Byli jsme pocvičit trochu té poslušnosti, a tak ve mně hlodá myšlenka, že bych s Finečkem trochu poladila jeho ledabylý výklad některých cviků. Hlavní problém je, že mě cvičení nějak výrazně nebaví a většinu času mi nevadí, že si některé věci vykládá po svém … totiž hlavně aby u toho mohl být rozotmilý, žejo. Třeba takové sednutí u nohy vypadá tak, že cvik se provede, ale pes u toho panáčkuje nebo si poposedne dopředu, aby lépe viděl na pamlsky.
Tak si říkám, kudy bych měla jít na zpřesnění cviků. Je to o tom ho důsledně opravovat, ručně narovnávat zpět do správné pozice? Bylo by hezký, kdyby to pro něj nebyla otrava, a zároveň kdyby přeci jen pochopil, že někdy není vhodný čas na rozcapování se. Že některý věci by bylo lepší poctivě udělat než je stále uhrávat na roztomilost. Takové pochopení by se celkem hodilo obecně do celýho jeho fungování, a proto mě napadlo, že bysme na to mohli jít i přes zpřesnění klasických cviků z poslušnosti…
Jinak on má třeba moc hezký odložení, vydrží v něm i v náročných situacích. Takže nějaký smysl pro povinnost, pochopení, že je něco potřeba, toho určitě je schopen.
Tak v odložení výdrž umí, tož podobně postupujte i u jiných cviků.
On asi neví, co po něm chcete, myslí si, že “k noze” znamená přiběhnout a sednout si, ne zůstat sedět.
Naveďte ho do správné polohy a když ji zaujme odměnte víckrát. Fineček nebude vědět, kolik pamlsků z Vás vypadne 😊. Nejdřív to musí jít ráz na ráz, žádné zdlouhavé lovení dalšího pamlsku , postupně intervaly prodlužovat.
Fineček prostě musí vědět, že když hezky sedí u nohy, vydáváte pamlsky dokud neřeknete volno nebo jiný povel. Když začne být “ roztomilý” odměňování končí a zase si ho porovnáte .
No tady jsme zase o tý důslednosti…když budete na něčem důsledně trvat, že se to bude dělat tak a nejinak, tak časem se to prostě bude dělat po vašem. U mě je tohle sci-fi, neboť já jsem tvor nedůsledný..mimo teda netahání na vodítku, na tom si dlouhodobě trvám a neskákání na paničku…ale jinak je to děs a ve své podstatě mi stačí, když pes tak nějak funguje k mé spokojenosti.
Na druhou stranu…třeba Ginu venku nepoveluju skoro vůbec…mimo povelu “k noze” a to ani není povel, to je spíš pro ní info, že se teď půjde chvilku u nohy…a třeba “čekej”, když zastavím a potřebuju, aby taky zůstala stát. Toť vše… No ale když s ní přijdu k vetovi, tak nechci aby stála, takže tam přichází povel “sedni” ale zase…sice říkám sedni, ale je mi jedno, jestli si fena dřepne nebo ve finále lehne…hlavně že nestojí.
Prostě důslednost, no a přehlížet tu roztomilost….ale to je táááák těžkýýý…🤗
No důslednost.., ale hlavně psíkovi vysvětlit, co po něm chceme…
On nabízí různý chování, aby se dostal k odměně, prostě tápe a je přitom roztomilej 🤣.
Jsou pořeba dvě věci , zaprvé odměnit jen správné provedení a za druhý odměnit výdrž ( sedni znamená sedět ne si sednout ).😊
Vysvetlit psovi, co chci srozumitelne, to je ukol panecka. Jen dusledost nestaci. Je potreba se to naucit🙂
Me je v podstate jedno, jestli ucim psa valet sudy, rychle lehni nebo zavirat dvere.
