Zdravím, zkoušel jste někdo králíčí bobky (hnůj) jako hnojivo pod zeleninu, rajčata, papriky? Dá se takto využít, dá té zelenině něco?
Využít se dá úplně normálně, je to kvalitní a hodnotné hnojivo. Nebála bych se ho dát pod květiny ani plodiny, pokud je od zdravých králíků.
Někdo říká, že by měl být hodně vyzrálý, někdo naopak, že zrovna králičí (stejně jako koňský) stačí uležet kratší dobu. My, když jsme ho měli k dispozici, jsme ho používali cca 3 měsíce starý hlavně pod plodovou zeleninu.
Jsem vášnivá zahradnice. Nekupuji ovozel, vše pro naši rodinu vypěstuji. A používám k tomu hnůj králičí, ovčí a slepičince. Bud kompostuji,nebo mám tři záhony kde podestýlky a vše ze zahrady kupím, a pak v tom pěstuji zeleniny první trati. Vyjma tohoto používám už jen vápno.
Tak děkuji, to je fajn čtení. Zeleninu první trati to čtu pořád někde a nevím co to znamená, co je první trať: Ještě jednou díky.
to chce od ježíška nějakou pěknou knihu o zahradničení.
zjednodušeně. rostliny mají různé požadavky na úroveň živin v půdě. takže první trať - co pěstujete na čerstvě vyhnojeném záhonu.
Předchozí není přesné. První trať je po pohnojení čerstvým hnojem, druhá znamená, že bylo čerstvým hnojem hnojeno vloni. Prostě jsou zeleniny, které čerstvý hnůj nesnášejí a naopak. Takže rada je zavádějící a neúplná, chybí tam, že jde o hnojení čerstvým hnojem a ne hnojení obecně, třeba umělým hnojivem.
Hnůj by se měl zapařit proto, že obsahuje velké množství semen plevelů a právě zapaření nad 60 stupňů jich většinu zničí. Přehozením (není nutné a většinou se nedělá) se dostane hnůj z povrchu dovnitř a zničí se ostatní semena, ale i některé houby, plísně a podobně, třeba mikroby způsobující nemoci rostlin. Takto odleželý hnůj je pořád hnůj čerstvý, kdo by chtěl hnojit organicky rovnou “druhou trať” musel by dát kompost, kde odleželý (samovolně zapařený) hnůj asi rok prohnije.
Dobrá knížka je skvělá rada.
S touto definicí se setkávám poprvé. To by v první trati byly jen dýně.
Znám to tak, jak říkala bodlinka - jedná se o rostliny preferující půdu čerstvě pohnojenou uleželým hnojem či kompostem. Resp. pokud se použije čerstvý hnůj, hnojí se na podzim a seje/sází na jaře, tudíž hnůj stihne uzrát sám.
No a ano, jedná se o hnojení hnojem a ne umělým hnojivem; předpokládám, že to už se nenapsalo, protože se řeší hnůj od králíků a ne umělé hnojivo, takže to je nadbytečná informace. Ale pro případ, že by to někoho mátlo, je asi dobře, že to tu zaznělo.
A teda nevím jak Váš hnůj, ale můj bez prohazování požadované teploty nedosáhne. Možná je to složením, vlhkostí nebo jinými podmínkami. Já mám v hnoji i dost rostlinné složky, přidávám tam i věci, co by jinde přišly na kompost, takže je to třeba tím. Přesto doporučuji, pokud někdo chce mít hnůj, který prošel horkým kompostováním a je tedy relativně bez semen a choroboplodných zárodků, tak prohazovat, prohazovat a prohazovat. Zkontrolujete u toho stav, jestli není třeba přidat vlhkost nebo nějakou dusíkatou/uhlíkatou složku, kompost promícháte, očicháte, zkontrolujete rukou, jestli topí, ujistíte se, že vše klape, jak má.
Ale pokud Vám projde hnůj horkým kompostováním bez prohazování, tak tiše závidím. 🙂
Jsem ze staré školy před internetem, vše jsme si museli pamatovat. Když mi nevěříte, přečtěte si jak je to se zahradnickými tratěmi sám zde
https://www.dosadu.cz/blog/pestovani-podle-trati/
Za komančů byl hnůj od koní nedosažitelný a tak jsme do pařenišť používali co se dalo sehnat, ovčí nebo králičí, jenom prasečí byl jen do kompostu, na nic jiného se nehodil.
