Suchozemská želva a mouční červi

Žloutek a červi ne. Živočišné bílkoviny jsou pro suchozemské želvy čeledi Testudinidae nevhodné. Vyjimecne snad můžete dát slimaka nebo žížalu. S těmi se v přírodě potká a pochutna si na nich. Ale zcela výjimečně.

Dobrý den, nemohu zcela souhlasit s chelydrou.

Testudo hermanni boetgeri, také T. hermanni hermanni, vykazují v běžném chovu zcela mimořádnou snahu vylepšit si svou vegetariánskou dietu čímkoliv co  i jen vzdáleně připomíná živočišnou bílkovinu. To platí zejména v jarním období kladení vajec, nebo intenzivního růstu. Můžete se spolehnout na to že cokoliv živého či mrtvého ve výběhu najdou a co jsou schopny “ulovit”, uloví a zbaští. To samé platí o jedincích A. horsfieldii (želva stepní).

O něco méně nadšení projevují zástupci Testudo graeca (želva žlutohnědá) a ještě vlažnější jsou Testudo marginata (želva vroubená). Ostatní méně obvyklé druhy nebudu hodnotit páč by to bylo mimo dotaz a u každého druhu je potřeba jiná. Snad jen obecně, čím větších rozměrů druh dorůstá tím je , zdá se, potřeba ž. bílkovin menší.

V mé praxi a v uvedených obdobích je proto uspokojení této potřeby zcela běžné tak jednou až dvakrát do týdne.

Ovšem, v jaké formě bílkovinu poskytnete je jiný problém. Žloutek ani moučný červ není zrovna nejvhodnější volba. Volte raději bílek (když už) a místo moučných červů jakýkoliv jiný hmyz a není to opravdu otázka vkusu ale výsledného, žádoucího  efektu.

Z méně obvyklých a možných uvedu například sušené rybičky nebo kočičí granule, také granulky pro štěňata jsou vhodné. Jen je potřeba dbát na priměřené množsví. Tři malé granulky, jedna rybička + to co si samy uloví bohatě stačí na týden pro dospělou želvu.

Samozřejmě není nad přírodní zdroje, žížaly, slimáčky, hlemýždě, housenky, brouky atd.

Nejsem si jistý, kdo to napsal, ale v jednom chovatelském článku Akvaria Teraria (budiž mu země lehká☹️), uváděl pisatel napadání ze strany mláďat Testudo (tehdy Agrionemys) horsfieldii společně chované scinky, přičemž šlo evidentně o predační snahy, ne pouhé pokusy ochutnat. 

Kočičí a psi granule nelze doporučit ani jako krmivo pro krmny hmyz, ikdyz vím že spousta lidí dělá opak. Nepřiměřeně zatěžují organismus zvířat, které je konzumují.

chelydra:

Kočičí a psi granule nelze doporučit ani jako krmivo pro krmny hmyz, ikdyz vím že spousta lidí dělá opak. Nepřiměřeně zatěžují organismus zvířat, které je konzumují.

přesně tak !

i mnohé granule “pro želvy” nestojí za nic 

cokoli vyrobené tepelnou extruzí je jen spečenina “čehosi” postříkaná umělými premixy a bez čehož se dá s klidem žít

moučňáci - hodně tuku , málo bílkoviny (svlečení)

to už je lepší malej slimák či šnek

Nepředpokládal jsem že bude potřeba se sem vracet ale zřejmě nic jiného nezbývá když se názory v tomto vlákně tak nečekaně rozdováděly. Takže:

chelydra - Kočičí a psi granule nelze doporučit ani jako krmivo pro krmny hmyz, ikdyz vím že spousta lidí dělá opak. Nepřiměřeně zatěžují organismus zvířat, které je konzumují.

