většinou nasypávám až je sníh, nebo fakt mrzne-holomráz, na jaře lísky spálím, v paneláku mám za oknem plastovou misku od masa, tu zrecykluju, pak se mi ptáci u rybníků na jaře za odměnu postarají o housenky a mšice v sadu, už žádná slunečnice…
Odpověď na příspěvek uživatele Verun z 27.01.2024, 22:34:19
ale neutne, o tom se vede diskuze, obě strany se ohánějí "studiemi" Ale já to cítím takhle, ani nikomu nezazlívám, že v létě nekrmí. A např. Andrle sám sobě odporuje.
Navíc miluju pozorovat, když mi staří známí přivedou ke krmítku právě vyvedená mláďata. Všech 8 koňader z “naší” budky se vždy před soumrakem přilítlo dojíst před nocí…
Četné vědecké studie i terénní pozorování ale hovoří jinak. Je již prokázáno, že ptáci i přes intenzivní celoroční krmení dál sbírají stejné množství „přirozené“ potravy a mláďatům předkládají téměř výhradně živý hmyz. Krmítko využívají jen v nesnázích (což je bohužel velmi často) jako doplněk či záchranu. Není tedy důvod jim celoroční přikrmování upírat, krmení samo o sobě je i v jarních a letních měsících přínosné. Zejména pak kvalitní lůj, pomůže ptákům překonat krizové okamžiky při hnízdění. Například pokud se sýkorám v květnu vylíhnou holátka během chladného, deštivého týdne s nedostatkem hmyzu, krmení výrazně zvýší jejich šanci na přežití. Ne proto, že by je rodiče cpali lojem, ale proto, že se jím nacpou sami a nalezený hmyz pak mohou dát svým mladým. Kdo by si o tom chtěl přečíst více, tomu doporučím knihu Krmíme ptáky- ale správně. Jde o nejmodernější a nejobsáhlejší publikaci o krmení ptáků na českém trhu, a navíc veškerá tvrzení podkládá vědeckými studiemi, z nichž na mnohých se podílel i sám autor.
mně stačí, že vidím, jak si sami snižují dávky v krmítku podle počasí. Jen se trochu oteplí - a už sýkorky převážně slídí v borovicích… a do krmítka doletí výjimečně. Kosáci přehrabávají kompost a na vločky kašlou. Takže i když dokrmuji (zbytky z pytle) klidně i v pozdním jaře, nemám s tím problém.
Angličani krmí celoročně - všude mají plné válce oříšků a slunečnice - všude v parcích mají ptačí pozorovatelny… a nemám pocit, že by jejich malí pěvci byli degene…
Názory se liší - a myslím, že na obou je kus pravdy. Tak ať si každý vybere tu, které “víc věří”. Zdravý rozum a bez extrémů… Mimochodem i v té ornitologické společnosti se názory liší. Nic nebývá černobílé
Ronja s motejlem (neregistrovaný)28.01.2024, 09:07:40xxx.xxx.119.6
Přikrmuju většinou do konce května, kdy u nás bývá ještě zima (doma ještě topíme), předminulý rok bylo v srpnu asi 13 stupňů a celou dobu lilo - přikrmovala jsem.
Letos jsem začínala později, jednak jsem propásla koupi slunečnice a druhak byl podzim opravdu teplý, ale mám vysázeno několik rostlin slunečnic a opeřenci se na nich obsluhují. Brhlíci a sýkory využívají dřevník a stodolu, kde jsou pavouci a jinak pořád šmejdí v keřích, stromech, okolo jezírka, na bodlácích, atd. Tak si taky myslím, že nám nezlenivěli.
Za těch pár let jsem si všimla, jak se mění krajina v okolí, zatím ťukám, že nejsme hodně postiženi, třeba kůrovcovou kalamitou, ale přeci jen se těžilo víc, taky ubylo trnek, šípků…Do oblevy bylo sucho - museli jsme zvýšit počet pítek, louky bývají sečeny najednou... Zatím jsem ubránila “naší” cestu, kterou chtěla obec vyasfaltovat. Tak si říkám, proč těm tvorům trochu nepomoct, v zahradě necháváme starý stromy, přidali jsme budky, ptáci mají hnízda na trámech, všechny tyhle drobnosti hned využijí.
Máme z nich radost, měli jsme kamaráda rehka, sedával s námi na hamace, hopsal za psem. Byl to “náš” druhý odchov.
