Fumigace

Petra všetko závisí od toho či si ten Varidol fúkala do úla v čase keď tam bolo včelstvo bez zaviečkovaného plodu…   a prečo si dávala tretiu fumigaciu ak nepadal klieštik? …koľko klieštka padlo po tretej fumigácii? Ak max. 5-6, tak do 10 už ich netráp 

V nejhorším úle, myslím nejvíc napadenèm ,těch cca deset. Právě že bych řekla že celkem málo. Třikrát bylo v návodu tak jsem se jím řídila.

Jestli je to zbytečný, už aerosol dávat nebudu. Jsem radši, ale pro jistotu jsem se zeptala.

Přijde mi, že letos bylo brouků míň nebo je kradli z podložek mravenci, ale já je nenašla ani po formidolu. A to už jsem sama sebe podezírala ze slepoty,  tak jsem pátrala lupou😊

Už několik let zažíváme letní vedra. Loni byl údajně nejteplejší rok, přesněji léto. Horka nesvědčí VD a vlastně nám hodně pomáhají v boji s ním.

Sice nevěřím na to, že CCD způsobují VD, nevím to ale jistě a dokud to nezvím, musím postupovat tak, jak je obecně bráno, že problémy VD způsobuje.

Na IF jsem vysvětloval a zde stručně zopakuju, že je pošetilé bát se tzv tvrdé chemie, neboť léčebná dávka je 6 miligramů na jeden nástavek Amitrazu a včelstva jsou zavřená 2 hodiny. Po pár hodinách to bezezbytku vyvětrají. 

Naproti tomu KM se aplikuje v dlouhodobých dávkách na několik dní a množství je u Formidolu 81 81 gramů vysoce koncentrované kyseliny. Tato koncentrace se v přírodě nemůže vyskytnout nikdy a nijak. Pro srovnání co do množství, je 81 gramů 81.000 miligramů, což je 13.500 x víc než je dávka Amitrazu a současně porovnejte dobu expozice!!!!! I když by se jednalo o dva nástavky 39x24x11 tak jde o 12 mg Amitrazu a pořád je to u KM na váhu 6.750 víc. Přitom Amitraz včely zabít nemůže, KM může a stačí aby se udělao tepleji a je problém (hlavně s odpařovači kde se aplikuje tekutá KM). 

Protože čísla hned nic neevokují, dám příklad jaký je rozdíl když je něco 6.750 x těžší. Když si představíme kilogramy a vezmeme 1, slovy jedna, představme si to jako že máme jedno kilo. 6.750 x víc je pak 6.750 kilogramů což je slovy šest a tři čtvrtě tuny : 1 kg. Jak může někdo říkat, že je Amitraz působící pár hodin větší svinstvo než KM působící 100 a více hodin jsem nějak neuměl pochopit. Tady jde spíš o Víru než o ratio.

Tvrdím, že mám naprosto zdravé včely jen díky tomu, že už 9 let nedostaly kyselinu mravenčí.

Co je eko na kyselině? Umíte číst? Mravenčí jako šťavelová, kyseliny vám zabíjejí včely, ne kleštíci! Kdo nepoužívá nikdy žádné kyseliny, má živé včely a nemá úhyny nikdy.

Mám za to, že tu zase děláte reklamu.

Super, že se shodneme. Toto je skvěle napsaný příspěvek.

Petros, myslím, že vám odpovím za něj. Nic a nebo desetitisíciny množství kyselin v podobě akaricidů, kterých o mnoho řádů víc používají drůběžáři, kor v některých zemích (v některé na sever od nás) a lidi se o plata vajec ze severní země rvou i přes podivnou pověst jejich potravin. 

Čtěte pozorněji co BG jasně píše, já si to tak jasně uvědomit neuměl. Když něco zničí mikrobiom čemukoliv, nastane konec. Někdy pomalý, u včel často velmi rychlý.

Odbočím, všiml jste si, já si to uvědomil až když to jasně řekl národu pro mě neoblíbený herec Dušek, že rakovinu skoro vždy dostane hlavně někdo, kdo nějak psychicky trpí a není šťastný? Mnoho lidí nemá v pořádku trávení, fakt to všechno začíná v hlavě a mnohem víc v tenkém střevu. 

Někde jsem tu napsal, určitě opakovaně, že bych jakživ nedal včelám syntetická krmiva. Žádné, ani těsto!!! Právě proto, že obsahují nějaké chemikálie, které můžou mít včely problém z krmiva odstranit a asi se jim to nedaří, tak jim to zničí a nebo jen negativně ovlivní mikrobiom. Když se k tomu přičte to všechno další, co mnozí včelaři svým včelám dělají, je proti tomu kleštík včelí sranda. Teď mám na mysli například přidání medníku stejně vysokého jako plodiště, tedy rozšíření o 100%, pak si doveda může být jistý, že si zadělal na velký problém o 4-8 měsíců později. A tak dále.

