Staré vs nové úly

Tomáši to máš tak, samotný úľ-nadstavok to je minimálna plocha,kde by sa mohli zhromždovat rôzne patogény, oveľa nebezpečnejšie a násobne väčšou plochou sú staré x krát preplodovane plásty z plodiska. Samozrejme s tým, že včely preúspešný chov plodu a dosiahnutie sily potrebujú včely teplo a vlhkosť až cez 80% sa dá len súhlasiť…  

Domnívám se, že jste poněkud minul jádro sdělení. Jsou dvě. Jednak staré úly ne ve smyslu semeniště patogenů, ale stará konstrukce, kde je mezi palubkovým ostěním izolace z hoblovaček, kdy je celý nástavek po jaru tak nasáklý vlhkostí, že je značně těžší než v létě. Na to reagujete svojí poslední větou o vlhkosti. Já dodávám, že ano, že se ta nasáklá a vlastně nefunkční izolace velice podobá shnilému vnitřku dutiny stromu. To je původně Tomášův postřeh.

Ovšem zásadnější sdělení jste přešel a tím je česno. Hodně mě zajímá váš názor právě na toto. Třeba vypíchnu, že navzdory českému mejnstrýmu, který od poloviny sedmdesátek prosazuje vzdušné úly, plno oček, průvan, síta ve dnech (ta později) a obrovská česna, se najednou ukazuje, že i malé česno o velikosti ani ne 10 cm2 JAKO JEDINÝ PŘÍVOD VZDUCHU do úlu nejen že včely nezničí a nevyhání k rojení, ale naopak se zdá, že to nejen stačí, ale snad i prospívá.

U Blaníku je největí možnost otevření česna 72 cm2. Už jsme si s kolegy všimli předloni, že je to česno možná zbytečně velké a já pokusničil s česnem max 40 cm2 a OK. Shodou náhod další kolega nechtěně vyzkoušel celoročně česno asi 20 cm2 (nešlo mu ho zvětšit u úlu primárně určenému jen pro oddělky, kam musel pak dát medníky a použít ho jako normální úl) a taky dobré. Tomáš nakonec vyzkoušel česno ani ne 10 cm2 protože ho zvětšit nejde. A i to jde. Proto Tomáš píše, že bychom mohli podrobněji probrat velikost česna. Asi snad v samostatném vlákně, co vy na to?

miesto zbytočnej diskusie, zacitujem tu slová jedného z mojich učiteľov včelárenia, žiaľ už je nebohý ale jeho radami sa riadim dodnes:

“Včelstvo v žijúce v prírode si nikdy nestanovuje veľkosť letáčového otvoru, musí prijať taký otvor ako je v prírodnej dutine a nemá s stým problém ani v zime ani v lete. To len človek pretože je vymýšľavý tvor tak im to zlepšuje, v zime aby im zima nebola, v lete aby ich nevyrabovali iné včely a pod. Letáčové otvory upravujem na zimu hlavne z dôvodu ochrany včelstva pred vonkajšími škodcami, ale pri jarných teplotách nad 16°C otváram letáče-česna naplno. Šírka otvoru je je na šírku úľa t.j. 380 mm a jeho výška 20 mm. Včelstvo, ktoré je aspoň v priemernej sile si dokáže letáč ustrážiť a vplyv vonkajšej teploty je na život včelstva neutrálny. Jednoducho s tým dlhé roky nemám problém. Ja viem, že každý začiatočník je neustále atakovaný rôznymi radami a môže byť z toho zmetený, čo sa po čase ako pribúdajú roky stratí a každý si vytvorí nejaký svoj systém ako to urobiť. Vzťah človeka ku včelám, je dať im maximálne "lásky", pritom ho včely ani tak nepotrebujú, človek si myslí, že on to vie lepšie ako príroda a tak im "pomáha". Anton Turčáni”

Mrzí mě, že tuto diskuzi považujete za zbytečnou. Pana Turčániho si pamatuju z VF a vždy jsem ho měl rád a respektoval jako staršího. Ne všechny jeho názory jsem však sdílel. Ovšem jeho názor a tedy i váš, je úplně opačný, než jaký je můj a asi i Tomášův naturel. Kdyby se všichni lidé řídili páně Turčániho a vaším názorem, ještě žijeme v jeskyních, protože to fungovalo a tudíž nebyl důvod cokoliv měnit. Sice vyhynuli mamuti, nevadí, pralidé by tedy dobrovolně vyhynuli taky. Naštěstí někteří měli schopnost čelit novým podmínkám. 

