Tak jsem se nemýlil. Doslova dezinformační lahůdka co píše pan Titěra. Jestli někdo považuje za vědecký důkaz přikládání mobilu k česnu, tak to by měli Dol nejspíš úplně zavřít! Článek je z roku 2009, je tedy 14 let starý. No a tohle, co uvádí Titěra, já tedy za vědu a vědecký důkaz nepovažuju. Kdo ano, je mi ho líto. Tady přece nejde o to, zda včely telefonují s mobilem u ucha. Tady jde o to, že jsou včely, ale i všechen ostatní hmyz, vše živé, vše je vystaveno nepřetržitému toku mikrovln. Sice o nepatrné intenzitě, za to ale 365 dní v roce každou hodinu, minutu, vteřinu. Mobily, GPS, špionážní satelity, “vědecké” satelity, radary a tak dále.
Kdo umí najít sebemenší zmínku o virech ve včelařské literatuře před cca 30 lety? Co způsobilo, že najednou viry (nebo kdo ví co) hmyz na celé planetě ničí a miliony let předtím neničily? A viry tu jsou stejně dlouho, jako včely. Proč se včely a i jiný hmyz miliony let ubránily a posledních 30, ale spíš jen 25 let kolabují?
S tímhle strašením chodí většinou senzacechtiví pisálci článků, kteří výsledky studie překroutí až zrůdným způsobem a pak jen plácnou odkaz na studii kterou doslova zneužili. Taky záleží které kapacity studii provádí, jak je kvalitní a rozsáhlá. Každý může nahlédnout na postup a podle metodiky si to vyzkoušet a ověřit, přinést vlastní poznatky. Každý může studii veřejně cokoliv vytknout.
Včel je tolik druhů, v celé Americe nebyla před Kolumbem jediná včela medonosná a fungovalo to. Články fakt všechno nehorázně nafukují a citově zabarvují. A mezi vědci jsou taky bIbci, ale kritika je dříve nebo později rozebere.
.nedá mi musím spomenúť to ako dali trom slepcom popísať ako vyzerá slon... ten čo ohmatal mohutnú nohu, hovoril že slon je ako veľký strom, ten čo ohmatal chobot, popisoval slona ako veľkého hada a ten slepec , ktorý ohmatal maličký chvostik, so smiechom popísal slona ako malú myš.... tak sme so svojimi vedomosťami o včelách aj o úhynoch aj my včelári....😉…
Prvý zreteľnejší rozmach virológie, ako oblasti medicínsko-biologických vied, nastal až v 30 rokoch 20. storočia a to vyvinutím elektrónového mikroskopu, ktorý po prvý raz umožnil vizualizáciu vírusových partikúl.
História virológie včiel sa začala písať až v 60 rokoch minulého storočia vo Veľkej Británii, kedy vedci Brenda Ball a Leslie Bailey položili základy virológie včiel bližším opisom prvých včelích vírusov
Vreckovitosť včelieho plodu (SBV) Túto vírusovú chorobu po prvýkrát zistil White v roku 1917 v USA a vírus identifikoval Bailey v roku 1963 zo vzoriek z Európy, Egypta, Austrálie, Nového Zélandu a Novej Guinei.
Slow Bee Paralysis Virus (SBPV) bol objavený v Anglicku v roku 1974.
Deformed Wing Virus (DWV) bol prvý krát indikovaný v Japonsku v roku 1980
Záujem spoločnosti o poznanie vírusových patogénov včiel vzrastal až po udalosti v rokoch 2006/2007 v USA, ktorá bola ozačená ako Colony Collapse Disorder (CCD) a pravdepodobne bezprostredne súvisela s niektorými vírusovými ochoreniami ako sú DWV, CBPV a IAPV v interakcii s inými faktormi napr. Varroa destructor
Děkuji. Odpověděl jste, ne úplně dobře, na špatně položenou (mojí) otázku - podnět. Lidově, na blbou otázku … odpověď.
Chtěl jsem jen říct, že do doby, než začaly mikrovlny z mobilů a dalších vymožeností drtit včely, svět nic, co by se podobalo CCD neznal. Docela skvěle potvrzujete mojí domněnku tím, že jasně sdělujete, že zájem včelařů o viry začal až po kritickém roce 2006-7. Tehdy to vyvrcholilo a začali to vnímat i pomalejší (včetně mě). Já jsem první zmínku o vytracení včel z úlu, do té doby nepamatovanou a nepopsanou nikdy v žádné literatuře, zaznamenal tady u nás (tehdy Vlašim, dnes žiju jinde) v roce tuším že 2002-4. V roce 2007 to byl můj první a jediný úhyn v životě a to hned všech 11 tehdy chovaných včelstev. Ten rok uhynulo v celé MO 97% včelstev.
Takže polopatě. Tvrdím, že problém CCD začal, jaká náhoda, zrovna když začaly mobily. Jakpak to, že ne dřív? Ale všichni “odborníci” tvrdí, že mikrovlny nemůžou mít vliv. Tak nemůžou, když to tvrdí podpalcení vědcostuti, kteří jako prostitutky zkoumají až když dostanou zaplaceno a smí zkoumat jen to, co někdo přidělením nebo nepřidělením grantu dovolí. Tím (granty) je jasně vyřešeno, co se zkoumat smí a bude zkoumat a co nikoli, aby se náhodou nepřišlo na “špatné” výsledky. To je to tak těžké vidět?
