Staré vs nové úly

Ono je to ještě tak, někdo by to určitě uměl spočítat, že tím, jak moc je vzduch teplem roztažitelný, tak na objem bude vnikat méně studeného než unikat teplého. To je přece ten princip, že ohřátím vzduch (každý plyn) několikanásobně nabyde na objemu a tudíž zlehkne (blbé slovo, nenašel jsem lepší) a proto jako lehčí stoupá nahoru.

Já to chápu tak, že při HČ může být čeno na dostatečnou výměnu vzduchu mnohem menší, než je to u čena spodního. Proč? Studený vzduch vnikne na dno úlu a zůstane tam “ležet”, dokud se vyzařování zimníáho chumáče trochu nenahřeje. Tím zvětší objem, zeřídne a tudíž je lehčí a proto povrcvhová vrstvička (hladina) vrstvy vzduchu začne zpočátku zvolna stoupat skrz chumáč. Projde jím, asi docela zvolna a jak se víc ohřívá a nabývá na objemu a současně lehkne, jeho pohyb se zrychlí. Až narazí na strop. Protože se ale zevnitř chumáče pořád tlačí další teplý a lehčí vzduch, vzduch na stropě musí vodorovně odtékat po stropě na strany. Někde píšu, jak nutné je, aby měla každá ulička svůj režim a jak je podle mě špatné, když stropní tvrdá folie nedoléhá a uličky jsou nahoře propojené. Jasně, že to včelám zdánlivě nevadí, včely jsou dokonale blbovzdorné a v posledních asi 25 letech zničeho nic bez příčiny najednou uhynou. Některé a někomu.

Proto se já domnívám, že by mělo být HČ pro včely lepší, než česno spodní.

Ovšem v německé studidi je nepravda, že dutiy vznikají tak, že je česno blíž dnu než stropu. To je absolutní nepravda a drtivá většina dutin je nad vyhnilým sukem, kudy se dovnitř kmene dostal vzduch, voda a tudíž i hniloby a houby, tak protože voda teče dolů a původní dřevo není houbovité práchno, kde by fungovala kapilární elevace (vzlínavost), tak hniloba bují víc dolů než nahoru. Viděl jsem bezpočet dutin, některé i několik metrů hluboké a často až k zemi a hlíně, žádná ale nebyla nad původní suk víc jak 20cm, někde výjimečně 30-40.

Takže. Vědci vycházejí z nesprávného předpokladu už od začátku, svým, předem postulovaným předpokladům ohebně upravili přírodní zákonitost.

Nicméně prosím pana Gora jak pochopil dvě dohromady zmotané studie od Martina on. Prosím i dlaší, třeba znalce fyziky, jestli jsou moje neodborně laické dedukce správné, nebo jen částečně a nebo jsou trapně hloupé.

Tom nemám moc času teraz (už sa mi vrátila manželka z lázní 😉) a prv než by som mohol o týchto otázkach diskutovať musím si zoštudovať aj súvislosti.. 

materiál, ktorý dal Martin nadväzuje na túto časť prvú..

http://www.immenfreunde.de/docs/Stockklima.pdf

..v tej prvej časti vedci teoreticky vypočítali, že v konkrétnom ware úli je potrebné vymeniť v zime 65 litrov vzduchu za hodinu a v časti 2 (ktorú dal Martin) hľadajú ako to docieliť aby bol optimalizovaný prietok a ohrev prichádzajúceho vzduchu pri minimálnej spotrebe zásob… teda skúmajú polohu otvorov do úľa a izoláciu úľov…

Moc vám děkuju. Sice jsem si v úvodu všiml slova Varré a dokonce jsem i Martinovi napsal, že cokoliv vztažného k Varré je z ranku nesmyslů typu medná kráva a podobně a že by bylo chytré se tím nezabývat. Navíc tam teoretizují o prostoru velikosti 26 litrů, ale jeden VN Blaníku s podmetem 18 mm, tedy bez KK má 67 litrů. Prostě vědecká studie zabývající se úlem Varré má asi takovou cenu, jako když by dnes někdo vědecky zkoumal Almárku s mírou 24x26x14, ze které Adamec vytořil míru pro úl, který později dostal jméno Budečák, ale bez rámků! 

Prostě se vyhazují peníze na úplné hovadiny a proto si vesměs tak zvaných vědců neumím vážit. A vždy pak hořce lituju, že jsem se tou snůškou nesmyslů, bláznovství a hlouposti zdržoval. Jenže něco mě stále žene abych se konečně přesvědčil, že vědci nevystudovali na pi.omce a že se konečně dočtu něco rozumného, co by mohlo současnou včelařinu posunout kupředu. Opak je pravdou, dnešní svět se stále rychleji valí zpátky k pravěkým jeskyním. Smutné je na tom to, že nositeli stagnace a návratu k primitivizmu nejsou staří zkostntělí dědkové, ale maldí, vysokoškolsky studovaní lidé.

Absolutním důkazem o idiocii dnešní mladé Západní generace (čím dál víc i u nás) je kniha Srdce včely má pět komor od Helen Jukes. Dávám odkaz a pozoruhodné je, že recenzi píše starosta, který  o včelách neví nic. Abyste tu blbost nemuseli číst, tak vysokoškolsky vzdělaná Helen si koupila na doporučení přátel Mednou krávu. Od místního včelaře ukrajinského původu si koupila včelstvo na míře, patrně Mogokorpusnyj (Anglie má stejnou míru, jen jí tam nazývají Dadant-Blatt), ale to tam není výslovně uvedeno. Pro učitelku Helen je něco jako rámková míra naprosto nepodstatné. Nakonec, proto si koupia Mednou krávu. Jinak se neobtěžovala nastudovat o praktickém včelaření nic, ale hlavně že vylehávala po knihovnách a bádala jak před několka sty lety někdo vědecky položil základy…

V následujícím textu jednak vyzradím, o čem kniha je a UJIŠŤUJI VŠECHNY, ŽE SI FAKT NEDĚLÁM SRANDU.

Například Helen hned zjistila, že se rámky, na kterých koupila oddělek, do krávy nevejdou a tak je se včelami opřela do trávy vedle nohy krávy a myslela si, že se včely radostně nastěhují do náhernou novotou vonícího skvělého příbytku. Myslela si taky, že jako máma neopustí miminko, že včely svůj plod přenesou nahoru do krásné Medné krávy taky. Upozorňuji, že se to dělo nedaleko Londýna a jistě si všichni umí představit jak chladně deštivé počasí tam po většinu roku panuje.

Když po několika dnech zjistila, zatímco usilovně studovala a ptala se stejných pošuků jako je sama, že se ty hloupé včely ne a ne nastěhovat, došlo jí to. Tak dala rámky do krávy. Jenže se tam nevešly, tak je tam dala naležato šikmo. Ale nebyla snůška a ty blběny pořád nechtěly stavět a sveřepě se držely na skopro vodorovně umístěných plástech.

Když konečně zjistila, že by měla krmit, včely stavět začaly na trámcích a ona byla nadšeně radostná jako malé děcko. Radost ale netrvala dlouho, protože kvůli šikmo ležatým původním, trapně méněhodnotným neprogresivním rámkům jaksi včely stavět nemohly. Konečně se vylíhl plod (spíš ho vyházely, protože nemohl nebýt zastydlý) a tak paní učitelka rámky vyházela.

Vč nakonec nějak dílo postavilo a nějak přežilo zimu. Další rok přišlo medobraní. Helen se samosebou nezabývala medometem a podobnými nesmysly (medomet vynalezl Slovan Hruschka a tak třeba i proto, to tam ale Hlelen nepíše) a tak milá Helen popisuje svoje matly patly. No to je hygiena a kultura jak v pravěku a mě šel doslova mráz po zádech když jsem to četl. Dělá to na mě dojem, že mladí Evropané se svou liberálně pirátskou ideologií začínají v mnohém ohledu pravěk připomínat. I učitelky tvůrčího psaní v současné Anglii disponují výše popsanou inteligencí. Helen určitě.

