O sliepkach sa hovorí, že majú “slepačí mozog” teda nič moc. Čo si o tom myslíte?
Mňa občas tieto zvieratá prekvapia. Napr. svojou pamäťou a tým, že si niektoré veci vedia celkom logicky poskladať.
Napr. vedia si zapamätať, že na figovníku rastú plody, ktoré im chutia. Náš kohút ma prekvapil po prvom roku, keď som sa po dlhej zime na jar vybrala smerom ku figovníku, utekal aj so svojimi sliepkami za mnou a pozeral hore a aj na mňa, v nádeji, že dostane toto ovocie. Zjavne si pamätal - a to dosť dlho.
Dnes ma prekvapila taká naša drobná biela sliepočka. Sliepky boli po roku pustené v záhrade - tak ako minulý rok na jeseň, keď okolo mňa poskakovali, keď som rýľovala a vrhali sa k rýľu, aby si uchmatli dážďovky a iné slepačie dobroty zo skyprenej zeme. Zase sa to opakovalo, čo s figovníkom. Len čo som chytila do ruky (keďže boli v záhrade - po roku), táto sliepočka už aj tancovala mojich nohách a pri rýli, ona si zjavne pamätala situáciu spred roka. A dúfala, že sa jej ujdú pochúťky.
No a aj uvažovať vedia. Možno inak, ako my, ale ako sa dostať k hroznu, ktoré bolo nedostupné, na to vedeli vymyslieť celkom dobré metódy.
Teraz vidím aj to, že rôzne plemená sliepok sa správajú rôzne. Hoci som sa k nim správala rovnako a snažila som sa ich čo najviac skrotiť. Mám zmes plemien. Niektoré sliepky sú plaché a u tých sa tá inteligencia až tak neprejavuje. Ale napr. maransky čierne medenokrká, tie ma veľmi prekvapili - sú to také výmyselníčky, milé inteligentné drzane, a všetko, čo chcú, nakoniec dosiahnu. Sú dve a správajú sa podobne. Mám aj pšeničnú, ale tá je síce výmyselníčka, ale plachejšia.
Ono je to skôr myslene pravdepodobne s veľkosťou hlavy/ mozgu 🙂 Malý mozoček - málo rozumu .
Paradoxne pri ľudoch naopak to neplatí - veľká hlava = veľa rozumu 😀
Ano sú chytré a každá iná. Všimol som si že niektoré sa takto “rodia” od kuriatka to vidno - a neskôr sa to len umocňuje. Máme jednu čo bola “šéfka” už ako kuriatko - tak sa volá šéfka 🙂 … Napriet tomu že není “šéfka” v kuríne - sú tam staršie, tak sa vie chytráctvom vždy prebojovať, či už k potrave , ale na miesto. Ine kapitulujú hňed po prvej výstrahe staršej, táto naooko tiež,ale nevzdá sa nikdy. Niekedy príde a bez akéhokoľvek “studu” sa tvári že so mnou pozoruje iné slépky - čumí na mne a na slepice, a azase na mne a na slepice - pri takýchto momentoch človek proste nechápe ? ! 🙂 Akoby sa pýtala co tam vidíš? 🙂
Je to živý tvor,a či už je to sliepka / pes/krava/ a aj človek niečo mimo 5 zmyslov naozaj funguje. Problémom je že ľudia si všetko prispôsobujú zo svojho pohľadu /dĺžky života/potrieb. V princípe je to energia. Áno hlúposti na prvé počutie, ale všimol si niekto ako sa správa zviera keď k nemu príde človek rozladený,nahnevaný ? ! Zviera Je v strehu a ak by sa jednalo o psa -tam to vidieť o to viac.
No ak by sa každí takto pozeral na drůbež/hydninu- asi by bol jedálniček o 30% chudobnejší 😀 Aj to nás čeká, když ji nahradí kdejaká haveď v podobe hmyzu -protože protejín 😀 … Otázkou je- je to stále vegánstvo? Ale to už je jíný příběh 😀 …
Odpověď na příspěvek uživatele lkv z 18.11.2023, 23:00:39
Nebo - dlouhé vlasy, krátký rozum.
Na velikosti nezáleží, to už dávno víme. Mozek Einsteina (věnoval ho výzkumu) byl hmotnosti mírně podprůměrné. Naopak nejtěžší lidský mozek vážil tuším 2,1 kg, přičemž jeho majitel strávil většinu života v ústavech pro choromyslné.