Prostě krumpáč, lopata a kolečko (fúrik) funguje tisíce let, není na tom co vylepšit a tak na co bagr a sklápěčka, viďte.

Domnívám se, že jste úplně mimo, přiznám se, že jsem vůbec nepochopil souvislost přešlechtěných tvorů, nejen holubů, s velikostí, případně umístěním česna včelího úlu.

Rád bych tedy vrátil debatu tam, kde byla. Pan Goro zastává tezi jistého ředitele patentního úřadu USA, který v roce 1812 zaslal dopis vládě USA s návrhem na zrušení svého úřadu. Zdůvodnil to tím, že vše již bylo vynalezeno a není co dál objevovat. Ten muž byl sice poctivec a uvědomněle navrhoval zrušení svého koryta (věděl, že by se musel jít živit prací) a přesto se k věci postavil takto. Z toho plyne že byl buď psychopat, já si spíš myslím, že to byl slušný a svědomitý člověk.

Zopakuju co mě a některé další vede k novým otázkám, či k revizi starých a zdánlivě neměnných pravd. Čas se nezastavil a tudíž se nezastavil ani vývoj. Mění se podmínky a dá se říci, že nesmírně rychle.

A stejně tak je to s úly. V roce 1970 zde byla víc jak polovina pouze zadem přístupných úlů na míru 39x24 na teplou stavbu s česnem uprostřed (Budečák). Tak jako dnes hynou včely na Varroázu, tehdy kosily včely ta česna uprostřed. A dodnes jsou včelaři, kterým nejde vysvětlit, že česno nesmí být uprostřed a to ani u úlu na studenou stavbu. A výrobci chrlí úly s česnem uprostřed, protože peníze za ty úly jim nedávají ty včely, které v tom pak musí žít. Peníze jim dávají včelaři, kterým tak zvaní vědci nakuklali, že česno má být uprostřed.

Zrovna tak Turčániho česno přes celý úl. Protože je slovenský národní úl na 9 nebo 10 rámků, je česno menší než u českého čtverce, u obou progresivisti tvrdí, že je nutné přes celou šířku dna (a já to tak dlouho dělal). To se ukazuje že je stejný blud, jako očka. Včelstvo nejen, že tak velké česno nepotřebuje, ukazuje se, a moje pokusy potvrzují, že naopak včelstvům víc vyhovuje česno menší a v posledí době mám za to (a doufal jsem zde prodiskutovat), že včelám nejvíce vyhovuje (méně úhynů) česno vlastně nepatrně malé.

Tom4 není psavec jako já. Kdesi dostal přede dvěma lety jak píše z odúmrti dvě vč i súly. Jsou to staré univerzály, ne ale Moravské. Mají pevné dno a mají nezvětšitelné česno velikosti 6x1,5 cm, tedy pouhých 9 cm2, slovy devět centimetrů čtverečných. Úly nemají žádná očka a žádné jiné větrání, jen ta malinká česna. Úly jsou čtvercové na 11 + 11 rámků 39x24. Jsou to tedy neskutečně malinké úly že? A s nesmyslně malinkým česnem a Goro by na Turčániho pravdě nic neměnil a dokonce nehodlá ani diskutovat. No ale Tomáš tu nenapsal ten šok, co už druhý rok zažil!

Podle moderních teorií by se měla Kraňka v tak malinkém úle nevyhnutelně vyrojit. Kor když jsou v ní včely přidušené malinkým česnem. Tyhle úly vším odporují moderní vědě. No a obě včelstva se nerojí, obě přinesla 2x medník medu, tedy 45-48 kg, což je dokonce mírně nad průměrem včelnice, jinak osazené moderními velkoprostorovými úly. Roztočů je v těch úlech málo, přesněji, Tom4 nemohl v obou letech žádné najít. 

