Zejména v diskusi ke článu je vidět, že dnešní (většinou měští) lidé nemají elementární znalosti a vztak k přírodě. Podle mne, jsou městské holubníky krokem správným směrem, jak omezit věžáky. Vše ostatní je dalelko méně účinné. Nalákat holuby a řídit jejich rozmnožování je rozhodně nejúčinnější a nejvíce humání.
Zejména v diskusi ke článu je vidět, že dnešní (většinou měští) lidé nemají elementární znalosti a vztak k přírodě. Podle mne, jsou městské holubníky krokem správným směrem, jak omezit věžáky. Vše ostatní je dalelko méně účinné. Nalákat holuby a řídit jejich rozmnožování je rozhodně nejúčinnější a nejvíce humání.
tu diskuzi pod článkem jsem sice nečetl, ale přesto si dovedu představit co v ní je a plně s vámi souhlasím. Holub je pro neznalé měšťáky symbolem nemoci a špíny.
Jestli se můžu přidat, prý by tento holub měl vykazovat známky piebaldismu. Zaujalo mě jeho nevšední zbarvení.
Děkuji
PIEBALDISMUS je poucha pigmentace kůže např. u krokodýlů, ale i u člověka. Jde o “strakatost”. Na snímku je holub nějak strakatý, neurčité kresby. Holub domácí má mnoho ustálených kreseb a vzorků v barevných řadách. Tato “strakatost” se dá šlechtit a více, či méně ustálit. Např. slezští barvenohlávci, české čejky, moravští pštrosi aj. Nejsem vzděláním genetik ani fundovaný amatér, který by dokázal popsal dědičnost (šlechtění) kreseb, vzorků a barev.
Otázkou je jak jsou různé genetické mutace zmapovány či jak často se vyskytují mezi holuby. Samozřejmě, nevševní zbarvení je často chovatelský zájem. Vidí-li člověk jinak zbarveného holuba mezi ostatními upoutá to jeho pozornost.
Bohužel, když chce člověk o tom vědět víc, tak se s ním nikdo nebaví, protože přeci holub. Jsou tyhle holuby výsledkem specifických genetických mutací? Či jde o hybridy?
Otázkou je jak jsou různé genetické mutace zmapovány či jak často se vyskytují mezi holuby. Samozřejmě, nevševní zbarvení je často chovatelský zájem. Vidí-li člověk jinak zbarveného holuba mezi ostatními upoutá to jeho pozornost.
Bohužel, když chce člověk o tom vědět víc, tak se s ním nikdo nebaví, protože přeci holub. Jsou tyhle holuby výsledkem specifických genetických mutací? Či jde o hybridy?
Odpověď na příspěvek uživatele Adrifinel z 03.07.2024, 23:28:11
Tady se pustím na příliš slabý led svých znalostí. Mutace je nějaká změna v DNA. Nejsem si jistý, zda mezi ně lze řadit i změny zbarvení u holuba domácího. Na to by asi mohl někdo fundovaněji odpovědět z ÚOK chovatelů holubů při ČSCH. Pojem hybrid je většinou dnes vnímán, jako produkt cílené plemenitby za účelem získání např. větší masné výtěžnosti, růstových vlastností atd. Z mého pohledu na fotkách jsou nějací kříženci holuba domácího a domýšlet se o jejich předcích si netroufám.
Tady se pustím na příliš slabý led svých znalostí. Mutace je nějaká změna v DNA. Nejsem si jistý, zda mezi ně lze řadit i změny zbarvení u holuba domácího. Na to by asi mohl někdo fundovaněji odpovědět z ÚOK chovatelů holubů při ČSCH. Pojem hybrid je většinou dnes vnímán, jako produkt cílené plemenitby za účelem získání např. větší masné výtěžnosti, růstových vlastností atd. Z mého pohledu na fotkách jsou nějací kříženci holuba domácího a domýšlet se o jejich předcích si netroufám.
Myslíte si, že by měl někdo od nich zájem se zaobírat otázkou genetických zvláštností mezi městskými holuby?
Myslím, že jsou městští holuby velmi podceňováni. A výskyt zvláštních barevných mutací/variant by měl být mapován.
