Hezký nový rok všem! Mám dotaz ohledně vaší zkušenosti se sedáky na dogtrek nebo caniscross - dají se využít i na běžné procházky? Ne každá procházka je zrovna túra, ale láká mě možnost volnějších rukou pro posunkování a odměňování při cvičení, možná i snazšího procházkování se dvěma silnějšími psy…fungovalo by to? Nebo je to vybavení vyloženě podporující tah psů, takže z hlediska běžné každodenní výchovy a výcviku “slušné” chůze na vodítku spíš kontraproduktivní?
Odpověď na příspěvek uživatele MarcyMat z 05.01.2024, 10:39:39
Nevím, jestli moje odpověď bude k něčemu 🙂 . ale tohle vybavení - tedy bez sedáku, jen jsem to měla upnuté kolem pasu, protože mi sedák nevyhovuje - mi vyhovovalo v dobách, kdy jsme se sžívali s bláznivou Talířovou, jejíž pohyb byl vyloženě nebezpečný - tou dynamikou, když za něčím vyrazila, opravdu jsem lítala vzduchem, to není nadsázka. No a tohle mi právě vyhovovalo v tom, že ano - mám volné ruce na práci se psem - posunky, odměny, mám lepší stabilitu. Jak se dvěma velkými psy na tom, to zase nevím. Ale pro mě to tehdy byla dobrá pomoc. Je ale pravda, že ona v té době neměla naučeno nic- ani to netahání, byla jak divoký mustang, takže tam jsem tenhle aspekt neřešila.
Sedák a postroj na tahání jsem občas používala u předchozího psa, spíš aby mi "pomohl" do kopce (ve výsledku to byla vlastně větší makačka i pro mě, protože jsem se snažila mu tah co nejvíc usnadnit). Hodilo se to hlavně v zimě ve sněhu. Prázdné ruce jsou fajn, na druhou stranu pak stejně potřebujete buď aby pes spolehlivě reagoval alespoň na nějaké povely, anebo já jsem si psa jistila vodítkem k obojku.
No, jinak, já jsem takový to tintítko “50 kg s postelí” a nejsem si zcela jistá, jestli bych chtěla takto zapřahat většího nebo méně zvládnutýho psa, než byl ten můj třicetikilový drobeček. Taky mi víc než sedák lépe fungovalo zapřažení do bedrního popruhu většího batohu, v tom jsem se cítila jistěji.
Myslím, že je to prostě na vyzkoušení konkrétních psů a psovoda, jak a jeslti to bude vyhovovat …
Ja o sedáku taky přemýšlím, jsou místa, kdy mám psa raději na vodítku, řeším to úvazem kolem pasu a za ruce jdou dvojčata, třetí ruka chybí.
Teď je to teda pěkně na prd, Messi je v pubertě a zase neumí chodit na vodítku a tahá jak magor, tak jsem zase na začátku. Ale když to ještě uměl, bylo to fajn.
Pokud to má sloužit pro ulehčení běžných procházek, doporučuju zvážit, nakolik psi tahají. Já mám jen jednoho psa (a nemá ani 25 kg), který tahá hodně (začínám s ním dělat canicross/dogtrekking, proto když má pracovní postroj a já sedák, nutím ho zpomalit jen při chůzi z kopce, na netahání máme chůzi na obojku) a třeba teď v bahnitých/sněhových podmínkách je to kolikrát “o hubu”, neumím si představit, že bych měla zapřažené podobně silné psy dva.
Myslím ale, že pokud tah k žádnému sportu nepotřebuju (takže se nemusím bát psa trochu krotit) a pes třeba ani tolik (nebo dokonce vůbec) netahá, může být sedák na uvolnění rukou fajn. Má tedy akorát tu nevýhodu, že je vodítko připevněné zepředu, tedy jakmile se pes zdrží za mnou a dojdu na konec vodítka, “otáčí” mě to směrem k němu, což je mně osobně nepohodlné. Ale to je určitě věc osobního vkusu.
Chodím se psem roky na sedáku na běžné procházky. Ale záleží na tom, co od toho očekáváte, jestli chcete aby pes chodil v tahu atd., no a taky záleží na psovi. Chodím takhle s jedním psem, který je většinu procházek na tom sedáku, v postroji a na vodítku s amortizérem. Druhý pes lítá většinu času na volno. Vodítko mám rozdvojené, obě karabiny připlé na postroji jednoho psa, ruce volné, a když je potřeba, tak na jednu karabinu připínám druhého psa.
Kontraproduktivní to u nás není, psi rozlišují, jestli jsou připnutí na postroj nebo obojek. Plus teda i v tom sedáku normálně fungují, umí zastavit, zpomalit, měnit směry a tak. Ten pes, co chodí připnutý v sedáku hodně, se umí sám vymotat, druhý pes to neumí - a to pak může být nepříjemné. Chodí na tom sedáku ale pořád v tahu, pokud by šel na prověšeném vodítku, tak by mi to nevyhovovalo, protože mi pak sedák sjíždí, a vodítko se táhne po zemi, a pes se do něj motá. Na úseky, kde nechci aby tahal, připánám na obojek a vodítko beru do ruky, případně přidržím rukou za obojek nebo postroj. Třeba do města to nepoužívám vůbec, tam potřebuju mít psa víc pod kontrolou a lépe ovladatelného vodítkem, což v tom sedáku není. Máme povel na to, aby fakt jako zabral a šel ve velkém tahu, ale jinak už se za ty roky naučil chodit spíš v takovém mírnějším tahu - což by kontraproduktivní být mohlo, pokud chcete se psem běhat a závodit.
Nicméně z toho dotazu mi přijde, že tah asi vůbec nechcete? Ani závodně, ani při běžných procházkách. Pak asi spíš vyzkoušet, mě by to na takové využití nevyhovovalo, protože jak jsem psala, když pes nejde alespoň v mírném tahu, tak mi sedák padá, vodítko se válí po zemi, pes e do něj motá, a úpně komfortní mi to nepřijde, ale to bude individuální.