Navíc úly mají sendvičové stěny, v nich jsou hoblovačky a za zimu tak strašně nasáknou vlhkostí, že jsou úly zjara k neunesení. Přes rok to vyschne a úly velmi nápadně zlehknou. Ovšem moderní vědecké teorie, opřené o bezpočet studií, tvrdí, že takový úl je lednice a nemůže v něm dojít k rychlému jarnímu rozvoji. Co víc, studie vždy tvrdí, že v tom budou vč trpět nosematozou, budou prý zaostávat a budou semeništěm nosemy a dalších neduhů pro všechna ostatní vč na stanovišti a dokonce že prý budou ohrožovat i včelstva sousedů. No a ono se záhadně ukazuje, že je to jinak. Nám se zdá, že to stojí za prozkoumání a odzkoušení.

Závěr. Není zatím žádný, pod 2 letech a pouze dvou vč ani není možný. Matky jsou pořád původní, možná si vč udělala TV. Matky byly neznačené a ani já nechytám matku z TV abych jí označil. Matky z TV jsou absolutně nejkvalitnější a značením nehodláme riskovat její zničení. A tak se ukáže v následujících letech.

V souvoslosti s tím jsem já o 30 a 45 km jinde zjistil (Tom má 2 stan), že vč stačí česno menší, dokonce u mě jen 20 a v jednom případě 18 cm2 a v jednom 16. Výnos srovnatelný s jinými, rojení v normě (vloni žádné a tudíž to byl rok jaký nepamatuju a tím není relevantní). 

Celý život jsem takový, že nevěřím tupě mejnstrýmu, trendům a hlavně mě život naučil nevěřit tak zvanýn vědcům. Mockrát jsem se za život přesvědčil nejen že: “výjimka potvrzuje pravidlo”: Ne! Velmi často to na mě dělá dojem, že by bylo častěji lepší udělat pravý opak toho, co tvrdí věda. Z toho pak vyplývá, že nejenom dnes, ale vždycky byly ve včelařství (nejen) skryté vlivy poplatné něčím zájmům víc, než blahu včel a včelařů.

Proto prosím ostatní, aby se zúčastnili debaty o česně. Nakonec, je to kolegové a kolegyně ve vašem zájmu. My bychom vám nemuseli říkat nic, víme namnoze své, funguje nám to a dokonce by se dalo říct, že je to know-how, které vlastně pošetile předáváme ZADARMO všem, kdo mají dost rozumu aby projevili zájem a aspoň se nad věcmi zamysleli. Ale je to boj každého sám za sebe.

A ano, pozorný čtenář jistě postřehnul, že v Tomových (tom4) úlech nejde produkovat panenský med. No ano, nejde. Je z nich med jakého je na našem trhu asi 99%.

..ja som svoju prax v otázke česna jasne definoval, ale čakám či zareaguje na predchádzajúcu výzvu niekto ďalší… 

Táto otázka je častou témou hlavne začínajúcich včelárov, preto ju musia vyriešiť. V podstate všetky učebnice Včelárstva hovoria o ploche letáčového otvoru na zimu, koeficient na jeden obsadený plást je 1,5 cm2, teda pri výške letáčového otvoru 0,7mm (ochrana proti predátorom) a obsadení 7 plástov miery B 420x270mm 1,5x0,7=10,5 cm.

Myslím si, že neurobia žiadnu chybu ani tí, čo ponechajú menší otvor, pretože fyzikálny poznatok hovorí o vyrovnávaní sa tlaku medzi vonkajším a vnútorným prostredím. Ak potom je tlak rovnaký, musí byť aj dostatok vzduchu v úli aj pri menšom otvore. A tak často spomínané hučanie včiel pre nedostatok vzduchu v úli je zapríčinené inými okolnosťami, ktorými sa teraz nebudem zaoberať. samozrejme pri menšom otvore je väčšie riziko jeho upchatia mŕtvolkami a potom už problémy by mohli nastať!… ale od toho je však včelár aby sa postaral o pokojné zimovanie svojich včiel…

znovu zacitujem k veľkosti česna , tentoraz českého včelára (Mira Sedláčka): 

“Na našem provozu preferuji tzv. dírové česno. Tj. česno, jež z dálky vypadá jako díra. Přesně ona díra (díry) kterými včelstva odjakživa do úlu létala. Jsou na něj zvyklé, lépe se na něj orientují (tak jako na oči) a lépe pomocí tohoto česna dokáží odvětrávat úl. Jeho délku máme okolo 15 cm a výšku 2,5 až 4 cm. . U úlů se studenou stavbou na zimu doporučuji česno umístit doprostřed, u úlů s teplou stavbou doporučuji česno umístit k jedné straně. Neboli tak nějak podle logiky. K zimování jen podotýkám, že slovo zimní (studená) stavba pramení od slova na zimu tj. že se mi jeví na zimu studená stavba lepší. . 

