Medonosné byliny

To záleží na tom, kam je chcete sázet. Nejjednoduší je vyset na jaře třeba Brutnák lékařský, na ten nalákáte spoustu hmyzu a ještě si pochutnáte. Rády mají svazenku, cokoli hluchavkovitého.

Nejvíc ocení, když to bude trochu větší záhon. Ale na druhou stranu, radost udělá člověku každý opylovač, nejen včela a rozkvetlý barevný záhon je hezčí.

nemyslím si, že by bylo něco jakože úplně nejlepšího. žádná rostlina nekvete přes celou sezonu, takže toho vždycky musí být víc. některé dávají pyl, některé nektar, některé nemedují pravidelně…

obecně bych řekla, že jakékoliv naše původní kvetoucí rostliny včelám udělají dobrou službu. 

Těch rostlin, co vám tohle zadání splní je spousta. Trochu konkrétně napište, co by se vám líbilo, kam to chcete nasázet nebo naset, kdy má ta rostlina kvétst a tak. Taky jestli se o ně chcete starat nebo můžete starat nebo něco typu zasadím a nechám dělat co umí.

imho ako píše bodlinka, treba nejaké rastliny na jar, ďalšie na leto a ešte aj na podzim k peľu… teda začať krokusmi, púpavou/smetánkou , ďatelinky/jetel, materia dúška, oregano/dobromysl, astrovky, brečtan  a   a mnoho ďalších ako píše drevodelka…závisí od veľkosti záhrady…

imho:

Dobrý den, máte typ, jaké jsou nejlepší medonosné byliny nebo keře?

Jako na většinu věcí mám názor i na toto, jaký se nebude líbit. Totiž. Na zahrádkách u lidských obydlí jde spíš o estetický cit člověka než o význam pro včely. Kupříkladu velice medonosná řepka dává po hektaru medu asi 80-130 kilo a tak v průměru řekněme, že 100. Hektar má arů 100 a ar je čtverec 10x10 m, běžné pozemky u RD mají od 500 m2 do asi 2.500 m2, tedy 5 až 25 arů. A ne celá plocha parcely u RD jsou kytičky. I tak co metr čtvereční, tak u vysoce medonosné rostliny jako řepka dává ar asi kilo medu. Hektar louky dává asi 10 kg medu, tedy 10x méně než řepka. Je mi líto, ale zahrady a předzahrádky jsou pro včely málo významné. Ovšem v součtu v celé vsi či městské čtvrti RD to už význam má a ten význak je především v různorodosti. Velký význam mají a teprve budou mít nektarodárné pásy (neznám přesný název), ke kterým nutí zemědělce dotační politikou stát. Od letoška se bude jednat o významné % plochy orné půdy každého hospodářství. U zemědělců, aspoň některých dojde k uvažování, kvůli šetření nákladů na zdražené herbicidy, že nebudou stříkat proti například chrpě. U nás se množí pole, kde je jí mnoho, pole se z dálky modrá plevelem. Chrpa totiž kultuře (třeba ječmeni) neodčerpává živiny a tak jí může zemědělec tolerovat. Takto mi bylo praktikem vysvětleno to, že místy přibývají chrpou zamořená pole. Několik ha takového pole je v horkém létě pro včely požehnáním, chrpu navštěvují i za největších poledních hiců.

Jiné je to s jalovými plochami, kterých je v každé obci a mezi obcemi všude dost. Tam já dávám pámelník, netvařec křovitý a podobné rostliny. Slovo netvařec neznamená, že se netváří, je to výraz pro beztvarost. https://cs.wikipedia.org/wiki/Netva%C5%99ec_k%C5%99ovit%C3%BD

Také se snažím při těžbě v lese neničit krušinu olšovou. U této rostliny je zajímavý český název krušina, kdy se nejedná o to, co každého napadne, ale o už zapomenuté české slovo kruchý = křehký. https://cs.wikipedia.org/wiki/Kru%C5%A1ina_ol%C5%A1ov%C3%A1

V mých podmínkách má velký význam celoletní podněcovací snůška z ostružiny, která se tady u nás začala lavinovitě šířit. Bez významu není ani šípek. Sice nemá nektar, včely ale sbírají dost pylu. A každý pyl, který není z ploch, kde se stříká, má velký význam.

Velký význam mají divoce rostoucí peckoviny, lidově nazývané špendlíky (trnka je pro včely bezcenná). Ze špendlíků a pak divokých třešní já každý rok získám od asi třetiny až poloviny vč (podle roku a kondice po vyzimování) po “bedně”, tedy NN 39x15x11 = asi 15,5 kg medu vynikajícího medu.

Za úplně nejvýznamnější divokou dřevinu považuji vrbu, která se významně podílí na jarním medu, významnější je ale pro kondici vč a hned po ní javor klen, který dává hodně medu pro včelaře a později mívá i medovici. Daleko větší význam než květiny v zahradách má ovocné stromoví, jmenovitě jabloně.

