Zdravím🙂. Teď jsem v Ekolistu narazila na článek o přikrmování venkovního ptactva a trochu mě znervoznil. Sama sebe řadím mezi nadšené krmiče, letos mám na zimu nachystaný metrák slunečnice, velký pytel ořechů a 10kg lojových koulí a další dobroty. Lákám ptáky z širokého okolí k nám do sadu za vesnici. Tam navác mají spoustu ovoce, co sme nechali na stromech. Myslíte, že je to opravdu k jejich škodě?
Krmítka každý týden desinfikuju savem. Tkay mě překvapil nákres toho otevřeného krmítka , bez stříšky.
Přikrmovala bych podle toho, co odborník doporučuje. Však já vidím v těchto mírných zimách, jak slepice stále chodí hrabat žížaly do hnoje. Momentálně se mi vůbec u slepic nezvedla ještě krmná dávka z letní na zimní. Takže podle mě to dává smysl.
Zdravím🙂. Teď jsem v Ekolistu narazila na článek o přikrmování venkovního ptactva a trochu mě znervoznil. Sama sebe řadím mezi nadšené krmiče, letos mám na zimu nachystaný metrák slunečnice, velký pytel ořechů a 10kg lojových koulí a další dobroty. Lákám ptáky z širokého okolí k nám do sadu za vesnici. Tam navác mají spoustu ovoce, co sme nechali na stromech. Myslíte, že je to opravdu k jejich škodě?
Krmítka každý týden desinfikuju savem. Tkay mě překvapil nákres toho otevřeného krmítka , bez stříšky.
To je jako kdybych dala slepičí krmítko na sluníčko s tím, že UV bude stačit na desinfekci, aby mi ptáci na slepice nepřenesli žádné choroby 🙂
Já teda nekrmím, ale na desinfekci jakoukoli bych se vykašlala zvysoka, prostě jsou ptáčkové v přírodě, tak ať se snaží. Když se na jednom nahlodaném jablku vystřídá deset hejlů a ještě veverka s plchem, tak jim to opravdu nikdo desinfikovat nechodí.
taky jsem článek četla - nebudu se chovat jinak, než v letech předchozích. Na zahradě máme hodně ptáků - od střízlíka a králíčka, až po vrány šedivky… Sypu slunečnici do krmítek (dřevěných) a slunečnici a nějaké směsky různých zrní na zem. Lojové koule používám bez sítěk - a mizí rychle.
Zatím krmím od minulého týdne jen slunečnici (do krmítek i na zem)- a už tu byly sýkorky koňadry, modřinky, uhelníčci a moje oblíbené (celoročně v borovici poskakující) parukářky. Babka má zatím absenci. Lítá spousta brhlíků, kosáci, strakapoudi, zvonci, vrabčáci (domácí), hrdličky, straky, sojky i dlask a červenka už dorazili. Kromě pěnkav tu byl i jíkavec - už loni jsme měla pocit, že je někde v okolí celoročně. Lítávali v lednu - když byla velká zima tak v prosinci - a už druhý rok jsou již brzy na podzim. Je jich maličko (pár??) - ale jsou. Jo a podle hromady peří je jasné, že nadále ke strávníkům patří i krahujík.
Mě se teda ve výše uvedeném článku nelíbí už ta úvaha, že přikrmovat se nemá, neboť to tak příroda zařídila. Což je argument dost zavádějící, protože dnešní evropská krajina je té přirozené a přírodní dosti vdálená. V české krajině dnešních dní není dostatek příležitostí k uživení dostatečné populace ptactva, neboť většinu půdy máme zastavěnou, či zemědělskou, bez mezí a remízků, kde by byly plevele ptáky na zimu zásobící. Produkční rostliny se sklidí téměř beze zbytků, pokud se vysadí nějaké zelené hnojení, nemá šanci vytvrořit semena, protože ani v dnešních teplých zimách není dostatečně teplo na produkci semen.
K té dezinfekci - osobně krmítka nedezinfikuju, jen maximálně opláchnu čistou vodou. Pokud mi na krmítko naletí nakažený pták, patogen roznese i mimo krmítko - na větve stromů a keřů, zdi atp. Savo dle mého názoru ani není nejvhodnějším prostředkem, pokud bych chtěl použít opravdu něco, co rozpustí i tasemnici (to mám vyzkoušené), použil bych roztok Domestosu, ten alespoň tolik nesmrdí.
Hodně ornitologů krítka zavrhuje hlavně z důvodu přenosu ptačích neštovic, protože se na krmítku ptáci potkávají. Takže dezinfekce a hygiena je na místě. Fotky sýkory koňadry s neštovicemi si najdete na internetu, není to pěkný pohled.
taky jsem článek četla - nebudu se chovat jinak, než v letech předchozích. Na zahradě máme hodně ptáků - od střízlíka a králíčka, až po vrány šedivky… Sypu slunečnici do krmítek (dřevěných) a slunečnici a nějaké směsky různých zrní na zem. Lojové koule používám bez sítěk - a mizí rychle.
