No vidíte, nevčelaříte (a měla byste) a přitom jste kápla přesně na to, v čem ten problém s úhyny spočívá. Myslí vám to, máte zdravý úsudek, vám by včelaření šlo.
Já bych cukr tak nezatracoval, je dobrý a pro včely na zimu lepší než medovicový med. Ale květovému medu se nic nevyrovná a kdo jim vezme všechen, čas od času přijde o včely, někdo pravidelně každý rok část vymete, někdy bohužel i všechny. Cukr je prostě náhražka a staří včelaři tvrdili: “med dělá včely a teprve včely můžou dělat med”.
Dobrý den, máte typ, jaké jsou nejlepší medonosné byliny nebo keře?
Teoreticky by rozdelenie rastlín podľa prínosu mohlo byť ako prekladám v prílohe… ale treba upozorniť na to čo uvádzal aj kolega Tom, že výnosy sú na hektár!! A treba povedať aj to že hoci občas točím med ochutený lipou, skutočne musí byť na lipe aj medovica aby som naplnil z lipy medníky…všetko je to silne o počasí ale aj o spomínanom podloží, o pôde… …a ešte o veku lipy, v 10 rokoch už kvitne ale medujú až 20 ročné a čím starší strom, tým je väčšia šanca získať lipový med…
Jestli je púpava pampeliška a facélia svazenka, zdá se mi tabulka jako silně nepravděpodobná. Stejně tak tabulka silně vynáší lípu a akát zobrazuje jako málo významný. To je též nepravděpodobné. Je mi líto. Někde (obyčejně si nepamatuju zdroje) jsem vyčetl, že akát je úplně nejmedonosnější dřevina a rostlina vůbec a dává 1.700 kg medu na hektar. Já k tomu jen přidám poznámku, že tam, kde akát meduje.
K lípě dodám, že v době jejího kvetení musí nastat několik tropických nocí s teplotami nad 22-24 stupňů a pak teprve, možná, zameduje. Tvrdili předkové.
A k pampelišce podle přílohy pana Gora. To bych byl fakt pracháč, protože kolem mého bývalého stanoviště jsou samé pastviny koní a zjara je to nejméně 50 ha pampelišky. Jsou to souvislé temněžluté plochy. Pylu hodně, medu nic moc. Přesněji, mám za to, že žádný.
Ale třeba se jednou dočkám i medu z lípy. Svůj vztah k ní jsem vyjádřil výše, nejde přece jen o medonosnost. Přidám perličku. Mám jedno stan přímo v porostu dubu červeného, který chtějí čeští ekoteroristé, stejně jako akát, z české přírody odstranit. Je ho asi hektar. Kolem je dalších 7 ha dubu normálního. Před 4 lety jsem z dubu červeného vytočil po 20 kg medovice, na dubu normálním nebylo nic!
Tihle lidé jsou blázni a nepovede se jim to. Teploty se mění, příroda se mění.
Dneska mám na zahradě věci, které se ještě před nedávnem pěstovali na našem území jen ve skleníku. a dneska parádně prosperují. Naopak jsme se s kolegou v práci shodli, že kvalita jablek v nížině šla dramaticky do kopru.
I tvz ekologové budou muset pochopit, že je lepší nepůvodní strom, než poušť.
nemyslím si. našich dřevin je bambilion, stačí přece změna stanoviště. během středověkého klimatického optima, kdy se u mělníka pěstovalo parádní červené víno, přece taky karel čtvrtý nenechal hystericky dovést stromy z druhého konce zeměloule.
nemyslím si. našich dřevin je bambilion, stačí přece změna stanoviště. během středověkého klimatického optima, kdy se u mělníka pěstovalo parádní červené víno, přece taky karel čtvrtý nenechal hystericky dovést stromy z druhého konce zeměloule.
No konkrétně on, co švestky? Ty jsou v jeho době z velké dálky!
Ale jen vás zlobím na odlehčení, nesdílím váš názor, ale tahat na vás válečnou sekeru nebudu😉
Pane Goro děkuju, zase úplně jiné hodnoty, podle jména autora Rus? To je velká dálka a třeba i to může hrát nebetyčnou roli. On je už značný rozdíl mezi Čechy a Moravou, malý, ale je a Českem a Slovenskem už markantní.
Málo se píše o vrbovce. Bohužel kde včelařím roste velmi sporadicky, kde je, jde většinou o několik, max několik desítek rostlin na hektar paseky. Je z ní černomodrý pyl, údajně velké výživné hodnoty a větší hodnotu má tím, že je z plochy, kde se nepráškuje a nestříká koktejlem agrochemie.
Také si z Včelára, snad ještě za komančů, pamatuju, jak nějaký Slovák psal o rostlině divý cesnak, že mu to roste u včel a že z toho má pravidelnou každoroční vydatnou snůšku. Netušíte, prosím, co to je za rostlinu?
Tipla bych, že je to česnek medvědí. Akáty mám ráda, u nás ale postupně vyhynuli, nedaří se jim, taky nemají rády ty větry. A nebo je lidi stejně zlikvidovali. No ano, pampelucha - to je moře pylu.
