný odd nesílí, neroste, na podněcování nereaguje, říkáme, že nemá jiskru. Myslím, že jsem přesně popsal váš případ. Když budete pátrat kde jste koupil odd, zjistíte na tisíc %, že včelař byl bohorovný machr, který jakživ nepřečetl o včelách knížku a říká, že se ze včelaření nesmí dělat věda. Určitě zebroval, přehazoval nástavky, nebo jinak trhal plod. Takoví zpravidla  dávají vč stavět celý nástavek mezistěn a pak jsou v celé republice, JEN NĚKTERÝ ROK, plošné, nebo víc nežpoloviční úhyny. A to, že příroda velmi silně napravuje lidskou blbost a některý rok se jí to podaří skoro úplně, má za následek, že někdy jsou vč i přes nesmyslné, většinou Západní kejkle vč v pohodě, jindy to příroda nedokáže a tak hyne vše špatné a horší. Tupí včelaři pak říkají, že to dělají roky stejně a že to někdy vyjde, tak proč by to nemělo vyjít vždycky? No protože PŘÍRODA a každý rok je jiný. Prostě včely nejsou stroje, vč není soustruh, kde když se dá správný materiál za strojem nestojí lempl, pak ze stroje padá jeden kus jako druhý a je jedno, jak bylo venku. Kdo neche pracovat s vždycky nevyzpytatelnou přírodou, kupte si soustruh a budete mít pokoj!!!

Tady jsem odbočil kvůli pochopení, jak vše souvisí se vším a jak z každého našeho zásahu vyplývá celá škála důsledků. Kdo tohle nechce akceptovat a chce mít “digitální” svět složený jen ze STRUČNÝCH jasných ANO a jasných NE, neměl by se pokoušet včelařit!

Je potřeba umět pochopit vždy jádro sdělení. Tím je finta jak přimět včelstvo aby co nejrychleji postavilo a ZAKLADLO první (i další) M. 

Moc se omlouvám, ale já fakt nemůžu za to, že někdo neumí chápat čtený text. Je to hodně podobné tomu anonymovi, který se vůbec nedivil, že na CCD padala vč 20 let před tím, než roztoč zmutoval a vznikl VD a napadl včelu medonosnou. A nemá patrně čím pochopit, že tedy VD nebude PŘÍČINOU CCD a že příčina bude určitě jná - odbyl to přece větou, že viry tu jsou miliony let. Přesně takové mejnstrým potřebuje. Takové, kteří neumí chápat, že nemůže být příčinou tvor, který neexistoval, když se objevily první případy onemocnění souhrnně nazývaného CCD. Polopatě. Ano, viry tu jsou miliony let a tudíž napadají včely. Ovšem jak by mohl být příčinou CCD tvor, který ještě neexistoval?

Takto je, milý Martine, nutné chápat svět a příčinné souvislosti. Jestliže to nechcete a nebo vám nebylo shůry dáno, netrapte se. Napsal jsem vám za nejméně 6 let nejméně 400 a spíš víc odpovědí na vaše nekonečné dotazy jak na forech, tak v mailech. Vzdávám to.

A proč končím odpověď vyprávěním o mutantovi VD, CCD tedy viry a úhyny? No, napovím vám. Pokud budete včelařit jak vám všem radím, velice účinně se tím těm virům a nakonec jak se ukázalo i VD skoro úplně vyhnete.

Dobrý večer.

Děkuji za vysvětlení pochopil jsem to jak jsem si to přečetl po druhé. Chtěl bych se zeptat jestli tady můžu ještě stále psát i když mi nebylo shůry dáno??? Nebo raději založit nové téma RADY ZKUŠENÝCH VČELAŘŮ HLUPÁKŮM?