Rcenze od pana starosty je taky výživná a jeho odvaha bezbřehá. Já bych si například recenzovat knihu o jaderné fyzice v životě nedovolil. Kor když bych zjistil, že je kniha o tom, jak si nějaký de.il doma staví urychlovač podobný tomu, co je ve Švýcarském Cernu, ale na co tak složitý a naco nastudovat fyziku?

Rozdíl mezi mnou a panem Gorem je v tom, že já řeknu jasně co je kra.ina (a obyčejně nesklidím nadšení a chválu, lidi se nechtějí s důkazy dozvídat, že jsou rozumu mdlého), ale on dá odkaz na medomet, kde se (možná) kra.ina vytočit dá (a vůbec mu nevadí, že tam jsou vyfocené plastové (!) rámky). A tak i když je pan kolega patrně starší než já, nedisponuje odvahou (a nebo neumí rozlišit) co je dobré a co není a nemá "koule" to jasně a srozumitelně sdělit. Ač si pana Gora velice vážím, tento jeho zvláštní rys nesdílím.

https://www.knihcentrum.cz/recenze-srdce-vcely-ma-pet-komor

Tedy Tome, já si tu knihu snad budu muset přečíst. Něco takhle pitomého snad ani nikdo nemohl napsat vážně, třeba je to pokus o humor.

Ne, je to myšleno smrtelně vážně. A není sama, schází se s partou asi 70 - 75 stejných pošuků. Píše, že každoročně tak 15 odpadne, ale každý rok se najde zase jiných asi tak 15. To je taky poučné kam chtějí někteří degradovat náš Svaz včelařů a vzhledem k tomu, jak to vedení Svazu vede, se to progresivcům nemůže nepodařit.

Vidím to i tady, nedávno tu někdo píše, jak nechce med a chce jen opylení sadu. Nechce se nic učit, nic číst a muset něco chápat. Ale že by toho dobrého člověka napadlo si najmnout včely a PLATIT za opylení, to je nejvzdálenější uvažování dnešních progresivistů. 

Kor když stát nechá někoho, jako je Černý z videa, které jsem tu uvedl, učit na včelařské škole a ještě ho za to platí i z mých daní!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! 

Ano, na vysokých školách se naše děti učí aby z nich byli čím dál větší bl.ci. To není náhoda, to je záměr! Začíná to od školky…

Černý, to je ten co vytáčí med zimě? A chlubí se, že ke včelám chodí jednou za několik měsíců?

Protože je Varre úl nesmysl, je potřeba se nezabývat pracemi, zdůvodňujícími provoz nesmyslu. Sám Varré měl motivaci, podle mě nesprávnou, že primitivní zemědělec nebude schopen a chtít včelařit v moderním úle s rámky a mezistěnami a vymýšlel kravi.u, která se u zemědělců nechytla. Lepšolidi si odedávna myslí, že jsou zemědělci podřadní, nevzdělaní lidé. Což byla možná pravda před 150 a více lety, dnes ale není důvod pohrdat zemědělci a naopak pohrdat bychom měli nenormálními alternativci. To jde ale přímo proti liberalizmu a tak se to nesmí a nedělá. Proto je potřeba veřejně říct, že Varré a všechny další výstřelky, jako je kráva, japonský úl a jakékoli jiné nesmysly s nerozběrným dílem jsou krokem zpátky a velkým nebezpečím pro moderní chov včel. Protože se v nerozběrných úlech, přesněji v úlech bez plně rozběrného díla nadá zajistit předepsaná zootechnika a léčení, měly by být protizákonné. Protože se ČR sama zřekla suverenity a zákony EU jsou nadřazené, proto je česká veterina bezmocná a lidi, s podivnými povahami toho zneužívají a ohrožují svými hloupostmi ostatní včelaře, kteří jsou v drtivé většině. Tito podivní lidé, někdy nevědomky (z vlastní nevzdělané tuposti), většinou ale s plným vědomím a tudíž z bezbřehé arogantní bezohlednosti chovají včely v nevyhovujících úlech a tím ohrožují chovy včel drtivé většiny. Civilizovaná zem by měla před nebezpečnými menšinami chránit majoritu a to se v tomto případě (ani v mnoha jiných případech) zjevně neděje. Protože jsou tito vždy bezohlední hulváti, cítící se nadřazeně nad většinou, často militantní a ohánějí se liberálně křivým viděním světa, že si každý může dělat co chce, naprosto bezohledně na celek, ostatní se jich bojí a veřejně proti nim nevystoupí. 

Jednoho takového máme i tady. Naplní se známé přísloví o trefené huse?

Docela žasnu, že někdo dá peníze na výzkum úlu Varré, diví se mi někdo v tomto kontextu, že si drtivé většiny tak zvaných vědců neumím vážit? Vědečtí teologové se kdysi učeně přeli, kolik andělů se vejde na špičku jehly. Byl to seriozní vědecký problém své doby a ti církevní otcové to skutečně mysleli vážně. Ano, šlo o Středověk. Mnohé se dnes jeví úplně stejně.

Mám za to, že zemědělci předvedou jasně, že je podceňovat není moudré. Varré je posledí, co by potřebovali nebo chtěli.

Včera jsem navštívil Toma4. Nechci zakládat další vlákno a tak napíšu sem, na co mě upozornil. A taky postesknutí, proč to sám nedá všem sem na forum. Je to totiž nejspíš velmi převratný postřeh. Ono to má ale širší souvislosti a vývoj a tak postupně jak věci (impulzy) šly.

-Před pár lety jsem si udělal pár úlů z extrud 30 mm a zjistil, že je v nich celý rok mokro, v zimě a předjaří pak úplný hnojník. Tento materiál mě velmi zklamal. Tím spíš, že se v těchto úlech vč daří zjevně hůř než ve 20 mm smrk tenkostěnáčích.

-Pak zkušenosti Tom4 s univerzály s malinkým nezvětšitelným česnem, psáno tu o nich.

-Moje zkušenosti s prastarými hobráky po tátovi z let 1954-57, ve kterých se včelám daří znamenitě, ale v poškozených opravených PUR pěnou a nebo PS se už včelám moc dobře nedaří.

-Už před pár lety jsem zjistil, že v úlech, kde je v sendvičové stěně polystyren, je vždy vlhký med a v tenkostěnáčích nikdy a to při stejné technologii ošetřování. Med o správné vlhkosti je vždy ve starých univerzálech, kde jsou ve stěnách hoblovačky, welit (asfaltovaná vlnitá lepenka) a nebo sláma z kombajnu (rozbitá).

-V úlech, kde je jako dekl použito 100 mm polystyrenu není lepší jarní rozvoj než kde je jen 20 mm.

-Stále víc a víc uvažuju, že i ve svém věku udělám pír úlů, kde v sendviči budou zase u některých hoblovačky a u jiných obyčejná kombajnová sláma.

Ve výčtu “maličkostí” bych mohl pokračovat. K tomu Tom4 a jeho staré vs moderní úly.

-Pak mi píše Martin, že si dělá úly se zateplenou sendvičovou stěnou (jen plodiska 39x30, na co zateplovat medníky!). Pošle mi Tureckou, velmi zajímavou studii. Slíbí, že jí dá sem, ale má nějaký frmol a nestíhá.

-Do toho z Petra vyleze a dneska jsem u něj viděl, že má nařezáno na sendvičová plodiska s průmyslovou izolací z konopí, jen nějak pořád nestíhá dát to dohromady.

-Včera mi Tom4 řekl, že se definitivně (aniž bych ho k otmu provokoval) rozhodl vycouvat z polystyrenu. Fluga asi nevyhodí stejně jako Petr má 4 Lysoně předělané na 30 a určitě je nevyhodí taky.

-Já uvažuju o hobře jako izolaci do sendviče, ale i jako samonosný materiál jen natřených nástavkových stěn, přesně po vzoru mého otce z 50 let - nač vymýšlet co vidím, že skvěle funguje dodnes.

