Moji milí, poprosím vás o radu. Chtěla bych své nejlepší kamarádce pořídit k narozeninám štěně středního pudla, dlouho si ho přeje. Chtěla by psa, který nelíná, měla velškorgiho, který se vycvičil sám😊 a dožil požehnaného věku sedmnácti let. Není žádná velká kynoložka, ale je aktivní, milující a zodpovědná panička.
Moje otázky zní : je střední pudl vhodný pro středního začátečníka?
Jaká vyšetření by rodiče měli mít ? Něco jsem nastudovala, ale stejně bych ráda slyšela váš názor..
Je nějak určující barva? Pojí se některé dědičné vady s určitou barvou? Ať už zdravotní nebo povahové?
Napadá vás nějaká seriózní chovatelská stanice?
Kamarádka chce snadno cvičitelného psa, jako společníka na vycházky, na gauč i výlety šumavskou přírodou, ale nic extrémního.
Napadá vás ještě jiné plemeno, které by bylo vhodné?
Odpověď na příspěvek uživatele Doron z 27.10.2023, 20:31:00
Milá Doron, myslím, že pokud jste zakopla o mé příspěvky, pak určitě víte, že hnědý pudl neriskovat 😀 Stejně tak jsem slyšela, že (velcí) aprikoti na tom nejsou vždy nejlépe se stabilitou povahy. Kolem tu běhají ale tři červení střeďáci a jsou to úplní pohodáři. Za mě - jednoznačně černá. Střední pudl je pro začátečníka ideál. Není to úplný prťavka, ale dá se snadno unést. Je to pes tak akorát 🙂
Já bych šla přes stránky klubu chovatelů, dohledala si chovatelské stanice a napsala jim, zároveň sledovala plánované a očekávané vrhy.
Odpověď na příspěvek uživatele Doron z 27.10.2023, 21:12:28
Vícebarevného má tchyně. Trpasličí fenku. Chytrá jak opice, tchyni má omotanou kolem prstu. Krásný pes, jen rozmazlený až to bolí. Naštěstí je dost v kontaktu s našimi čubami a ty jí pravidelně vysvětlí, kde jsou hranice slušnosti 😀 Je zdravá jako řípa. Kdyby při aportování nenabourala do lednice, vidí veta jen při očkování.
Známá má už druhého stř. černého pudla = fenku. První byl pes. Když o něj přišli, asi po roce chtěli dalšího. Nemohli sehnat, nevím jaká je situace teď. Našli chovku, štěně za 25. Špatný skus, nesestouplé v. Podrobně se na vše vyptávali. Ch. na nic neupozornila. Hrozně moc psa chtěli, ale od seriozního ch. Psala jsem o tom na Fauně. Sehnali jinde … zdravou, povahově úžasnou, krásnou fenku.
Taky je nutné počítat s pravidelnou úpravou-stojí to čím dál tím víc a nedá se říct,
že z toho má pes radost. Kvůli tomu bych pudla nebrala (+ vytrhávání chlupů z uší)
Odpověď na příspěvek uživatele Doron z 27.10.2023, 23:14:08
Dělím se jen o to málo, co vím. Pohybuji se mimo výstavní kruhy, mimo klub, nemám fb (koneckonců, určitě existuje na fb nějaká pudlí skupina, tam by bylo asi dobré se přihlásit a všechny je důkladně vyzpovídat).
Vícebarevnou znám jen tu naší a tu bych fofrem poslala do polepšovny. 😂 i s paničkou. Takže na doporučení mám opravdu mizernou statistiku.
Za mě tedy jediná rada: nedejte jen na barvu, nedejte jen na barvu a zase nedejte jen na barvu. Není výjimkou, že barva bledne. Hnědá, červená - ty často obě ztratí do 5 let poloviny pigmentu, jsou to pak takové zaprané fusekle. To samé platí o blednutí fleků u vícebarevných. Ale stalo se mi, že jsme potkali v lese tmavě šedého střeďáka, ti lidé se ptali, kolik je naší Eliette a když jsem řekla, že šest, nevěřili. Protože i přes pár šedin je stále černá jak bota. Jejich tříletý pes vypadal vedle ní jako důchodce 🤣
Takže moje statistika: mám úžasnou černou, je to opravdu povahový poklad. Mám komplet vadnou hnědou, znám jednoho rozmazleného trpaslíka a za námi bydlí lidé s tím hnědým střeďákem, který je povahově poklad, ale nemocný až běda. Záněty očí, zažívání, kožní problémy. Všichni jsou s PP. Tak si vyberte 😀
No k tomu stříhání - záleží, co s ním bude nová panička vyvádět. Já holky stříhám sama a lidé se ptají, kam s nimi chodím. Investice do nástrojů cca 10 tis., ale mám dva husté králováky. Holky jsou už naučené u toho ležet, dokonce chrápou. Hladím je a jedu strojkem, obracím je opatrně jako těsto. Na stojáka už jen srovnám, co leze a nůžkami stříhám nohy od kolena dolů. Na uši je znecitlivující pudr, ale i tak jsou uši opruz, to má Rapotačka pravdu. Ale zase - trháme jen zdravotně, nikoli na výstavy, takže rozhodně ne každý měsíc.
I česání by nemělo být trápení. Já si sednu na zem, holky si dám mezi natažené nohy, hladím je střídavě rukou a hřebenem, žádné násilí, takže to trvá třeba hodinu. Je to ale můj kontakt se psem, není to něco, co je otravné a musí se to nějak přestát. Pes se na to trpělivě zvyká. Pomalu, s odměnami, láskyplně, žádné nucení a držení za nohu… Jednou - na začátku jsem hnědou vzala do salonu. Když jsem viděla ten tanec a pak i výsledek, bylo jasné, že tam byla naposledy 😀
Odpověď na příspěvek uživatele Rapotačka z 28.10.2023, 00:08:28
Ta úprava srsti by snad problém být neměla, předpokládám, že si pes zvykne, zvlášť když je střihač zkušený a šetrný ? A nedělá se to snad tak často ? Jak často se vlastně srst upravuje? Myslela jsem max jednou za čtvrt roku.., spíš za půl..
Peníze u kamarádky moc roli nehrajou, má jich dost.
Ale najít dobrou chovu, to bude těžší, proto hledám v předstihu..
Prateta měla bílou. Kousala. Ale to jsou vše opravdu jen pidistatistiky, dala bych na tu pudlí skupinu. Nechci tu sypat zavádějící informace. Stříbrné znam jen z dálky, oba co tu jsou, jsou bojácní.