Ve výčtu významných rostlin bych mohl pokračovat, ale můj příspěvek je už tak moc dlouhý. Přesto ještě upozorním na hadinec a bělotrn. Já na ně štěstí nemám, v kraji kde žiju a včelařím nerostou. Ovšem tam, kde se vyskytují velké plochy to jsou významné zdroje snůšky. https://cs.wikipedia.org/wiki/Hadinec_obecn%C3%BD

https://cs.wikipedia.org/wiki/B%C4%9Blotrn_kulatohlav%C3%BD

Vynikající jsou všechny bodláky, nejvíce snad pcháč zelinný https://cs.wikipedia.org/wiki/Pch%C3%A1%C4%8D_zelinn%C3%BD

Asi jsem čtenáře úplně nandchnul, jsem víc praktik než romantik. Celoživotní praxe mě naučila spíš posuzovat bonitu zamýšleného stanoviště včel podle rostlin, které tam kde kvetou, než abych já sám nějak měnil skladbu rostlinných společenstev na plochách, které pro včely mohou mít nějaký rozumný význam. Prvorepublikové zlepšování včelí pastvy je sice bohulibé, ale je to běh na dlouhou trať s víc než nejistým výsledkem.

Já se vecpu. Už se mě na tohle někdo ptal a nejlíp, zeptat se v létě, kdy člověk projde zahradou a vidí. Když si mám povzpomínat, na čem vidím nejvíc včel, vzpomenu si na polovinu sotva asi😉 Taky úplně nerozlišuju, co je pro včelky a na čem jsou spíš čmeldové - každý tvoreček dobrý👍 Krom tady už jmenovaných, taky petrklíče, samozřejmě pampeluchy😉 třapatky, šanta, perovskie. Z keřů tavolníky, dřišťály a keřík který mám na dvou místech a za boha si nevzpomenu, jak se jmenuje, nevíte někdo? Vypadá jak pidiškumpa, jen květenství jsou bílá. Tome a co lípa? Mám tři lípy, mám dvě obří smuteční vrby u jezera, kočičky a jiné druhy vrb kolem potůčku. Mám pár jabloní a všude kolem jsou vámi jmenované mirabelky, i na mém pozemku, co není už zahrada. Šípků je u nás málo, netuším proč, všude je hloh, což taky asi dobrý.  Chrpu vůbec nikde kolem nemáme, tu neroste.  Z jmenovaných tu volně roste hadinec. 

pidiškumpa by mohl být jeřábovec, to je takový nezmar co se líbí hmyzu.🙂

Supééér, díky moc😘 já už v té hlavě mám úplně duto. Já si ho pamatovala pod sorbaria a už i to se mi vykouřilo. Ano, je krásně obsypaný vším možným hmyzem, když kvete👍 A speciálně pro vás mám: drvodělky u nás mají nejraděj vistárii a kopíčko žluté😀

Krása😍, to kopíčko je asfodelka žlutá, to jen kdyby někoho inspirovala a sháněl ji. To je jedna z trvalek, které d dobrých podmínkách kvetou a kvetou a nevědí kdy přestat😄

lesnizínka

Chrpa roste všude, jde jen o to kdy dojdou jezevcům peníze na jedy. Velmi zajímavá je chrpa luční, kterou jsem neznal a až tady, kde včelařím nyní, je hojná. Tu také obírají včely celý den a za nějvětších teplot. Pozná se kdy meduje, tehdy neberou pyl. To platí o více rostlinách, řekl bych. Všude je výborná pastva ze zlatobýlů, tady, kde žiju nyní je včely úplně ignorují. Vysvětluju si to tím, že patrně v jejich době tady kvete něco atraktivnějšího. 

Lípa je problematická, neznám lokalitu, kde by něco dávala. Z dětství si pamatuju stařičkého včelaře, kteý o lípě říkával, že lípa je jako lázně pro starou ženskou. Ty se prý v lázních natřásají, neúnavně korzují na promenádách, pijí vodu a chodí na procedůry, ale efekt to nepřináší žádný. Snad jen pro provozovatele těch lázní. Stejně tak ne všude meduje akát, nad asi 250, výjimečně 300 mnm nikde. Včely na něj jdou, ale není z toho nic, snad z obojího trocha pylu. Ale hlavně se včely nenudí. Na lípě bývá medovice, která umí děsně zaneřádit auta, když pod ní stojí. Ale včely to nesbírají. Lípa je ale krásný strom, náš národní a to úplně stačí. Včeličky mají křidýlka a ony si najdou co potřebují, říkával můj táta.

Hloh je vynikající medonosný druh, myslím obyčejný divoký a smuteční vrba mezi vrbami ze včelařského hlediska kraluje. Navíc je to nádherný, impozantní strom, vyvolávající (aspoň u mě) zvláštně zádumčivou náladu.