V roce 2006 a 7 jsem byl nucen rozvážet svoje zboží sám a pamatujum si jak se mi rozbitým hmyzem zaneřádilo sklo u auta po pár kilometrech (po asi 50 km se muselo očistit). To dnes už zažít nejde. takně NĚCO neničí jen včely, ale úplně všechno živé, minimálně hmyz na celé planetě. A co je na celé planetě? Jen mobily, GPS a šmírování satelity.
K tomu je nutné ještě připočítat chemizaci zemědělství a aplikaci sajrajtů vypouštěných z letadel údajně k řízení počasí. Tohle všechno jsou věci které oslabují všechny organismy na téhle planetě. Hmyz je jen vice vnímavý a je tak logicky první na řadě
Možná až paranoidně nevěřím tak zvaným vědcům obecně v žádném oboru a bezpočtukrát jsem je nazval prostituty a nebo vědcostuty.
Následující video sice se včelařením přímo nesouvisí. Je ale poučné v uvědomnění, jak Západní svět funguje a jak je vždy chytřejší zpozornět ve chvíli, kdy něco tvrdí tak zvaní vědci. Lhali v šedesátkách dokonce před Kongresem Spojených Států o tom, že kouření není nezdravé. To si může každý najít na netu sám. Jen si dovolím připomenout tak zvané konspirátory jako jsou Slimáková, Calábek a další. Ve videu bohužel nezazní, co se děje v těle člověka když dostává víc fruktozy než glukozy. Když to zjednoduším, pokud je v příjmu rovnováha mezi těmito monosacharidy, tedy 1:1 G ku F (cukr řepný = sacharoza), pak to tělo ještě stráví. Ve chvíli nadbytku F si tělo neví rady a tento monosacharid nejprve mění na tuk a ten pak ukládá do jater (steatoza jater). Calábek pak tvrdí, že v posledních asi 10-15 letech potravinářský průmysl plíživě přechází ze sacharozy, což je disacharid složený přesně napůl z Glukozy a Fruktozy, na slazení průmyslově zpracovaných potravin a nápojů na laciněji vyrobitelnou Fruktozu. Ta má sladší chuť a tak všechny průmyslové marmelády, sirupy, müsli a další šmakulády průmysl sladí právě F. Totiž, roste počet osmiletých holčiček se steatozou jater a ty se asi bůčkem necpou a pívem to určitě nezapíjejí, že ne!!!! Existuje, jak jinak než konspirační názor, že nikdo nedokáže předpovědět, co nadbytek fruktozy ve stravě dnešních dětí udělá až jim bude 40-50 let…
Video jasně dokazuje dlouholetou lživou kampaň proti tukům a protěžováním cukrů v potravě lidí. Objevují se i pravdivé informace o zhoubnosti cukru, ovšem mánie nízkotučnéých potravin přetrvává. Já například zásadně nejím nic nízkotučného, nic light.
Ženy se pak můžou snažit donekonečna hubnout a nemůže se jim to podařit. Když jsou tuku pocházejícího z konzumace nikoli tuků, ale z fruktozy játra plná, ukládají tuky na těle tam, kde to nepřekáží. Tedy do prdele, stehen a poprsí, u pánů do pupku. Proto mají pivní pupek i abstinenti a nebo ti, co se pivu vyhýbají. Tp je ještě ta lepší varianta. Horší je, že nabytek tuku z fruktozy také způsobujue vysokou hladinu cholesterolu, kornatění tepen a tvorbu trombotických plátů.
Jako u všeho, co píšu já, doporučuju vidět i širší souvislosti. Třeba se syntetickými krmivy pro včely…
Na mnohými pohrdaných a ignorovaných Parlamentních listech jsem narazil, na pro mě hyper zajímavý článek. Vlastně vysvětlení mého postoje vůči vědě. Neuměl bych to tak, jako autor článku, definovat. A i on se opírá o jinou práci. Domnívám se ale, že je to velmi výstižný popis toho, co obecně nazýváme vědou.
Mám ten dar, či vadu, že nějak intuitivně a bez schopnosti to pojmenovat či definovat jsem sám schopný rozpoznávat kvalitu vědeckých prací a jestli ne přímo kvalitu, tak prezentaci jistě. Zatímco drtivá většina lidí uvažuje konformě, ještě víc oportunisticky, někdo i na úrovni experta, já vidím věci v jiných souvislostech a dopadech. Doporučuji si velmi pečlivě přečíst přiložený článek a pak bude, kdo má o moje názory skutečný zájem, ihned jasnější drtivá většina mých postojů k vědě a hlavně k prezentaci vědy novináři.
Úplně míjí moje myšlení "stadium" výkonný a ač nejsem vědec, nejbližší je mi stadium stratég. Rozhodně jsem nikdy nebyl ani náznakem konformní a z oportunistů, nejen ve vědě, mi bylo vždycky na bl.tí. (proto jsem chudý)
Konečně díky uvedenému článku chápu, proč si s většinou lidí v otázkách vědy, a dle mého názoru “tak zvané vědy”, nerozumím. Tvrdím, že drtivá většina lidí bere vědu v lepším případě konformě, mnozí ale oportunisticky.
