Znáte ty psí oči. Jak pes mrkne, že by prosím měl dostat pamlsek, když je tak hodný. A já vím, že i když jednou dvakrát odmítnu, na třetí nebo čtvrté kouknutí už odolat nedokážu a pamlsek poslušně vydávám. Takže proč to komplikovat, prostě se už většinou nesnažím odolávat ani napoprvé.
Kdo to máte podobně? Často si vzpomenu na něčí výrok z ifauny, že svému psovi nedokáže odmítnout, a utěšuje mě to, že jsem v pořádku 😀
A také - pes je v štíhlé kondici a stále ve fázi výchovně-výcvikové, takže mi přijde v pořádku podporovat jakýkoliv jeho příchod a snahu o kontakt. Až bude vychován a vycvičen, zůstane pro mě asi dostatečným argumentem to, že ho ty pamlsky prostě baví a má z nich radost 😄
Užitečné je zde ovšem i gesto “teď ti fakt nic nedám, jdi dopředu”, a to se pes naučil hodně brzy, ani nevím jak. To je taková nouzovka, aby se ze mě přeci jen nestal pouhý automat na dobroty.
A tak ve vaší fázi bych také neodolávala. Výhodou pamlsků je, že pro uspokojení této psí potřeby stačí i jen pidikousek mňamky.
Já to mám těžší. Neodolám Vořechovi, kdykoliv se rozhodne, že má deficit hlazení, mazlení. Což je velmi často. A hlaďte pejska “jen trošičku”, to nejde… Spratek rozmazlenej je to, dobře si mě vycvičil. 😀
Dávám na procházkách a nemám z toho velkou hlavu. Mám to jako Vy, jsme ve fázi výchovné, výcvikové. Beru to tak, že odměňuji pozornost vůči mně. Jsem ráda, že si mě hlídá, kde jsem. Malá si na vycházkách řekne tím, že přiběhne a začne na mě koukat. Často to spojím s nějakým povelem. Třeba pár vteřin k noze, nebo sedni, lehni. Pak pamlsek. A někdy to skončí “jen” pohlazením.
Přijde mi, že pamlsky jsou zbytečně poslední dobou démonizovány. Naopak za mě je to super motivace, která pomůže při výcviku i výchově. Já občas dám pamlsek jen tak, ale většinou psa nechám udělat nějaký trik či něco. Dostane sem tam něco na kousání. Žádost o něco máme natrénování předsednutím před požadovanou věc nebo přede mě. Pokud to jde, tak klidně danou věc či jídlo dám. Samozřejmě uberu na krmné dávce, ale jinak se nějak nebráním. Žijeme jen jednou a já chci, abychom měli oba ze života nějakou radost. 🙂 Nedávám jen pamlsky, když si pes vynucuje, to má smůlu. Počkám až se uklidní a sedne si. Do té doby prostě nic.
takže mi přijde v pořádku podporovat jakýkoliv jeho příchod a snahu o kontakt. Až bude vychován a vycvičen, zůstane pro mě asi dostatečným argumentem to, že ho ty pamlsky prostě baví a má z nich radost 😄 Užitečné je zde ovšem i gesto “teď ti fakt nic nedám, jdi dopředu”, a to se pes naučil hodně brzy, ani nevím jak. To je taková nouzovka, aby se ze mě přeci jen nestal pouhý automat na dobroty.
mám to naprosto totožně. Jakékoliv ohlášení odměním. Tím jak mám furt nějakýho nováčka, tak ti před ním příšlí na tom vydělávají - přeci nedám jen nováčkovi a ostaním ne.
Gesto máme taky. Občas zařadím i čistě naprosto bezodměnovou procházku. I pro svůj pocit, že psi poslouchají protože poslouchají a ne kvůli pamlskům.
Momentálně mám psa, který velmi rozlišuje, jaké pamlsky zrovna mám a podle toho maká, maká vlažně, nebo to velmi fláká. Což mě osobně dost sejří, ale tak k nám přišel a já nepřišla na to, jak to změnit. Dřív jsem měla ovčáky, ti zdlábli nárazově dva pytlíky piškotů za rok, když zrovna museli čekat u obchodu a poslouchali skoro na myšlenku. Spoustu věcí dělali úplně automaticky. A já si říkám…je to těmi pamlsky nebo je to prostě rozdíl mezi ovčákem a retrívrem?
Teď jsem zkrátka krmič. Co jiného zbývá, když mám osobnost, co poslouchá žaludkem 😀 a ano, dostane mlsku i za to, že se podívá. A to už dávno není “ve vývinu”🤣
Odpověď na příspěvek uživatele Zrzavci z 23.10.2023, 23:24:36
Dvakrát mu vyjde blbej pamlsek a vybodne se ti na to, mám to doma taky.
A když dvakrát vyjde supr dupr pamlsek, tak to už jako stačilo, snažil sjem se dost, zbytek si sežer sama a já si půjdu zatím užít nějakou zábavu a čuchat. 😀
Odpověď na příspěvek uživatele assil z 24.10.2023, 09:56:37
i to samotné čuchání lze využít jako odměnu. Pamlsek se střídá, pamlsek se může házet do vzduchu, aby byl uloven, házet do trávy, aby se musel hledat. Aby to bylo i se zásluhou a pro psa zase něčím jinak zábavnější.