Ale stěžejní myšlenka Toma4 je o dost jiná. Napadlo někoho, co asi tak dělá se včelami plechová stříška?

Tak zvaná úlová otázka byla tisíckrát přežvýkaná a já tvrdím, že není dosud uzavřená a nebude nikdy. Když se ukázaly jako ideální plechové stříšky, nebyly mikrovlny a když, tak nepatrně. A když jsme u toho, co může indukovat střecha, co třeba drátky v každém rámku? Co elektrostatický náboj polystyrenu a jiných plastických hmot? A co ještě jevy, které třeba ještě nebyly objeveny? Například před 10 - 15 lety ještě tak zvaní vědci o mikroplastech nevěděli nic, dnes s nimi straší horem dolem. Tím neříkám nic o mikroplastech u včel, jen je to příklad faktu, že se svět neustále mění a vše se vyvíjí.

Snažím se otevřít co nejširší diskuzi, pište sem co vás koho napadne.

Mě by moc zajímaly ty úly z rákosu. Ty byly úžasný. 

Ono je to s tím elektromagnetickým smogem podle mě mnohem složitější. V dnešní době, kdy jsme zaplaveni-a to doslova ,vlnami o délce třeba několik cm až metrů, máme v rámku něco kolem metru drátu. Slušná anténa. Do toho polystyrenové úly. Elektrostatický náboj včel pohybujících se na rámcích v úle z polystyrenu…Statická elektřina a obrana proti ní je velmi složitá, nicméně jedna věc ji omezuje skutečně velmi účinně a to je vlhkost. Proto se možná lépe daří včelám ve vlhčím úle a ne v tolik propagovaném suchu.V dutině včelstvo drátky nemá, že ne a navíc je většinou v částečně živém stromě, tedy vlhkost, míza a tudíž jakýkoli elektrostatický náboj v podstatě nemožný..Napadlo mě, kolik z Vás užívá plechové stříšky a kolik z Vás jiné ? Já mám pochopitelně skoro všechny plechové ale na stanovišti, vo mám po Tomovi50 jsou i stříšky plastové. Nikdy tam v těchto původních úlech nebyl úhyn…Je prostě spousta věcí, co mohou mít dalekosáhlé souvislosti.Naše jednatelka ZO má úly se stříškou z dřevěné konstrukce potažené lepenkou. Včelaří celý život a plechové stříšky nechce ani vidět. Prý jsou v tomhle včely lepší. Proč asi ? 

Tak, proč by to nemohlo mít vliv, klidně může. Slyšela jsem jak , tuším ve Francii, uhynuly krávy, když spustili věrnou elktrárnu a něco špatně uzemnili a byl to jen slaboučký proud. 

Zvířata a včely můžou reagovat na všechno možný.

Výskumná skupina z Vroclavskej univerzity vedy a techniky skúmala vplyv vysokofrekvenčného elektromagnetického poľa vyžarovaného systémom mobilného telefónu (GSM900) na akustické a tepelné parametre zaznamenané v kolóniách včiel medonosných. Prvé výsledky výskumu naznačujú zmenu intenzity „bzučania“ včiel – včely vystavené EMP s charakteristikami typickými pre GSM900 vykazovali väčšinu intenzity „hučania“. Keďže výskum bol vykonaný pre jednu frekvenciu, autori navrhujú pokračovať vo výskume pre rozšírené frekvenčné spektrum. Treba dodať, že okrem zmien akustiky včelieho úľa sa nezistili žiadne zmeny v termike včelieho úľa, čo sa zdá byť dôležitejším aspektom veci ako „bzučanie“.

Poliaci majú dosť preskúmané klasické pôsobenie magnetizmu zo sieťových elektrických vedení…

Keď robotnica nájde bohatý zdroj potravy, po návrate do úľa o tom informuje ostatné včely „tancom“, pri ktorom počet a smer otáčok a vibrácie jej bruška udávajú polohu potravy. Počas letu sa na krídlach včely hromadia elektrické náboje. Včielka po návrate „tancuje“, rytmicky natriasa krídlami a zbavuje sa nábojov, pričom generuje elektromagnetické pole s frekvenciami v rozsahu 180-250 Hz, ktoré „prijímajú“ a „analyzujú“ jej spoločníci. Náboje sa vytvárajú aj v anténach. Keď sa dve včely s rozdielne nabitými tykadlami dostanú do vzájomného kontaktu, prúd tečúci v takto vytvorenom uzavretom okruhu vytvorí elektromagnetické pole. Vonkajšie magnetické pole (napr. pole vytvárané nadzemným vedením) môže ovplyvniť vyjadrenie geomagnetického poľa, čo môže viesť k narušeniu navigácie včiel. Včely sa vplyvom tohto poľa dezorientovali a nedokázali sa vrátiť do úľa. Zistilo sa, že roje nachádzajúce sa pod nadzemným vedením vysokého napätia majú „tendenciu k úniku“, teda nadmerné alebo predčasné rojenie. Tento jav považujú včelári za veľmi nepriaznivý. 

Citlivosť včiel na magnetické pole so zvyšujúcou sa frekvenciou rýchlo klesá a pri frekvencii 60 Hz včely dokážu vnímať magnetické pole s intenzitou presahujúcou 80 A/m, pričom pracovníci pri hľadaní potravy sú schopní vnímať zmeny magnetického poľa na úrovni približne 0,03 A/m nad prirodzenou úrovňou geomagnetického poľa, čo im umožňuje orientáciu v prostredí. Slabé elektromagnetické polia zvyšujú agresívne správanie včiel, čo naznačuje ich vplyv na nervový systém tohto hmyzu, najmä na časti, ktoré koordinujú ich správanie a fyziológiu. Magnetické pole môže modifikovať typický „tanec“ tohto hmyzu. To je pravdepodobne dôvod, prečo sa tento hmyz vyhýba miestam s vyššou intenzitou magnetického poľa ako pozadie. Úroveň intenzity magnetického poľa, ktorá môže spôsobiť nepriaznivé zmeny, je však obmedzená na bezprostredné okolie prenosového vedenia.

Ja osobne mám jedno stanovište asi 5 m od vedenia 110 kV a neregistroval som problémy… mám na väčšine úľov plechovú stirešku, na niektorých z pozinkovanej ocele, niekde z eloxovaného hliníka ale vže je od priestoru úľa oddelená strieška cca 6 cm polystyrénom. mám aj drevené striešky s lepenkou na nich a extra rozdiely som nebadal… jedine tie celopolystyrénové úle nemajú moje sympatie ..☹️

Dobrý večer.

Omlouvám se, ale trochu nestíhám naplánoval jsem si trochu více práce a do toho ještě koníčky🙂. Posílám zde překlad dokumentu z Turecka + studii z Itálie ohledně zajímavých materiálů při výrobě úlů a to korku😉. Bohužel text se při kopírováni srazil v jeden celek, takže kdyby měl někdo zájem to poslat v lépe čtivé formě ať napíše, pošlu mu to e-mailem.

Martin

Porovnání užitkovosti včelstva medonosného ( Apis Mellifera L.) umístěného v úlech z různých materiálů

Abstraktní

Četné kvetoucí rostliny se při opylování spoléhají na včely. Jakýkoli přírodní nebo antropogenní faktor, který ohrožuje přežití kolonie, může mít velký dopad na rostlinnou produkci. Tato studie zkoumá účinky umělých úlů postavených z různých materiálů a jak mohou ovlivnit růst kolonie. Bylo vybráno deset ze tří typů úlů, dřevěné, polystyrenové a kompozitní izolované úly. Faktory počtu dospělých včel, vývoj plodu, přírůstek hmotnosti v období toku nektaru, letová aktivita včel, reakce na agresi a výnos medu byly vybranými markery vývoje úlu. Statisticky každý typ úlu produkoval významnou variaci ( p  <  0,05). Největší celková produktivita napříč všemi faktory byla u izolovaných úlů vyrobených z kompozitního materiálu s produkcí medu přibližně 35% krát větší než u dřeva, 14% krát větší než u polystyrenu a z hlediska rozvoje včelstev je průměr ostatních úlů 10,2 časy

Zvýraznění

Relativní vlhkost a teplota jsou pro včely důležitými environmentálními faktory. 

