Hnůj od králíků

list:

Tak tomu bych právě říkal “už skoro hnůj”. 

Ono totiž to, co ze stání dáváme na hnojiště není hnůj, jak se to běžně označuje, nýbrž chlévská mrva. Je to směs trusu, moči, podestýlky a zbytků krmiv a bůh ví, čeho ještě. Tato hmota po uložení na hnojišti projde procesy, jež se souhrně nazývají zráním a vznikne z ní hnůj, jež už je použitelný pro hnojení plodin. 

Přesné. Máte za jedna.

🙂

Tak to je nedodělaný kompost🙂U nás se dává hnůj od zvířat,ale i listí,tráva ze sekačky,různé zbytky na hnojník.Jednou za rok se taková vámi popsaná hmota vyveze na hromadu na kraj pole a další rok se tam jednou za čas přehrne,shrne a pak už je to ta popsaná struktura kompostu a to se rozveze na pole.Ale část si nechávame a to se přehrnuje další rok i dva a pak je z toho pěkná hlína.

drvodelkafialova:

Přesné. Máte za jedna.

Díky 😇 Aspoň něco z tý školy v hlavě zůstalo 🤭

Já mám z hnoje humus.. krásná černá hmota, voní..není cítit hnojem..hnojím s ni všechno…rajčata,papriky,hrášek….atd..

Terminus technicus hnojovatka.🙂

Já bych tomu právě říkala hnůj, ale tady padlo, že hnůj je moc horký a sázet se do něj nedá, jenže já do toho sázím, a nic se neděje, tak mě to zaskočilo. Taky slovo hnojit je od slova hnůj, žejo, tak bych řekla, že to bude prostě hnůj. No já tím nehnojím, já do toho rovnou sázím. Proto to taky tak rychle ubývá - moc hlíny v tom není, jen tak co seškrábnu pod tou vrstvou té organické hmoty od půdy, na které to leží. Dobré je, že ve zvýšených záhonech nemusím měnit náplň, prostě jen každý rok přisypávám 😀

Do toho se už sázet dá, zvláš´T TY ŽRAVĚJŠÍ ROSTLINY V TOM KRÁSNĚ POJEDOU.  Sakra, ale přepisovat nebudu.😇

Já třeba okurky pěstuju taky na vyvýšeném záhoně, do kterého navozím všechno, od podestýlky, po jakýkoli bordel ze zahrady, udusám, poházím ledkem, proliju kvasem a vodou, nahoru cca 10cm zeminy a jak okurky mlaskaj.

Na podzim to pak rozvozím po celé zahradě.

drvodělka

Před vašimi názory hluboce smekám (ty staré “bichle” a jak za ně děkujete).

U nás na Podblanicku sedláci říkali čerstvému hnoji hnůj, dokonce se tu vyslovuje krátce a té černé mazlavé hmotě se tu říká vyzrálý nebo odleželý (vodleženej hnuj). A každý ví, tedy ti starší, o čem je řeč.

Totiž. Sedlák neběžel s každým kravince honem na pole. Musel od dobytka kydat pořád a hnůj vyvážel zpravidla doprostřed dvora na hnojniště - dnes by školmeti libující si v odborně znějící terminologii řekli přechodnou deponii, kde nemohlo nedocházet k zrání, zapaření. Nikdo nic nijak nepřehazoval, na ptákoviny fakt nikdo normální neměl čas, do hnoje se zahrabaly mršiny slepic, králíků případně čokla od boudy když pošel. Kupilo se to z jedné strany a když se vyvážel hnůj na pole, bral se ten starší a odleženější. Taky ho bylo míň a byl koncentrovanější, přece jen se část už rozložila. 

A ano, na sedláky obyčejně nešli kandidáti věd a tak mnozí nezacházeli s hnojem adekvátně, močku (tak se to tu říká) nechali vytékat ze dvora do škarpy a až do návesního rybníka, díky čemu měly ryby v něm obrovské přírůstky bez sebemenšího krmení. No, nevonělo to tam, všude mračna much, nic pro dnešní rozmazlené slečinky.

Čerstvý hnůj topí a nedá se do něj sázet. To je ta chlévská mrva. Pak máte hnůj uleželý (to asi mluví samo za sebe) a ještě něco jiného je hnůj kompostovaný. A kompostuje se tak, že se to všechno naháže na hromadu a čekáte rok dva, to je studený kompost, a nebo tak, že to nahážete na hromadu, prohazujete a kontrolujete, zaléváte nebo různě doplňujete např. trávou nebo naopak slámou, a to je horký kompost. 
(Edit: Kompostovaný hnůj je právě ten vyzrálý.)
Kompostovat lze samozřejmě kde co, včetně rostlin bez přidání jakéhokoli hnoje/mrvy/exkrementu, a pořád to bude kompost. 
Uleželý hnůj už rostliny celkem dobře snášejí, kompostovaný je prostě běžné hnojivo. 