My jsme (někteří) asi dál než Němci. VD ve vč nemáme a nebo nepatrné počty a někdo má i přesto úhyny. A tak já se už o varroatoleranci nezajímám, nabývám stále silnějšího přesvědčení, že VD úhyny nezpůsobuje, píšu tady o tom.

Hlavně jeden z důvodů, proč nemám úhyny je, že nevím nic o spadech, páč nemám nesmysly = sejta ve dnech protože nehodlám týrat “zvířata” tím, že bych je nutil chodit po pletivu a trpět průvanem = stresem a pak přijde úhyn.

 Mě je nějak jedno zda moje včely mají, nebo málo a nebo žádné VD. Mě jde o to, abych měl ŽIVÉ včely, schopné přinášet maximální užitek na jedné straně a radost a spokojenost s tím, že to dělám dobře, když nemám úhyny a jiní ano. Ti to patrně dělají hůř než já, sejta nesejta.

Patrně mnohé nechápete. Za prvé, jestli něco já musím dělat v respirátoru, jak to může nevadit čemukoliv jinému? Prostě vy si lečte čím chcete, já tvrdím, už se nedomnívám ale tvrdím, že VD úhyny nezpůsobuje. Tvrdím, že všechny potíže včelám, nejen úhyny, způsobuje koktejl virů a je na mě neudělat svým včelám nikdy nic takového, aby je to mohlo oslabit a umožnit tak virům a bacilům rozbujet se ve včelách do té míry, že je to poškodí. 

Víte, připadáte mi jako když se ve starých dobách všechny lidské neduhy léčily pouštěním žilou nebo pijavicemi. Ano, snížení krevního tlaku patrně v některých případech pomohlo a v pár promile případů asi zachránilo život. Vždycky ale současně pouštění žilou napáchalo strašné a často nevratné škody, protože nemocí oslabený člověk, když byl devastačně oslabený puštěním žilou, tak dostal i nemoci a infekce, kterým by se jeho tělo běžně ubránilo.

Jednou jsem si dal udělat sublimaci kš. Byl jsem bez masky 30 m daleko od úlů a po závanu větru, který ke mě donesl obláček naředěného “čoudu”, jsem se zakuckal a lapal po dechu. Tohle že má nějak pomáhat včelám? Včely pak byly jakoby stříbrné, to se prý na jejich tělech vysrážely a zkrytalizovaly na mikrokrystalky právě páry té kyseliny. Tehdy jsem si uvědomil, že je kš asi mnohem horší než km.

Bral jsem matky od věhlasného chovatele kvůli jejich speciální schopnosto nacházet i takové zdroje snůšky, které přešlechtěná Kraňka ignoruje. Nebudu kvůli žalobě jmenovat. No a dotovaná matka stejně stála 2.300, pán by sežral asi i h.. pod sebou. OK, co se dá dělat. Ale když mi třetí vyměnily do měsíce po obdržení a totéž Petrovi, ten si naběhl jen jednou, už jsme je brát přestali. A pak se od kolegy toho chovatele dozvím, že už roky neléčí ničím jiným než kyselinami, protože je to západní trend.

S Tom4 jsme brali matky z ciziny, výhodou je, že včelař, který tam pracuje je Čech. Existuje video na kterém tento pracovník předvádí zplynování kš. Už ty matky věhlasné “značky” nechceme ani vidět. Mě vždy ze dvou zbyla jen jedna. Ovšem letos padla i ta loňská, jedna ze dvou co vydržely. Včely nemastné neslané, ano, mírné a málo rojivé, ale nic víc. Nerojivé a mírné jsou i BF, mají ale dvojnásobek medu a vyšly laciněji. U Toma navíc vč jedné z těch Rakušanek stavěly nesmysly, rozkousaly mezistěny a postavily labyrint nesmyslů napříč přes ignorované rámky, většinou to prý (neviděl jsem to) nebyly ani šestiboké buňky. Matku ihned zlikvidoval. Když jsem pánovi volal, říkal, že v Rakousku se ničím jiným než kyselinami neléčí, to je tam prý nepřijatelné. 

A pak se dozvím od Přidala, že Česko má nejvzdělanější včelaře na světě a že se v Česku nejlépe z celé Evropy daří včelám. A tak já, jako jsem se nezhlížel v ruské p.deli a nevlezl jsem do ní, do té Západní nepolezu taky a pohrdám jimi snad ještě víc, něz zamlada SSSR.

