Vaše zkušenosti s volným chovem jsou na dnešní dobu obdivuhodné a proto bych se rád zeptal jestli vůbec řešíte věkovou obměnu hejna, myslím tím vyřazování starších kusů a zařazování mladých nebo jestli toto probíhá zcela přirozeně a regulují to přirození nepřátelé.
Jsem teprve na začátku své vize. Volný chov holubů v mým podmínkách a krajině. O nějakém vyřazování není třeba přemýšlet. Příroda (zatím) reguluje tak, že spíše potřebuji něco dosnést. V mém případě to jsou samci. Rozhodně u mne nenajdete (bohužel) kusy pro výstavu. Několik jich v loňském roce vylétlo, ale jara se nedočkaly. Vždy si říkám, že ve městech žijí celá hejna a i přes zimní redukci od dravců nemizí. Proč by to tedy nešlo u mne na holubníčku. Třeba se mýlím, ale zatím se nevzdávám. Pokud si přečtete můj článek “Zdraví holubů a zoohygiena” vidíte, jak jsem řešil paramyxovirus a vedlejším produktem bylo polaření a posílení přirozené imunity. A z toho plynuly i kvalitní závodní výsledky.
Jsem teprve na začátku své vize. Volný chov holubů v mým podmínkách a krajině. O nějakém vyřazování není třeba přemýšlet. Příroda (zatím) reguluje tak, že spíše potřebuji něco dosnést. V mém případě to jsou samci. Rozhodně u mne nenajdete (bohužel) kusy pro výstavu. Několik jich v loňském roce vylétlo, ale jara se nedočkaly. Vždy si říkám, že ve městech žijí celá hejna a i přes zimní redukci od dravců nemizí. Proč by to tedy nešlo u mne na holubníčku. Třeba se mýlím, ale zatím se nevzdávám. Pokud si přečtete můj článek “Zdraví holubů a zoohygiena” vidíte, jak jsem řešil paramyxovirus a vedlejším produktem bylo polaření a posílení přirozené imunity. A z toho plynuly i kvalitní závodní výsledky.
Paráda, myslím že výstavní ambice vůbec nemusít mít a jsem zvědav zda se vám podaří dospět do rovnováhy že hejno se bude samo udržovat tak,že odchovy pokryjí ztráty. Ve městech mají holubi víc možností k úkrytu před dravci a také jich tam bude velké množství. Vesnický chov u lesa je asi něco neporovnatelného ale věřím že toho snad dosáhnout také lze. Dokáže vůbec holub po kterém letí dravec svůj boj ještě nějak vyhrát? Rychlostí mu neulétne ale zaletnout se někam ukýt zvládají?
Již jsem psal o letu českých čejek. Pokusím se o rekapitulaci. Mohu porovnávat české čejky s PH. Poštovní holub při útoku dravce se snaží využít své rychlosti a snaží se ulétnout a tak trochu i manévruje. U PH je proto dost veliká šance pro pernaté dravce k ulovení. České čejky jsou rovněž velmi dobrými letci. Často si i zakrouží, ale jejich let nebývá v semknutém hejnu kroužícím kolem holubníku, jako u PH. Reakce na nebezpečí (u čejek) podstatně jiná. Úprkem se schovat do holubníku, křoví a to co nejvíce při zemi. Tyto manévry dávají holoubkovi slušnou šanci na přežití. Nicméně, tuto vlastnost již v mnohých chovech českých čejek nenajdete-bohužel. Prostě je to jakási moje vize a možná chybná. Nevím. Pokud budu moci budu se snažit k této svoji vizi, co jejvíce přiblížit.
I já jsem přesvědčen že vaše vize je správná jen to chce správnou selekcí vybírat vhodné jedince, pokud možno z chovů které jsou také navolno. A pak samozřejmě možná i upravit okolí holubníku vhodnými doplňky - hustými keřy. Také nevím jak by fungoval dobrý hlídací pes, jestli by se třeba jej dravci zalekli.
