Dobrý den, zajímá mě kdy je podle vás možno se považovat za tzv: zkušeného člověka od koní. U koní se pohybuji už dvacet let, mám i svého vlastního, řešil jsem už různé situace včetně problémových koní i nemocí, ale za zkušeného se pořád nepovažuji, vpodstatě jsem stále začátečník". To mi popravdě trochu vyrazilo dech. Souhlasím s tím, že když 18ti letá dívka řekne ,,s koňmi mám velké zkušenosti, jezdím už 3 roky", tak že je to přitažené za vlasy a nelze to brát jinak než s humorem. Je asi otázkou co si člověk představuje pod pojmem ,,zkušený" co se týče koní. Já osobně mám představu o člověku, který se u koní už nad tu desítku let pohybuje ALE HLAVNĚ s nimi byl a je ve velmi těsném a častém kontaktu. Ne že se pouze jednou týdně sveze. Také asi záleží na situacích u kterých již byl přítomen a které měl také možnost sám řešit. Přesto řada lidí, kteří o sobě něco podobného tvrdí, píše, že jsou stále začátečníci. A právě u těch mě zajímá, zda to tak opravdu cítí a myslí si o sobě, zda jsou stále amatéři, nebo jde jenom o hranou skromnost. Je podle vás zkušený člověk, až nějaký dědeček kolem 80 let, který koním zasvětil svůj život?
Dědeček kolem 80 bude používat to ,co se naučil před 50 lety a pochybuji, že se stále dovzdělávává (nové překlady knih, internet), prostě to, co platilo dříve, už teď nemusí a je spíše v managementu koní kontraproduktivní. čest výjimkám a tomu, co je platné v každé době.
Někomu to s koňmi jde samo, jiný musí dřít. (třeba u ježdění)
Někdo jezdí a je v kontaktu s koněm skoro denně, ale stejně od něj uslyšíte chujoviny uvidíte sprosťárny ke koni…jiný se chodí vozit jednou týdně a má lepší přehled o chovu a výcviku, krmení… není čas přemýšlet, kdo je kdo🤭 , ale já to poznám a je mi jedno, jestli je u koní 3 roky nebo 20 let.
Je to o tom, stále hledat nové zdroje informací, ověřit si zdroje a výsledky, přemýšlet a myslet.
Víte, já nevím, kolik Vám je let, ale většina rozumných lidí časem pochopí, že touto otázkou absolutně nemá smysl se zabývat. Je to jen ego.
Jak to cítí jiní - vždyť to Vás přece ničím neobohatí. Někdo je zdravě sebevědomí a řekne to o sobě po deseti letech, někdo je přehnaně sebevědomý a řekne to o sobě po třech letech a někdo přehnaně skromný a neřekne to o sobě nikdy.
Důležitý je člověk v tomto ohledu jen sám sobě, pokud má pocit, že nemá dost zkušeností ve věci, kterou u koní chce dělat, musí se sám na vlastní zodpovědnost rozvíjet a vyhledat člověka ve svých očích zkušenějšího. A to je celé, těm koním to dlužíme.
Souhlasím se 4xJana. Většinou kdo řekne že je zkušený a něčemu rozumí, tak je to předmětem spíše jeho arogance, samozřejmě ne vždy to platí ale mám zkušenost i z jiných oborů než jsou koně, že ti největší odborníci, kteří něčeho dosáhli a tak by mohli říct že už ví vše, tak ti právě jsou skromní a při zemi a říkají, že se budou učit celý život a vždy je něco překvapí.
Ono totiž když se člověk stále učí, tak zjistí, že tím méně toho vlastně ví. Resp. zjistí, že každé téma má tolik odboček a kudrlinek, že obsáhnout ho tak, aby mohl říct, že VÍ, je prostě často nemožné. Aspoň já to tak mám.
V dnešní době říct o sobě, že jsu zkušená, mnohdy není o přerostlém egu. Dnes se za odborníky považují i ti, kteří chovají “už rok”. Většina populace neumí skutečné odborníky rozeznat. Tak když o sobě zkušený toto řekne, nemusí to znamenat nic z jeho ega, je to snaha o nasměrování těch nedůvěřivých a zcela nevědoucích.