Ale vy si dělejte co chcete a jak chcete. Jak to zařídit, abyste neměl úhyny a téměř přestal léčit, jste se ode mě, ale i Gora a BG ZADARMO dozvěděl. Dál je to anonyme váš boj!

Zdravím🙂

Blíží se období ošetření proti kleštíkovi, tak si pročítám a oživuji paměť loňskými témety.

Napadla mě  v souvislosti s fumigací otázka. Koupila jsem si strojek na fumigaci, pásek zapálím mimo úl a větráček nahání kouř dovnitř. Teď jsem si četla včelaře a kritizovali tam používání různých jiných způsobů, než doporučuje výrobce. Tak vlastně nevím, jestli se mám vrátit radši k spalování uvnitř úlu - bojím se ohně, nebo to zas udělat tou mašinkou?

Používám knot nabodlý na hřebík 80 mm. Po zapálení zapíchnu do plástu, kvůli délce hřebíku se vpich začne zešikma a udělá se tak, že špička hřebíku ještě zasáhne další plást. Tím je hřebík stabilní a drží v požadované poloze i když se hřebík zahřeje. To nijak nevadí tam, kde jsou zásoby a košilky, zásoby zabrání přehřátí hřebíku a rozhodně nemůžou chytit. Panenská souše by mohl být problém, to snad ale nikdo normální v úlech v době fumigace nemá. Horní KK ponechaná přes zimu nad VN by mohl být problém, tam by krajní rámek být suchý a nebo s málo zásob být mohl. Jeden rámek na konci musí být vyndaný jak v NN tak i ve VN a vč tak zimuje, tedy jen na 10 rámcích.

Na úlu je pod víkem igelit a někdy je na něm vidět seškvaření nad hřebíkem. A to tam, kde se hřebík nezapíchnul dost hluboko pod HL, je potřeba aby to bylo aspoň 5, lépe asi 8 cm. Někdy se musí zapíchnout hřebík mezi včely, nic se neděje, utečou jak knot žhne a knot visí asi 3 cm daleko od plástu. Proto musí být hřebík osmdesátka. Plást je tlustý 35 mm a hřebík má být vetknutý ještě do dalšího plástu asi 5 mm, ulička je 10 mm a už jsme na 50 mm. Kdo dá kratší hřebík než 80 má pak knot moc blízko plástu…

Úly nechávám zavřené 2 hodiny, snad by prý stačila hodina.

Nevím jaký strojek má drvodělka, Tom4 mi popisoval nějaký vyvíječ, zplynovač Varidolu a ten to fouká česnem a snad se úl ani nezavírá. To je zajímavé a hlavně žádné “hraní s vohněm”. A taky nezacpávání česen je zajímavé.

Mě to vloni dělal v říjnu Petr vysokotlakou vzduchovou bombou a nosičem účinné látky (Amitraz ve formě Varidolu) je aceton. Tvrdím, že je to rychlé, elegantní, fouká se česnem a úl se ucpává jen na 20 minut. Hlavně mám jistotu, že každý úl dostane přesně požadovanou dávku. Umělci s  mobilmím, věčně chcípajícím kompresorem, sice dělají léčbu, ale kolik toho dostávají vč netuším, čas odhadují. Petr u toho má hodinky přímo na bombě u tlakoměru, přesněji na redukčním ventilu. Obvykle se dělá "aceton" před vánoci, my to dělali už v říjnu. Acetonový nosič proniká do chumáče i při teplotách nad nulou, ale vyvíječ zamrzá, je lepší aby byly aspoň asi 2-4+. 

Pro fumigaci - to slovo znamená, že při tom něco hoří, musí být nejméně +10, lépe 12. Nedělám to ráno, ale po poledni a včely, které jsou venku - 10-30 včel holt musí počkat venku. Ráno může být v úle chladněji než venku a totéž navečer, to se už taky ochlazuje a tak aby byla jistota volím asi 14 hodin.

----------------------------------------

Tady musím, po zralé úvaze, udělat prohlášení, které vyvrátí moje tvrzení. 

Došlo mi, a mrzí mě, že mě nikdo ze zkušených kolegů neupozornil na jeden základní nedostatek mojí DOMNĚNKY, že VD úhyny nezpůsobuje. Napadlo mě, že tím, že má velké % včel přisátého parazita a ten včele zlikviduje tukobílkovinné tělísko, udělá z dlouhověké zimní včely včelu “obyčejnou”. Tím, pokud je tahle moje teorie správná, by VD vlastně úhyny způsoboval a ne jen byl vždy jen u zániku včelstva na viry, jak jsem se domníval dosud.