A čas plyne a holoubátka z fotky na misce již létají. Jsou na fotce u krmítka s rodiči. Ze čtyř vylétlých holoubat je jedna ztráta-zatím. Další dvě nakroužkovaná ještě dorůstají, jsou plně opeřena a začínají opouštět budník. Udělal jsem korekci v předkládání krmiva. Ráno rozhoz po zahradě, večer dokrmení v krmítku ve voliérce. Dva samce, které jsem si přivezl z Prosečného od Petra Kopčila, jsou již zapáženi a zasedli ve zvlášním oddělení. Petr Kopčil chová také české čejky na volno v přibližně stejné nadmořské výšce a v podobně lesnaté krajině. Budu rád, pokud se je podaří usadit a pokud budou přežívat. I když bydlím vedle školky a školy, zašla mi na slepice liška. Dvě odnesla a při třetí jsem ji vyplašil. Nejen pernatí, ale i chlupatí dravci prosperují.
Kásné letní počasí přímo vybízí ke slunění. Tak i moji holoubci se “opalují” na trávníku. Zleva na trávníku je druhá generace po páru PHx česká čejka. Další obrázek, jsou jeho sourozenci. Křížení jsem provedl proto, že mi scházeli samci a z doneseného (asi 10 denního holuběte PH) byl samec. Bohužel, již nežije. Jak vidíte, čejší kresba se pomalu začíná prosazovat, i kyž značně nedokonalá. Znovu zdůrazňuji, že mi jde o přežívání holoubků v mých podmínkách a ne o standard. Holoubci od Petra jsou již v páru a zasedli. Z jediného páru českých čejek se vyklubalo jedno holoubě 19.6. Tento pár má druhé hnízdo
Odpověď na příspěvek uživatele jo012810 z 21.06.2024, 10:41:50
Bohužel , frekvence těchto příspěků, jasně ukazuje zájem o holuby, staří logicky vymírají, pro střední generaci je to nezajímavé, pro mladé, oblbnuté internetem .je to nesmyslné, p. Pokorný, řekl, že zatím není zákaz, chovat slepičáky, ale pro většinu národa, je stonásobné zdražení základních potřeb , nejen bytů, nájmů, energií, vody, léků, zrůdné, proto padá necikánská porodnost k nule, cíleně chybí veškeré potřebné profese,chovatelství. nejen holubářství,je nežádoucí, o holubech se nemluví, maximálně , jako o létajících krysách
Odpověď na příspěvek uživatele holubar z 28.06.2024, 11:58:12
Zdravím. Postřeh z mé strany, jako zájmového chovatele - třicátníka. Konkrétně chov holubů mě nikdy neoslovil z důvodů jeho specifik. Volný způsob chovu viz jo012810 považuju (z pohledu holuba) za ideál. Ještě jako kluk jsem prolézal na venkově holubník v pozůstalé stodole, v němž ještě můj praděda, zesnulý před mým narozením, prý choval holubi s volným výletem do krajiny.
Zároveň jsem skalní zastánce nutnosti absolutní zodpovědnosti, přehledu a kontroly majitele zvířat - chovatele. Ne jako třeba toulavé kočky, které mnohý “majitel” má a nemá, dle toho, v jaký moment se mu to hodí, rád by všechna práva leč žádnou odpovědnost.
Pokud nelze z mé strany zajistit, aby moji chovanci (kromě včel…) jakýmkoli způsobem byť jen v teoretické rovině, obtěžovali svými výlety okolí a cizí vlastnictví, a provozovaly nežádoucí návštěvy cizích pozemků, prostě do toho nejdu. Stížnosti, často oprávněné, nebudu řešit, respektuju soukromé vlastnictví. Nežiju na samotě uprostřed lesů, ani šikovně obkroužen hektary vlastních pozemků. Zůstávám u chovu a plemenitby slepic a hus, které prosperují na snadno vymezitelné části mého vlastního pozemku, a chovu terarijních zvířat.