Nejméně vhodné se mi jeví česno nízké, které se bohužel často vyskytuje i u nových úlových sestav. Zde se potkávají vylétající včely s přilétajícími a na česně vzniká zmatek. Proto ona výška nad 2 cm. Je samozřejmé, že na zimu je nutné česna opatřit zábranou proti vniknutí myší nebo česnovou vložkou plastovou (sololit nedoporučuji), jíž se zmenší otvor na 100 x 7 mm. Přičemž podmínkou pro použití této zábrany je možnost větrání (přísunu vzduchu) podmetovým = dnovým sítem. .”

Já už jsem volaaká zmetená😲. Když mám úly 39x24, zimuju na dvou nástavcích a úly jsou zateplené vlnou, dole je varoa dno, doufám že to říkám správně, prostě to pletivo a podložka, jak má vypadat česno?

Teď mám všude zábrany, někde takové kovové, ty chci vyměnit, protože se je myš naučila otevírat a plastové, co jsou přez celou délku úlu a zjevně je to špatně, tak ať tam dám něco jiného.

to závisí od včelára, ktorý  odpovie, ja myslím že to máš OK… ako som písal, tiež mám otvor česna cez celý úľ a na zimu ho prekryjem mriežkou… včely vždy prezimovali bez problémov…😜 

I moje včely zimují bez problému. Ale hledám proč má někdo vlhký med. Proč má někdo katastrofálně zamořená vč roztočem. Proč někomu hynou včely. Proč má někdo ustavičně potíže s rabovkou a já to vůbec neznám, nezažil jsem. Proč se mi vždy oplodní matka klidně uprotřed řady kmenových vč a proč jiní vymýšlí nesmysly, že dávají 4  plemenáče na paletu (podstavec) a každé česno dávají na jinou stranu. Proč někdo tvrdí, že u SS má být česno uprostřed a proč vnucuje sejta ve dnech, když tu opakovaně a nejen já říkáme, že sejta ve dně je nejnesmyslnější vynález a koncentrák pro včely. Já Sedláčka nesleduju kvli jeho exhibicionizmu (jak včelaří nahý), jak se vyjadřuje o včelách - slušný člověk neřekne o včele, že žere například. A taky kvůli tomu, jak se vším tříská. A hlavně pro jeho raubsystém vycucání ze včelstva všeho medu do poslední kapky a té prasečině říká vznešeně Optimalizované plodiště. Mimochodem, nedávno - minulý týden jsem našel detailní popis OP pod obyčejným názvem a dělá mi strašné púozíže uvěřit, že to neopsal a došel k tomu sám.

Dám sem přesnou kopii dopisu kamarádovi z minulého týdne, kde vše jasně píšu a nechám na posouzení ostatním:

Tak procházím stará Včelařství a v ročnících si píšu, co je ve kterém čísle pro mě zajímavé. Něco ale čtu hned. A tak jsem narazil v 1972/1 na článek jakéhosi Jaroslava Císlera a ten článek popisuje skoro do detailu přesně to, co píše o OP Goro v CHZ. To je pro mě tedy docela zklamání a jen doufám, že na to Sedláček opravdu přišel sám a že to jen neukrad. Taky se jedná o raubsystém zaměřený čistě na to, jak ze vč vyždímat do poslední mrtě všechen med. Taky že po 6 rámcích nad sebou, postupné přidávání plástů, neskutečné kejkle s rotací nástavků a vychválení míry 39x30 v kombinaci s polonástavkem 15. Ale i popis, jak se stejných efektů dosáhne v Pětiletce (Tachováku), tedy na míře 24. Císler je ale o něco dál než Sedláček s mřížkou, v plomedníkách má ztluštělé rámky (9 místo jedenácti) a do toho matka neklade a tak mřížku používá jen při převěšování plodu. Císler jasně, jako Sedláček, říká, že matku je nutné v určitých fázích rozvoje omezovat. Aspoň neříká, že by pak včely prožraly moc medu, o včelách se vyjadřuje civilizovaněji. I Císler pracuje s NN pod VN a tak už víme, kde vzal Sedláček polštář, kterému jsem dal zkratku já a která se vžila - POL. Císlera taky nenapadlo do nejspodnějšího polonástavku dát chov trubců a tak je pro mě těžké uvěřit, že by tuhle práci Císlera neznal Ing. Řeháček a Sedláček. Ani nevím, jaký pocit ve mě převažuje. Zda zadostiučinění a nebo zklamání ze ztráty posledních zbytků iluzí o těch dvou. Ani u jednoho (nepřečetl jsem vše co publikovali) jsem nenašel zmínku o Císlerovi a článku s názvem: Proč silná včelstva dávala méně medu? ze strany 7 - 1/72