Odpověď na příspěvek uživatele Thielli z 23.10.2023, 19:55:42
To nebylo myšleno tady, ale poslední dobou všude pořád čtu, že když psa odměňuje člověk pamlsky, tak to není ta pravá poslušnost, že pes musí makat JENOM na základě vztahu a i učit se má na základě vztahu a kdo to neumí, tak má k ničemu vztah. Že psi na pamlscích jsou jen feťáci, co čekají na dávku a tak.. Neříkám, že má pes dostat pamlsek vždy, nebo že by si neměl sednout i když nic nedostane. ALE… všeho s rozumem.
Odpověď na příspěvek uživatele Lily z 24.10.2023, 11:08:02
Lili - kašlete na to, mně je kupř. fučík, co kdo píše. Mně stačí vidět ščastlivý zakalený zrak naší bábrdle, kterak něco předvede a s výrazem - Je to taklenc dobře? čeká na tu dobrůtku. To je pro mě nejvíc.
To že mě ti psi dokáží poslouchat a dobře, bez pamlsku si prověřím při těch zcela bezpamlskovacích procházkách, při běžném provozu, doma v běžném provozu. A jinak je to o vzájemný radosti.
“To nebylo myšleno tady, ale poslední dobou všude pořád čtu, že když psa odměňuje člověk pamlsky, tak to není ta pravá poslušnost, že pes musí makat JENOM na základě vztahu a i učit se má na základě vztahu a kdo to neumí, tak má k ničemu vztah. Že psi na pamlscích jsou jen feťáci, co čekají na dávku a tak..”
a kde? tohle jako píše nějaký dobrý trenér psů? nebo kdo?
To nebylo myšleno tady, ale poslední dobou všude pořád čtu, že když psa odměňuje člověk pamlsky, tak to není ta pravá poslušnost, že pes musí makat JENOM na základě vztahu a i učit se má na základě vztahu a kdo to neumí, tak má k ničemu vztah. Že psi na pamlscích jsou jen feťáci, co čekají na dávku a tak.. Neříkám, že má pes dostat pamlsek vždy, nebo že by si neměl sednout i když nic nedostane. ALE… všeho s rozumem.
CHJO! Lily, to je občas kámen úrazu netové debaty, že dvojsmysly nejsou na první pohled rozeznány. Svým příspěvkem jsem myslela SVÉ pamlsky na dně zásuvky pracovního stolu. Co pracuji v kanceláři, devět z deseti žen má v posledním šuplíku vedle vložek čokoládu 🤣
Jinak - zrovna já jedu se psy na pamlsky neustále. Zkusila jsem omezit, zkusila jsem ty méně atraktivní a výsledek se záhy vždy dostavil - pokles motivace.
Odpověď na příspěvek uživatele Lily z 24.10.2023, 11:08:02
S minulým psem jsem jela určitou dobu bezpamlskově, on byl nežravec, tak to bylo i takový logický. Tehdy jsem taky věřila na to, že pamlsky jsou zbytečné a pes musí poslouchat prostě proto, atd. Jsem ráda, že jsem později změnila názor a pes se naučil pamlsky žrát a dokonce ke stáru i vyžadovat. Pro mě je to ulehčení, pro psa motivace a radost, prostě způsob, jak mu sdělit, že něco je správně.
U Finna mám dokonce pocit, že mi někdy tím vyžádáním pamlsku sděluje, že udělal něco fakt těžkýho, co se musí odměnit.
Odpověď na příspěvek uživatele hmn z 24.10.2023, 11:16:37
Ono jich je více. Jmenovitě třeba jestli znáte Stafordi a spol(Szekerés = snad to píšu dobře?), pan Goryl, který pravidelně dojíždí i do Brna. Plus hodně lidí dělající klasickou poslušnost. A setkávám se s tím i z řad běžných majitelů, kteří se v tom shlédli a samozřejmě taky chtějí, aby se pes učil jen na základě vztahu.
Jinak s vámi všemi souhlasím, že jsou pamlsky super věc a pes poslouchá, když se to dělá dobře, i bez nich. Ale poslední dobou to čtu už tak často, že je z toho člověku až smutno.
Jinak já si stojím za tím, že to co je odměna určuje pes a ne majitel. Některý je na žrádlo, jiný na hračku a další klidně bude makat za vlídné slovo.
Odpověď na příspěvek uživatele Thielli z 24.10.2023, 11:18:38
😀 To jsem neslyšela! 😀
Jinak jo, člověk to nesmí řešit, ale je mi to líto, protože to vidím čím dál častěji a přijde mi to jako kompletní nepochopení, že o čem to vlastně je…
Odpověď na příspěvek uživatele Zrzavci z 24.10.2023, 10:07:45
Ano, házení pamlsku do vzduchu nebo do trávy funguje skvěle doma, venku tak akorát vopruzelej pohled To nemyslíš vážně a když ho donutím povelem Hledej piškotek, tak teda jako dvakrát čuchne aby se neřeklo a splnil povel a Hele jsem nenašel, můžu už jít? 😀
Používání čuchání jako odměny teda nevím, to by znamenalo, že by si celou procházku nesměl čuchat a jen občas za odměnu, tak na to zas nemám nervy mu to udělat.
