Aktuálně: 3 718 inzerátů209 801 diskuzních příspěvků18 242 uživatelů

Fyzické tresty

Sarah01
Sarah01 20.12.2023, 11:57:51 xxx.xxx.162.253
Verun:

Megi nikdy neviděl Ryčrda Gíra ve filmu Hačiko, příběh psa? 


Já jsem to třeba taky nikdy neviděla. Takže taky nevím, co je Hačiko.

balu
balu 20.12.2023, 12:01:06 xxx.xxx.152.98
Odpověď na příspěvek uživatele lupus4 z 20.12.2023, 10:40:11

Lupusi, to jste mi připomněl, taky jsem toho vašeho kamaráda obdivovala, byl o něm kdysi článek v PPČ.

Já jsem obdivovala Dana z Jeleního luhu, ten na mnoha závodech strčil do kapsy německé ovčáky a další služební plemena. Díky Danovi jsem o bulíkovi začala uvažovat, ale život šel jinak. 

balu
balu 20.12.2023, 12:02:32 xxx.xxx.152.98
Odpověď na příspěvek uživatele Sarah01 z 20.12.2023, 11:57:51

Taky jsem neviděla a neplánuji to, protože je to smutný film.

Sarah01
Sarah01 20.12.2023, 12:07:02 xxx.xxx.162.253
balu:

Taky jsem neviděla a neplánuji to, protože je to smutný film.


Jo, já se na filmy o psech většinou cíleně nedívám právě proto, že většina je smutná, a myslím, že filmaři to dělají schválně, aby to byl doják. Viděla jsem jen Osm statečných (to jsem si zprvu myslela, že to bude western 😄) a Marley a já, na ten jsme šli do kina a nevěděli jsme, do čeho jdeme. 

balu
balu 20.12.2023, 12:10:04 xxx.xxx.152.98

Když jsem pořizovala samojeda, v roce 1993, měla chovatelka krom samojedího rodičovského páru i akitu. Tehdy se to ještě nerozlišovalo na americkou a japonskou. Akita byla fena, Arika, a šéfovala samojedímu páru a možná že trošičku i dvounožcům. Byla, eufemisticky řečeno, svá. Když se chtěla mazlit, tak fajn, když nechtěla, vrčela. Když byla v kuchyni a nechtěla, aby tam byli samojedi, tak nebyli ,… S povahou seveřanů i špiců má akití povaha pramálo společného.  

balu
balu 20.12.2023, 12:16:12 xxx.xxx.152.98
Odpověď na příspěvek uživatele Sarah01 z 20.12.2023, 12:07:02

Ty dva filmy jsem neviděla. Kdysi, jako dítě jsem viděla film Bílý Bim, černé ucho. Proč se drásat, že…

Ale na Komisaře Rexe jsem se dívala ráda. Vždycky se ráda podívám na Krále Šumavy, jak kvůli hercům, tak kvůli černému NO a proto mi nevadí poplatnost filmu bývalému režimu. Tak stejně u filmu Drsná planina. A film s koňmi Smrt v sedle mám taky ráda. 

janaa
janaa 20.12.2023, 12:28:30 xxx:xxx.996e:664a

Pokud bych chtěla zevšeobecnit,tak mentalita evropských (amerických) a asijských plemen je stejně odlišná jako lidí. Pro mě jsou asijská plemena neuchopitelná, nejsou to svojí podstatou povahou psi ve smyslu “pes”. Nevím,jak to líp vyjádřit. Znala jsem čaučau,tosy, akity,shiby, a prostě je to úplně o něčem jiném. Průšvih třeba u akit je, že tam když se to nepovede a majitel nefunguje,je to jeden velký průšvih. Naposled si tady za covidu pořídili akitu (podle mě z nedostatku štěňat sáhli po tomto plemeni), a než pes začal chodit na vodítku s náhubkem (několikrát jsem jim v tomto smyslu domlouvala,naštěstí jsme měly s blonckama vždycky kliku a zrovna nám se nic nestalo, přičemž jednou bylo štěstí jen to, že jsem měla sebou všechny a akita se rozmyslela) stálo to málem život westíka. Teď už jsem jí tak rok neviděla,buď jí dali pryč nebo je někde zavřená na dvoře.

lupus4
lupus4 20.12.2023, 13:03:39 xxx.xxx.205.61
balu:

Lupusi, to jste mi připomněl, taky jsem toho vašeho kamaráda obdivovala, byl o něm kdysi článek v PPČ.

