Krmím jen přes zimu (od mých narozenin do narozenin táty, tj. od druhé půlky října do začátku května). Pak už si myslím, že krmit není nějak existenciálně nutné. Rozhodně ne přímo, alespoň u těch, kteří mají zahradu. Pěstuju ptáčkům slunečnici a mák, nikdy neobírám keře do posledního kousku ovoce a jediné, co před nimi chráním, jsou kanadské borůvky, protože ty bych fakt ani neochutnala. Máme bez a ptačí jeřáb, brslen jsem teda zamítla, protože je jedovatý. Přemýšlíme nad svídou a hlohem. Nepoužíváme zbytečnou chemii, takže nějaké hmyzáctvo na zahradě máme non-stop, zjistila jsem, že zelí už prakticky pěstuju jen, abych chovala housenky pro ptáky. 🙂 Přes léto mi dává větší smysl pítko, případně koupátko. A zjara, jak uvidím první vlaštovku, jim děláme blátíčko na hnízda (pokud není blata všude dost, žejo). Nikomu nekážu, co má jak dělat - myslím, že různí lidé a různé podmínky nutně musejí vést k různým systémům příkrmů. Jasně, jsou věci, které jsou objektivně špatně, ale jestli krmit přes léto, to je opravdu otázka názoru a podmínek každého jednotlivce.
Brslen, tis…jedovaté, ale ptáci to můžou (nebo kvůli dětem?)
u nás momentálně je po lesích je i zbytek brusinek
moje růžičková kapusta, nejdřív housenky…denně obírání, pak jsem si libovala, že si v zimě budu trhat kapustičky dle potřeby, jako jsme to dělali doma, hm, srnky byly rychlejší, neměla jsem ani jednu kapustičku. Takže příští rok do mrazáku.
OT: JJ , dokážou i hlasitě držkovat a čumět na nás z pole, že už jsme měli vypadnout, protože si potřebujou k večeři okousat jahodové listy a heřmánek.
Odpověď na příspěvek uživatele Zrzavci z 31.01.2024, 12:10:42
Tím bez užitku myslím brslen. A užitek myslím pro nás, lidi, případně moje domácí zvířectvo. Zahrada přece má být pro nás všechny. Nehodlám na své minizahrádce pěstovat keř, který mi neposkytne, co potřebuji, když jiný druh splňuje očekávání lépe. Když si dám vedle sebe hloh (nebo třeba šípkovou růži) a brslen, tak vím přesně, co z toho má pro mě smysl pěstovat. A tis nebo zerav, to je pro mě už úplně zbytečná existence. Dává to stín a to je tak všechno. Opět - nikomu nechci valit klíny do hlavy. Maminka má jako předělovou clonu řadu zeravů a je spokojená. To je v pořádku. Já jen, že já bych tak spokojená nebyla. 🙂
Odpověď na příspěvek uživatele Verun z 31.01.2024, 13:17:26
To ne, ale prý se to dá jíst. Taky dělá přirozenou zvonkohru. A já ráda testuji nové věci (krom elektroniky snad všechny - jídla, rostliny, odrůdy, postupy…).
Odpověď na příspěvek uživatele Varaxi z 31.01.2024, 12:43:15
Jo tak, brslen, no jo, tak tam je to jiný než u břečťanu, to je fakt. Já se ptala proto, že mi bylo jasný, že to tak nějak máte “srovnaný” , zajímal mě tedy ten důvod. 🙂
. Já jsem si kdysi z brslenů udělala okraj jarního záhonu, protože se to dá dobře střihat, ale to jsem neznala malý tavolníky. Pravda, zahradu na chalupě máme obří, takže tam je miliarda jiných věcí, tak nemusím mít výčitky.
