České čejky volný chov holubů i jiných plemen

nic z toho, nej je dobrá “okukovačka", aby si okolí mohli prohlédnout co nejlépe a když si vezmou ”za své" krbce je (mimo PH) v podstatě vyhráno

Anonymní:

Prosím, jakou zvolit taktiku pro usazování. Někdo protrhává letky nebo svazuje, to jsou správny postupy nebo jsou i “mírnější”?

Skutečně závisí i na plemeni, jak dlouho nechat zavřené. Pro létavá plemena je vynikající čas k vypuštění, když nasednou, ale není podmínkou. Rozhodně ničit letky je hloupost. Jak napsal lupus4, je dobré, aby se nové osazenstvo seznámilo s okolím, za pomoci osazovací klece. U mne na holubník navazuje malá voliérka a na vlet mohu připevnit osazovací klec(vis foto). Tímto si holubi okoukají okolí a běžný denní režim v okolí holubníku. Když jsem začínal s českými čejkami, měl jsem je takto zavřené 3 týdny. A když jsem je vypustil odpoledne nenakrmené, hnedle zaútočil jestřáb a tak došlo k honičce a poschovávání-někde. Na noc nebyl doma ani kousek. Postupně se ze 6 dorostenců dostavilo 5 kusů během týdne.

Anonymní:

Mnohokrát děkuji. Nejlepší je asi teda sázka na mateřský pud, který je nejsilnější. To jste měl smůlu s jestřábem hned při prvním vypuštění to je můj zlý sen.

Jak jsem psal, záleží na plemeni, jaký postup zvolit. U málo létavých stačí třeba jen pár dní nechat okoukat a je vyhráno. U českých čejek je nejlepší, aby byly co možná stále ve styku s přírodou, kde budou žít. Při usazování alespoň vizuálně. Jestřáb a krahujčí samice se (u mne) vlastně skoro denně snaží získat “sandný oběd”. Je fakt, že ztráty jsou a budou. Taková je příroda a každý si v ní musí “vybojovat” své místo sám. České čejky z volného chovu, mají zachované ty správné vlastnosti letu a při útoku se rychle poschovávat a unikat letem při zemi. Jiné je to třeba u pošťáků. Tam mají zafixováno, že je třeba rychle uletět a to bývá osudné. Někde jsem se zmínil, jak přes zimu jestřáb vychytal celý chov pošťáků. Proto chovatelé PH mívají holuby přes zimu zavřené a až do podzimu většinou vypouštětí jen na tréninky a i tak mají velké ztráty od dravců. Takže v klidu, nespěchat a počítat s nejhorším, aby skutečnost mile překvapila.

Nová zpráva z Podkrkonoší. Včera mi dravec (jen jsem jej zahlédl na mžik) chytil a zabil holubici z roku 2021 a to hnedle vedle voliéry. Je to pro mne citelná ztráta, ale život musí jít dál. Skoro přesně před měsícem jsem přišel o holoubě. Je to lekce pro mne i holuby. Jak se ukázalo sluníčko, začali více poletovat a asi jim “otrnulo”. Večer, krom holubice, chyběl ještě jeden kus. Asi se někde schoval a nyní je již na holubníku. Udělal jsem opatření. Holuby budu nějaký den krmit v krmítku ve voliéře a asi se budou více v holubníku.

Anonymní:

Čejky polaří z volně puštěných chovů, z voliér už i když mají možnost sedí na střeše. Vzpomínám když jsem měl polářící čejky jak daleko létali, domů se vraceli nízko mezi stromy, nikdy se žádná neztratila. Je to jako když se zavře do voliéry stavák a nebo když si vzpomínám na první návštěvu u holubáře v uzavřeným selským stavením kde lítali z jedné střechy na druhou. To byla nádhera.

Škoda, že pisatel píše v minulém čase. Můj záměr s chovem česdkých čejek se nemění. Cílem je hejnko volně létajích českých čejek, které bude polařit. Zatím jen “loukaří” na zahradě a u sousedů. Exteriér je pro mne až na dalším místě. A ano, čejky u mne nelétají ve výšce, ale spíše při zemi. Ale kroužit dokáží také, ale i při kroužení je jejich let hodně “vynalézavý”, co se týká změn směru a výšky letu. Tu zkušenost s jedinci z voliéry musím z vlastní zkušenosti potvrdit.