Já jsem obdivovala Dana z Jeleního luhu, ten na mnoha závodech strčil do kapsy německé ovčáky a další služební plemena. Díky Danovi jsem o bulíkovi začala uvažovat, ale život šel jinak. 


No nevím, zda je to ten samej, ale PZ s chovem skončil -  měli velké problémy se zlatým stafylokokem, poslední čuba byla magor, co mohla ke svým štěňatům jen s náhubkem a pod dozorem…to byla poslední “kapka”, dožila u něj (vykastrovaná )se svým štěnětem (takovej bílej “záprdek”) hrozně hodnej “moula” 😉

Bodlinka
Bodlinka 20.12.2023, 13:04:29 xxx.xxx.85.204

Hačiko je děsně slavný příběh. O co jde. Vysokoškolský profesor má psa. Ten s ním chodí každý den na nádraží, kde na něj čeká, než se večer ten člověk vrátí.

no a jednoho dne profesora ve škole klepla pepka a ten pes čekal na tom nádraží dalších deset let. Napsáno životem.

balu
balu 20.12.2023, 13:13:55 xxx.xxx.152.98
Odpověď na příspěvek uživatele lupus4 z 20.12.2023, 13:03:39

Bohužel si teď nevybavuji jméno a uvedené iniciály mi nic neříkají, ale kolik tu bylo v době natočení filmu Oldřich a Božena majitelů více bulteriérů, a ještě schopných pomoci při lovu chladnou zbraní? Teď nemám čas, ale jak budu mít, pokusím se článek najít, mám PPČ z té doby svázané.

konifera (neregistrovaný) 20.12.2023, 13:40:21 xxx.xxx.12.153

Dobrý den, ještě jsem nedočetla všechny vaše doporučení je jich hodně, ale právě že si uvědomuji že mám akitu a jaké to je plemeno a proto také moje otázka byla jestli to neovlivní chování psa v dospělosti, protože si to uvědomuji, zatím jsem nic nepokazila fyzicky vůbec netrestala. Ten kdo mi to poradil není vyloženě odborník a rádcem bych jej nenazývala, bylo to takové doporučení na které jsem nedala a proto se ptám ještě jinde, nemluvě o tom že bych to ani nedokázala ikdyž jenom jemně psa uhodit.

Zrzavci
Zrzavci 20.12.2023, 13:42:01 xxx.xxx.226.6

Ano myslím, že to co píše Arosek a co říká ten pán je hluboká pravda

Pro Akitu je jeji clovek laska zivota, za ktereho polozi zivot. Pokud ale ona nazna, ze ten clovek je toho hoden. Protoze pokud ne, nestoji ji ani za to, aby ji tu konzervu otevrel. Ten clovek musi byt neuveritelne vyrovnanej, sebejistej, citelnej a ve vsech smerech konzistentni, pak je Akita ochotna ho respektovat.

To je myslím nejvýstižnější -mluvíme-li o džípnský akitě a proto jsou leckdy ty duše nepochopený. Já sice nejsem vyrovnaná - nebo takhle, tehdy jsem byla, tetkon už jsem magor, tak by se na mě třeba ani nepodívala 😀 , ale hrozně jsme si s tou fenou sedly - právě proto, že jsem ji respektovala, uznávala jsem její vnitřní nastavení, do ničeho ji necpala a měla ji opravdu hluboce ráda, přesto, že to nebyl vůbec můj pes a nevídaly jsme se nijak často a přes to tam byl velký vztah - jiný, než mám se svými psy - úplně jiný, neumím to popsat, ale pro mě to byla čest, fakt nekecám.

Bodlinko - jak jsem ji tehdy přesvědčila - vlastně nevím, asi tím, že jsem na ni netlačila a v podstatě jsem v počátku tvrdila, že tam žádný pes není a že ani ty buřty tam  nejsou, když tam není žádný pes 😀 . Musela to být ona, kdo přijde a já byla trpělivá. Důvěřovala jsem jí - asi i víc, než panička, kterou jsem tehdy při prvním setkání “donutila” aby ji nechala si s mým ohaříkem hrát, že ho nezabije - a překvapivě nezabila, pak jsem ji donutila, aby jí sundala košík, že se nemusí bát, že už mi nic neudělá a hrály jsme spolu kýblíkovanou u nás na chalupě- dívat se na její ščastnej gezicht, když poslouchala ke kterýmu kbelíku má momentálně jít a tam si vzít dobrůtku, byl pro mě malej vánoční dárek, i když bylo léto.  Člověk ji musel dobře číst, vnímat, kdy je unavená, kdy o lidi nestojí (byla trošku autistická, což mi potvrdila nezávisle paní od autistických dětí, která s námi byla na táboře a přišla si k nám sednout, když jsme s feňulí kempovaly opodál placu, kde její pánčička cvičila s druhým psem. ) A myslím, že ten pocit, kdy mi prvně na uvítanou  hupla na ramena a udělala mi do gezichtu svoje Huuuf! tak ten mi nevezme ani fšivej Alzheimer. Když jsme pak šly spolu běhat do lesa, bylo to úžasný. Zvláštní napojení takový.