A ačkoli jsou tito holuby obvykle mix všeho možného, tak třeba toho hnědého bych spíše očekávala na chovatelské výstavě než na plzeňském náměstí.
Myslíte si, že by měl někdo od nich zájem se zaobírat otázkou genetických zvláštností mezi městskými holuby?
Myslím, že jsou městští holuby velmi podceňováni. A výskyt zvláštních barevných mutací/variant by měl být mapován.
A ačkoli jsou tito holuby obvykle mix všeho možného, tak třeba toho hnědého bych spíše očekávala na chovatelské výstavě než na plzeňském náměstí.
Dovoluji si trochu nesouhlasit s termínem genetické zvlášnosti mezi městkými holuby. To co je vidět v mnoha městech z holubí říše, je neurčitý “mix”, kde většinou základem jsou pštovní holubi ze závodů a mnohde i zalítlí jedinci okrasných holubů, většinou polního typu. Proto jsou vidět (zejména) holubi barevné řady modré (černé). Pro laika šedá barva. A pak méně barevné řady červené. Pro laika hnědé. Ten “hnědý” na fotce patří právě k těm nemnoha. Z pohledu holubáře (není dokonalá fotka) pak je to barva žlutá. A jak jsem psal, děčnost barev u holubů je celkem dost poznána, ale v této oblasti nejsem odborník a tam by právě z řad posuzovatelů holubů mohlo být nějaké poučení o problematice dědičnosti barev, ale bez znalosti více generací předků to prostě nejde. Stejně tak se dědí rousy a jiné pernaté ozdoby. U některých barev jde o pohlavně vázané geny při křížení. Všechny tyto poznatky jsou využívány při řízené plemenitbě. U městkých holubů je pak vyselektována vlastnot na přežití. Navíc ve městech nežijí jen ti holubi, kteří “somrují” na náměstích, ale je tam hejno těch, kteří si zajišťují potravu polařením a to i na větší vzádlenosti.
Dovoluji si trochu nesouhlasit s termínem genetické zvlášnosti mezi městkými holuby. To co je vidět v mnoha městech z holubí říše, je neurčitý “mix”, kde většinou základem jsou pštovní holubi ze závodů a mnohde i zalítlí jedinci okrasných holubů, většinou polního typu. Proto jsou vidět (zejména) holubi barevné řady modré (černé). Pro laika šedá barva. A pak méně barevné řady červené. Pro laika hnědé. Ten “hnědý” na fotce patří právě k těm nemnoha. Z pohledu holubáře (není dokonalá fotka) pak je to barva žlutá. A jak jsem psal, děčnost barev u holubů je celkem dost poznána, ale v této oblasti nejsem odborník a tam by právě z řad posuzovatelů holubů mohlo být nějaké poučení o problematice dědičnosti barev, ale bez znalosti více generací předků to prostě nejde. Stejně tak se dědí rousy a jiné pernaté ozdoby. U některých barev jde o pohlavně vázané geny při křížení. Všechny tyto poznatky jsou využívány při řízené plemenitbě. U městkých holubů je pak vyselektována vlastnot na přežití. Navíc ve městech nežijí jen ti holubi, kteří “somrují” na náměstích, ale je tam hejno těch, kteří si zajišťují potravu polařením a to i na větší vzádlenosti.
To mi přijde zajímavé. Měla jsem za to, že městští holuby primárně pocházejí z domácnělého holuba skalního. Či se to alespoň tvrdí. A přitom jejich genetický základ tvoří spíše poštovní holuby. Co je prosím vás polní typ?
Samozřejmě, pokud člověk na náměstí potká holuby s rousy či s jinou pernatou ozdobou, dá se předpokládat, že v linii byl nějaký holub, který někomu uletěl z chovu. Nebo se rousy můžou vyskytnout i přirozeně, bez šlechtického záměru?
To je další zajímavost, že jsou stále hejna, která cestují z jedného místa na druhé. Mnoho lidí má za to, že holub je víceméně spjatí s místem, kde žije.
