Jednou holky v lese seběhly do potoka vedle cesty, viděla jsem jen za travinami, jak radostně vrtí ocásky. Jsem popošla. Stály kolem úplně malinkého pruhovaného prasátka, čichaly k němu a zdravily ho.
Byla jsem najednou malinká jako to prasátko. Něžným, nejněžnějším hláskem jsem pudlíky přivolala a pak jsem dala sto metrů sprint za svůj osobní rekord.
Vyzkoušela jsem na základě zdejších doporučení svítící obojek. Jo, je vidět dobře.
No tak já svíticí obojek na Matěje mám, ale asi budeme muset vymyslet něco jinýho…už se přeci jen oproti loňsku zachlupatil a obojek v těch chlupech není skorem vidět.
Dejte pod svítící obojek nějaký šátek nebo široký obojek, co podrží chlupy pod svítícím obojkem, a bude 🙂 Lépe připevnit k sobě, aby svítící obojek z podložky nesklouzl do chlupů, oboustranně lepící páska nebo sucháč a tak 🙂
Dejte pod svítící obojek nějaký šátek nebo široký obojek, co podrží chlupy pod svítícím obojkem, a bude 🙂 Lépe připevnit k sobě, aby svítící obojek z podložky nesklouzl do chlupů, oboustranně lepící páska nebo sucháč a tak 🙂
Jo, myslala jsem na to…Mates má asi 4cm široký nylonový obojek, tak jsem si říkala, že ten svíticí protáhnu kroužky za který se připíná vodítko a uvidíme…kdyžtak to ještě nějak připevním na protilehlé straně.
Já se teda potmě nikde necourám, ale když už je větší šero a zaběhne někam dál ke křoví, tak v kombinaci s tím, že je defakto černý, tak kolikrát dost čumim, kdeže mám psa.
Tak dneska jsem venčila po tmě a zjistila, že největší problém není, že není vidět pes. Větší problém je, že není vidět, kde se mi vykadila. S hovínky se to má tak, jsou hnědá a spadané lístí má dost často tutéž barvu a Malina je expert na vyhledávání temných míst, kde vykonná potřebu. Já dneska na vodítku Malinu, přes rameno tašku s knížkama z knihovy, které mi sjížděly z ramene a Malina vždy zalezla do tmy a kadila, ta bestie kadila asi 7x, buď kadila 4x naprázdno a nebo jsem nebyla prostě úspěšná v nalézání. Já vždy musela vytáhnout mobil, svítit na bobek, abych ho neztratila kde je, u toho se pokoušela rozdělat ten příšerný pytlík, který skoro pravidelně zkouším rozdělat na druhé straně než bych měla, do toho mi sjížděla taška z ramene. Docela se divím, že jsem jí v tom hovně nakonec nevymáchala 🤭.
Ani mě nepřekvapí, až se začne říkat, že po městě chodí šílená ženská, co je vždycky zalezlá v tom nejtemnějším koutě a brble “Kde to do pytle je, kadila jsi vůbec? Debilní pytlík, do pytle, nejde to" … ano z tichého mumlání jsem přešla do docela hlasitého mluvení, jsem ráda, že jsem nakonec nezačala řvát na celý město 😄.
Odpověď na příspěvek uživatele Trickyvoo z 01.11.2023, 23:24:37
Ano!!!
V jedné ruce mobil s rozsvícenou baterkou, do toho nekonečná snaha rozdělat pytlík, přitom nenechat psa mezitím odejít do tramtárie, za chvíli se přidají ještě rukavice, které si člověk bude muset sundat… no nemáme to vůbec jednoduché!
A nejsou vidět dobroty, co bude chtít pes ulovit a sežrat, a že jich za tmy najednou je všude 100x víc než za světla 😁
Svítící obojek si pochvaluji, a to nechodím ani úplně do tmy.
A nemáte někdo tip na opravdu dobrý svítící obojek pro mega chlupatého psa? Ona nejenom,že je chlupatá ještě má ty chlupy dlouhé, takže většinou světýlko není vidět a tím jak je malá tak většinou svítí jenom slabě do chodníku. Mám světlo na vodítku těsně nad karabinou ať je ji vidět alespoň takhle.
Odpověď na příspěvek uživatele Trickyvoo z 01.11.2023, 23:24:37
jsem ráda, že jsem nakonec nezačala řvát na celý město 😄
🤣🤣🤣🤣🤣🤣🤣
Hluboce, přehluboce se omlouvám, milá Trickyvoo, ale po přečtení tohoto závěru se mi mnohem lépe cestovalo tramvají plný podivných lidí.
Říkala jsem si, že tohoto aspektu budu přesunem do divočiny ušetřena. Leč! S příchodem Bubrdle do naší rodiny jsem se po třech letech opět připojila k hledačům pokladů. Páč Bubrdle byla pravděpodobně celý život držena v režimu - vyčůrat, vykadit a dom, takže vyleze na zahradu, vytvoří louži a vzápětí i bobek. Což jako všichni víme, že v podzimní a zimní čas je prekérka i na trávníku, když je tma, natož v křovíčku, temných zákoutích a……….k tomu všemu se přidává i vrstva ořešákovýho listí, který teď není momentálně kdy shrabat, protože se dře na stavbě. O to lépe, že čokle máte tři a Bubrle je při vylučování extrémně rychlej tvor - průjem je proti ní pomalej. Takže musíte bedlivě dávat pozor a pak si místo označit - třeba zalejvací konví. Než se vrátíte napadá pár dalších listů a vy……hledáte. Je teda fajn, že oproti dřívějšku to mám víc na pohodu, nemusím se nervovat, že mi pes někam odejde a monitorovat okolí, zda není v blízkosti pes jiný potížistický, nemusím, jak píše keriton dávat pozor, jestli čoklid nevyužívá situace a nejde bufetit………. to mám výhodu, to je pravda, ale hledám a hledám často stejně intenzivně jako v tej Prahé 😀 . To jsem fakt netušila.