Chodský pes

Máme už druhou fenku. Je pozorná, hlídá, ale zbytečně neštěká, nevyštěkává. Jak moc by byla schopná zasáhnout nemám tušení. 

Na fb je skupina Chodský pes, kde se dozvíte spoustu věcí. A na www.kpchp.org jsou oficiální informace, přehled krycích listů, přehled vrhů, informace o zdraví a vyšetřeních povinných i doporučených a mnoho dalších informací včetně kontaktů na chovatele.

Ta poslední věta, to je otázka? Je bez otazníku…

Mrkněte na ten web, o zdraví a vyšetřeních se tam dočtete. I o povaze.

K dětem jsou výborní. Kdykoliv jsou připraveni si hrát, blbnout, a vydrží to dlouho. 

Jestli jsou ostří k cizím lidem? No, někteří jistě. Zvlášť za plotem. Určitě k vám běžný zloděj nevleze, pokud bude za plotem choďák. Ale co si pod tím “ostří” představujete? Nekompromisní tvrdý zásah se zneškodněním narušitele? Za to bych ruku do ohně nedala, na to jsou jiná plemena. Ale cvičí se s nimi i obrany. 

Jaká jsou povinná vyšetření nevím, ale obecně jako plemeno trpí na epku. Ale jako neznalec plemene to asi nemáte šanci zohlednit při výběru.

Asi ani jako znalec. KPCHP se snaží získat od majitelů každý rok informace o zdraví psů. A je jen na těch majitelích, jestli vše pravdivě uvedou. Na jedincích s epkou se samozřejmě nechová. 

Pokud dodáte psovi i nějaké procházky a výcvik.

Jen teda chodský pes pro mě vůbec není. Tolik labiních psů jsem potkala pak už jen u bílých švycarských ovčáků. Podle toho, co říkal Šusta, tak mívá na táborech nejvíce choďáčků a švýcarů.

Dá se vychytat i stabilní, klidný jedinec, ale dejte si na to pozor při výběru. A bez papírů bych do toho rozhodně nešla = to už je u tohoto plemene sebevražda. 

Já teda předpokládám, že tazatelka uvažuje pouze o psu s průkazem původu. 

Máme druhou chodku a ani jedna není/nebyla labilní. Je to akční a aktivní plemeno, které potřebuje práci, činnost, jinak si ji najde sám a to se majiteli většinou nelíbí. 

balu:

Já teda předpokládám, že tazatelka uvažuje pouze o psu s průkazem původu. 

Máme druhou chodku a ani jedna není/nebyla labilní. Je to akční a aktivní plemeno, které potřebuje práci, činnost, jinak si ji najde sám a to se majiteli většinou nelíbí. 

Jak píšu, oni tam jsou i vyrovnaní jedinci, stejně jako znám i vyrovnanou švýcarku (a tam bych řekla, že asi nevyrovnanější jedinci budou častější). jen bohužel znám i dost labilních psů a není to o špatné výchově. Prostě se něco nepovedlo ve výběru rodičů. To nebylo o nedostatku práce, nebo nudě. Naopak ti lidé chodili k trenérům a snažili se. Však i to, že si někdo zaplatí tábor u Šusty, který není zrovna levný svědčí o zájmu. 

Vím, že člověk na to “své” plemeno nerad slyší kritiku, ale jak to vidím poměrně často, tak už na to raději upozorním.Za mě je důležité na to při výběru myslet a hledat po vyrovnaných rodičích. Plus samozřejmě člověk může mít smůlu i v jinak vyrovnaném vrhu, tak na to myslet i při výchově a vyhledat včas trenéra, který dokáže hodně pomoci.

Ale určitě je super co píšete - potřebuje práci, takže zřejmě to nebude plemeno, kterému bude stačit hlídání na zahradě a bude potřebovat další aktivity.

Spíš bych řekla, že na jedincích s epkou by se nemělo chovat.

Měli jsme choďáka, už je to pěkných pár let co odešel, skoro ve třinácti letech. A byl to milionovej pes. Hlídání bral teda vážně. Za plotem pouštěl pěknou hrůzu. Když ale návštěva byla vpuštěna, akorát si ji očichal a z povzdálí vše sledoval.  Nikdy nikoho nekous (narozdíl od našeho jezevčíka). Na cizí psy si trochu dovoloval, ale po chvíli s nima lítal v pohodě. V rodině byl mazel.  Výcvik ho bavil i to pěkně rychle chápal, ale spíš poslušnost a aporty než kousání (na to jsou asi vhodnější jiný plemena). Kdyby měl na zahradě ale jenom tak hlídat, to by se nudil, pohyb teda vyžadoval každej den a uměl si o něj hlasitě říct, i dvěře se mrcha naučil otvírat a občas se rozrazili dveře a vtrhnul ke mě a jako by říkal jdeme ven. Dlouhá vycházka s aportováním to bylo jeho.  20km pochod úplně v pohodě. Jednou sem s nim dal i 42km a vypadal daleko líp jak já. Do takových osmi let byl k neutahání. Pak už přeci jen začal stárnout. Zdravotně na tom byl bez problémů. Za mě super pes. Nevim jak na tom jsou dneska zdravotně, přeci jen ten můj byl ročník 2002.

20km pochod teda tak jednou za dva měsíce sem s nim chodil, denně mu stačila hodinka, dvě a byl spokojenej.

Prý to není lovecký pes a nebude běhat za srnkami a zajíci. Můj byl asi výjimka, to jediný sem ho neodnaucil. Vím že je to moje chyba, ale prostě to pro nej bylo silnější než všechny povely, takovýhle utíkající zvířátko.

Souseda má už třetího psa v pořadí. Všichni bez rozdílu hodně a hlasitě štěkali. 🙂 denní procházky a aktivity jsou samozřejmé. 

Ne, chodský se jmenuje proto, že jeho předci, či spíše typ, pochází z Chodska. Jenom chození mu nestačí. Je potřeba jej zaměstnat, usměrnit jeho temperament a chuť k práci na ty činnosti, které jsou pro vás žádoucí - výcvik, sport, práce. Jinak je pes bude směrovat tam, kam se vám to nebude líbit - najde si činnost sám - bude ničit, může utíkat,…

Beruš:

Díky zlatí lidičkové. Vaše příspěvky mě jenom utvrdily že to bude ten pravý pes pro nás. Dlouhé procházky máme rádi a ne nadarmo se jmenuje chodský - rád chodí nebo pochoduje. Úprk za zvěří je asi dost o individualitě každého psa. Ještě jednou díky, Beruš

No, ono to pojmenování vzniklo údajně podle Chodů. Viz Psohlavci od Jiráska.

I když ve skutečnosti mají (měli) ve znaku botu. Vím od dítěte, které z této oblasti pochází.

Ale to je jedno, na charakteristice plemene to nic nemění. Je temperamentní a potřebuje pohyb, zaměstnání a výchovu. Znala jsem jenom dva - první v dobrých rukou a bezproblémový. Druhý nevychovaný a potrhal kozu.

Jako každý dlouhosrstý pes s podsadou líná hodně a musí se česat.