Poslední dobou si všímám i změny chování u holuba hřivnáče. Myslím, že i laik jej má za mětského holuba. Dříve člověk jej potkal spíše náhodou na předměstí. Teď není problém ve středu města potkat takové menší hejno.
Vzhledem k rozdílnému genetickému základy, nehrozí, že by došlo k samovolnému křížení. Je však otázkou, jak budou do budoucna ovlivněny sociální vztahy v kontextu mezi těmito dvěma druhy.
Pozn. Jako malá jsem chovala andulky. Přičemž se zabývala jejich genetikou, vzniknu barevných mutací a jejich dědění. I proto, když se podívám na holuba, který je v barevné řadě “červené” mám tendenci se tím zabývat víc než běžný člověk.
Odpověď na příspěvek uživatele Adrifinel z 29.07.2024, 10:06:36
Všechny druhy holuba domácího, tedy i holub poštovní pocházejí z holuba skalního. Polaření je hledání potravy na poli. Některá plemena mají tuto vlastnost šlechtěním, denním krmením, horšími letovými schopnostmi nebo po generace chovem ve voliérách sníženu. Měšští holubi (také se jim říká věžáci) ve většině polaří, bych řekl. Ta “cestující hejna” jsou právě holubi odlétající za potravou nebo se vracející zpět. A vracejí se zpět do svých “domovů”, na svá stálá nocoviště. Určitě se bezcílně netoulají. V Praze Na Přikopech hnízdí hřivnáči na každém druhém stromě, i jen 2 metry vysoko. Od lidí jim tam nebezpečí nehrozí, predace nízká, tak se přizpůsobili.
Odpověď na příspěvek uživatele holubar z 30.07.2024, 02:03:31
Děkuji za doplnění. Je to tedy jako s kurem domácím. Jeho předkem také není jenom kur bankivsky. Šlo mi hlavně zadavatelce osvětlit její doměnky/dedukce.
Zajímalo by mě, kde se dá nějaká studie, která zmiňuje jiné druhy holubů jakožto předka holuba domácího, dohledat. Děkuji za případný odkaz.
Snažil jsem se rovněž nalézt, kdo byl prapředek holuba domácího. Zatím mi z toho vychází jednoznačně holub skalní. https://temata.rozhlas.cz/holub-domaci-7970709 Rovněž jsem nikde nezaznamenal publikování i s fotkami křížence holuba domácího s hřivnáčem. A nikdy za svoji 65 let trvající chovatelskou činností jsem ani fyzicky neviděl. Pokud by prapředek holuba domácáho vzniknul křížní např. s hřivnáčem, pak by i dnes mělo jít nakřížit. Nejsem děd vševěd a rád bych také rozšířil své znalosti. Tak sem s těmi studiemi….
Odpověď na příspěvek uživatele jo012810 z 03.08.2024, 08:14:36
V krvi skalních holubů, jsou stopy, nejen sněžných holubů- jasná gazzi kresba, útesových, doupňáků aj . druhů, p. Fikejz z Chocně běžně křížil poštáky s doupňáky, já jsem zkřižil arabského bubláka s hrdličkou-žádný problém, nikde jsme nepsal, že jsou kříženci mezi domácími holuby a hřívnáči, i když jsme viděl několik videí
Odpověď na příspěvek uživatele holubar z 03.08.2024, 11:21:47
A byly by fotečky? To, že DNA skalních holubů má v “sobě” celou řadu možných kreseb a vzorků, neznamená, že skalní holub je kříženec. Skalní holub je praotcem všech holubů domácích, kdy se mutačně vyštěpily určité znaky, které potom chovatelé dále rozvíjeli…
Odpověď na příspěvek uživatele jo012810 z 03.08.2024, 11:41:01
Nejsem fanatik, abych sbíral tyto fota, videa, je hodně odkazů , třeba na YOTUBE-F1 hybridy torkaz, nemá cenu se tímto dál zabývat, daleko podstatnější, je budoucnost holubářství, při nezájmu mládeže, neustále se propadíjící životní úrovně dělníků, důchodců, invalidů, hrozby 70 pohlaví, atomové války,fašismu, islamizace zbytku bílé evropy