Vida, Včelařství z roku  1972…😲

A to metodiku "optimalizovaného plodiska" podľa samotných slov Mira SEDLÁČKA, nenajdeš nikde... Citujem ho: 

A v neposlední řadě ještě doplňuji, že metodika optimalizovaného plodiště je tak „protichůdná“ mnoha moderním metodikám a zažitým zvykům, vrací se v mnohém k dobrým slovům mého dědečka, a že není nikde na webu (ani v zahraničí) oficielně prezentována v plném rozsahu (A BEZ ZNALOSTI PLNÉHO ROZSAHU A PODMÍNEK ÚLOVÝCH I FYZIOLOGICKÝCH, ZA KTERÝCH TO FUNGUJE ZKOUŠENÍ NEPOVEDE K DOBRÝM VÝSLEDKŮM)

Sorry že zasa som sem zaplevil Sedláčkom…😉

Není to žádné zaplevelení! Naopak. Všichni jsme z něčeho vyšli a já jasně píšu, že ač mám k panu Sedláčkovi velké výhrady, tak pořád je to pro mě Pan Včelař a a věřím, že si to neuvědomuje (případné plagiátorství).

Už jsem to psal, zopakuju. 

Měl jsem dvě stan, kromě chalupy taky v lese maringotku jako stacionární včelín. Odtud jsem někdy koncem 8 a začátkem 9 měsíce přivezl NN plné “cementu”. Mohl se psát tak rok 1991-4, už nevím. Na chalupu přijel kamarád Petr, čte to tady, jen nemá čas přispívat. Nevěděl jsem honem, co s cementem dělat. Navrhnul, že mi pomůže a že to “naházíme” pod VN včelstev. Věděl jsem od Boháče z jeho seriálu článků o zázračném Langstrothu a jak jsme my Češi ubozí, že ve vyspělé Jůseji se přehazují celý rok nástavky jak u žongléra kuželky a že tam dávají zásoby pod plod zjara. Proč to tedy nezkusit na podzim?

Bohužel jsme to dali jen pod dvě vč. Zjara jsem hořce litoval, že jsme to nedali všude kde to šlo (bylo oddělitelné dno). Tehdy jsem “vynalezl” polštář (ne tedy TLumič, to je něco zcela jiného než POL), přesněji podsunutí Krmné Komory pod VN na konci léta. Ing. Řeháček to o dost později “doladil”, že se to má udělat 15.9. 

Já experimentoval s podsunutým NN s trubčinou + dělničinou už od poloviny osmdesátek, tomuto NN jsem říkal tlumič - dnešní TL a vůbec mě nenapadlo dát do TLumiče zásoby. A taky prozradím, jak mě napadlo dávat rubčinu = Stavební Rámky pod VN.

Autor Optimalu Dr. Ptáček psal v některém Včelařství té doby (začátek devadesátek), jak nechává včely stavět ve vysokém dně pod roštem trubčinu. Zjara celá dna odebíral, pracně z nich doloval divočinu. Tehdy jsem si řekl, že je to nesmysl, že když mám to štěstí žít v době, kdy předkové vanalezli rozběrné dílo, že proč bych měl někde v úle trpět divočinu a pak jí dlabat pracně z den? Jenže NN 15 byl pro náhradu Ptáčkova vysokého dna moc vysoký a hlavně, když by byly SR vedle sebe hrozilo, že by stavěly šikmo bez ohledu na loučky SR. Tak jsem SR prostřídal - jediné zebrování v metodice Blaník - a “vynalezl” jsem ho dřív než ten Němec. Nevynalezl jsem ale slovo “zebrování”. A nepadlo mě dát do TL zásoby.