Izolované úly, zvýšený výnos medu. 

Vysoká teplota a vlhkost uvnitř úlu způsobily, že včely byly agresivnější

Úvod

Vzhledem k měnícím se zemědělským postupům, jako je řepka olejná, a větší poptávce po vysokých výnosech plodin, existuje větší poptávka po včelách (WoodyCitace2014 ). Včelařství poskytuje dodatečné příjmy (ne vždy se jedná o práci na plný úvazek) s nízkými počátečními náklady a ve správném prostředí, například v blízkosti farem, mohou být úly soběstačné (OmranCitace2011 ). Včelařství je považováno za nepostradatelné odvětví zemědělství a studium tohoto oboru se ve světě rozšiřuje. Včelařství je produkční systém závislý na přírodě a klima a vegetace jsou hlavními faktory ovlivňujícími chov včel. Genotyp, vnitřní faktory úlu a vnější faktory prostředí, jako je teplota a vlhkost, jsou velmi důležité pro účinnost včel (ÇetinCitace2004 ; Abou-Shaara a kol.Citace2012 ; Tan a kol.Citace2012 ; Abou-ShaaraCitace2014 ). Úl může být pro včelstva pohodlnější použitím materiálů, které dokážou izolovat teplo a vlhkost. Přestože ve světě existuje mnoho výzkumů o včelařství, existuje jen velmi málo studií o typech úlů a materiálech pro výrobu úlů, které mají pro včelařství velký význam. Rozdíl vysokých teplot je vidět ve vysokých nadmořských výškách mezi dnem a nocí. Včelařství se provádí v létě ve vysokých nadmořských výškách a včely jsou touto situací velmi ovlivněny. Včely medonosné v neizolovaných úlech se mohou těmto teplotním změnám jen obtížně přizpůsobovat a dokonce mohou být poškozeny larvy v plodišti. Včely dělnice se v noci (při nízkých teplotách) přesouvají z okrajových rámků do středních a spotřebovávají med v zásobě k ohřevu plodiště. Udržování vnitřní teploty úlu mezi 33 a 36 °C je pro včelstva velmi důležité (Petz et al.Citace2004 ; Shaw a kol.Citace2011 ). Studie ukázaly, že odchylka od tohoto rozmezí inkubační teploty, rychlosti líhnutí, barvy včel, morfologie křídel, schopnosti učení, vývoje mozku dospělých včel a odolnosti vůči nemocem je nepříznivě ovlivněna (DeGrandi-Hoffman et al.Citace1993 ; Tautz a kol.Citace2003 ; Groh a kol.Citace2004 ; Ken a kol.Citace2005 ). Kromě toho se aktivita včel mimo úl snižuje, když okolní teplota nadměrně stoupá (Al-QarniCitace2006 ; Costa a kol.Citace2007 ; Blazyte-Cereskiene a kol.Citace2010 ). Včely se přesouvají z úlu a větrají, aby chránily plodiště uvnitř úlu před nadměrným teplem během dne, kdy je počasí velmi horké. Tato situace zvyšuje pracovní sílu a snižuje výnos. Některé studie byly provedeny v USA (OwensCitace1971 ; Detroy a kol.Citace1982 ), Norsko (VillumstadCitace1974 ) a dalších zemích minimalizovat zimní úhyn včelstev udržováním teplot v úlech. Někteří vědci zjistili, že izolace úlu značně snižuje spotřebu medu (Detroy et al.Citace1982 ). Včely musí konzumovat med nebo ovívat svá křídla, aby udržely atmosféru úlu v obyvatelném stavu. Skutečnost, že včely jsou naštvané nebo klidné, výrazně ovlivňuje výnos. Kromě genetických faktorů mohou včely rozzlobit i faktory prostředí. Nejdůležitějšími faktory prostředí jsou teplota a vlhkost (Southwick a MorıtzCitace1987 ). Cílem této studie bylo posoudit, jak efektivní jsou materiály pro výrobu úlů na fyziologické a behaviorální vlastnosti včel a který materiál pro výrobu by byl nejideálnější.

Materiály a metody

Tato studie byla provedena v Bayburt University Apiculture Application and Research Station (na 40° 17′ 13′ severní šířky, 40° 56′ 13′ východní délky a 2137 m nadmořské výšky) v Turecku mezi 5. červnem 2018 a 30. srpnem 2018. zkušební období, údaje o vlhkosti a teplotě v úlu a na včelnici byly zaznamenávány denně. Denní maximální a minimální hodnoty teploty a vlhkosti uvnitř úlů a včelínů byly zaznamenávány ve 13:00 hodin během testovacího období (začátek června až konec srpna). HOBO ® UX100-023 Externí dataloggery Temp/RH byly použity pro stanovení maximální a minimální teploty a vlhkosti v úlu a na včelnici. Externí sonda dataloggeru byla vložena mezi horní tyče rámků uprostřed úlu provrtáním vnitřního krytu. Aby bylo možné zjistit maximální a minimální hodnoty teploty a vlhkosti ve včelíně, byl záznamník dat umístěn ve stínu. Na začátku experimentu byly matky všech včelstev vyměněny za mladé spářené matky. Pro konzistenci se každé včelstvo skládalo z plné zásoby potravy, pěti rámků s utěsněnými plodišti a čtyř dalších rámků, všechny plné včel. Kolonie byly rozděleny do tří skupin: dřevěné úly, polystyrenové úly a izolované úly (při výrobě úlu byl použit materiál skládající se z izolační pěny mezi dvěma tenkými dřevěnými pláty). Všechna včelstva byla vyrovnána na devět rámků dne 10. června 2018. Pět z těchto rámků bylo pokryto utěsněnou oblastí s plodištěm. Od data (10. 6. 2018) vyrovnání do data (30. 8. 2018) medobraní byly rámky pokryté včelami počítány 30denní interval a zaznamenávány jako měření vývoje dospělých včel. U každého včelstva v aplikačních skupinách byla na začátku každého měsíce mezi 10. červnem a 30. srpnem 2018 měřena uzavřená plodová plocha a byla vypočtena pomocí metody PUCHTA jako cm 2 (Fresnaye a LenskyCitace1961 ; Kandemir a kol.Citace2000 ). Pro stanovení přírůstku hmotnosti včelstev v období toku nektaru byly experimentální úly zváženy na začátku období toku nektaru a před sklizní (GençCitace1994 ). Tři testovací kolonie z každé skupiny byly náhodně vybrány pro stanovení letové aktivity experimentálních skupin. K tomu byly létající včely počítány po dobu 60 s v 10:00 hodin. Tento postup byl opakován sedmkrát v 10denním intervalu (Fıratlı a BudakCitace1992 ). Na konci sezóny se sbíral med. Sklizeň medu se provádí pouze z medových supers. Číslo úlu bylo napsáno na každém rámku, který byl pořízen během sklizně. Před extrakcí byly rámky zváženy a zaznamenány jako výnos medu experimentálních včelstev (Genç a AksoyCitace1993 ; Carbonari a kol.Citace2016 ) Pro zjištění sklonu k agresi byla použita černá semišová oválná koule o velikosti 4 × 5 cm. Semišový míček byl třepán před letovým otvorem po dobu 1 minuty, ve stejnou dobu v náhodně vybraných koloniích každé zkušební skupiny. Tento proces se opakoval sedmkrát v týdenních intervalech kromě 15. června na konci každé aplikace, byl stanoven počet včelích bodnutí na semišové kouli a vyhodnocen jako míra tendence k agresivitě skupin (Fıratlı a BudakCitace1992 ; Akyol a KaftanoğluCitace2001 ; Gösterit a kol.Citace2012 ). Všechna data byla analyzována pomocí ANOVA (statistický software IBM SPSS 22; IBM SPSS Statistics, Armonk, NY). Modely použité pro měření opakované ANOVA (MANOVA) a jednoduché ANOVA. Hladina významnosti byla  ve všech analýzách brána jako p < 0,05. Pro srovnání průměrů byl použit Tukeyho post hoc test HSD.

