»
Odpověď na příspěvek uživatele
PETROSMORAVICUM z 27.10.2024, 07:26:01
Nevadí, jak by mohlo?
Váš úmysl vám chválím kromě výšky 39. Mnohokrát jsem zdůraznil, že pro včelu medonosnou Kraňku a nebo BF je kritická výška 30. Jinak hrozí, že se vč spokojí s daným prostorem plodiště (už to dělá potíže u L Superjumbo s výškou 32,5), neobsadí medník a ani se nebude chtít rojit. Proto žádný ÚSPĚŠNÝ úl na světě není nad 30cm - není zde vůbec řeč o ležanu, to jsem vysvětlil mnohokrát, že je sem úl nevhodný. Vámi zamýšlené plodiště má (předpokládám 11 rámků = čtvercový půdorys) 167 dm2 a to odpovídá míře 24 pro dělničinu a pod ní NN 15. Pak není nutné dělat jeden prostor a vyhoví dva už vyzkoušené, jenže neodpadlo by zvedání vysokých nástavků. Také se mi zdá 167 dm2 už zbytečně moc. Že to má Blaník 24 s 15 pod nohama? A že 30 má v součtu ještě víc? Tak to, opakovaně, vysvětlím znova.
Vyšel jsem z nechuti nechat stavět ve vysokém podmetu dle Ptáčka/Čermáka divočinu a pak to z den dolovat. Chtěl jsem v konci 20 století úl s dílem jen plně rozběrným a nechtěl jsem dělat atyp NN, dneska už mám NN 11 a nejspíš by to byl on. Ale i ten je zbytečně velký.
Toto mi nedalo spát mnoho let a tak jsem letos vyzkoušel, co se stane, když vč dostane možnost trubčiny jen v TL ne až koncem května, ale na jeho začátku, ještě před vrcholem, u některých vč už na konci dubna. Vrchol není 21.6.!!!!!! ale mnohem dřív. Proč? Původně jsem dával 6 trubčích (SR) výšky 15, žádné vč je nepostavilo a nepoužívalo všechny. Pak 5 a nakonec 4 a ani ty nevyužila všechna vč, nikde ale nestavěly dole dělničinu, prostě část SR v dolním NN ignorovaly. Z toho vyplývá jasně, že vč nepotřebuje víc trubčiny než max ekvivalent dvou vysokých rámků. K tomu došel Linhart také, ale nesmyslně cpal trubčáky mezi dělničí plod. Tím ale omezoval matky v kladení dělničiny.
Logika je, že když jsem ubíral trubčáky, místo nich přibývaly dělničáky. Patrně tam byly zvětšiny jen do počtu. U dvou vč jsem neměl u sebe rámky, do TL dal jen po 6 rámcích s tím, že to doplním a zapomněl jsem. Nepostavily nic, žádnou divočinu na SL vysokých rámků, pod kterými nebylo nic. Proto si myslím (2 vč nic nevypovídají z hlediska statistiky, já ale z nějakých úvah a zkušeností vycházet musím a nikdy nebudu mít počty vč a čas, aby byla moje bádání statisticky i jinak průkazná), že TL velikosti 39x15x11 je zbytečně velký. Proto není žádný rozumný důvod dělat vysoký rámek až neskutečných 39.
Další argument proti. Touha po dělničině je z počátku silnější než po trubcích, ti jdou až v druhém sledu. Proč to vím? Schválně jsem letos a i u mála vč už vloni dal do rámků 30 M pro 24 s tím, že si na těchto rámcích dole udělají co budou chtít a byl přesvědčený, že to bude trubčina. Až na nepatrné výjimky všude dostavěly dělničí divočinu!!! Ovšem to bylo u prvních M a ty se v Blaníku dávají už na konci jív, ve třešních má třetina vč už 3 postavené a zakladené M, jinde 2. Myslím, že přidané rámky s nižší M by po třešních už dodělávaly trubčinou.
Mám za sebou i Sedláčkův úl na míru 39x34,7x11 a po 5 letech jsem z něj z výše uvedených důvodů vycouval. Polovina ignorovala medníky a bez rojové náloady udělaly samy ze sebe úplné lazary, jen aby nemusely do medníku. Ne medníků, nechtěly ani do jediného. V Blaníku se nepřevěšuje plod a nepoužívá mřížka a tak včelstvo musí chtít do medníku samo!
Jakou lajsničkou rozdělit? Lajsna může být jaká chce, mě se osvědčila T loučka, ale lepší je hranolek 12x12 na koso (10x10 nebo 15x15, prostě co je po ruce, nebo napůl rozřízlá SL 25x8 na dvě asi 11x8 atd), aby měl břit nahoru i hlavně dolů. Ale co je na vyšším rámku také špatné? M vysokou pro rámek 34,7 by sice postavily, ale ona se vahou v místě nahoře, kde končí plod a začíná věnec zásob, protáhne a včely do těchto zparchantělých buněk dávají trubčinu. A to my nechceme, chcme naopak trubce na určitém místě a ne, kde se to zlíbí včelám. M z jedné Moravské firmy měly asi moc parafinu a tak mi po drátkách vahou sjely. No, hrozný masakr. Při vodorovných drátcích se zase zvlnily a některé také potrhaly. Vše při smetenci, když měly postavit celé plodiště. U jednotlivých M to prý není tak strašné, ale já to už raděj nezkoušel a vysoké M mám dosud a nechci je na nic použít. Tak jsem rámky dělil vodorovnou latičkou a dával jsem dvě nižší M a to se mi osvědčilo i s blbými M ze známé firmy s velmi sebevědomým vedoucím. Od špatných zkušeností beru M taky z Moravy, ale od starých manželů a až ti skončí, nevím kde seženu kvalitní M bez parafínu a jiných srágor.
Vyčerpávajícím způsobem jsem se pokusil vám úmysl rozmluvit, ale je to jen a jen na vás, mnozí si na horká kamna potřebují sáhnout a někdo se musí pořádně popálit aby příště věřil, že jsou kamna fakt horká.
A jak hodlám dělat TL u D-B? Oddělením spodních asi 4-6 cm vodorovnou latičkou na spodku všech rámků. To půjde vyřezávat - žádné drátky přece, tedy když by třeba postavily moc dělničí divočiny a já usoudil, že by měly chtít víc trubců. Samosebou hodlám zkoušet co budou chtít nejvíc. Vyřezávat by to jistě šlo, při absenci spodního drátku, i když by nebyla žádná vodorovná dělící latička.
To samé by jistě šlo i s mírou 39x30x11 - tedy s normálním Blaníkem. Jen jsem to nedotáhnul.
----------------------
A jeden, mnou dosud neobjasněný postřeh. Vlastně není moc velký rozdíl u systému Blaník mezi mírou 30 a 24, vč se prostě přizpůsobí. A pozoruhodné je, že často není výrazný rozdíl ve výnosu. Tedy v letech normálních a ty jsou z 10 let tak 3-4. V letech mizerných je na 24 medu víc, ale v asi 2-3 letech z 10 se třicítce nic nevyrovná!!! Tak mi, jako klukovi vysvětlila maminka proč máme doma obě základní míry. Jen používat k míře 24 NN 15 jsem začal až já a máma i její kámoši se tomu divili a nevěřili vlastním očím, jak skvělá kombinace to je.
---------------------
Takže zkoušet je potřeba, ale je potřeba zkoušet jen v mezích možného a rámek vyšší než 30 se prostě v našich podmínkách a podmínkách severní polokoule pro včelu medonosnou neosvědčil! A nebo na to být připravený a moc si neslibovat, o to snáz se pak překoná zklamání.