Zatím krmím od minulého týdne jen slunečnici (do krmítek i na zem)- a už tu byly sýkorky koňadry, modřinky, uhelníčci a moje oblíbené (celoročně v borovici poskakující) parukářky. Babka má zatím absenci. Lítá spousta brhlíků, kosáci, strakapoudi, zvonci, vrabčáci (domácí), hrdličky, straky, sojky i dlask a červenka už dorazili. Kromě pěnkav tu byl i jíkavec - už loni jsme měla pocit, že je někde v okolí celoročně. Lítávali v lednu - když byla velká zima tak v prosinci - a už druhý rok jsou již brzy na podzim. Je jich maličko (pár??) - ale jsou. Jo a podle hromady peří je jasné, že nadále ke strávníkům patří i krahujík.
fotky z let minulých
Já chci taky králíčka a střízlíka a parukářku!🙂 Neboli závidím.
Hodně ornitologů krítka zavrhuje hlavně z důvodu přenosu ptačích neštovic, protože se na krmítku ptáci potkávají. Takže dezinfekce a hygiena je na místě. Fotky sýkory koňadry s neštovicemi si najdete na internetu, není to pěkný pohled.
A že nám to ten ornitolog na vycházkách neřekl? Zapamatovala jsem si, že je fajn kromě tuku dodávat i bílkoviny - proto kombinuji lesknici se slunečnicí.
Na druhou stranu, lojové koule dezinfikovat nelze. A krmítko za oknem fakt nebudu drhnout Savem- neb UV záření je spolehlivá, levná a bezpečná dezinfekce.
Odpověď na příspěvek uživatele Anonymní z 14.11.2023, 08:16:13
Zrovna ty sýkory si vezmou na krmítku slunečnici a přelétnou si na větev, kde ji sezobou. Jak si představujete tu desinfekci? Pobíhat venku a rozprašovat do korun stromů a keřů kolem krmítka desinfekci?
Zrovna ty sýkory si vezmou na krmítku slunečnici a přelétnou si na větev, kde ji sezobou. Jak si představujete tu desinfekci? Pobíhat venku a rozprašovat do korun stromů a keřů kolem krmítka desinfekci?
Vě většina případů to tak je, že si vezmou semínko a odletí ale zase pravidlem to také není. Když je větší konkurence, jsou časté šarvátky mezi sýkorami a tam už je přenos rychlý. V podstatě ale stačí udržovat na krmítku pořádek a sucho, nemít tam plesnivé krmení. To na neštovice vliv nemá ale na zdraví ptáků ano.
Vě většina případů to tak je, že si vezmou semínko a odletí ale zase pravidlem to také není. Když je větší konkurence, jsou časté šarvátky mezi sýkorami a tam už je přenos rychlý. V podstatě ale stačí udržovat na krmítku pořádek a sucho, nemít tam plesnivé krmení. To na neštovice vliv nemá ale na zdraví ptáků ano.
Tak já žádnou šarvátku zatím nezaznamenala. Prostě přiletí jedna, druhá, třetí… Každá si vezme svoje semínko a odletí. Plesnivé krmení nemám. Naopak - nestačím doplňovat.
Odpověď na příspěvek uživatele kometa z 16.11.2023, 08:53:04
U nás je to hodně podobné. Kolem krmítka jsou 3 vzrostlé javory, jabloň a broskvoň, takže mají dost prostoru, kam si odskočit zrnko sezobnout a nehaštěří se.
Odpověď na příspěvek uživatele list z 16.11.2023, 09:22:55
Přesně tak. Já mám před (pod) oknem velký javor a velkou lípu, odkud všichni nalétavají. Kolegovi se to líbilo a zkusil to taky. Ale je přes chodbu, okno na druhé straně, bez stromů a tak to nefungovalo.
Takže se kochám jenom já.🙂 Zatím koňadry, modřinky, úpolníci, brhlík a dlask.
Odpověď na příspěvek uživatele kometa z 16.11.2023, 09:35:00
Tak to já to vyšperkoval a mám už 3 krmítka😀 Jedno ve stromě, jedno na tyči v prostoru mezi stromy a třetí na zdi, kde je široký přehled, to mají rády hrdličky😉
Odpověď na příspěvek uživatele kometa z 16.11.2023, 08:53:04
Tak u nás je to stejné.Krmítka máme dvě.Jedno zavěšené na ořešáku,jedno na tyči a hrdličky,zvonci,vrabci,strnadi se krmí na dvoře se slepicemi.Vzhledem k tomu,že na dvoře jsou 3 ořešáky,lípa,smrk,tůje a hned za plotem celý sad,tak se ptáci ani moc nepotkávají