Něco děláte asi špatně, většinou jde o “problém” opačný. Věřím, že si budete umět najít informace sám. Když ne, mrkněte třeba sem https://www.zahradajakmabyt.cz/ze-kompost-muze-horet/
Vůbec netuším, v čem se Vámi dávaný odkaz rozporuje s tím, co jsem uvedla já. Vždyť u první trati doporučují hnojit na podzim a na jaře sázet/set, což je přesně to, co jsem psala.
Ohledně kompostování - opravdu nikdy se mi nestalo, že by kopka hnoje sama od sebe začala tak topit, že by hrozilo vznícení. U trávy jo, to se stát může. Ale u hnoje? Nikdy.
Pokud Vám to funguje jinak, tak držím palce a přeju Vám to, ale doporučit to nemůžu. Stejně jako nemůžu doporučit pohnojit třeba zelí čerstvým hnojem - pokud to tu kytku nespálí, tak mi to nepřijde košer s ohledem na rizika přenosu nemocí.
Vyhřívané pařeniště je něco jiného, tam se ten hnůj dává čerstvý jako palivo a ohřev, ale sazenice se do toho nesázejí, dokud je čerstvý a topí.
A opět, pokud Vám to funguje a jste tak spokojený, tak je to jen dobře. Nechápu sice, jak to děláte, ale jsem daleka toho říci, že je to nemožné. Mám známého, který králíkům zkrmuje zbytky z odšťavňovače - ale když prodá králíky a nový majitel to po něm zkouší napodobit, králíci pravidelně chřadnou a umírají. Jemu to funguje, jiným ne.
Celou dobu mluvím o obecných pravidlech a svých zkušenostech a ty stále trvají:
První trať se čerstvým hnojem bezprostředně před výsadbou/setím opravdu běžně nehnojí.
Kompost radím proházet, je to mnohem lépe kontrolovaný proces. Horký kompost bez proházení se mi opravdu nikdy nepodařil (ne že bych to teda cíleně zkoušela, ale bez proházení to prostě nic moc nedělá a celkem dobře se dá takto skladovat bez nějakých viditelných změn), maximálně (a to ještě poměrně vzácně) se proces nastartoval a brzy skončil bez žádoucího efektu.
Paní, je mi 68 let a už drahnou dobu nesedlačím. Jen to mám rád a snažím se předat zkušenosti, co jsem za život nahromadil. Měl jsem starou knížku o pěstování zeleniny, snad z roku 1955 (někomu jsem jí půjčil…) a většinu info jsem načerpal tam. Pak něco z tehdejšího časopisu Zahrádkář (a to bylo všechno, v knihovně desetitisícového městečka nic) a pak u známých o generaci i víc starších. Detaliy si ale 40 let nepamatuju, omluvte to prosím.
Co si ale pamatuju přesně a velmi živě byl rok 1984. Při stavbě včelařského kočovného vozu jsem se pořezal na hoblovce a tak jsem nemohl nasázet brambory, nedokázal jsem na podzim zarýt hnůj. Starý soused zavrtěl hlavou, že si dnešní (tehdy) mladí neumí poradit. Dědek nakázal vyrýt rýhy, do nich ženské (máma s manželkou) položily na stopu daleko sadbové brambory, na každou se kydly vidle česrstvého hnoje od ovcí od souseda a ženské to nevzhledně zahrabaly hlínou. Řádky jak když kanec …, no horzné, růvky neznatelné, no děs!
Nikdy předtím jsme nezažili lepší úrodu brambor a tehdy mi došla ta pravdivost a hluboká moudrost předků o b.bých sedlácích a největších bramborách.
No a nad vaším strachem z patogenů jen nevěřícně kroutím hlavou, jak něco takového může někoho vůbec napadnout. Nic ve zlém, prosím. Víte, jeden prastarý soused, co už dávno nežije, ten, co jsem měl od jeho ovcí hnůj, když to při kydání smrdělo a sousedovic panička ohrnovala pražský čumáček, říkával: “To víš sousede, co zjara nesmrdí, na podzim nevoní”. Mám za to, že je v těch dvou moudrech úplně všechno, nedělejme z nádeničiny vědu. Zamyslete se při svém strachu z bacilů nad faktem jak to, že nevymřeli už dávno naši předkové a jak to, že jsme vlastně tady?
tak brambory se v čerstvým slamnatým nebo hoblinovým hnoji z morčat dělat dají. taky ty dýně.
jinak teda hromada morčecího hnoje asi vevnitř topí, nedrží na tom sníh.
obecně, topí když je rovnoměrně vlhký, ne přemáčený. Já mám vedle hromady kompostu popelnici, kam sypu slepičáky na zkvašeninu. Vždycky, když přisypu na kompost další materiál, vezmu kýbl toho kvasu a nebo několik podle potřeby a proliju to, co jsem čerstvě přidala, když mám čas ještě navrch nasypu zem. Jednak tím kompostování nastartujete, ale hlavně hodně urychlíte.