lupus4
lupus4 20.12.2023, 14:16:28 xxx.xxx.205.61
konifera:

Dobrý den, ještě jsem nedočetla všechny vaše doporučení je jich hodně, ale právě že si uvědomuji že mám akitu a jaké to je plemeno a proto také moje otázka byla jestli to neovlivní chování psa v dospělosti, protože si to uvědomuji, zatím jsem nic nepokazila fyzicky vůbec netrestala. Ten kdo mi to poradil není vyloženě odborník a rádcem bych jej nenazývala, bylo to takové doporučení na které jsem nedala a proto se ptám ještě jinde, nemluvě o tom že bych to ani nedokázala ikdyž jenom jemně psa uhodit.


tak se znova opakuju 

zkuste si přečíst knihu F.Šusty : Trénink je rozhovor pokud to dokážete , otevřou se před vámi, jak vidno, zcela netušené prostory pro spolupráci vás a psíka jakékoli násilí na akitě je jistá cesta do pekel, kam zatím můžete poslat své “proutkorádce ”

Škoda, že jste se ozvala až teď a promeškala 2 důležité měsíce. K navázání opravdového vztahu jsou úplně nej dlouhé toulky se štěnětem jen sami v lese, (samozřejmě v tempu, které udává samo štěně) dlouhé odpočinky i s krmením , spaním a prostě být JEN tak spolu, odkázáni jeden na druhého, což teď v zimě moc nejde… tam uzrává porozumění jeden druhému, důvěra ve vás atd….

Sardullah
Sardullah 20.12.2023, 16:12:34 xxx.xxx.221.216

Myslím, že spousta lidí si neuvědomuje, jaký je rozdíl mezi “normálním” psem a nějakým psím speciálem. 

Nejsem žádnej odborník, nikdy jsem neměla akitu, ale vychovala jsem pár psů a to jak “normálních”, tak i chrta, pastevce….tak si troufnu říct, že přeci jen trošilinku zkušeností mám. A já vidím obrovský rozdíl v tom, jak k takové specialitce přistupovat. A teď ani tak nemyslím nějakou praktickou výchovu, výcvik, ale spíš to, jak to má člověk v hlavě…jak vidí svého “kočkopsa” a co od něj očekává a jaký vztah si se psem utvoří, protože se může stát, že jediná motivace psa, aby s námi spolupracoval, aby si nechal rozmluvit vlastní názor, aby se s námi byl ochoten domluvit na nějakých pravidlech chování je právě ten vztah se psem. A že se může stát, že ve snaze ukázat psu, kdo je tady pánem, můžeme ten vztah pokazit. Ve snaze na takového psa zatlačit se nám může stát, že si to pes nenechá líbit nebo v jeho očích hodně klesneme.

Myslím, že za prvé si musí majitel s takovou specifickou povahou sednout a za druhé musí majitel tak nějak potlačit svoje ego a přistupovat k psu…nechci říct úplně jako rovný k rovnému, ale s velkou dávkou respektu a pochopení pro kočkopsí povahu. Prostě ne vztah pán a pes, ale spíš přítel a přítel…

Přijde mi, že když jdu s takovým psem ven mezi lidi, tak je to jako bych šla s kamarádkou, o které třeba vím, že na potkání řekne do očí každému cizímu člověku, co si o něm myslí ..jako…. pani, vy jste ale tlustá a ještě jste si dala hambáč…pane, taky jste se mohl oholit, než jste vyrazil mezi lidi…co čumíš, bábo stará…a já ale nechci, aby tohle říkala, když jde se mnou, tak řeknu “Andulko, buď tak hodná a neříkej cizím lidem nic, mě je to pak nepříjemný” a ona jen proto, že mě má ráda, tak teda půjde a bude potichu a bude se chovat slušně, udělá mi to kvůli…jo možná někdy má tendenci něco říct, ale já řeknu “Andul, co si mi slíbila…” a ona teda nic neřekne.

Možná, že to tak není, že to dělám úplně blbě, ale já to prostě vidím takhle.