Odpověď na příspěvek uživatele Anonymní z 27.01.2024, 09:48:19
O tom, do kdy přikrmovat, je diskuze na exotech.
Kloním se k názoru, od začátku lidtopadu do konce dubna. Jednak hlavně kvůli přenosu nemoci na krmítku, aby mu ptáci nebyli vystaveni i v době, kdy se bez přikrmováni obejdou. A pak jde možna i o narušení bioritmu, jak píšete. Jeden zastánce celoročního přikrmování uvádí, že včasným přikrmováním si udrží ptáky i krmítka a ti neodletí na zimoviště. A to si myslím, že je chyba, měnit ptákům zvyky, jen abych se mohl dívat na ptáčky. Krmím je, abych jim pomohl, ne uškodil. Pozorování a radost z nich je až na druhém místě.
Odpověď na příspěvek uživatele Ladd z 28.01.2024, 10:18:21
Biorytmu.
A jak víte, že ta sýkorka na krmítku je zrovna ta naše, která neodletěla? Protože ji od léta krmíte. Třeba je to cizí, která k nám přilítla ze severu nebo východu.
Já začínám přikrmovat s příchodem nevlídného podzimního počasí. A s nástupem plného jara končím.
Odpověď na příspěvek uživatele Verun z 28.01.2024, 12:34:06
“moji odchovanci ” mají kroužek (3mm) stejný jako výst. zebřičky, hýlové, vrabci, jikavec…. atd nekroužkuju ale každý rok (zmeškám vhodnou dobu, nelezu jim tam víc jak 1x)
to se asi nepozná, ale sýkory jsou teritoriální a hlídají si zdroje..
Ale ne všechny přes zimu zůstávají. Některé táhnou do teplejších krajin a místo nich přilétají ty ze severu nebo východu. Zejména mladí ptáci mají toulavé “boty”. Což se zjistilo kroužkováním.
Odpověď na příspěvek uživatele kometa z 28.01.2024, 16:19:11
Plně souhlasím. Kritizoval jsem krmení ptáku z důvodu, aby třeba nemigrovali. Jasně, že pokud pták není označený, tak nevíme o jakého jedince se jedná. Už ale jen ta myšlenka, měnit jim zvyky, mi přijde zcestná.
Na jaře i přestávám krmit, aby se rozletěli k rybníku a k lesu a nevyváděli mladé v zahradách plných koček.
o víkendu jsem viděl velice zajímavé video, jak strakapoud na krmítku zobákem zabil, utloukl brhlíka lesního, který si přiletěl také pro své sousto. Video je z ČR a ukazuje nesmírný boj o krmení v zimě. Jinak mírný strakapoud dokáže zabít svým silným zobákem konkurenta.
Jj, u nás když strakapoud vlítne na krmítko, tak ptáci tichounce sedají na nejvzdálenější větévky a ani nenaznačují. Bývá na krmítku sám, max. že přijedou v páru.
o víkendu jsem viděl velice zajímavé video, jak strakapoud na krmítku zobákem zabil, utloukl brhlíka lesního, který si přiletěl také pro své sousto. Video je z ČR a ukazuje nesmírný boj o krmení v zimě. Jinak mírný strakapoud dokáže zabít svým silným zobákem konkurenta.
. Video je z ČR a ukazuje nesmírný boj o krmení v zimě
Tohle dokáže i koňadra s mnohem slabším zobákem. Na brhlíka by si teda asi netroufla, ale na vrabce ano.
Jsem bohatec- včéra jsme přitáhli dom další čtyřicetikilový pytel a za pouhých šest set. Díky zdejšímu fóru. Takže můžu fedrovat ptactvo doma i na chalupě. A ano už roky fedruju i v létě. Ne tak do plnejch, ale od momentu, kdy si tehdy udělaly sýkorky hnízdo v mým vysokým pařezu a já tak mohla krásně pozorovat, jak hnízdí a jak pak lítají jako blázni, když krmili to plný hnízdo, tak jsem šla a těm uštvanejm dospělcům jsem tam nasypala hrst slunečnice. A to byl fofr!! Proč by si nemohli při péči o mladý dopřát trochu něčeho zadarmo, no řekněte. My si taky rádi pohovíme, když máme hodně starostí, nebo ne? A pak jsem četla, jak ubývá hmyzu a došlo mi, že když oni si můžou dát takhle bokem zrníčka, zbude víc na mláďata.