Výsledky a diskuse

Vývoj plodiště, počet rámků pokrytých včelami (vývoj včelstev), přírůstky hmotnosti aplikačních skupin, počet včel vycházejících z úlu, výnos medu, počet včelích žihadel, průměrná maximální a minimální teplota a hodnoty vlhkosti v úlu jsou uvedeny v tabulce 1 Viz. odkaz: https://www-tandfonline-com.translate.goog/…app Velikost plochy plodu je nejdůležitějším kritériem pro určení vývoje kolonie (Genç et al. 1999). Při pohledu na vývoj plodiště měla včelstva v izolovaných úlech vývoj plodiště o 23,99 % vyšší než dřevěné úly a o 6,47 % vyšší než polystyrenové úly. Průměr polystyrenových úlů a zateplených úlů nevykazoval žádný statisticky významný vliv; nicméně vykazovaly významné rozdíly s ohledem na dřevěné úly ( p  < 0,05). Podle výsledků byl nejintenzivnějším obdobím produkce plodu měsíc červenec s nejvyšším průtokem nektaru. Výsledky, které jsme získali ohledně aktivity plodu, byly lepší než u většiny předchozích studií (Akyol a KaftanoğluCitace2001 ; Karacaoglu a kol.Citace2003 ; Arslan a kol.Citace2004 ). Vhodné podmínky úlu zvyšují produkci plodu, což vede ke zvýšení počtu dospělých včel. Všechny aplikační skupiny vykazovaly kontinuální nárůst populace dospělých včel a dosáhly nejvyšší úrovně ke konci období toku nektaru. Nejlepší výsledky pro vývoj dospělých včel byly získány z izolovaných včelstev. V této studii bylo zjištěno, že včelstva v izolovaném úlu měla rámek pokrytý včelami o 16,25 % více než dřevěné úly, ale nebyl statistický rozdíl mezi dřevěnými, polystyrenovými a izolovanými úly ( p  < 0,05). Bylo zjištěno, že údaje získané z izolovaných úlů související s vývojem dospělých včel byly vyšší než v předchozích studiích (GülerCitace2000 ; Şahinler a KayaCitace2001 ; Dodoloğlu a kol.Citace2004 ; Şahinler a GülCitace2004 ). Čím více dospělých včel, tím větší množství nektaru neseného do úlu. Naopak velké množství mladých dělnic v úlu způsobuje konzumaci nektaru přineseného zvenčí. Izolované úly odchovaly více plodu než jiné typy úlů v dřívějších obdobích, takže jejich hmotnostní přírůstky byly větší. Z hlediska průměrného hmotnostního přírůstku od začátku produkční sezóny do konce byly izolované úly o 27,90 % vyšší než polystyrenové a polystyrenové o 19,76 % vyšší než dřevěné. Typy úlů ovlivnily nárůst hmotnosti v produkční sezóně ( p  < 0,05). Z hlediska hmotnostního přírůstku období toku nektaru byla nejvyšší hodnota naměřena u izolovaných úlů, naopak nejnižší hodnota byla naměřena u dřevěných úlů. Tyto hodnoty jsou nižší než v jiných studiích (Dodoloğlu et al.Citace2004 ). Je však mnohem vyšší než výsledky získané Taha (Citace2014 ). Pokud úl dokáže ochránit včelstvo před nočním chladem, vycházejí včely z úlu do práce brzy ráno. Jinak očekávají východ slunce a oteplení úlu. To vede ke ztrátě pracovní síly a času. Počet včel vstupujících a vystupujících z úlu je ukazatelem pracovní síly a ochoty včelstva pracovat. Byla provedena měření, aby se zjistilo, jak úly vyrobené z různých materiálů ovlivňují ochotu včelstev pracovat. Výsledkem těchto měření bylo zjištěno, že včelstva v izolovaných úlech byla o 19,03 % vyšší než průměr ostatních typů úlů (polystyrenových a dřevěných). Typy úlů byly účinné na počty včel, které vylétají z úlu ( p  < 0,05). Minimální průměrný počet včel, které vylétají z úlu, byl stanoven v dřevěných úlech a maximální počet byl stanoven v izolovaných úlech. Údaje, které jsme získali, byly v souladu s hodnotami, které uvedli Dodoloğlu a Genç (Citace2002 ), ale byly vyšší než hodnoty uváděné v předchozích studiích (Genç et al. 1999; Dodoloğlu et al.Citace2004 ). Včely medonosné, které se nacházejí v úlech s dobrou tepelnou izolací, nemusí v úlech větrat ani vytápět. Místo toho chodí sbírat nektar nebo pyl. Počet dělnic ve včelstvu, rasa včel, věk královny, zdravotní stav včelstva, hustota květů na poli, doba toku nektaru, počet včelstev v oblasti, klima a počasí podmínky jsou faktory ovlivňující produkci medu. Velmi důležité je skladovat nektar, který včely medonosné nosí do úlu, aniž by jej konzumovaly. Nevhodné podmínky úlu a podmínky vnějšího prostředí zvyšují spotřebu skladovaného medu. Včely provádějí v úlech termoregulaci, aby udržely konstantní teplotu plodiště na 32–34 °C. Včely medonosné konzumují med, aby dodaly energii nezbytnou k tomu. Tím se snižuje množství medu, které má být sklizeno z úlu. Tradiční včelaření se většinou vyrábí v dřevěných úlech. To znamená o 34,89 % nižší sklizeň medu ve srovnání s chovem včel s izolovanými úly. Tato studie ukázala, že izolované úly mohou dát o 14,23 % více medu než polystyrenové úly a o 34,89 % více než dřevěné úly. Výnosy medu, polystyrenu a izolovaných úlů výrazně vzrostly ve srovnání s dřevěným úlem ( p  < 0,05). Tato hodnota je vyšší než hodnoty uváděné Chaudharym (Citace2001 ) a je menší než hodnota uváděná Winemanem et al. (Citace2003 ) a Akyol a Kaftanoğlu (Citace2001 ). Na rozdíl od našich výsledků, jako výsledek studie, Kleinschmidt (Citace1993 ) uvádí, že barva, ventilace a design těla úlu nemají žádný vliv na produkci medu. Hněv včel je ovlivněn genetikou včel, faktory úlu a faktory vnějšího prostředí. Všichni včelaři chtějí pracovat s klidnými včelami, které mají vysoké výnosy a málo bodavé reflexy. Vnější faktory prostředí jako včelaři ovlivnit nemůžeme, ale můžeme včely uklidnit, pokud optimalizujeme vnitřní podmínky úlu. Vlhkost, cirkulace vzduchu a teplota v úlu jsou jedním z nejdůležitějších faktorů, které včely vyprovokovaly. Protože vlhkost v dřevěných a izolovaných úlech je na rozumnější úrovni, včely v těchto úlech se chovají poslušněji. Důvodem, proč jsou včely v polystyrenových úlech agresivnější, je vyšší vlhkost úlu. Polystyrenové a izolované úly statisticky zvýšily agresivitu včel ( p  < 0,05). Nejdůležitějšími faktory při chovu včel jsou teplota a vlhkost. Teplota a vlhkost prostředí ovlivňují růst rostlin a rychlost květu a dobu trvání. Množství teploty a vlhkosti v úlu ovlivňuje velikost plodiště, množství medu, sklon k agresivitě a letovou aktivitu. Když se vnitřní teplota úlu zvýší, včely vyjdou z úlu, pokuste se vnitřek úlu ochladit obalením vnějšku nebo napumpováním čistého vzduchu přes vletový otvor a pokusit se vyhodit špinavý vzduch ven. To způsobuje ztrátu práce, času a medu. V oblastech s vysokou nadmořskou výškou včely utrácejí energii na chlazení úlu během dne, zatímco v noci utrácejí energii na vytápění. Potřebují jíst hodně medu, aby získali energii potřebnou pro tyto práce. Pokud je dobrá tepelná izolace a cirkulace vzduchu úlů, snižuje se zátěž včel a zvyšuje se jejich účinnost. Protože tepelná izolace dřevěných úlů není dostatečná, je průměrná minimální teplota nižší než u ostatních typů úlů (polystyrenové, izolované). Izolované a polystyrenové úly měly významný vliv na zabránění přílišnému poklesu vnitřní teploty, ale dřevěné úly to nedokázaly zajistit ( p  < 0,05). Minimální hodnoty teploty jsou však vždy vyšší než venku. Tato studie podporuje závěr, že přítomnost včel v předchozích studiích (SimpsonCitace1961 ; Ohashi a kol.Citace2008 ) o termoregulaci včel zvyšuje vnitřní teplotu aktivního úlu. Tato studie ve studii provedené za účelem prozkoumání vlivu včelstev v dřevěném a pěnovém úlu podpořila závěr, že vnitřní teplota úlu v chladném počasí je vyšší než venkovní teplota. Při zkoumání maximální teploty v úlu je nejvyšší hodnota v dřevěném úlu, následuje zateplený úl a polystyrenový úl. Staticky izolovaný úl a polystyrenový úl byly ve stejné skupině, ale dřevěný úl byl ve druhé skupině. Polystyrénový úl měl nejvyšší hodnotu maximální vlhkosti, protože nemohl zajistit dobré větrání, následovaný izolovaným úlem a dřevěným úlem. Typy úlů byly efektivní z hlediska maximální vlhkosti ( p  < 0,05). Nejvyšší průměrná hodnota minimální vlhkosti byla naměřena u polystyrenového úlu a nejnižší hodnota byla naměřena u dřevěného úlu. Stavební materiály úlu byly účinné na minimální hodnotu vlhkosti ( p  < 0,05). Všechny tři typy úlů (dřevěný, polystyrenový, izolovaný) byly v různých skupinách. Hodnoty teploty a relativní vlhkosti včelína, ve kterém se studie provádí, jsou uvedeny v a. Včelín byl postaven ve vysoké nadmořské výšce (2137 m). Dochází tedy k náhlým nárůstům a poklesům hodnoty teploty. Nejvyšší teplota naměřená během výrobní sezóny byla 40,5 °C, zatímco nejnižší hodnota teploty byla 9,8 °C (). Nejvyšší hodnota relativní vlhkosti byla během experimentu 98 %, zatímco nejnižší relativní vlhkost byla 24 % ( ). Vysoká relativní vlhkost je nezbytná v období intenzivní produkce plodu, ale není požadována v období zrání medu a v období zimování. Obrázek 1. Teplotní hodnoty včelína. Obrázek 1. Teplotní hodnoty včelína.