Zřejmě jste dostatečně pozorně nečetl text na který reagujete. Nedoporučuji granule jako krmivo nýbrž jako možný doplněk, cíleně vyrovnávající deficit proteinů v obvyklé krmné dávce. Omezení množství a období kdy je něco takového možné a jednoznačně přínosné, je v textu dostatečně zdůrazněné. Já v tom prostě rozdíl vidím. Z mého pohledu je vaše negace podobná jako tvrdit že krmná sůl je pro jeleny jako krmivo zcela nevhodná protože nepřiměřeně zatěžuje jejich organismus.  Slovo “možný” zdůrazňuji protože jste si jistě v původním textu všiml že vždy když je to jen trochu možné preferuji přirozený původ doplňků stravy. To ovšem lze rozumně praktikovat pouze při chovu jedné želvy, případně malé chovné skupinky. Možné nepřiměřené narušení populací dlouholetým sběrem vhodných živočichů by jistě změnilo jejich zastoupení v okolní přírodě, takže hledat alternativu je vhodné. Zkráceně, rád potkávám šneky a žížaly na svých procházkách.

Připusťme možnost že bych se nad vaším názorem zamýšlel. V takovém případě bych vám byl opravdu vděčný za uvedení konkrétního, nejlépe na osobních zkušenostech založeného příkladu jak jste k němu dospěl. Je docela dost dobře možné že mé maličkosti uniká nějaký závažný důvod. Abych vám snahu oplatil, podepřu svůj názor tím že po zhruba padesáti letech a nejméně pěti po sobě následujících generacích středomořských suchozemských želv jsem nezaznamenal naprosto žádné “nepřiměřené zatížení organismu”. Celková kondice zvířat je z širšího pohledu zcela v pořádku. Za celkovou kondici považuji vzrůst v průběhu času, vitalitu dospělých jedinců, četnost a pravidelnost snůšek, včetně oplozenosti vajec a jejich líhnivosti v procentech a následné životaschopnosti mláďat. Snad jen dobu dožití jednotlivých kusů nemohu z pochopitelných důvodů porovnávat. Upozorňuji že svůj názor nezakládám na pozorování jedné, případně malé skupinky želv.

Pro úplnost, samozřejmě se chyby, někdy bohužel fatální, vyskytují. Nikdy jsem ale nepostřehl žádnou souvislost s granulemi.

Pokud budou vaše případné argumenty, týkající se suchozemských želv čeledi Testudinidae přesvědčivé, omluvím se vám. Do té doby je budu považovat za dojmy převzaté kdesi z internetu.

Tak jsem chtěl názorně demonstrovat jaký názor na proteiny mají samotné želvy. Někde mám video kde želva stepní urputně a úspěšně loví cvrčky v plastové přepravce kam jsem byl nucen ji na chvíli odložit. Nenašel jsem. Škoda, docela komické (pro cvrky tedy méně), páč to zúčastněným strašně klouzalo. Tak alespoň pár starých fotek k tématu. Co se stane když želva zelenavá potká ve výběhu hlemýždě a jak dokáže vybudit k akci okolo jdoucí soudružky.

Anonymní:

Prosím, je nějaký konkrétní důvod, proč by měl být zrovna moučný červ špatně? Proč by měla být ryba pro želvu vhodnější než červ? O kočičích granulích si tedy myslím úplně svoje a použila bych jen v nouzi nejvyšší… dekuji

Konkrétní, prokazatelný důvod se v tomto případě hledá, přiznávám, obtížně. Nejsem schopen vypsat zde přesně proč. Uvedu tedy alespoň toto. Celou dobu co blbnu s terarijními zvířaty je moučný červ považován za druhořadé krmivo, přesně v tom stylu “když je nouze nejvyšší a nic jiného nezbývá”. Rozhodně teda alespoň v mé sociální "bublině". Ze své zkušenosti mohu potvrdit pouze to že přílišné experimentování s m. červy vede například v chovu agam a chameleonů k nežádoucímu a výraznému ztučnění takto krmených jedinců. Proto možná je můj názor takový jaký je.

Ryba versus m. červ. Nejde nám přece pouze o proteiny. Jsem přesvědčen že taková rybka dokáže nabídnout daleko víc a v pestřejší formě včetně Ca v kostech. Nic na tom nemění ani fakt že jako potrava, byť doplňková, může působit rybka pro suchozemskou želvu podivně a nepřirozeně. V každém případě to však lze a jako náhrada pochopitelnějších zdrojů funguje.