Rozdíly v podnebí jsou fakt velké, u nás se to té poušti už několik let a lét - blíží😢
Drvodělko, to je vaše albízie??😲 Po těch asi třech zimách bezmrazých prakticky…jsem už letos měla vážné tiky, si ji pořídit. Pár let mi to v nedalekém zahradnictví vždycky rozmluvili stylem: k vám? To ani omylem😎 Teď na podzim, už jsem byla rozhodnutá, ale neměli ji.
Je moje. Jestli vám můžu poradit, nekupujte příliš velkou rostlinu. Nevyplatí se to. Tuhle mám od teninkého proutečku, je jí myslím pět let a letos od začátku srpna do konce října kvetla a na výsku má cca pět metrů. Mám úplně ten nejmíň mrazuodolný základní tip, měl by vydržet až -25, ale jsou i odolnější kultivary, třeba Elmet Wilmore. Když koupíte malou, sice ji musíte první zimy chránit obalením kmene a pořádnou mulčí na kořenech, ale zvykne si a přizpůsobí se stanovišti. Roste obdivuhodné svižně, stejně jako celá tahle skupina. Vyberte jí místo s propustnou půdou a chráněné před větrem, je velmi křehká a větve se ve větru snadno lámou. Všude se tvrdí že dobře snáší sucho, to je pravda jen fo určité míry. Co jsem se bavila s kolegy, kdo ji má na suchu, tomu neroste, kdo ji měl v jílu, chcípla. Já ji mám na vysloveně písčitém místě a denně kus od ní měním vodu kachnám a minimálně jednou v týdnu ji v horku podliju , tedy hlavně kvůli tomu dřínu, co je u ní zasazený.
Většina albízií nezmrzne, ale zabije je houba, protože jsou zasazené ve špatném typu půdy a taky že se o ně lidé neumí starat. Podle fotek vaší zahrady, klidně si ji pořiďte, musíte jen vychytat tu půdu. Písek, písek, písek. Na jaře před rašením přihnojit, nebát se ji zalít, voda ale musí odtéct a na podzim podzimní hnojivo.
Jooo, tak to už vím proč ji nemám😉 to nepude. U nás je jen jíl a kamení😕 musela bych vybágrovat jámu a navézt tam Tatru písku😉 To za a) Za b) je poslední léta takové sucho, že mi vždycky zajde půl zahrady, kytky to ale zatím jakž takž rozchodí. A je tu za c)😏 sme větrná hůrka. Kousek vedle, kde byla v plánu je pavlovnie a ta je chudera už rozlámaná totál👎
Škoda, to je ale i důvod, proč vám odchází ty zmarliky. Až pořídíte další, udělejte větší jámu a dolů pěkně drenáž. Zmarlika ten jíl taky nemusí. Trpí na takových stanovištích na houby. Ale na to svážku u domu by jít mohla. Má ráda spíš mírně zásadité až neutrální ph, klidně ji spíš udělejte štěrkovou mulč u kořenů místo kůry, to by se jí mělo líbit.
Goro, vy bydlíte u nás?😉 Mám někde taky tak hezké fotky z lesa, ale asi je má v compu muž. Tyhle byly jen z naší ranní trasy kolem potoka, se psy, se psem.
Škoda, to je ale i důvod, proč vám odchází ty zmarliky. Až pořídíte další, udělejte větší jámu a dolů pěkně drenáž. Zmarlika ten jíl taky nemusí. Trpí na takových stanovištích na houby. Ale na to svážku u domu by jít mohla. Má ráda spíš mírně zásadité až neutrální ph, klidně ji spíš udělejte štěrkovou mulč u kořenů místo kůry, to by se jí mělo líbit.
Tam kde stojí barák a je jezero a před barákem, byl kdysi dávno potok a jeho nivy. Takže prakticky jen čisté kamení, oblázky. Aby mi před barákem alespoň něco trochu rostlo, museli jsme navézt 40cm ornice. Takže to, co má rádo drenáž tam celkem roste. Jenže keře, stromy, mají kořeny hlouběj a ty pak krní. Vpředu až u plot mám, či spíš měla jsem ty růžové akáty 2ks velké a žluto a červenolisté bezy. Pochcípalo to všechno, z posledních sil o život bojuje jeden akát a dva bezy žlutolisté🙄Zahradu sice mám, obr, ale něco tam udržet při životě, něco co prostě chci, ale nemám na to zrovna moc podmínky, dá zabrat. Ocházejí mi duby, klasické. Přitom ne tak daleko od nás, duby rostou, nálety. Byli se na mé dívat zahradníci, známý vystudovaný přes kytky, děkan z univerzity taky přes floru, nikdo nepřišel na to, co s nima je. Jsou už velké a bude brzo po nich. První začal jeden, ten z poloviny odumírá, po x letech začíná i druhý😢 Jediné, co mě napadá je buďto sucha, co tu pár let panují, nebo naopak podmok, který by v těch místech být mohl, je tam potůček. Oba duby jsou sice na navážce, tedy jako by nad, ale právě se jim už kořeny mohly dostat do míst, kde vsakuje voda.