Závěry

Dřevěné úly jsou robustní a přírodní, ale jejich tepelná izolace není příliš dobrá. Kromě toho, protože dřevěné úly jsou těžké, je obtížné je nosit při stěhovavých včelařích. Migrující včelaři mohou být upřednostňováni polystyrenovými úly kvůli jejich nízké hmotnosti, ale tyto úly se mohou na včelnici snadno poškodit a mají špatné ventilační vlastnosti. Myši snadno ohlodávají polystyrenové úly ve skladu. Sluneční světlo poškozuje polystyrenové úly více než ostatní úly. Zateplené úly jsou z hlediska včelaření jedním z nejvhodnějších typů úlů pro svou odolnost, lehkost, dobré větrání, tepelnou izolaci a přirozenost povrchů, ve kterých včely přicházejí do styku.

odkaz:

https://www-tandfonline-com.translate.goog/doi/full/10.1080/1828051X.2019.1604088?_x_tr_sl=en&_x_tr_tl=cs&_x_tr_hl=cs&_x_tr_pto=wapp

Využití korku při termoregulaci včelstev

Typ dat: Vědecký článek Zdroj: Osobní komunikace mimo NEUVĚŘITELNÉ akce Objektivní: Cílem tohoto pokusu bylo: a) zvýšit účinnost termoregulace včelstev použitím korku při stavbě úlových stěn, a tím zlepšit zdraví včel a produktivitu úlu; b) přispět k zachování tradičních včelařských postupů středomořských agro-silvo pasteveckých systémů, protože historické poznatky naznačují široké použití korku pro stavbu rustikálních úlů; c) podporovat lepší využití druhotného produktu průmyslu zpracování korku (granulovaného korku); d) vyrábět lehčí a odolnější úly ve srovnání s dřevěnými úly; e) podporovat používání korku jako základního produktu a ekonomického zdroje příjmů tradičních zemědělsko-lesnických systémů. Kontext: Byly testovány izolační vlastnosti korku jako konstrukčního materiálu moderních úlů a jeho vliv na termoregulaci včelstev italských ( Apis mellifera ligustica ) ve srovnání s tradičními úly z jedlového dřeva. Studie byla provedena na univerzitě v Sassari (NW Sardinie, Itálie). Experimentální korko-dřevěné úly Dadant-Blatt s 3 cm silnými stěnami vyrobenými převážně z korku (83 %) a pouze tenkou vnitřní vrstvou dřeva (0,5 cm) byly porovnány se standardními úly z jedlového dřeva Dadant-Blatt, které byly použity jako kontrolní. Experimentální úly byly ručně vyrobeny v dřevozpracujících zařízeních Montarbu a Pixinamanna, které spravuje Regionální lesní agentura (FoReSTAS - Sardinie). Hlavní výsledky: V porovnání s kontrolou experimentální korkové/dřevěné úly prokázaly: pravidelnější průběh vnitřní denní teploty, účinnější zimní termoregulaci, kratší dobu nutnou pro obnovení teploty úlu po otevření (vztahuje se na plodiště). U druhého z nich byl pokles teploty během doby vytahování rámků (5 minut) u korkových/dřevěných úlů menší než u dřevěných úlů a dosáhl 32,06 °C místo 31,60 °C; po uzavření úlu trvalo korkovým/dřevěným úlům 12 minut, než dosáhly 36,56 °C, zatímco dřevěným úlům trvalo 24 minut, než dosáhly 35,10 °C. V důsledku nižší potřeby vytápění byla pozorována nižší spotřeba medu včelstvy v zimních měsících, s průměrným množstvím 3,5 kg medu na úl zachráněný v podmínkách Středomoří. Hlavní praktická doporučení: Výsledky naznačují použití korku pro stavbu moderních, ale zároveň tradičních, korkových/dřevěných úlů. To může přispět k větší ekonomické a environmentální udržitelnosti multifunkčních středomořských silvo-pastoračních systémů, ale také ke snížení izolačních materiálů na bázi fosilních materiálů, zejména tam, kde mohou být zimní teploty nižší než teploty zaznamenané v této studii. Co se týče konstrukčních detailů, rozměry experimentálních korkovo-dřevěných úlů podle modelu Dadant-Blatt jsou 52,0 x 34,8 cm s 3 cm silnými stěnami převážně z korku (83 %) a pouze tenkou vnitřní vrstvou dřevo (0,5 cm). Dopady a slabiny: Využití korku při stavbě moderních úlů se jeví jako slibné a mohlo by představovat zajímavou synergii mezi včelařstvím a hospodařením v lesích z korkového dubu. Vzhledem k mírným podmínkám prostředí v experimentální lokalitě lze očekávat zajímavé perspektivy pro zvýšení produkce medu v náročnějších klimatických podmínkách. Další statistické potvrzení je nutné rozšířením vyšetřování na větší počet včelstev a na delší období. Zejména úl příliš izolovaný od vnějšího prostředí by mohl mít problémy související s vnitřním přehříváním, které v tomto případě nemohlo být vždy účinně kompenzováno regulační funkcí včel. Budoucí vývoj: Použití korku při stavbě moderních úlů poskytuje novou možnost, jak zvýšit využití tohoto nedřevěného lesního produktu a zlepšit výkonnost úlů nejen v lesním prostředí. Použití tohoto úlu podporuje tradiční a udržitelné využívání středomořských agrolesnických systémů, čímž přispívá k jejich ochraně. Tyto souvislosti také poskytují včelařství různé zdroje nektaru, pylu a pryskyřice po celý rok, což zajišťuje pravidelný rozvoj včelstev a snižuje zdravotní rizika. Na druhou stranu je med důležitým zdrojem pro posílení a zachování těchto systémů. Organizace: Katedra zemědělských věd - Università degli studi di of Sassari (UNISS) Kontakty: Ignazio Floris, ifloris@uniss.it , https://agrariaweb.uniss.it/it Michelina Pusceddu, mpusceddu@uniss.it , https://agrariaweb.uniss.it/it Alberto Satta, albsatta@uniss.it , https://agrariaweb.uniss.it/it Další informace Satta A., Floris I. 2004. Účinky korku na tepelnou izolaci a termoregulaci úlu [Sardinie]. APOidea 1: 80-87. Floris I., Bagella S., Caria MC, Ruiu L., Buffa F., Satta, A. 2016 - Středozemní silvo-pastorační systém podporující zdraví a produktivitu včelstev. Bulletin of Insectology 69 (1): 13-20. Floris I., Pusceddu M., Raccimolo E., Casula A., Patteri G., Satta A., 2020 – Využití korku při termoregulaci úlu: inovační pokus o zlepšení nedřevěných produktů a včelařství ve Středomoří lesy. Annals of Silvicultural Research, Annals of Silvicultural Research - ASR-2019-0006.R1 (v tisku). Kredit na obrázku 1: I. Floris Obrázek 2: Srovnání mezi denními změnami teploty prostředí a teplotami uvnitř úlů, vyrobených ze dřeva a korku nebo pouze ze dřeva (I.Floris) Titulek a kredit na obrázku 2: Srovnání mezi denními změnami teploty prostředí a teplotami uvnitř úlů, vyrobených ze dřeva a korku nebo pouze ze dřeva (I.Floris) Místní jazyk PDF: Ikona PDF Floris et al_ITA.pdf

