Přidám osobní zkušenost s těmito rostlinami:
Pryšec chvojka - roste ve výběhu, na místě, které mají koně trvale přístupné 24/7, celý rok. Této rostliny si po prvním ochutnání nevšímají. Když jsme koně přivezli, tuto rostlinu zřejmě neznali. Takže ochutnali, poznala jsem to tak, že pár rostlinek bylo ukouslých, ožmoulaných a zůstaly ležet bez povšimnutí na zemi. Koním nic nebylo. Pár let před tím, když jsem v tom samém výběhu měla starou chlaďasku na dožití, jsme jí sekli trávu vedle na mezi. Tráva byla vzrostlá, a že jsou tam rostliny pryšce, jsem si nevšimla a všechno jí to na noc vyklopila do krmelce👎. Kobyla to evidentně celý přeházela a něco i užrala, ale jak i všechny ostatní traviny byly potřísněné tím mlékem smradlavým, moc toho nesežrala. Ráno ležela a byla taková ovadlá a zpomalená, nicméně se pak zvedla a šla normálně na seno, které požrala a v poledne už byste na ní nic nepoznali. Jestli jí z toho něco bylo, tedy nevím, kolikové bolesti v mojí přítomnosti neměla, jestli v noci? Každopádně vyměšovala pak normálně, veta jsem nevolala. Od té doby na tu mez nechodíme a celkově si dáváme více pozor.
Děvětsil lékařský - roste kolem výběhu, kam chodíme koně popásat. Spíše léčivka než jedovatka, ale! Všechny koně, co jsem tu měla, pokud dostali příležitost, spásali květy brzy na jaře, vždycky jen tolik, kolik uznali za vhodné, nikdy jim nic nebylo. Když rostlina odkvete a vyrazí ty gigantické listy, část jich likvidujeme křoviňákem, aby se nám to nerozlezlo až na zahradu. Při sečení listů je rostlina silně aromatická, pokaždé nám je z toho tak den špatně od žaludku a bolí nás hlava. Pouze při seči!! To aroma je prostě bléé!🤮Při potřísnění kůže máme slabou alergickou reakci a to nijak diagnostikovaní alergici na nic nejsme. Tže ta šťáva z listů na nás působí celkem negativně.
Třezalka tečkovaná - roste ve výběhu, kam mají koně přístup jen přes pastevní sezónu, není jí tam převaha, spíš sem tam kytka. Žádný z koní, který tu kdy byl, s ní neměl problém. V létě se jí vyhýbají. V zimě v seně jí konzumují bez problémů. V seně jí konzumují i králíci, bez problémů.
Javor klen - když jsem před XY lety přivezla domů prvního koně, o tom, že existuje javor klen jsem neměla ani tucha, a že jsou jeho části jedovaté už tuplem ne. Ve výběhu ho bylo několik exemplářů, aniž bych to tušila, nebo se tím nějak zabývala. Nestalo se vůbec nic. Pak přibyla stará chlaďaska a já pořád nic netušila. Tže jsem tu měla 15 let koně ve výběhu se 7 kleny a nic. Podotýkám, že chlaďaska to konzumovala, jak semenáčky, tak na podzim vrtulky a nic. Dožila se požehnaného věku a zemřela na něco jiného. Po příjezdu nových koní už jsem o klenu věděla, protože pár let před tím proběhlo několik kauz ohledně otrav. Šest stromů jsme vykáceli, ten sedmý nebyl na našem pozemku a je zde dodnes. Koně mladí, tže semenáčky jsem na jaře poctivě vytrhávala, občas jsem našla nějaký ukouslý a ožmoulaný a vyplivnutý, tže to koně asi nežerou. Na podzim máme z toho jednoho stromu vrtulky úplně všude, jestli to koně žerou nevím, ale když začnou opadávat, zkrátím u koní hladové pauzy a přidám seno, sice se mi to nelíbí, neb jsou jak kule, ale nechci aby z hladu sežrali cokoliv, už jsme takhle zvládly dva podzimy, tak snad to bude dobré.
Dub letní - četla jsem už pár článků o toxicitě dubů, resp. žaludů právě pro koně. No, upřímně, dubů mám ve výběhu celkem osmnáct, převážně jsou to vzrostlé statné stromy, které rozhodně nehodláme kácet. Žádnou toxicitu žaludů jsem nikdy nezaznamenala na žádné zvíře, ani u koní ani u králíků, kterým jsem žaludy dávala cíleně. Pokud je úroda žaludů velká, koně stojí pod stromy celé dny a tlačí. No, jde jim to akorát solidně do sádla, protože jsou tučné, ale jinak teda vůbec nic, tže o toxicitě žaludů tak trochu pochybuji.
Bez černý (plod) - zvířata ho nežerou, protože jsou na rozdíl ode mě chytrá. Já jednou žrala, z hladu, v lese, a málem nedolezla domů. Bezinková šťáva je super do čaje, ale žrát to syrový, teda fakt ne. Po požití křeče v žaludku, následované zvracením, pak křeče ve střevech a šlo to z obou konců naráz. Zimnice, svalový třes a já si myslela, že v tom lese umřu. Blbá, blbá, blbá. O tom, že se to nemá, jsem věděla, ale říkala jsem si, že z pár bobulek se nepo… a zaženu hlad. Jo, tak určitě. Od tý doby s sebou nosím raději sušenku nebo bonbony, protože tohle už znova nee.
Tak snad jsem drvodělce trochu přispěla😉