Věc bych teoreticky mohl řešit stavbou prostorné voliéry, ale i ta je pro létavé holuby suboptimální. Jsou samozřejmě i těžší a málo létavá holubí plemena. Avšak, pokud bych už kdy uvolnil prostředky a čas na takovou kvalitní voliéru, zase pro “obyčejné” holuby by mi jí přišlo škoda a šli by tam zajímavější chovanci…
Pokusím se reagovat na příspěvky trochu s nadhledem. Doba se mění a to velmi překotně. Pamnětníků (chovatelů) ubývá. To je naprosto přirozené. Bohužel, chov holubů má svá specifika stejně, jako jiných zvířat. Co mají chovatelé zvířat společného? Je to zájem o přírodu (většinou), jako celek a hlavně, denní starost kolem zvířat je pro opravdového chovatele zábavou, relaxem. A právě ten denní styk, pozorování, anylyzování, třeba u holubů přináší hodně podmětů k přemýšlení. Dnešní doba moc neučí děti soustavnosti a dlouhodobému výhledu, ale chce okamžité výsledky a ne denní dril. Výjimkou jsou některé (dobře financované) sporty. Třeba takový sharingen v diskusi na drůbeži hodně předává ze svých zkušeností a to je dobře. Já se snažím na tomto DF seznamovat, potencionální zájemce, jak lze chovat holuby pro radost z volného letu. Je to jen pohled na to, co lze bez enermních nákladů. Jinak holubí plemena umožňují se realizovat (v jejich chovu) v různých podmínkách. Takže si může každý vybrat s ohledem na své stanoviště, sousedy, peněženku, čas atd. Jsem tak trochu optimista, že i holubaření úplně nezanikne s naší generací, ale bude mít asi jinou podobu. A tak to je se vším kolem nás. Držím palce všech chovatelům a holubářům zvlášť.
Odpověď na příspěvek uživatele jo012810 z 28.06.2024, 18:31:56
Velmi rád čtu vaše příspěvky, obdivuji váš přehled, bohužel, Váš optimismus nesdílím, je mi 70 let, v 10 letech , jsme byl nejmladší holubář, široko, daleko, to platí pořád, to mluví za vše, bohužel nemohu nevnímat , hrůzy co se na nás valí- grendýl, výměna zbytku bílých evropanů , za afrikánce, islámisty, odpadové jídlo, sadistické exekuce, tisíce, zákazů,restrikcí, odchod do důchodu, těsně před kremací, vyhazov z práce , bez udání důvodu, zrůdné rozdíly , v právech, příjmech nadlidí a socek,umělý dluh, je cíleně neřešitelný bubnování do sebevražedné atomové války, od převratu padl stát, armáda, ekonomika, soběstačnost v potravinách, světové školství, že by přežilo holubářství, je otázka, vím , že tyto moje blafy, sem nepatří, ale vše souvisí, se vším
Velmi rád čtu vaše příspěvky, obdivuji váš přehled, bohužel, Váš optimismus nesdílím, je mi 70 let, v 10 letech , jsme byl nejmladší holubář, široko, daleko, to platí pořád, to mluví za vše, bohužel nemohu nevnímat , hrůzy co se na nás valí- grendýl, výměna zbytku bílých evropanů , za afrikánce, islámisty, odpadové jídlo, sadistické exekuce, tisíce, zákazů,restrikcí, odchod do důchodu, těsně před kremací, vyhazov z práce , bez udání důvodu, zrůdné rozdíly , v právech, příjmech nadlidí a socek,umělý dluh, je cíleně neřešitelný bubnování do sebevražedné atomové války, od převratu padl stát, armáda, ekonomika, soběstačnost v potravinách, světové školství, že by přežilo holubářství, je otázka, vím , že tyto moje blafy, sem nepatří, ale vše souvisí, se vším
Rozhodně to nejsou blafy, ale objektivní pohled na současnost přes vlastní životní zkušenosti. Bohužel, lidstvo dělá stále stejné chyby a mezigenerečně jsou většinou zkušenosti nepřenosné. A ano, vše souvisí se vším. Tedy i současný stav chovatelství, potažmo holubářství. Na nás dříve narozených je se snažit přenášet to pozitivní do dnešní doby, co jsme zažili. Rozhodně nikoho nemůžu nadchnout jen lamentací. Vždy s oblibou říkám, že jsem vyrůstal za socializmu, ale s kapitalistickou výchovou (prvorepublikovou). Proto vím, že je třeba sdělovat zkušenosti, tak to dělalo mé okolí, z předsocialistických časů, abych si mohl porovnávat a vytvářet svůj “svět” a nepodléhal propagandě. A o to jde v každé době. Holubářství je nenáročný, ale zároveň i náročný koníček jen pro skutečné fandy. A proto věřím, že v nějaké podobě přežije. Je to obdobné, jako s chovem koní, než se stali vlastně “jen” koníčkem. A ptoto, nejen vy, ale všichni fandové si užívejme holoubků, pokud můžeme.