Anonymní:

To dokazete nejakymi kroky zmenit aby se z loukareni preslo na polareni?

Uvidíme, jak se zadaří. U pošťáků jsem prostě odebral krmítko, když skončila závodní sezóna a v přírodě byla hojnot. Tak během několika dnů přešli na polaření a polařili, dokud nebyla souvislá sněhová pokrývka 10 cm. U čejek jsem vždy ve vhodnou dobu nemohl být stále doma a tím pozorovat a potřebně reagovat, pokud by bylo potřeba. Doufám, že tento rok to dopadne. Jistě se o zkušenost podělím.

Čas kráčí a den se prodlužuje. Ráno je slyšet ptačí zpěv a na holubníku to celé ožilo. To je ta krásná doba, kdy holubi začínají pomýšlet na hnízdění. Pro mne snad nejhezčí z celého roku. I když krmím celoročně hodně střídmě, převážně ječmen, trochu pšenice, špetky prosa a do 10% dopřávám holubům směs pro chovné holuby (a to hlavně, když jsou holoubata), nasedl první pár českých čejek a další staví hnízda. Jsem spokojený, že se vlastně vše děje v souladu s přírodou. Jistě bych uměl připravit podmínky a krmivo tak, abych měl třeba vánoční holoubata, pokud by mi šlo o intezivní chov. Mím cílem není množství vyprodukovaných holoubat, ale hejnko odolávající predátorům a pokud to bude možné, tak i polařící.

jo012810:

Nová zpráva z Podkrkonoší. Včera mi dravec (jen jsem jej zahlédl na mžik) chytil a zabil holubici z roku 2021 a to hnedle vedle voliéry. Je to pro mne citelná ztráta, ale život musí jít dál. Skoro přesně před měsícem jsem přišel o holoubě. Je to lekce pro mne i holuby. Jak se ukázalo sluníčko, začali více poletovat a asi jim “otrnulo”. Večer, krom holubice, chyběl ještě jeden kus. Asi se někde schoval a nyní je již na holubníku. Udělal jsem opatření. Holuby budu nějaký den krmit v krmítku ve voliéře a asi se budou více v holubníku.

A i v únoru je další ztráta doma a to skoro na tomtéž místě. Bohužel, asi tak trochu moje chyba. Musím se učit, učit a učit.  Predační tlak je eneromní. Jestřáb je tu stále na číhané a já udělal tu blbost, že jsem opět začal krmit rozhozem po zahradě a tak vlastně donutil hladem holuby, aby se museli živit vyzobáváním v trávě a tím se plně nemohli soustředit na okolí a odneslo to další holoubě. I přes krmení ve voliérce se holubi občas prolétli, ale mohli se na okolí plně soustředit. Z toho pro mne vyplývá, krmit v krmítku ve voliéře, než přilítí vlašťovky. Uvidíme. Budu zkoušet a "bojovat".

Bohužel, další špatná zpráva 23.2. se ztratilo další loňské holoubě. Ne sice přímo evidentně na zahradě, jako předešlé kusy, ale již se neukázalo a tudíš bylo odloveno někým ve vzduchu. Uvidím…..

Když to vidím, jsem šťastný, že jsem uprostřed vsi v Polabí. Sic jsem musel holuby zavřít do voliéry a až časem zkoušet, co sousedi snesou, ale dnes si holubi lítají každý den a zatím beze ztrát. 

Jinak letos mi vydrželi dlouho bez hnízdění, většinou je pouštím na budníky už v lednu, letos až v půlce února, tak až teď usazuju poslední pár, tři staré páry obsadily budníky hned a už sedí na vejcích, nově spárovaní se na to teprve chystají, ale o to je zajímavější je sledovat. Už se těším na holoubata. 

Velký dík Jirkovi P., že velmi názorně nafotil a popsal, jak vyrobit, plně funkční a estetický holubník na kůlu. Věřím, že mnozí využijí jeho “návod” a oživí svoji zhradu a třeba přispějí i na  toto diskuzní vlákno svými zkušenostmi.

Jaro má svá kouzla a prodlužující se den. Bohužel, musím opět konstatovat, že mi chybí dnes 4 kusy na noc doma. Holoubci jsou sice ostražití, ale prolet je baví a tak nevím, nevím…Uvidíme, možná se postupně něco vrátí a jsou někde schovaní. A zajímavý je poměr pohlaví 3 kusy 1,0 a 1 kus 0,1.