Liz Miller je náš hostující blogger tento měsíc. Používá ThermaCork ke stavbě úlů ve státě Washington. V tomto zajímavém blogpostu podrobně popisuje inspiraci a tvorbu Cork Hives a také původ její lásky ke včelám. Je to všude ve zprávách: Opylovači, včetně včely medonosné, mají potíže. Komerční včelaři, přestože své včely krmili a léčili, přišli v loňském roce o 40 % svých včelstev. Hobby včelaři jsou na tom často hůře a každou zimu přijdou o všechny úly ve svých malých včelnicích. Vždycky jsem milovala hmyz, ale myslím, že moje fascinace včelami začala, když jsem byla malá dívka, která žila v San Jose v Kalifornii a naši sousedé chovali včely medonosné. Celé léto se včely přicházely napít z našeho bazénu, občas zapadly a smutně se potýkaly. Zachraňovat tyto včely a pomáhat jim vyschnout na rozpáleném betonu bylo častou zábavou. Všechno bylo v pořádku, až jednoho dne, když jsem se plácal na dvorku, uslyšel jsem ohromné ​​bzučení. Vzduch se plnil včelami! Vyděšeně jsem vběhl do domu s křikem. Méně zděšený jsem sledoval, jak včely tvoří obří shluk na nízké větvi stromu. A teď mě to zaujalo, trochu jsem žárlil na našeho souseda, když jsem ho viděl, jak nonšalantně vyběhl na větev a rychle s ní zatřásl, přičemž srazil včely do kartonové krabice, kterou umístil níže. Korkový úl. Korkový úl. Jak jsem se toho dne dozvěděl, sousedovy včely o mě neměly zájem, rojily se: když se včelstvo rozdělí na dvě nebo více částí a ty odletí hledat nový domov. Zatímco se včely rozhodují, kam jít, vytvoří shluk nebo klubko včel na větvi stromu, sloupku nebo někdy dokonce na autě nebo budově! Semeno mé včelí posedlosti bylo zaseto. Uplynulo mnoho let (příliš mnoho let), než jsem měl pocit, že mám prostor a volný čas začít chovat vlastní včely. Absolvoval jsem učňovskou třídu prostřednictvím svého místního včelařského sdružení a dozvěděl jsem se více o problémech, kterým včelaři čelili, zejména když pomáhali jejich úlům přežít zimu. Výzkumníci včel, jako je Thomas Seeley, se domnívají, že součástí problému je druh úlů, ve kterých včely chováme. Včely medonosné se vyvinuly hlavně proto, aby žily v dutinách stromů – dutinách, které ve stromech zanechali datli, houby nebo jiné faktory. Tyto dutiny mají stěny o tloušťce několika palců, což zajišťuje pozoruhodnou teplotní stabilitu. Vnitřek je drsný a spouští instinkt včel vyhlazovat stěny propolisem, látkou, kterou vyrábějí z rostlinných pryskyřic. Tento propolis nejen posiluje vnitřek úlu, ale také posiluje imunitní systém včel. Dutiny stromů používané včelami mají obvykle objem kolem 40 litrů a samozřejmě nikdy nedorůstají do velikosti. Porovnejte tyto stromové dutiny s typickým včelím úlem: Tenké stěny, které neposkytují téměř žádnou izolaci. Hladké vnitřní povrchy, které odrazují propolis posilující imunitu. Objem, který během sezóny neustále roste, jak včelaři přidávají další a další úlové boxy, což umožňuje populaci roztoče varroa, hlavního nepřítele včel, explodovat. Abych zvýšil šanci svých včel na přežití, chtěl jsem chovat včely v úlu, který by se co nejvíce podobal přirozenému včelímu včelímu domovu, a zároveň mi umožnil kontrolovat včely kvůli problémům a v případě potřeby pomoci. Ale nemohl jsem najít úl, který by nabízel všechny funkce, které jsem potřeboval: izolaci, drsné vnitřky, pohyblivé rámy a zcela přírodní udržitelné materiály. Takže bylo načase začít pracovat se dřevem! Postavili jsme jeden z našich starých, tlustostěnných dřevěných úlů jako „úl s návnadou“ v naději, že se sem nastěhuje roj. Jeden ano! Postavili jsme jeden z našich starých, tlustostěnných dřevěných úlů jako „úl s návnadou“ v naději, že se sem nastěhuje roj. Jeden ano! V roce 2017 jsem začal pracovat na tvorbě včelích úlů. Chtěl jsem zkombinovat nejnovější výzkum včel v jejich přirozených srubových domech s cenově dostupným designem přátelským pro včelaře. Abych zajistil větší izolaci, začal jsem stavět úly z cedrového řeziva o tloušťce dva palce, které poskytovalo více než dvojnásobnou izolaci než standardní borovicová krabice. Ty úly byly krásné a pevné, ale pěkně těžké. Na konci roku 2018 jsem byl připraven zkusit něco jiného. Chtěl jsem také zvýšit izolaci v horní části úlu, ale obával jsem se, že zvednutí střechy vyrobené z řeziva o tloušťce dva palce by mě přivedlo k trakci. Potřeboval jsem něco lehkého a netoxického. Trochu hledání na internetu mě přivedlo k ThermaCork. Asi po 30 minutách byl roj téměř hotový a přesunul se do úlu s návnadou. Včely na stanovišti úlu, s břichem ve vzduchu a vějířovitými křídly, používají svůj Nasonov feromon, aby signalizovaly svým sestrám do úlu. Asi po 30 minutách byl roj téměř hotový a přesunul se do úlu s návnadou. Včely na stanovišti úlu, s břichem ve vzduchu a vějířovitými křídly, používají svůj Nasonov feromon, aby signalizovaly svým sestrám do úlu. Včely vykukují ze vchodu do korkového úlu Včely vykukují ze vchodu do korkového úlu Korek! Zaujalo mě to. Má čtyřikrát větší izolační schopnost než dřevo, ale téměř nic neváží. Je zcela přírodní a bez přísad, takže se nemusíte bát výparů. Je také velmi odolný vůči hnilobě, aby vydržel zimy na severozápadě Pacifiku, kdy nikdy nic není suché. A náhodou, regionální distributor ThermaCork, Small Planet Supply, byl jen hodinu cesty od mé dílny. Jak bych mohl odolat? Objednal jsem si korek a byl jsem spokojen se vzhledem a texturou. Snadno se s ním pracovalo a bylo to perfektní řešení pro izolaci střechy úlu. A protože to na střechu tak dobře fungovalo, rozhodl jsem se s ní zkusit izolovat celý úl. Na jaře 2019 jsme nasadili včely do korkem izolovaných úlů na našem včelíně. Včelám se přes léto dařilo. Jeden úl se dokonce vytvořil dost na to, aby se „rozdělil“ na dva další úly. Úlové boxy, i když nikdy nebyly lehké, když byly naplněny včelami a medem, byly ovladatelnější než ty, které byly postaveny ze dřeva o tloušťce dva palce. Konečně jsem se cítil dostatečně potěšen designem, že jsem se o něj chtěl podělit s ostatními, a tak jsem založil svůj malý podnik s úly, Cork Hives. Kromě izolace se Cork Hives mohou pochlubit dalšími funkcemi zaměřenými na včely. Mají objem asi 40 litrů, což je optimální velikost pro zdraví včel podle výzkumníků, jako je Thomas Seeley. Vnitřek úlů zdrsníme, abychom povzbudili včely, aby pokryly povrch svého domova propolisem, který pomáhá posílit jejich imunitní systém. Vlhkostní přikrývka v horní části úlu poskytuje ještě větší izolaci a zabraňuje stékání zimní kondenzace na včely a jejich zamrzání. Někdy používáme endoskop k nahlédnutí do úlů. Někdy používáme endoskop k nahlédnutí do úlů. Korkový úl je také přátelský k včelařům. Rámy bez základů umožňují včelám plnou kontrolu nad velikostí buněk, které vybudují, a zároveň umožňují včelaři zkontrolovat úl, zda nevykazuje známky potíží, jako je nechvalně známý roztoč varroa - jedna z největších hrozeb, kterým včely čelí. Protože používá standardní Langstrothovy rámky, je Cork Hive kompatibilní s ostatními včelařskými zařízeními, pokud jde o vytváření štěpů (rozdělení jednoho silného úlu na dvě nebo více nových včelstev). Skutečnou výzvou je samozřejmě zima. Včely se potýkají s mnoha těžkostmi: škůdci, jako je roztoč varroa, nachlazení, expozice pesticidům a dlouhá období bez píce. Budeme i nadále sledovat naše včely, které zatím vzdorují zimě. V Cork Hives věříme, že chovat včely způsoby, které napodobují přírodu, a přitom jim v případě potřeby podat pomocnou ruku, nabízí hobby včelařům největší šanci na úspěch. Tím, že nabízí včelám útulný domov, jaký si samy vyberou, podporuje Cork Hive partnerství mezi lidmi a včelami. A základním kamenem našich úlů je samozřejmě cenově dostupný, lehký, zcela přírodní, superizolační Thermacork! Chcete-li se dozvědět více o Cork Hives, navštivte corkhives.com .