Pocházím ze starého zemědělského rodu. Shodou okolností taky z Blanenska. A horký kompost se úplně normálně používal vždycky. Schválně jsem se přeptala maminky, Vaší vrstevnice, a ano, normálně se používal zejména na ty uhynulé kusy, zbytky z kuchání zvířat a podobně. Typicky to byla jedna ze zimních prací, kdy na to čas byl - po zbytek roku se větší pošlé zvíře většinou vozilo na hnojník k JZD, kde se to kompostovalo ve velkém. 
Hnojiště uprostřed dvora maminka zná z nejranějšího dětství, pak se pořídila tera a později traktor a vozilo se to dozadu k býkům a prasatům - bylo to blíž zvířatům, která produkovala nejvíc hnoje, bylo to čistší a bylo to voňavější. A ta hromada byla fakt veliká, odváželo se to pravidelně do toho JZD. 
Táta pochází z vedlejšího okresu, doma měli jednu krávu, párek koz, drůbež a králíky, velký dobytek se chodil pást, ti hnojník měli na dvoře, ale i on znal a běžně používal horké kompostování. 
A zas - vůbec neříkám, že nemáte pravdu nebo že Vám to nefunguje nebo že mám něco proti Vám, ale prostě máme jiné zkušenosti. 
Horký kompost není a minimálně sedmdesát let (táta už je fakt pamětník) dozadu nebyl až taková rarita. U Vás možná jo, ale obecně prostě ne. A desinfekční účinky horkého kompostu se znaly a používaly už tenkrát. 

Varaxi:

Čerstvý hnůj topí a nedá se do něj sázet. To je ta chlévská mrva. Pak máte hnůj uleželý (to asi mluví samo za sebe) a ještě něco jiného je hnůj kompostovaný. A kompostuje se tak, že se to všechno naháže na hromadu a čekáte rok dva, to je studený kompost, a nebo tak, že to nahážete na hromadu, prohazujete a kontrolujete, zaléváte nebo různě doplňujete např. trávou nebo naopak slámou, a to je horký kompost. 
(Edit: Kompostovaný hnůj je právě ten vyzrálý.)
Kompostovat lze samozřejmě kde co, včetně rostlin bez přidání jakéhokoli hnoje/mrvy/exkrementu, a pořád to bude kompost. 
Uleželý hnůj už rostliny celkem dobře snášejí, kompostovaný je prostě běžné hnojivo. 

To všechno vím. Když se ke hnoji dá přívlastek, tak je to jasné. Tady ten výraz hnůj použil někdo jako sebeurčující - jako že hnůj se nedá použít ke kytkám. No tak některý dá, některý nedá, že 🙂

Já čerstvě vykydaný hnůj od králíků,slepic,koz, v zimě rozvážim ke všem ovocným i okrasným stromům a keřům.. rozhazuji ho po louce a po zahradě..do jara se vsechno krásně rozloží..to je potom úroda a tráva plna šťavnatého lupeni a metr vysoká 😀👍

Jojo, to my čerstvý hnůj sypeme ke stromům na podzim než zamrzne, máme takový pocit, že pomůže těm stromům nezmrznout. A taky lépe drží vodu, než těch pár cm hlíny a pak propustný perk.

Teď hážu čerstvě vykydanou slepičí podestýlku pod keřovou linii, kterou jsem si tady vybudovala - maliny, angrešt, rybíz a jedno přeživší gingko biloba, a uvidím, co z toho bude (nebo nebude).

A taky čerstvý hnůj nechávám vyvážet na políčko bramborové, na jaře ho zaryju a budu do toho rovnou sázet, stejně jako předloni.

Tak to je asi taky správné použití, ne? Pamatuju, že, když jsem byl kluk, si soused bral koňský hnůj do skleníku taky na podzim, navrstvil na něj zeminu a v únoru už začínal pěstební sezónu

Asi jo, každopádně tím nikdo netrpí 🙂

pod keře čerstvým trusem čehokoliv mulčovat nechci, to by mi nora všechno rozválela

strkám prostě jednoduše všechny tyhle bobky, drny, větve, plevele, dřevěný popel a listí do kompostových ohrádek a pak se nutím to přehazovat. je to hrozná práce a navíc se mi trochu hnusí ti tentononc zlatohlávci. ale výsledek je dobrej