Proč to píšu? Proč a jak jsem objevil TLumič jsem právě vysvětlil, není to tedy můj vynález úplně, byl jsem inspirován Ptáčkem, jen jsem to udělal elegantněji. Nesouhlasím se snad ničím, co kdy napsal Boháč (vypěstoval ve mě akorát averzi k Langstrothu a vyspělým Západním nadlidem), ale nejspíš on postuloval jinak a z jiných důvodů (on sám nic nepostuloval, on jen opisoval = překládal západní zdroje bez ohledu na to, zda tu jsou stejné podmínky a stejné včely) podsunutí zásob pod VN. Myslím, že ale ne v podletí. Radil trhat plod v NN systému v předjaří a časném jaru, což je největší včelařská hova.ina. Nicméně, asi jsem byl inspirován Jůsejem, Langem, prostě Boháčem. A nyní se bavme, co jsem vynalezl já a co jsem prostě obšelhnul u jiných? Kolik je tam toho mého? Pokud vím, jsem jediný, kdo začal choovat trubce pod vysokým plodištěm v rozběrném díle, ale inspiroval mě Dr. Ptáček svým návratem do středověku s divočinou ve vysokém podmetu.

Proto jasně píšu, že chci za každou cenu uvěřit, že Sedláček OP opravdu vynašel sám a neokopíroval to od Císlera.

A ještě dodám. Za povšimnutí stojí, že Císler dokonce tvrdí, že moc velký úl = méně medu a tak vynašel (kdo ví zda sám) metodu, jak ze včel vyždímat do mrtě poslední kapku medu. On byl totiž základní požadavek na včelaře (začátek sedmdesátek), aby odevzdávali do státního výkupu (jiný nebyl) co nejvíce medu, protože stát ho ze 100% vyvezl na Západ (kde svůj nechtěli jíst a chtěli jen český, slovenský a polský, snad maďarský) a vývoz medu byl zdrojem valut pro stát. O to šlo. Dnes už o to nejde a tak Sedláčka s OP moc nechápu.

No a pozoruhodné je moje tehdejší uvažování. Upozorňuju na tuto svojí vlastnost pořád. Já jsem (snad najust) snad proto, že trend tehdejší doby byl omezovat matky v kladení, netrpět žádné a nebo minimum trubců (sedláček je v OP netrpí vůbec = včelařský středověk), tak já jsem naopak (a ještě nebylo LBV, kdo ví zda byl už l Linhart na světě a když tak byl dítě) chtěl naopak množství plodu ve VN zvětšit. To chtěl o dekádu později i Řeháček a tak zvedl počet rámků 39x30 na 13 místo jedenácti. Ze stejného důvodu o další dvě dekády později Sedláček zvedne při délce 39 a čtvercových 11 rámcích míru z 30 na 34,7. Což u Sedláčka zdánlivě koliduje s omezováním matek v OP, protože to je jiná Sedláčkova metdika, řekněme paralelní s OP.

Celý život dělám (snažím se) nevěřit autoritám a dělat věci opačně, než je momentálně trendy. A tak díky Boháčovi a jeho nekritickému pohrdání vším naším a lezení do Americké řiti to byl paradoxně právě Boháč, od koho jsem se nejvíc naučil. Nasí.alo mě to tak moc, že jsem to rozhodně jako v Jůseji dělat nechtěl.

Na závěr všem, kdo nebyli líní a dočetli až sem, ještě jedno upozornění. Dost tvrdě jsem se již dávno vyezil proti LBV s tím, že nefunguje. Konkrétně vy Goro jste mi oponoval, že vám funguje. Ale já to vidím jinak. LBV není nic jiného, než omezování matky v kladení, kdy z jedenáctirámkáče, kde stěží bývá víc jak 9-10 rámků dělničího plodu, dva rámky blokují pro trubčinu a dělničina je pak z 9-10 rámků redukovaná na 7-8 a tedy jde o omezování matek v kaldení!!! Což je pro mě středověk a je mi lhostrejné, kdo to jak vzletně nazve a jakou zázračnou vlastnost (spíš zbožné přání) tomu přiřkne. Totiž, jestli omezím matku v kladení, není moc včel a vč se chce pak méně rojit. Jenže méně včel taky může přinést méně medu. To jaksi pana Linharta asi moc neumělo napadnout.