V práci, při prodeji stromků vždycky radši lidem říkám, ať tam hnůj radši nedávají. Dneska to už lidé pořádně neznají a stromky tím dokáží i zlikvidovat. On totiž uleželý hnůj se nerovná hnůj starý. Pokud neprošel rozkladem - tak jak to říká Tom, jakmile se navlhčí začne hřát a skutečně citlivé rostliny může i zničit. Znečištěná podestýlka ještě ani hnůj není, je to jen sláma smíchaná s výkaly.
Podestýlku(slámu s výkaly) prostě přímo k rostlinám nedávejte. Nejde jen o semena plevelů. podestýlka má různé množství rostlinných zbytků, jednak podle druhu zvířete a taky podle množství podestýlky. Na jednu stranu má celkem velký obsah živin, ale ty rozhodně nemusí být pro v rostliny v přístupné formě. Já teď přesně nevím jak to formulovat, tak se omlouvám za případnou nepřesnost. Prostě jde o to , že jak tam máte různé zbytky slámy a tak, jsou živiny vázány v celulóze, s trusem zvířat máte tu slámu naočkovanou bakteriemi, které zahájí rozklad celulózy. To je velmi prudký proces a dochází k dvěma věcem, jednak vzniká teplo, někdy i značné, ale také dojde k velkému poklesu množství volného dusíku, protože ho spotřebují ty rozkladné baterie. Teprve, když bakterie sežerou co můžou - vše co je vlhké, zahynou a z jejich těl se uvolní živiny, které mohou rostliny využít.
Správný hnůj má stejnoměrnou barvu, je rovnoměrně vlhký, má specifický pach - to není zápach, už v něm nepoznáváte jednotlivých složek. To je hnůj.
Velmi dobře a stručně formulované.
On totiž králičí hnůj, podle drvodělky “podestýlka ušpiněná výkaly”, může být velmi různý. Někdo stele hodně a k tomu dovolí králíkům cupovat a vytahovat seno a přebírat ho. Některé seno králíkům nešmakuje a budou přebírat a žrát jen něco vždy. Pak je zdánlivě hnoje hodně, ovšem to je ta ušpiněná podestýlka. Já se snažil (už králíky nemám) držet je na žádné a nebo minimu podestýlky a to je pak celkem velký rozdíl. A pořád tomu, asi nesprávně, říkáme hnůj. Pak je těžké se bavit, když si pod tím obecným pojmem lze představit ledasco. Napovím. Když zemědělec rozmixuje na poli slámu, musí jí poprášit umělým hnojivem aby mohla shnít. Jinak místo pohnojení sláma na shnití odčerpá živiny z té půdy a staří sedláci tomu říkali že pálí.
Kamarád mi nechával seno lisované v malých balíkách. Měl dvojí, jedno luční, plné bylinek, kopretin, řebříčku, jitrocele a jetelíčku. Druhé ze zasetého pole, kde byl zničen všechen plevel a naseto 5 druhů ušlechtilých trav (případně můžu zjistit přesně kterých). Radil mi pro králíky vzít seno “seté”. Jenže to vypadalo jako klackovitá bledě zelená sláma, žádné bylinky, lupínky, kytičky. Nedal jsem si říct, jenže lučního neměl dost a tak jsem musel vzít polovinu toho setého sena. Ovšem pak jsem hořce litoval. Zatím co hrubé tvrdé seté seno sežrali snad z 95%, z krásného bylinkového asi ani ne 50%!
Je jasné, že hnůj (odpad) z obojího sena byl naprosto odlišný.
Tak to je. Ono je to ještě mnohem složitější, s nadsázkou by se dalo říct že o hovnu bychom mohli diskutovat dlouho😜.
Ale hodně zjednodušeně řečeno, dokud vidíte na zbytcích podestýlky nebo jakéhokoli jiného biologického odpadu jednotlivé složky, nedávejte to přímo ke kořenům rostlin, ale raději do kompostu.