Odpověď na příspěvek uživatele Zrzavci z 31.01.2024, 13:50:02
Já pěstuji převážně to, co se dá spapat nebo nějak jinak využít. Na papání. 🙂 Z rostlin, které mají primárně jinou než papací funkci, mám jen šeřík a růži Louise Odier (už jsem viděla hezčí růže, ale opravdu krásně voní). I když i ten šeřík se dá zužitkovat na sirupy, že. Brslen to holt nesplňuje. Co s tím křákem, krom toho, že je hezký? Takových je dvanáct do tuctu. Stejně jako když mi kdosi daroval rododendron - hezké, ano, ale práce kolem s ohledem na nároky na půdu, neužitečné a navíc nepůvodní, proč bych to měla na zahradě vůbec mít? Šel z domu, jedna sousedka mu poskytla milující domov a snad jsou všichni spokojení. A vadí mi i ta jedovatost - synovci i neteř jsou instruováni, že všechny zralé plody (brambory nepěstujeme) na zahradě jsou jedlé. Máme bezpečnou zahradu, aby tam mohly děcka běhat víceméně bez dozoru. Jasné, schody, zídky, stromy a tak, to tam máme, stejně jako stadardní nářadí, ale opravdu ostré nebo motorové nástroje jsou zamčené v garáži, veškerou chemikálii máme doma v zamčených skříňkách. Bazén máme obyčejný nafukovací a vždycky tam s dětmi někdo je, obdobně když vytáhneme trampolínu. Studna je také zabezpečená. Pozemek je oplocený. My běhali jako děcka po zahradě a nikdo nám nestál za zády, ale když postavíte dítě z města na zahradu, opravdu nevíte, co bude zkoušet. A já nevím, pořád vidím rozdíl v tom, když si dítko zlomí nohu, protože poprvé v životě lezlo na strom, což prostě považuju za riziko toho, že jste dítě. Ale otrávit se? Já nevím, přijde mi to nějak jiné… Pěstuju papriky, boby a fazole i další jedovaté rostliny, ale děti vědí, že nemají ožírat záhonky. Hrášek, jahody a rajčata pěstuju na okrajích záhonků, aby byly od hrací plochy přístupné, ale dál nechodí.
Odpověď na příspěvek uživatele Varaxi z 31.01.2024, 14:35:30
Máte to hezky sestavený.
Rododendron taky pro mě není, krásně kvetou to ano, ale jako keř se mi třeba ani nelíbí, a ano, ničí to půdu.
My máme plochu zahrady na chalupě obří, takže tam je jak užitková část, tak ta okrasná, protože nás to baví. Jsou tam věci pro hmyz, trávy, bylinky a i to co se nám prostě líbí. Byla jsem ščatlivá, když se tam udělalo jezírko, protože se přištěhovaly vážky, Žofka Úžofka a kdyby nebyly Tali praštěná do hlavy, neodstěhovala by se ropucha.
Varaxi, moje řeč. Co není jedlé, to mi do záhonu nesmí, co já s tím, že. I ty okrasné lichořeřišnice jsou k sežrání 🙂 Akorát mi to nabourává potřeba mít nějaké truhlíkové kytky ke skokům jako dekorace. Tak se holt musím patlat s afrikány a petuniemi a co je to třetí… asi muškáty. A nějaké barevné kopretiny. Místo nich bych chtěla pořídit echinaceu… Tu pak můžu naškubat do čaje tuším.
Varaxi, moje řeč. Co není jedlé, to mi do záhonu nesmí, co já s tím, že. I ty okrasné lichořeřišnice jsou k sežrání 🙂 Akorát mi to nabourává potřeba mít nějaké truhlíkové kytky ke skokům jako dekorace. Tak se holt musím patlat s afrikány a petuniemi a co je to třetí… asi muškáty. A nějaké barevné kopretiny. Místo nich bych chtěla pořídit echinaceu… Tu pak můžu naškubat do čaje tuším.
měsíčky jsou taky dobré okrasné kvítí, hezky a dlouho kvetou. Dají se květy hodit i do džbánu s vodou a mátou… cizinci na konferenci to pili dost obezřetně…😄
Ahoj. Jak jste na tom letos se sýkarkama k a m? Už na podzim mi přišlo, že se jich tolik ke krmítku neslétá, teď mi jich přijde ještě méně. Slunečnice mi z krmítka skoro neubývá. Pozorování je ze dvou krmítek, Praha 9 a rozmezí Ml Bol a Nymb kraje u Benátek nad Jizerou. V P 9 mi přijde, že přestali létat i stehlíci.
Odpověď na příspěvek uživatele Ladd z 24.03.2024, 13:00:07
U nás naopak. A včera jsem byla na ornitologicko-historické vycházce. Kde zazněla informace - krmte stále. Pro drobné ptactvo je nejhorší březen a duben, co se týče zdrojů potravy.
U nás plno sýkorek,kosů,zvonků,strnadů,ale stále létají i brhlíci,strakapoudi,objevili se i čížci,kteří zatím moc nelétali a pěnkavy.Hrdličky,vrabci ani nemluvím.