Ano, něco někde samo neroste. Je to asi tím, že ne každá půda je vhodná pro všechno. Něco vyžaduje vápenaté půdy a jiné skupiny rostlin naopak, něco chce mokro a jiné naopak a v neposlední řadě jde o strukturu půdy. Stačí si také zapamatovat, že vrby (nejen ony) jsou přísně světlomilné, jiné rostliny a dřeviny snášejí i polostín. A tak dále, je to věda a naše příroda je povětšině velmi pestrá. Naštěstí.

jo, je to tak. ono každá květina potřebuje to svoje. proto ani na té zahradě nemá cenu něco tlačit na sílu, něco prostě nikdy neporoste na vápenitém podloží, něco nedonutíte do jílu a kapitola sama o sobě jsou kyselomilné rostliny.

stejně je ale zvláštní, jak si to umí zařídit. kousek od domu mi v projektu budování přírody postavili na potoce přehradu a teď je tam takový rybník, koupadlo pro noru. no a v bezprostředním okolí, kde je vlastně teď rumiště, místo takových těch plevelů, co by člověk čekal na takhle čerstvě narušeném stanovišti bez drnu, roste jeden vedle druhého semenáčky vrby a olše. nechápu, jak to našly.

Tome, možná jsem to nepochopila, ale u nás když kvete lípa, je včelkama obsypaná. Malolistá. Velkolistá omamně voní, ale je v rohu, tak nějak nesleduju, jestli taky včely, my ji na čaj nesbíráme. Nejsme zemědělská krajina, jsme ty louky spíš, takže chrpy luční ano (jsme CHKO Bílé Karpaty) Ano, naše vrby miluju a trnu, když jsou vichry, protože vrby jsou prostě křehké a k nám na ,,větrnou hůrku", se tak úplně nehodí😟

Vrby v létě.

Ano, lípa je včelama obsypaná stejně, jako jsou obsypaná korza lázní (bývala když to pracujícím na křížek na měsíc platili komunisti). Ale to, že jsou lípy obsypané neznamená, že je z ní něco na kliku.

No a vysvětlím hned tu kliku. Tak jsme nazývali či hodnotili snůšky v mém útlém mládí a dětství, když o elektrickém medometu někdo ve vsi už slyšel, ale nikdo ho neviděl a všechny medomety se poháněly klikou.😉

A ta fotka, tam žijete? Nasucho jsem polknul, úžasný kout, nádhera!

a proč tam chodí, když tam nic není?

z okolí jsem viděla včely nejvíc na jaře na dřínu u sousedů no a pak na bílém jeteli, co mi roste na zahradě od té doby, co jiný bordel seču na krátko. kolikrát jsem kvůli nim nesekala nebo na dlouho, protože mi bylo líto plašit ten koberec včel. byly tam snad celé léto a odnášely z toho takový světle hnědý zdrclý pyl. 

No ano. Patrně jsem nenapsal jasně, že u mě (Podblanicko) z lípy nic není NA KLIKU a tím neříkám, že není nic. Včely sbírají, ale je to jen na jejich spotřebu a hlavně berou pyl, fakt to někteří neumíte pochopit?

Prostě někde něco sice roste, kvete, ale nikdy nemeduje. Osobně neznám nikoho, kdo by z lípy někdy něco měl.  Jen jsem vyčetl, že lipový med má lehce mentolovou příchuť a tak nemám důvod vám nevěřit. Údajně ta pěkná vůně a chuť časem vymizí.

Bodlinka:

a proč tam chodí, když tam nic není?

z okolí jsem viděla včely nejvíc na jaře na dřínu u sousedů no a pak na bílém jeteli, co mi roste na zahradě od té doby, co jiný bordel seču na krátko. kolikrát jsem kvůli nim nesekala nebo na dlouho, protože mi bylo líto plašit ten koberec včel. byly tam snad celé léto a odnášely z toho takový světle hnědý zdrclý pyl. 

Áno Bodlinko👍 na to bych taky zapomněla! Dřín mám v zahradě, kdysi jsem si ho tam přesadila, jak rušili starý zarostlý vinohrad. A jetel máme všude…už vlastně místo trávníku😉 Tome, ptala jsem se právě na lípu proto, že synovec je taky trochu včelař (trochu, nemá na to čas) a vím, že si vysazoval k potoku lípu…pro včely, aby měly a je to kousek. U nás jsou staré lípy v rezervaci, kde si je chráníme a právě i na ten med, prý. Já se o včelaření až tolik nezajímám, takže teď jsem se tak trochu divila, že ne, protože i já jsem původně chtěla včely zbudovat, proto mi zahradníci navrhnuli na jedno místo lípy. 

Tome, no ano, je to moje zahrada. Mé přání bylo, mít tak trochu park. Takže mám, ale tu práci kolem, vám asi nemusím popisovat😉

Ještě k tomu dodám. Nakonec jsem usoudila, že energii na včelaření už nemám, prostě nestíhám. Chtěla jsem je proto, že jsem jim vytvořila tu louku pod lípama a že budu mít svůj med. Jenže…já jsem prostě pako. Jak jsem se zamyslela nad tím, že ony chudinky se tam celý rok dřou, aby měly med, já jim ho seberu a dám jim za to blbý cukr jako náhradu, o které si myslím, že není adekvátní a proto jsou včelstva oslabené a hynou…tak si ten med raděj koupím od nějakého souseda, ať to nejde za mnou😊protože mě je jich prostě líto a nedala bych to.