Ale obecne moc nechapu, proc lidi deli pozadavky na povinne (privolani), poslusnost ( sedni, k noze) a zabavne triky - kdyz se bavit oba muzeme u kazdeho “cviku”
Ph:Vysvetlit psovi, co chci srozumitelne, to je ukol panecka. Jen dusledost nestaci. Je potreba se to naucit🙂
Me je v podstate jedno, jestli ucim psa valet sudy, rychle lehni nebo zavirat dvere.
Ale obecne moc nechapu, proc lidi deli pozadavky na povinne (privolani), poslusnost ( sedni, k noze) a zabavne triky - kdyz se bavit oba muzeme u kazdeho “cviku”
Já třeba dělím cviky na provozní poslušnost - tam mě vůbec nezajímá, jestli to psa baví a usmívá se u toho, ale taky je mi ukradené techniké provedení cviku (prostě v daný moment má být tam, kde chci aby byl a chovat se tam slušně).
A pak je cvičení, kde zase nerozlišuju jestli je to na BH, IGP3/ZVV3 nebo na ukázku pro děti do školky, a tam chci aby to byla zábava i pro psa, ale při současném technicky zvládnutelném provedení cviku.
Doron:No důslednost.., ale hlavně psíkovi vysvětlit, co po něm chceme…
On nabízí různý chování, aby se dostal k odměně, prostě tápe a je přitom roztomilej 🤣.
Jsou pořeba dvě věci , zaprvé odměnit jen správné provedení a za druhý odměnit výdrž ( sedni znamená sedět ne si sednout ).😊
..jak se odměňuje výdrž? provedení=odměna, aby si to pes spojil (nabídl chování, které já ihned odměním, aby pes věděl, že to je ono)
výdrž , např. v tom sedu odměním teda jak…
bulina je sproštěna předpisových cviků, protože má “průkaz invalidy” (jj i na hlavu)…umí ke mě, jako že přijde, sedne, jako že se po bulíkovsku rozvalí jako pes na hrázi, lehne, jako že skoro usne, štěká na povel, ale vyzkouší celý hlasový repertoár, přinese hračičku, pustí hračičku, ale stejně stále bacha na ruce🤣….na čekej zastaví., na ty budeš doma si jde lehnout do postele.
u nebožky erdelky jsme se snažila víc a ta věděla, že se řekne sedni a k propuštění ze sedu byl posunek nebo nějaké slovo…ale zase tak moc jsme to nějak po ní nechtěla, nějakou dlouhou výdrž, jen ta provozní poslušnost.
"výdrž , např. v tom sedu odměním teda jak…"
no prostě ne hned a to ne hned postupně prodlužuješ + platí, že pes je z povelu uvolněn povelem
Myslím, že u nás nastal problém, že jsem se spokojila, že pes to tak nějak provede, a že jako nevadí, že u toho dělá blbinky. Výdrž v povelu a čekání na uvolňovací povel, s tím pracujeme. Jen jsem byla moc benevolentní. Zkusím to vzít znovu a lépe … a vysvětlit mu, že například panáčkování do cviku “sedni” nepatří, i když je to přece skoro totéž 😀
písnu to sem - teď jsem přišla z lesa (před odpolední počítačovou prací, aby mi někdo moc nezáviděl 🙃 ) a při návratu k autu (Yoda už byl na vodítku) jsme potkali pracovní německou ovčačku. Před časem jsme ji viděli jako psí mimino - a už tehdy nás zcela nekompromisně chtěla sežrat… a oba páníci říkali, že bude ta jejich holka velká výzva… Teď jí může být tak půl roku - a musím říct, že opravdu (pán nás varoval dopředu, že bude štěkat) ne štěkala, ale řvala a strašila… dokonale předvedená zloba. Pán se jí snažil “ucpat” aportem - ale marně. Držel ji za kšíry - ale nic moc potkávačka - dokonce se Yoda neudržel a začal vrčet. Evidentně pracovně vedená, ale takový výlev agrese jsem snad neviděla. Je to normální?? A jak se s tím dá pracovat??