Já do čerstvého králičího hnoje sadím i česnek, a každoročně mám krásné, zdravé paličky. Na podzim nakupím několik koleček hnoje na záhon, ten rozhrabu, nechám popršet, zaryju a nechám třeba 2 měsíce odpočívat. V listopadu-prosinci nakopu řádky, zapískuju (česnek má rád propustnou půdu) a sadím. Česnek do ničeho nemočím. Nikdy neměl plíseň, ani žádné škůdce. Taky na podzim hnůj vyvážím do skleníku, kde ho pak taky zaryju. Nemusí se tak ani měnit půda. Brambory sadím jen do pytlů (kvůli hrabošům) kde dám králičí hnůj a první trávu ze sekačky. A paráda!
Vali80:Já do čerstvého králičího hnoje sadím i česnek, a každoročně mám krásné, zdravé paličky. Na podzim nakupím několik koleček hnoje na záhon, ten rozhrabu, nechám popršet, zaryju a nechám třeba 2 měsíce odpočívat. V listopadu-prosinci nakopu řádky, zapískuju (česnek má rád propustnou půdu) a sadím. Česnek do ničeho nemočím. Nikdy neměl plíseň, ani žádné škůdce. Taky na podzim hnůj vyvážím do skleníku, kde ho pak taky zaryju. Nemusí se tak ani měnit půda. Brambory sadím jen do pytlů (kvůli hrabošům) kde dám králičí hnůj a první trávu ze sekačky. A paráda!
tenhle postup je samozřejmě také správný. Protože mezi zarytím podestýlky a zasázením rostlin necháváte čas bakteriím na zpracování nerozložených zbytků.
Abychom si rozuměli.
Hnůj Hnůj je přímý odpad živočišného původu. K nejoblíbenějším zvířatům patří krávy, kuřata, koně či kozy. Hnůj je obecně považován za příliš „horký“, než abychom jej použili jako výsadbové médium sám o sobě. Jeho chemický obsah je příliš vysoký a některé rostliny může zabíjet, proto bychom čerstvý hnůj neměli používat přímo k rostlinám.
Kompost Kompost je organická hmota, která se vytváří, když se v průběhu času rozpadají různé odpadní materiály. Má tmavou barvu, drobivou texturu bohatou na živiny. Vytváří se smícháním „hnědých“ (sušené listy, lepenky a papír) a „zelených“ (kuchyňský odpad) ve správném poměru a při vhodné teplotě, dokud se nevytvoří použitelný materiál. Lze zakoupit jako finální produkt NEBO si vytvořit vlastní.
No a jak se říká hmotě mazlavé, černé, plné žížal, s občasně viditelnou strukturou rozpadajícího se sena či s vrstvičkami nerozloženého sena (podestýlku nemáme), která mi vzniká na hnojišti z hnoje, řekněme po roce? Abych věděla, do čeho to já sázím kytky 😀
Buggyra:No a jak se říká hmotě mazlavé, černé, plné žížal, s občasně viditelnou strukturou rozpadajícího se sena či s vrstvičkami nerozloženého sena (podestýlku nemáme), která mi vzniká na hnojišti z hnoje, řekněme po roce? Abych věděla, do čeho to já sázím kytky 😀
Tak tomu bych právě říkal “už skoro hnůj”.
Ono totiž to, co ze stání dáváme na hnojiště není hnůj, jak se to běžně označuje, nýbrž chlévská mrva. Je to směs trusu, moči, podestýlky a zbytků krmiv a bůh ví, čeho ještě. Tato hmota po uložení na hnojišti projde procesy, jež se souhrně nazývají zráním a vznikne z ní hnůj, jež už je použitelný pro hnojení plodin.
hele, ono to má spoustu názvů, které se v některých případech překrývají. Než se ze zahradničení stal průmysl a většina pěstitelských substrátů začala vznikat úpravou rašeliny, připravovali si substráty zahradníci sami. Jsou na to návody a jsou tam nejrůznější pojmenování pro všechny možné typy a druhy materiálů pro tento účel používaných. To je ale věc, která se momentálně v podstatě nedělá. A znáte to, už to nedělám, ani se mě na to běžně nikdo nevyptává. Respektive, pro sebe si zeminu a substráty míchám, ale člověk to už dělá automaticky po paměti, nemusím to nikomu pojmenovávat. Jestli vás to fakt zajímá, můžu ta označení najít v knížkách. Ani nebudu říkat, najděte si to, protože dnešní obrázkové manuály tyhle základy v sobě nemají. To je ve starších bichlích, zaplaťpánbu za ně.
Dneska je vrchol umění, když se používá kompost a stejně ho lidé neumí správně založit a pečovat o něj.