No nechci malovat čerta na zeď ale holubářství je odsouzeno k zániku ale celé chovatelství ne. Holubářství je dnes doménou hlavně voliér a proč mít ve voliéře nevýrazného holuba, když tam můžu mít pestrobarevné cizokrajné ptactvo. Takže za ten úpadek dost může dnešní snadná dostupnost exotů která před léty nebyla.
Pokud zažívá holubářství pokles mělo by to být vidět na výstavách. Těch je pořád dost s drůbeží atd. Ubývá na nich holubů nebo je stav stejný jako před lety?
Odpověď na příspěvek uživatele Anonymní z 07.07.2024, 18:24:48
Stav před lety a teď je nesrovnatelný. Už dávno se neodmítají zvířata na výstavy protože není místo v klecich… Tam kde se dříve vystavovalo ve stovkách kusů je dnes pár desítek. Vystavovatelé vesměs stále stejní dědici. Za čtyřicet let žádný posun k lepšímu, naopak
A čas plyne a holoubátka z fotky na misce již létají. Jsou na fotce u krmítka s rodiči. Ze čtyř vylétlých holoubat je jedna ztráta-zatím. Další dvě nakroužkovaná ještě dorůstají, jsou plně opeřena a začínají opouštět budník. Udělal jsem korekci v předkládání krmiva. Ráno rozhoz po zahradě, večer dokrmení v krmítku ve voliérce. Dva samce, které jsem si přivezl z Prosečného od Petra Kopčila, jsou již zapáženi a zasedli ve zvlášním oddělení. Petr Kopčil chová také české čejky na volno v přibližně stejné nadmořské výšce a v podobně lesnaté krajině. Budu rád, pokud se je podaří usadit a pokud budou přežívat. I když bydlím vedle školky a školy, zašla mi na slepice liška. Dvě odnesla a při třetí jsem ji vyplašil. Nejen pernatí, ale i chlupatí dravci prosperují.
Volně naváži na svůj příspěvek, abych popsal, jak se samečci u mne “domestikovali”. Při usazování jsem počkal až na snešení vajíček, abych oba páry nechal volně létat a usazení proběhlo bez problémů. Jeden holoubek (černý) má již dost opeřené holoubátko (druhé vejce se nevylíhlo) a nyní se připravuje k dalšímu hnízdění. Druhý (modrý, bělopruhý) také zasedl a dnes se mu vylíhlo holoubě a druhé vajece neoplozené. Snad se ještě do zimy podaří něco odchovat a doufám, že i něco přežije do dalšího období pro chov.
Hnízdění jim nijak neomezuji, takže když chtějí, hnízdí i v zimě.. letos, to bylo hódně špatné, když přes zimu je decimoval dravec a zbyl jen jeden samec….Ale o tom jsem psal.
Dobrý den, tak jsem konečně dokončil druhý, menší holubník pro výletky. Pštrosům se letos daří podobně jako loni, ale opět se potvrdilo, že co je nově koupené, není tak vitální jako "starousedlíci" a pár měsíců trvá něž se dostanou do kondice. Všechny 3 moje původní páry mají již odchováno po 10 holoubatech a to sezóna v holubníku na kůlu zdaleka nekončí. Holubice, kterou jsem koupil někdy v zimě a dal do páru s mým holubem, má teprve 3 holoubata. První 3 hnízdění měli buď čistá vejce nebo se holoubátka nevylíhla a uhynula ještě ve vajíčku. Koupený holub (opět letos v zimě) spárovaný s mojí holubičkou je na tom o něco lépe. Odchovali už 5 holoubat a zakládají nové hnízdo. Tady problém s oplozením nebyl, ale při prvním hnízdění vyházeli holoubátka z hnízda. Dravci zatím v pohodě, ztratili se jen asi 2 výletci. Možná je to tím, že u souseda hnízdí poštolky, které si na holuba netroufnou a jiného dravce sem nepustí, nevím. Holubi si občas zakrouží nad barákem, ale zdá se mi, že né tak často jako loni. Možná je to tím, že se u mě loni zastavilo 5 nebo 6 pošťáků, jeden se zdržel skoro měsíc a holuby mi rozlítal. Letos jsem žádného pošťáka nezaregistroval, a tak prosím Raspice, ať něco pustí🙂.