Sami (neregistrovaný)09.01.2024, 09:09:04xxx:xxx.f744:451a
Buggyra:
Proto je taky dneska zvěř vysoká přemnožená (lesůch jak naděláno, ale hospodaření v nich mizerné) a zvěř polní vychcípaná (polí poskrovnu, a když už, tak je to nekonečný pustý lán podél dálnice).
Remízky byly donedávna posledními enklávami výskytu té drobotiny, proto se po nich tak skáče, ale ve skutečnosti to byla pestrá krajina, která jim vyhovovala. Tu potůček, návesní rybníček - a nikoli zatrubněná meliorace a vybetonovaná stoka. Tu políčko tam vojtěška - tu vrbina tam rákos, a nikoli dvakrát ročně sekaný trvalý travní porost osetý 4 druhy travin. Tu brambory, tam dýně, tu slepice, tam kozičky, tu sad jabloní, tam alej kaštanů a nikoli anglický trávník, skleník, bazén, garáž, dětské hřiště s umělým povrchem.
A když si vezmete jaký podíl rozlohy tvoří zemědělská půda, skoro polovinu území. Tak způsob hospodaření a struktura zemědělských ploch má na biodiverzitu nemalý vliv. Viz ty koroptve a 5 letý pokus se zvýšením rozmanitosti zemědělské krajiny.
Proto je taky dneska zvěř vysoká přemnožená (lesůch jak naděláno, ale hospodaření v nich mizerné) a zvěř polní vychcípaná (polí poskrovnu, a když už, tak je to nekonečný pustý lán podél dálnice).
Remízky byly donedávna posledními enklávami výskytu té drobotiny, proto se po nich tak skáče, ale ve skutečnosti to byla pestrá krajina, která jim vyhovovala. Tu potůček, návesní rybníček - a nikoli zatrubněná meliorace a vybetonovaná stoka. Tu políčko tam vojtěška - tu vrbina tam rákos, a nikoli dvakrát ročně sekaný trvalý travní porost osetý 4 druhy travin. Tu brambory, tam dýně, tu slepice, tam kozičky, tu sad jabloní, tam alej kaštanů a nikoli anglický trávník, skleník, bazén, garáž, dětské hřiště s umělým povrchem.
Tohle se obávám bude zhoršovat. Po kůrovcové kalamitě vznikne všude spousta neprostupných mlazin. Tam se ke zvěři bude náročné dostat.
Tohle se obávám bude zhoršovat. Po kůrovcové kalamitě vznikne všude spousta neprostupných mlazin. Tam se ke zvěři bude náročné dostat.
zhoršovat by se to nemělo, spíš už ted se to začíná pomalými kroky zlepšovat. Základem veškerého úspěchu je udržet zelené fanatiky na uzdě, neposlouchat je, nebo se budeme pomalu vracer do pravěku, bez aut a s klackem v ruce.
Jsou však případy, kdy tyto přesuny dějí se v takovém množství a v takové formě, že se podobají pravidelnému tahu. Tak v severovýchodním Německu se každým rokem objevují stěhující se koroptve, a to někdy v tak velkých houfech, že jen shluky stěhovavého ptactva se tomu mohou vyrovnati.
Představte si, že se koroptvi daří, v krajině má dostatek úkrytů a zdrojů potravy a lidi zaměstnává svým neobvyklým chováním. Koroptev totiž může působit dojmem stěhovavého ptáka, který se shlukuje do stohlavých hejn.
Jako zvláštní poznávací znak uvádí Ing. F. Kästner (Dt. Jägerzeitung 1935), že stěhovavé koroptve mají v křídle jen 13 letek, kdežto polní jich mají 15, a dále, že barva je více do rezavě červena. Stěhovavé koroptve jako zvláštní druh neexistují. Jest jen jediný druh u nás: koroptev polní.
