Tak teď jsi mě úplně dostala - já se tu fakt tlemím!🤣
Představila jsem si, jak by lidi koukali, je tam odevšad vidět. Já jsem poměrně vyřízená z událostí a dnů minulých, obávám se, že bych se dost rychle zkárovala a pak se potácela ke vchodovým dveřím!😀
ALE: Přece jen jsi mě navnadila - mám asi v autě Frisco, tak to si tam možná vezmu. A už mlčím, tady je to o grofincích, pardon grifoncích.😀😉
přiznám se, že grofinek se mi líbí snad více, než grifonek…..😀
😀👍
Tak je pravda, že já pár sekund přemýšlela, o jakém že to plemenu je toto vlákno. Ale já mám momentálně fakt jakési mozkové zatmění.🙃
Měla jsem dva grifonky, matku a dceru, brabantice. Pohodové, ochotné, lehce se učily, byly zdavé a s tím dýcháním to není takové jak si všichni představujete.Zvládly všechno co jsem od nich očekávala.Temperamentu mají dost, ale tak nějak uměřeně..Ale samozřejmě že ve třiceti stupních horka nebudu se psem jezdil u kola.Každé plemeno má své hranice a je třeba počítat s tím že žádné se nehodí na všechno. Je dost grifonků se záchranařskýma zkouškama, agility s něma dělají taky, obedienci. Pokud chcete společenské plemeno, určitě neprohlopíte. Nevěřte lidem, kteří neviděli grifonka ani z rychlíku.
ještě přidám příhodu ohledně dýchání krátkolebých psů.Měli jsme kdysi mopsičku a čivavu. Bylo léto, hodně horko a holky lítaly po zahradě, honily se a hrály. Najednou čivava zkolabovala. Vzpamatovala se , ale hodně mě to tehdy překvapilo, protože bych očekávala problém spíš u mopse.