Pane Goro a ostatní vážení čtenáři. Všichni se od sebe učíme, inspirujeme se druhými. Mnozí něco dělají a nevědí proč, neumí to zdůvodnit. Já pracuju jinak, mě zajímá podstata věcí a jevů víc, než sám výsledek. Vím jistě, že tuhle mojí vlastnost má málokdo a tvrdím, že ne vždy je to lepší než mejnstrým. Ono je papouškování cizích praktik a jejich uplatňování beze změny i celá desetiletí vždy pohodlnější, než z tvůrčí kreativita. Jo a je tu ještě jedna věc. Vůbec nejsem pracovitý a k metodě Blaník, proč to nepřiznat, mě z velké části přivedla lenost dělat stále dokopla sérii vysoce pracných kejklů bez sebemenšího a nebo s nepatrným efektem (jak cvičená vopice). Tvrdím (shodně s Ing. Kamlerem), že systém Dadant je metodika s asi poliční pracností proti klasice stejných vysokých nástavků a proti NN systému je metoda Blaník jen necelá třetina práce, o dřině nemluvě. Pouze panenský med a skoro žádní VD je bonus jaksi navíc.

A tak je jasné, že neumím jasně vymezit, co jsem skutečně vynalezl úplně sám, co je výsledkem inspirace jinými a co jen pojmenováním dávno známých praktik. Z veškeré mojí práce je zřejmé, že si na prestiži vynálezce nezakládám a že ambice s patenty a vidinou zbohatnutí jsou mi naprosto cizí.

A pro pořádek. Používání pojmu polštář v mých textech je s výslovným ústním souhlasem pana Sedláčka. 

A druhé pro pořádek. Neznali jsme se panem Boháčem osobně. Ale psali jsme si a nikdy mi nic neodmítnul a když jsem třeba dostal zakázku velkoobchodu Koppová na úly Langstrothy, pan Boháč mi promptně a zadarmo poskytnul výkresovou dokumentaci. V ničem jsme spolu nesouhlasili, ale “hádali” jsme se a nenafukovali se jedn na druhého. Většinu výkresů od Boháče pořád mám, dopisy jsem ztratil a nebo někde jsou, jen o nich nevím.

Já loni přidávala matky, podle pana Sedláčka a k mému překvapení, super. Jestli se něco nepovede je to moje vina, ale přidání matek ná vymyšlený dobře.

Dobrý večer.

Něco jsem našel ohledně velikosti česna a větrání v úlu (dutině) na stránkách p. Jindřicha Meduny Bohužel je to v němčině.

http://www.immenfreunde.de/docs/Stockluft.pdf

Kdyby měl někdo zájem poslat přeložený text na e-mail rád zašlu. Bohužel to zde nejde vložit i s obrázky a při zkopírování textu z PDF se to celé rozhází a vznike z toho guláš.

martin super materiál, samozrejme mám záujem

vcelargoro@gmail.com

Velice mě zajímá jak pochopíte tu studii, sdělíte nám to?

Tome ak získam z nej nové vedomosti velmi rád sa o ne podelím (v tomto trpíme asi rovnakou chorobou…😉)

Len čo som pozrel originál, u horného česna ako nevýhodu uvádza, že studený vzduch po vniknutí do úľa z česna najprv klesá popri prednej stena dolu k dnu úľa a pritom ochladzuje predné časti plástov - viď obr.

A nemusel by se v úlu, aby mohl klesat , ochladit ? Mě spíše připadá, že tam výměna vzduchu je úplně minimální.Včera jsem je kontroloval a jsou moc pěkné

Tom vzduch ako studený  už vchádza do úľa a preto klesá, je ťažší (modrá barva), potom sa od prostredia v úli, kde je teplejšie ako vonku začne ohrievať a preto stúpa (oranžová ) a nakoniec ohriaty od chumáča včiel stúpa k stropu a česnom von (červená)…

Ale možno som tú nemčinu špatne pochopil 😕