No popravdě ani nepamatuju, kdy jsem naposled potkala NO, který by byl neagresivní…. Tady bude asi chyba v socializaci nedostatečné nebo nepřizpůsobené temperamentu a povaze štěněte? Když už si pořizuju tak specifickýho psa, měla bych být připravná, že to bude náročné… tušit, kam a na koho se obrátím, aby se to nepokazilo hned na začátku.
Třeba napoví místní znalci ovčáků 🙂
Zpočátku dávám víc odměn rychle za sebou . Pes si sedne, dostane odměnu, dokud sedí další a další. Neví kolik jich že mě vypadne, jestli jedna nebo třeba čtyři. Naučí se v pozici setrvat, dokud nepřijde jiný povel .
Takže třeba při odložení vleže nejdřív stojím před psíkem a hážu odměny mezi přední nožky ( pardon, že pořád mluvím o Framíkovi v zdrobnělinách, on mě rozněžňuje 😅), pak udělám krok dozadu, vrátím se odměním, udělám to třeba pětkrát za sebou, pak ustoupím na pár metrů vrátím se odměním atd.., prostě prodlužuju intervaly ( a vzdálenost), jak píše hmn, až je z toho dlouhodobě odložení .
Jde do docela rychle .
“ale řvala a strašila… dokonale předvedená zloba”
nebo spíš odstrašovala a strachová agrese……?
“A jak se s tím dá pracovat??”
- viz trojúhelník stresu, F. Šusta
- učení klidového chování na podnět “pejsek” - práce se vzdáleností
a jo, jde to 😉
edit: “Evidentně pracovně vedená”….dle čeho tak bylo lze soudit? (😀)
Mě to normální určitě nepřijde . Přijde mi blbě vedená, ne pracovně..
Mě to dělá pes tak poslední dva roky neb měl špatný zkušenosti se dvěma psama a tím jak je na sebe přehnaně opatrnej, tak to vyustilo v toto. Dá se, jak píše hmn, ale je to na dlouhy lokte. Na FB je skupina Život s reaktivním psem nebo tak nějak se to jmenuje, je tam docela hodně rad a píšou tam lidi pokroky, ale obecně mám dojem, že takhle se přetočí jen labilní pes a náprava je těžká.
“že takhle se přetočí jen labilní pes a náprava je těžká.”
jojo, a jde to 😀😉
ale ta čubina mi nepřijde labilní - mě přijde opravdu “ostrá”. A to od těch devíti týdnů, kdy jsme ji potkali poprvé. Nechtěla jsem se vykecávat (ono to na úzké silničce - nahoru stráň, dolů stráň) jde v takový moment špatně… ale myslím, že s ní pracují. Jako maličká Yodu sebevědomě potkala a on byl velmi milý a opatrný… - a vzápětí ho seřvala s vyceněnými zuby… Dnes už jen hrozila…
dle čeho tak bylo lze soudit? (😀)
měla reflexní vestičku, kšíry a táhla za sebou stopku. Měli s sebou aport. Když jsme se k nim blížili, tak za aportem zdolávala ne příliš snadný terén. Vzorně předsedává… Prostě mi přijde, že s ní pracují. Určitě víc, než většina jiných. Jestli je to odpovídající její povaze a temperamentu, nevím…
Spis si s ni nevedi rady. Proto se pracak nema davat kazdemu, no…jsou rychli v uceni nesmyslu
Muj vovcak mel treba nerimerene reakce taky, jen to bylo zazehnano uz v naznacich, nesmi se to nechat rozjet. Ale ono to je o celem zivote se psem, ne ze resim jen a az problem.
Moji ohaři taky kdysi měli stopku,když se učili, taky zdolávali či zdolávají ne příliš snadný terén a vzorně předsedají - některý, některé spíš předsedají něčemu, co nikdo neví čemu 😀, ale to není pracovně vedený pes. To je běžně vedený pes.