No a samodomo zadavatelce v tomto případě ten problém vyřeší nějaké mechanické jištění…stopovačka…a juchů, nemusíme štěňátko trestat a podkopávat jeho důvěru v nás, ale prostě ho můžeme přitáhnout a óbr pochválit, že poslechlo…

Sardullah
Sardullah 20.12.2023, 16:42:14 xxx.xxx.221.216

Ještě bych chtěla dodat, že můj první pes, kterého jsem vychovala byla německá ovčanda a v té době, bych se asi z chrta a nebo pastevce zbláznila…v té době můj názor byl, že pes by měl poslouchat na myšlenku a tvrdě jsem na tom dřela a ovčanda je byla pes, která ty moje začátečnické chyby odpustila…ale strašně mě to nebavilo a až když jsem si pořídila chrta, jsem zjistila, že všechno může být jinak, ale zase jsem si musela odpustit manýry typu “jsem řekla a ty MUSÍŠ”

Ono často tady zadavatelům podobných dotazů říkáme “vy jste nevěděli, co si pořizujete??” a oni to třeba i věděli a oni to třeba i chtěli, ale jen si neuměli představit, jak to, co chtěli vypadá v praxi…prostě si to celé představovali jinak…no a teď jde jen o to, aby poslouchali ty správné rady, ale bohužel často nevědí jaká rada je ta správná a jaká ne…

A že je někdy moje pastevecká čuba na mě načuřená…no když se nad tím zamyslím, tak bych byla v té situaci načuřená taky…a tak se na ní nezlobím a vymyslím to jinak…

Arosek
Arosek 20.12.2023, 20:40:58 xxx:xxx.fa99:1347
Odpověď na příspěvek uživatele Sardullah z 20.12.2023, 16:12:34

Myslím, že spousta lidí si neuvědomuje, jaký je rozdíl mezi “normálním” psem a nějakým psím speciálem.

A to je presne ten duvod, proc jsem mela, mam a vzdycky mit budu goldiky. Ok, Mirecek byl labuna, ale to se nepocita 🙂

Vzdycky kdyz se ke mne dostal nejaky “problemovy”, mela jsme pocit ze to je to nejhorsi co me muze v tomhle plemeni potkat. Zacla to Borka ktera vrazdila vsechny psy na potkani, pak Zaja ktera byla psycho proste z podstaty veci, silena Meruna a jeji nemene silene deticky Fretka a Primitiv, Happynka ktera mela tak silnou obsedantni poruchu, ze to bylo fakt na masli … vsechno jsme zvladli, vsechno me nekam posunulo. 

A pak prisel Otik a myslim, ze uz i tu Akitu bych asi zvladla 😀

Ale proste ja chci sve sice obcas komplikovane, ale porad jeste vlastne normalni a resitelne a pro bezne souziti v domacnosti snesitelneretrievery a ne nejakeho speciala 🙂

Rapotačka (neregistrovaný) 20.12.2023, 20:43:08 xxx:xxx.62e7:a1cd

Tak já jsem si ve dvanácti začala půjčovat  NO, nebuzerovala jsem ji

 snad vůbec.  Byly jsme nejspíš  víc dětské, opožděné. Lítaly jsme 

nejčastěji mezi poli. Tekly tam potůčky - mělké, čisté,  asi odvodňovací 

strouhy.  Ve stohu jsme si hrály na partyzány, samozřejmě se psy. To byly

“moje” milované Zalužany.  (teď je  z toho rumiště 😢, býval to statek, snad to 

vykoupila fabrika, ale zatím se až tam nerozšířila…)

Kromě běhání  v lesoparku  ve městě, jsme řádily  na cvičišti pro hasiče.

  Stály tam  překážky s průlezama akorát pro nás a psy . Bylo to hned

na kraji města. Psy se nás drželi bez drezírování. Byli s námi rádi. 😇

Anonymní (neregistrovaný) 20.12.2023, 20:52:33 xxx:xxx.62e7:a1cd
Odpověď na příspěvek uživatele Rapotačka z 20.12.2023, 20:43:08

Koukám, na co jsem to reagovala😲.

Nezatrhla jsem odpovědět, tak jsem to našla.

Nakonec  přišla jak na to👍, jako většinou každý

je to:

v té době můj názor byl, že pes by měl poslouchat na myšlenku a tvrdě jsem 😄

na tom dřela


Přispět do diskuze
neregistrovaný
Nepřihlášený uživatel
Jméno:
Text příspěvku:
Youtube video:
Vložte odkaz na Youtube video.
Fotografie:
Vkládejte maximálně 20 fotografií ve formátu JPG, PNG nebo GIF. Maximální velikost jedné fotografie je 20 MB.