Dnes vyšel na CHZ článek o hustotě cukerného roztoku. Mým nedopatřením k němu dal majitel nesprávné fotky černých plástů vs panenských. 

Kromě toho je na fotkách včelnice (a mojí maličkosti) zřetelně vidět jaké mám dekly. Koho to zajímá, jsou to původně formy z betonárny na sloupové hlavice systému KB-blok. Vnitřní rozměr mají 490x490 a protože vnější rozměr mých tenkostěnných úlů je 465x465, pasují akorát s malou vůlí. Bohužel jsou mělké a vejde se do nich jen deska polystyrenu síly 20 mm, protože je nutné aby stříška měla kolem dokola přesah, umožňující skápnutí vody. Žebra stříšky-formy musí být uprostřed boků provrtaná, jinak by se v tom hromadila voda. V té by se pak topily unavené včely vracející se ze snůšky.

Na fotkách je také jasně vidět stín, jak jsou všechny úly ve stínu pod stromy a jen sem-tam prosvítají ostrůvky slunečního svitu. Foceno je navečer, kdy slunce jde z pravobočního zadu. Také je vidět stropní igelit Lidlsystém. Sice jsem psal, že se vždy chráním ochrannými pomůckami a když vidím fotku došlo mi, že holt úplně vždy ne. Nesnesl bych ostré včely. Jinde tvrdím, že nesmí být žádná dlažba a vidíte dlaždice 500x500x50 mm. Ty jsou tam jen kvůli blátu za některými úly. A taky jak jsem mrňous, tak abych dosáhl na úl když je “v plný palbě” . Je vidět, že stanoviště je na mírně svažitém pozemku. Takto je zde 39 pozic, a oddělky dávám klidně do mezer mezi kmeny a neznám rabovky ani zalétávání matek při návratech z orientačních a pak snubních výletů. Včelnice je moc velká a letos snížím počet vč na 18 a dám je jinam.  Přesně 26 metrů za úly vede okreska, úly ale nejsou ze silnice vidět a většina ani místních o včelách neví. Za úly, tedy mezi nimi a silnicí, vede po celé délce včelnice pěkná cesta bez zabahnění, sjízdná po celý rok. Ta tam nebyla vždycky, musel jsem se posnažit. Včelařím tu teprve  sedmý rok.

Musím složit poklonu úlům a včelaři. 🙂

Ty stříšky jsou zajímavé. Já uvažuju, že se stavám v místní výrobně sklolaminátu, jestli by nebyli ochotní vyrobit z toho stříšku. A taky za kolik.

Děkuju za poklonu.

Sklolaminát ani nezkoušejte. U něj musí být nejdřív forma - není levná a její cena se rozpočítá do počtu výrobků. Jestli vyjde například na 2.000 Kč (ano tolik, protože pak jí vyhodí) a vy si necháte udělat třeba 20 stříšek, tak jen forma v každé vyjde na stovku. Kde je materiál, práce a nezbytný zisk firmy?

Někde na netu jsem viděl nabídku zhotovení stříšky z pozinku 0,56, což je dostačující, pevné a přitom lehké a udělá je v rozměru jaký si kdo poručí. A chce za ní 250-270 Kč. Sám o nich na atypy (zavádím Dadant-Blatt a Langstroth) uvažuju, protože za ty peníze stříšku ze dřeva nikdy nevyrobím!

Tohle je za 310 kč zadarmo! A kdo hledá najde, raději bych volil stříšku se svislými stranami.

https://zvirata.bazos.cz/inzerat/179281249/strisky-na-vceli-uly-se-sikmymi-boky.php

Dobrý večer.

Při výrobě rámů k silně zatepleným úlům bych se chtěl zeptat, jestli přířezy (jednotlivé prkna) o šířce 10 cm vyrábět formou spárovky čili lepit dejme tomu po cca 5 cm k sobě, nebo je je jenom nařezat na daných 10 cm??

Dělal jsem to z jednoho kusu. Pravou ven ze stěny. To znamená horní rám pravou nahoru, dolní dolů. Tuto zásadu je u úlů (nejlépe u všeho) dodržet vždy - pravou stranou ven.

Pravá strana prkna je ta, která byla v kulatině blíž ke středu stromu.

martin nerozumel som tvojej otázke…

poznám úly zo spárovky ale ty máš plné prkno a chceš z neho robiť spárovku???

nehnevaj sa to považujem za blbosť… tie uteplené úle sa robia zo spárovky u ľudí, ktorí nemajú plné prkna…

rob to ako tom50…

Špatně jsem to formuloval. Originál nesformátované prkna jsou široké 15 cm. Na rámy potřebuji 10 cm. Kvůli obavám ze zkroucení jsem je chtěl nařezat na cca 5,5 cm a poté slepit k sobě (vyrobit “sparovku”) a nařezat na 10 cm. Čili otázka zní nařezat je hned na 10 cm bez slepení anebo na 5,5 cm slepit k sobě atd….