Téma na odlehčení. Jak je dobře známo kolem koní se pohybují hlavně ženy, kůň je zvíře vysněné řadě mladých holek. Čím je to že kůň jako zvíře imponuje hlavně ženy. Jsou i muži co pěstují lásku ke koním? Určitě ano ale proč v tak malé míře?
Protože ženy mohou lépe uplatnit svoje ochranitelské a pečovatelské pudy, kůň je zvíře útěkové, dneska už se s nimi nepracuje na sílu, ale spíš emotivně (taky je mezi lidmi daleko více krevnatých citlivějších zvířat), proto to táhne hlavně holky. Dokud jsou to malé holky, je to holt živý plyšák a jednorožec a zvíře pro princeznu, později se uplatní ty instinkty.
Dříve byl kůň zvíře pracovní, používal se při těžkých pracích, které vykonávali hlavně muži, a proto to byla mužská záležitost. A ještě dříve byl kůň výsadou bohatých a šlechty, no a hlavně válečný prostředek, takže zcela jasně opět mužská záležitost.
Vzhledem k tomu, že muži jsou zpravidla soutěživější a ambicioznější než ženy, najdeme jich daleko větší zastoupení ve vrcholovém jezdectví, než v hobby úrovni. Nadto stále jsou odvětví koňařského provozu, kde je potřeba síla a tvrdá dřina, a to jsou tažní koně do lesa a dostihy, oblasti, kde se pohybuje stále jen menšina žen. A řekla bych, že se větší zastoupení mužů přeci jen objevuje ve westernovém stylu než v anglickém, přeci jen pořád je více v kurzu ten Marlboro kovboj než vyelasťákovaný drezurista.
K tomu přistupuje dále to, že kolektivy v jezdeckých klubech a kroužcích jsou čím dál více ryze ženské, což mladé pány často odrazuje od účasti. Navíc jsou dostupné jiné sporty, které jsou spíše chlapecké, jako hokej, motokros…
Já znám tedy docela dost mužů u koní. Řekla bych že je to tak 70/30 oproti ženám. Není to moc,ale…..
Proč to tak je z mého pohledu - ježdění je dřina. Nevoní to,neposlouchá to,nedá se to zaparkovat v garáži. Chce to mít trochu citlivější povahu,vnímavost,mít schopnost se poprat s tím,že nebudu nejlepší a nejrychlejší.
Je spousty jiných “chlapských” možností,jak se ukázat a načechrat pírka 🙂,které stojí mnohem méně námahy.
Koně pro chlapy atraktivní v nějakém větším měřítku nikdy nebudou. Kovář a vet byli chlapi, ale jinak občas chlap je spíš doprovod manželky která je vlastníkem koně. Automaticky jak tam vidí chlapa, tak zcela nevědomky se stejně dal každý do řeči semnou jako s chlapem. A to samozřejmě ne o ženských věcech.
Popravdě pokud by se nějak podařilo překonat tu obrovskou převahu žen u koní, tak by mohlo i eventuálně jednou těch mužů být u koní víc. Notabene a teď se opravdu nechci nikoho dotknout, ale koně přitahují i trochu zvláštní druhy žen. Nebudu to tady rozebírat, nebojte se. 😀
Za nás se říkalo, že většina chlapů u koní jsou homosexuálové. Pánové, nic ve zlém, ale párkrát se mi to potvrdilo. Chlapi u koní jsem zaznamenala spíš ve westernu. A pak v dostizích, samozřejmě, tam kde se soutěží, jsou holt ambicióznější.
Odpověď na příspěvek uživatele Anonymní z 26.10.2023, 08:02:33
Je fajn že jste se inspiroval v jiném vlákně 👍.
Za mě z větší části hraje roli i výchova a vzor v rodině ( otec x matka). Když se bavíme o mladších dětech který dochází někam do kroužku.
A v pozdějším věku už poté fyziologické proporce ( standart). A v dospělosti jak fyz. proporce tak i to že v hobby sektoru je to nástroj jak si hýčkat ženu. Což muži imponuje i když dnes jsou i ženy které jsou dá se říct soběstačné ( finančně). Ale i tak většinu stravy a zázemí pro koně obstarává muž v dřívějších dobách určitě.
A za mě milovníci koní jsou i chlapy ale tak trochu skrytý ( správce areálu stájník a nebo Pepík z traktoru na statku).
A myslím si že dotaz psal muž. Takže jednou jsi sedněte ve špatně zvoleném oblečení na koně a další odpověď máte během pár cvalových kroků 😁. Proč si muž neoblíbil hned na poprvé jízdu na koni.
Asi to musí být v člověku už od malička. Mně se koně vždy líbili, ale nikdy jsem nijak nedostal ten nápad se k nim moc přibližovat. Pak jedna zcela náhodná nabídka návštěvy u koní a bylo to zpečetěno. Je pravdou ježdění pro mě představovalo zbytečnou komplikaci a nijak jsem v tom neviděl nic co by mi bránilo být u koní. Zamiloval jsem si velmi inteligentní kobylku CS jisté “známé” a tam začal můj příběh u koní. 🙂 Nelituji a nikdy ani nebudu.
