V Japonsku v bedýnkách.
Tak začnu tímto - včely a chov v lahvích. Foto z videa.
Včely a jejich chov - zajímavosti ze světa
Janes to máš tak , v japonských úľoch sa už chovajú včely u viacerých nadšencov aj v ČR, no pre ten chov v umelohmotných fľašiach nemá češtiny pekný vvýraz, že by “prasána”?
Odpověď na příspěvek uživatele Janes z 08.12.2023, 22:37:42
Ty úly v lahvích jsou hodně zajímavé. Asi to může fungovat tam, kde v krajině není mnoho včelařů. U nás by to nefungovalo. Moc včel, moc nemocí.
Odpověď na příspěvek uživatele goro z 09.12.2023, 09:36:08
Já bych láhev nechtěla, ale podobné nápady se u nás taky zkouší. Jen to není levná lahev.
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/tech-technologie-spasa-vcel-prvni-uly-na-svete-z-3d-tisku-dela-cech-a-ma-i-nejdrazsi-med-203142
Ten američan to dělá aspoň zdarma, tihle budou chtít dotace.
Jedinou spásou mel být Ježíš a jak to dopadlo…
A to jako na to, že přemýšlel o tradičním způsobu v dřevěných nebo keramických lahvích, ale postupně přišel na výhody plastových lahví a dost dobře je rozebírá, cirkulace, vývoj a porovnává i s předchozím chovem v klasických úlech atd atd.
Taky přidám včely ze světa Apis dorsata
Dávné umění chovu nebodavých druhů včel.
Anonymní:A to jako na to, že přemýšlel o tradičním způsobu v dřevěných nebo keramických lahvích, ale postupně přišel na výhody plastových lahví a dost dobře je rozebírá, cirkulace, vývoj a porovnává i s předchozím chovem v klasických úlech atd atd.
Taky přidám včely ze světa Apis dorsata
To je hezký že přemýšlel, ale nedomyslel. Chovat včely v pro ně neprirozenym prostředí navic v recyklovanými plastu PET flašek je prostě prasárna.
Já se na ty úly z lahve poctivě dívala. Tvůrce to myslí asi dobře, ale je tam několik věcí, co mě zarazily. Už je ten past. Mikroplasty považuju za mnohem větší riziko, než případná rezidua po léčení. Navíc může použít kyseliny.
V úle v zimě mohou včely být snadno oddělené od zásob a umřou hlady, v té lahvi se k zásobám dostanou v zimě jak?
Ano v průhledné láhvi včely můžeme pozorovat, ale to světlo se jim určitě nelíbí a stresuje je.
Je tam víc věcí, co mě zarazily a tímhle směrem se určitě nepustím.
Co mě nejvíc dostalo, je tvrzení, že je přirozené že včelstvo vydrží dva roky, tomu nevěřím vůbec.
Ano, tenhle způsob je levný, ale nelíbil by se mi a nebyla bych ráda, kdyby to někdo okolo mých včel zkoušel.
Tradiční chov nebodavých včel v Mexiku je ohrožený afrikanizovanými včelamy vypuštěnými v 70. letech v Brazílii. Původní obyvatelé začínají upřednostňovat chov výnosnějších afrikanizovaných včel nad původními nebodavými druhy.
Totok je teda dost zajímavý čtení. Ty vztahy s původními včelími populacemi. https://en.wikipedia.org/wiki/Africanized_bee
A omlouvám se za tu hrůzu, správně mělo být včelami.😢
Jéžiš, ty nebodavý včely mají ty plástve strašně ošklivý. Mě se vždycky moc líbí taková ta zlatá barva plástve a když to člověk odvíčkuje, je to nádhera. A tyhle chudinky šeredný, sice nebodaj, ale naše jsou hezčí.🙂
drvodelkafialova:Jéžiš, ty nebodavý včely mají ty plástve strašně ošklivý. Mě se vždycky moc líbí taková ta zlatá barva plástve a když to člověk odvíčkuje, je to nádhera. A tyhle chudinky šeredný, sice nebodaj, ale naše jsou hezčí.🙂
Jsou podobnější čmeláčím hnízdům než včelím http://www.ceskycmelak.cz/o-zivote-cmelaka/
čmeláci jsou ohromní sympaťáci. Než jsem začala se včelami, lavírovala jsem nad tím, jestli radši nepořídit čmeláky. Jedinné co rozhodlo pro včely, bylo že čmelák nemá trvalou kolonii a zimu přežívá jen matka.
Ale třeba si stejně čmelín ještě pořídím.
- včela mává křídly rychlostí 180ti mávnutí za vteřinu.
- jedna včela nasbírá za celý svůj život asi 9 gramů medu.
- k nasbírání 0,5 kg medu pracuje 556 včel celý svůj život.
- k nasbírání 0,5 kg medu včely nalétají více jak 57.000 km což je více jak jedenkrát kolem světa.
Odpověď na příspěvek uživatele Kaleman z 24.12.2023, 08:09:33
kaleman nože daj zdroj tvojich zaujímavostí….. pretože nie 180 mávnutí, pokusy ukázali, že krídla vyletujúcej včely urobia 237 kmitov za sekundu a krídla včely priletúvajúcej do úľa 250 kmitov. Za silného vetra sa počet kmitov zvyšuje na 274 za sekundu. Krídla včely, ktorá mieni pichnúť, robia 285 kmitov. Krídla vetrajúcej včely urobia 216 kmitov. Plodná matka urobí krídlami 226 kmitov za sekundu, neoplodnená 253 a trúd 207.
Zajímavé stojí za zhlédnutí
Varroa:Zajímavé stojí za zhlédnutí
Z komentářů pod videem, odpověď autora. Frantiky co zkouší šlechtit na dvorku fakt nechceme.
@verkaveverka8852 před 3 dny
Proč tedy včela východní pozná, že varoa destruktor tam nepatří. To dokáže destruktor napodobit jen vůní kraňky a ne včely východní? Toto vysvětlení mi nedává smysl. Pokud je včela východní schopná detekovat problém a odstranit ho, proč by se to nemohla naučit při šlechtění i kraňka? Samozřejmě jako všichni léčím, ale pokusy se šlechtěním varoarezistentnich včel bych nezatracovala
@vsichniPecinkovi před 2 dny
Víte, ono to je to asi malinko složitější a já bych to asi nechal na těch co to studují a mají podmínky pro to toto řešit.. Rozhodně bych nikdy nepodpoři nikoho (jedince) aby to on šlechtil.. Nikdy se to nepovede, jednou to třeba přijde, ale určitě ne u "Franty" na dvoře v jeho úlech. To spíš franta zlikviduje včelstva v okolí... Ale šlechtitelské ústavy a jiné tomu podobné, tam bych viděl cestu v této vaší úvaze. Tedy já je nezatracuji a věřím, že to přijde, ale ne u nás malovčealů, nebo velkovčelařů, kteří chtějí jen med... Spíš "ony" odborné testy, cesty "proč" a lidé se vzděláním a zkušenostmi... Ostatní si myslím, že jen škodí, když toto testují...