Toto “doznání”, na základě logické úvahy (nemí možné, aby se celý svět mýlil jen já měl pravdu) sice pro mě není nijak příjemné, ovšem je v rámci obyčejné lidské slušnosti naprosto nutné! Morální stránka věci je jedna věc, ovšem důležitější je umět se na věci podívat objektivně a netvrdit donekonečna nesmysl jen z nějaké hloupé ješitnosti a neochoty přiznat, že je každý omylný a chybující. Jaké všechny důsledky v mém teoretizování toto moje poznání (opět domněnka) přinese ještě nevím, píšu to hned jak mě to napadlo. 

Ono to má mezery a velké. Kdyby to skutečně bylo tak, že VD z dlouhověké udělá krátkověkou “letní” včelu, pak by to ale znamenalo, že má téměř 100% včel přisátého parazita. To je asi možné, nikdy jsem o tom nic nečetl. To ale neznamená, že o tom nebylo psáno, to ukazuje jen to, že jsou mi včelí nemoci odporné, chci chovat včely a ne jen věčně léčit a tak se všemu kolem včelích nemocí vyhýbám. Jak mít včely zdravé by měli vyzkoumávat dobře placení vědecostuti. A protože se v tom směru 40 let skoro nic neděje, vývoj boje s VD se zastavil a já podezřívám, že se zastavil kvůli byznysu s prostředky proti VD, pak jsou neodborníci nuceni nějak se snažit postarat sami.

Fakta.

Nemám (zatím) úhyny. Patrně proto, že mám ve vč relativně málo VD, což je způsobeno, JAK SE DOMNÍVÁM konstrukcí, ale hlavně metodikou Blaník a také dosud neobjasněným principem chlebového klásku. Ovšem letos to bude jiné, v úlech mám pořád med a aby byl použitelný, nedostala moje vč žádné “léky”. První léčba bude u mě tedy fumigace po 10.10., v říjnu už uchovám uskladněné nástavky s tuháčem bezpečně. Ale vidím na podložkách u některých vč i desítky VD a tak mi došlo, že absence Gabonu je znát. U některých vč určitě. U jiných to může být stejně špatné, jen třeba líp uklízejí. Taky nemám tušení za jak dlouho pozorovaní roztoči napadali a tudíž to třeba špatné není - tady je jasně patrná nevýhoda nemožnosti monitoringu VD. Ovšem to je stejně problém v úle, kde je pod plodovým VN ještě TLumič a mnoho brouků napdá na HL spodního patra a nebo zapadá do prázdných buněk TL.

O všem, jak to u mě letos dopadne, sem podám zprávu. Některá vč také nedostala dost cukru na přežití zimy - nebrala a neměla kam cukr ukládat. Většina vč dostala 5-8 kg cukru v roztoku 1:1. Mám poznačená vč jak a kolik vzala krmení a podle toho vyhodnotím zimování na cementovém medu. Očekávám ale úhyny, hlavně u těch nekrmených a nebo krmených málo.

OMLOUVÁM SE ZA VLOŽENÍ DRUHÉ ČÁSTI DO TOHOTO VLÁKNA, JE TO PROTO, ŽE PRÁVĚ TADY PŘED ČASEM TVRDÍM, ŽE VD ÚHYNY NEZPŮSOBUJE A TAK TO PATŘÍ PRÁVĚ SEM.

Já myslím, že to sem patří.

 Ten strojek jsem si koupila, právě proto, že se mi nelíbily ty seškvařené kusy igelitu. Je to taková hračka, na baterky, foukne se to podmetem a zavře. Byla jsem s ním spokojená a podle výsledků monitoringu to bylo nejspíš fukční, ale trochu mě vyděsily ty články ve včelaři, přeci jen trocha dýmu šla mimo.

Původní dolská metodika uváděla 1x Fumigaci. Jedenkrát. Potom je napadlo, že většina včelařů to udělá s plodem, tak doplnili ještě o jednu aplikaci, tedy 2x. No a výsledek je , že mnozí to udělají 3x a ještě aceton a ještě nejraději kyselinu. Osobně dělám FUM 1x, VD mám opravdu málo a i když je stejně jako Drvodělka hledám s brýlemi a ev. lupou.

Loni jsem si pořídil fumigátor Fureto na PB kartuši a fumigaci 15 úlů mám hotovou za 15 minut . Nemusí se zavírat česna, nemusí se včely držet hodiny zavřené, prostě přijdu, fouknu, jdu dál. Za mě super postup a nemusím se bát zapáleného papírku v úle. Do úlu se foukne směs Varidolu a medicinálního oleje, ten jen proto, že udělá viditelnou bílou mlhu. Lze i směsí Varidolu a vody, ovšem za mě je ten olej lepší, kouř je jakoby lehčí, řidší než pára z vody.