Přesně tak. Zvířata po nich obecně tuční, nic moc extra z nich nezískávají, na překážku jsou u řady zvířat i “skelety”, což se občas někdo snaží obejít zkrmováním čerstvě svlečených červů. U jejich větších používaných příbuzných Zoophobasů, už kolují i historky umrcení krmených zvířat přímým poškozením trávicího traktu vlivem požírání jen pomačkaných, ale stále živých červů, kteří se pak dostali tam, kam neměli

Zdá se že jsem pominul zdůvodnit svůj názor na druhou část Gery-ho původního dotazu o vhodnosti vaječného žloutku. Takže doplním.

Přes nesporné kvality výživné hodnoty žloutků není vhodné jím vylepšovat krmnou dávku. Už vůbec ne vařeným žloutkem “na tvrdo”. Možná by se daly tolerovat zbytky syrového žloutku na podávaných vaječných skořápkách. Zdá se totiž že vařený žloutek je pro suché želvy těžko stravitelný, zejména v množství větším než malém😛. Následek rozhozeného trávení vidíte na foto č.1 a buďte rád že jen vidíte a necítíte. Na foto č.2 máte pro srovnání koukatelnější prdelku želvy, tak by to mělo vypadat vždy. Obě modelky jsou sice želvy vroubené ( T. marginata) ale jako informační foto stačí. Myslím že není třeba dodávat cokoliv jiného. 

Berte v úvahu že jde o demonstrační foto. Podobná situace může nastat z mnoha příčin. Z prosté kvalitativní změny potravy až třeba z úlekové reakce želvy se kterou náhle a pro ní nepříjemně manipulujete. Ono otočení “vzhůru nohama” nebo třeba prudká manipulace se želvou v ruce může být vnímána jako ohrožení protože tak rychlý pohyb želva zažije tak maximálně při pádu nebo při snaze predátora jí ulovit. První reakce bude obvykle vypuštění vody (ne moči, ta vypadá jinak) druhá pak vyloučení maximálního množství tráveniny bez ohledu na to zda je už stráveno nebo ne. Stručně, počůrá a pokadí vás. Už vidím že lze namítat "první úlekovou reakcí želvy je zatažení hlavy a následně končetin do krunýře. To je jistě pravda při obvyklém ohrožení, což jistě manipulace není. No a právě ta snaha o vyloučení maximálního množství může vypadat jako průjem i u zcela zdravé želvy. Proto je vždy nutné posoudit možný problém z co nejširšího hlediska, např. jak se želva projevuje nezávisle na těch bublinkách u kloaky, případné náhlé změny v jejím prostředí nebo zda výkal nějak mimořádně nezapáchá (žloutek) atd..

Tomu však obvykle brání snaha o zaškatulkování jevu do příslušné pohodlné kolonky a následuje řešení třeba neexistujícího problému různými ATB. Takže je třeba nezlehčovat ale ani nepanikařit ale uvažovat. Mimo jiné, pokud se problém vaší želvy opakuje, poskytněte jí možnost konzumace obyčejného dřevěného uhlí. Stačí zbytky z táboráku nebo pytlík dřevěného uhlí na grilování (klasického uhlí ne brigetky) volně rozhodit po výběhu nebo na hromádku. V přirozených lokalitách využívají želvy zbytky po místních požárech překvapivě často.

Když už tvrdím “uvažovat” uvedu i názorný příklad. Fotka č.1. malá želva žlutohnědá očichává se zájmem (želvy mají výborný čich) velký žulový kámen, fotka č.2 zdá se že ho dokonce chce sežrat nebo alespoň okousat. Mnoho zbrklých chovatelů si řekne “ta je ale hloupá o co se to snaží” a s přezíravým úsměvem si myslí něco o inteligenci. Vůbec neberou v úvahu hned dvě pravděpodobné možnosti proč to tak je. 1/ cítí třeba zaschlou stopu po hlemýždi nebo má snahu o vyrovnání deficitu Ca, což se v přírodě děje požíráním drobných kamínků vápence.

Na závěr a pro úplnost máte na fotce č.3 ukázku jak má vypadat zdravý výkal želvy. Velikostí se sice nehonosí, jde o výkal mláděte ale konzistence je i tak zřejmá.

A aby tady nebyl v průšvihu ten hlemýžď úplně sám tak jsem našel ješte i žížalí drama.