Ale co mě u ptáků překvapilo, že jejich velký mozek nemá závity. A že oproti savčímu mozku probíhá mnohem víc rozumových procesů v mozečku.
Tak to je zaujímavé, že ich mozog pracuje trochu na inom princípe - to ani múdre vrany nemajú závity? Lebo videla som videá, že vedia používať dokonca aj nástroje a veľmi logicky premýšľať
Odpověď na příspěvek uživatele zvedavec z 19.11.2023, 08:47:18
Ne, nemají.
Videa znám taky. A byla jsem i na přednášce. Přesněji řečeno dvou. První byla přímo věnovaná ptačímu mozku. A druhá havranům - taky zajímavé poznatky. Ani ne tak ohledně jejich inteligence (ta je známá), ale komunikace. Která je možná na vyšší úrovni, než jsme si dosud mysleli.
mala som podsadenú kvočku a z nich sa vyliahli len 2 životaschopné kuriatka (mix, otec bol schindeljaar, matka bola v jednom prípade fúzatá čierna sliepka, v druhom prípade pšeničná maranska),
a k nim som prikúpila v liahni vyliahnuté sexované kuriatka - zmes plemien (2 maransky medenokrké, aj 1 pšeničnú, 2 oravky rodofarebné, 1 plymutku bielu, 2 astralky, 2 sasexky porcelánové)
a teraz vidím, že tie sliepočky majú povahu asi aj dosť závislú od plemena. Tie maransky medenokrké sú super! O australkách sa píše, že sa dajú skrotiť ("Někteří jedinci, zpravidla slepice, neobyčejně zkrotnou a stávají se tak domácími mazlíčky.") - tak mala som aj minulý rok, aj tento, ale súoveľa plachejšie ako maransky - neviem, či máte rovnaké skúsenosti aj vy
najviac plachá je sliepočka, ktorá znáša zelené vajíčka, čierna chocholatá, ktorá sa vyliahla z vajca pšeničnej maransky a otec bol schindeljaar - už ako kura bola ako “na kľúčik”, behala v krabici oveľa rýchlejšie, ako ostatné čistokrvné kuratá, ako pubertiak bola nesmierne bojazlivá, chytiť som ju dokázala len v noci a ako znášajúca sliepka je teraz zase iná, už sa odváži prísť ku mne opatrne aj do vzdialenosti možno pol metra
Tohle je moc hezké téma. Mě ptáci vždycky fascinovali, připadají mi o mnoho inteligentnější, než jim jsou lidé ochotní přiznat.
Ty rozdíly v povahách plemen slepic rozhodně jsou. Já teď dostala od kamaráda nádherného kohoutka fenixe a dvě slepičky, o slepičky jsem bihužel vlastní neopatrnosí přišla. Protože jsem nesehnala fenixky, koupila jsem narychlo dvě liliputky, ani nevím plemeno. Kohoutek jimi zcela zjevně pohrdá. Dokonce do té míry, že se včera radši kámošil se mnou , nechával se hladit po krku.
Kdyby jste někdo měl na prodej slepičky fenixe v okolí mělníka, tak ráda koupím😜.
Odpověď na příspěvek uživatele zvedavec z 18.11.2023, 19:05:14
Já jako dítě měla ochočenou slepici, běhala za mnou jak pes, nechala se pohladit, dokonce vzít do náruče…ale to je asi celkem běžné. Bylo mi určitě míň než 10 let a už tehdy jsem ji trénovala pozitivkou!😂 To znamená, že jsem odklápěla šutry, dlaždice atp. a ona si zpod nich vyzobávala tučné žížaly a brouky…
Tu slepici jsem měla na venkově u babičky. Jednou jsme přijeli, moje oblíbená kropenatka najednou nebyla a ke slavnostnímu obědu byla slepičí polévka…tak asi tušíte…😢 A mně to řekli až po obědě!☹️
Snažila jsem se vyfotit našeho Fénixe, no tak nějak se to napůl povedlo. Na první fotce je s původními slepičkami. Bohužel, těsně potom si je šel prohlédnout Gustav - houser, slepičky se lekly, vzlétly (nevěřila jsem, jak vysoko a rychle) a já je už nedokázala chytit.
Každopádně kohoutek je nádherný, slepičky mu budu muset sehnat. A Gusta nemá ani trochu výčitky.
