Odpověď na příspěvek uživatele Sardullah z 20.10.2023, 14:11:36
. A musím vstát, protože jemu už se spinkat nechce, už chce něco dělat…nebo minimálně, aby nebyl vzhůru sám…
Na tohle byl expert první pes, obešel celou rodinu, všechny vykopl z postele a když jsme mžourali u snídaně, šel spát 😂. Asi jsme byli na řadě s hlídáním nebo jak to myslel 😄.
Já mám náročnou práci, takže chodím s oblibou venčit po tmě i v létě. Používáme svítící doplňky – svítící obojky, postroje, přívěsky na obojky. Svítící doplňky zajistí, že je hafan dobře vidět – u LED svítících obojků je uváděna viditelnost až na 500 m.
Tak jsem na základě této diskuze zkusila parkrát jít ráno i do tmy. Nejdřív to bylo v pohodě, ale už napodruhé jsem najednou začala vzpomínat na to, kolik bezdomovců v téhle oblasti bydlí a jak moc ráda je potkávám i za bílého dne, natož kdyby se vynořili za tmy… 😀 Asi budu raději chodit do města 😀
Já se vyvenčila za tmy dnes. Nejdřív jsem myslela, že to zkusím do města, ale po silnici je to na nic a cesta přírodou je tam za tmy strašidelná, nebo na vypíchnutí oka (ale jednou jsme jí daly s kamarádkou ve dvě ráno - řádně přiopilé, to byla sranda a prokletí zároveň).
Ale dala jsem přírodu u nás, krom toho, že jsem z těch kopců slušně vyflusaná, tak jinak to byla paráda.
Zvěř potkávám samozřejmě běžně, ale tolik kolik jí bylo teď ne. Srny, zajíci ti jsou už trapní, daňci by byli taky, kdyby mezi nimi nesvítili dva albíni, dvě skupinky muflonů to vyhrály…to jsou takový trubky🙂.
Takže uznavám, že venčení za tmy až rozednění má něco do sebe.
Odpověď na příspěvek uživatele Ronja s motejlem z 21.10.2023, 07:42:29
Já mám tmu ráda.
V mládí jsem občas trempovala a chodili jsme i po setmění, později jsme jezdili koňmo - pravda, povětšinou s čelovkou, ale zažila jsem i nádherné vyjížďky v zimě - na sněhu (tenkrát ještě byl) a za svitu měsíce.
Já se vyvenčila za tmy dnes. Nejdřív jsem myslela, že to zkusím do města, ale po silnici je to na nic a cesta přírodou je tam za tmy strašidelná, nebo na vypíchnutí oka (ale jednou jsme jí daly s kamarádkou ve dvě ráno - řádně přiopilé, to byla sranda a prokletí zároveň).
Ale dala jsem přírodu u nás, krom toho, že jsem z těch kopců slušně vyflusaná, tak jinak to byla paráda.
Zvěř potkávám samozřejmě běžně, ale tolik kolik jí bylo teď ne. Srny, zajíci ti jsou už trapní, daňci by byli taky, kdyby mezi nimi nesvítili dva albíni, dvě skupinky muflonů to vyhrály…to jsou takový trubky🙂.
Takže uznavám, že venčení za tmy až rozednění má něco do sebe.
Srny, zajíci ti jsou už trapní
Tak u nás na loukách zajíci nee…resp. léta letoucí už jsem tam žádnýho nezahlédla, ale tak ty srnky…to už je fakty trapárna 😴😂….když jsem byla děcko školou povinné a jezdili jsme do školy v přírodě a tudíž dost toho prochodily přírodou, tak nám furt učitelky říkaly, ať jsme v lese potichu, že pak možná uvidíme srnku….a jo…jednou jsme stádečko zahlédly. A jakože “jéééééé…”
Dneska o ty “potvory” doslova zakopávám. Někdy mě i pěkně štvou, protože se rozhodnu, že to vezmeme směr severo-severovýchod…zatočím z cesty na louku…a když už mi výhled nezakrývá vegetace, tak zjistím, že se tam pasou dvě srny….no tak to otočím, po špičkách vycouvám, abych je neodehnala….a že teda zvolíme jinej azimut, tak to obloukem obejdu a tam jich je minimálně 5…..a když už teda najdu louku, kde žádnou zvěř nebudu rušit, tak cestou zpátky vyskočí srna s křoví a tradá přes cestu přímo nám před nosem…o blízkých setkáních třetího druhu, kdy si jdu po lesní cestě a z lesa vyjdou dvě srny, tak 10 metrů od nás a ne aby si řekly…"bože Mařka člověk se dvěma psy…dělej zdrháme"…ne ony se zastaví na tý cestě a stojí a čumí na nás….tak tam chvíli stojíme a čučíme na sebe…já teda v domění, že odklušou směr les….no a hádejte kdo nakonec odkluše…no já se psy opačným směrem…
Jéj, a to já teda vůči srnám vůbec žádný soucit nemám, když jedu na tom koni. Ony taky kolikrát jen stojí a čumí, místo aby někam běžely, to je nuda samozřejmě. Tak aspoň volám “kozýýýý, koukejte mazat!”, no co vám budu… ani se nehnou, když promluvím, tak řeknou “jo té tahle zase” a otočí se zadkem a pasou se dál.
O té, co nám bydlí ve výběhu ani nemluvím, ničí na co přijde (lichořeřišnice, jahody, mladé tykve, okousala mi i česneky!!!), láká tam srnce na souboje a na jaře se jim naše mladé jablůňky náramně hodí na drbání parůžků, už dvě jabloně rozdrbali, tam už rovnou volám, že půjdou na karbanátky, mrchy jedny.
Srny jsou skvělý výcvikový materiál - když člověku konečně dojde, že mají se psem problém se zvěří. Opravdu velmi spolupracující tréninkové pomůcky. Na oblíbené louce, máme “naše” srnky, skupinku holek a kluka, pár metrů od nás si klidně vyhřívaj pupíky.
Občas z toho mám výčitky, že to asi není správný, že takhle neřešej psa.
Jee, Buggyro, vzpomněla jsem si na Vás v obchodě, viděla jsem tam odpuzovač divoký zvěře - jistě vysoce funkční záležitost😁
Odpověď na příspěvek uživatele Ronja s motejlem z 23.10.2023, 10:04:40
Ronjo - to vypadá, že bude ten přípravek, co se dává s silnicím a dálnicím??? Myslíte, že to nefunguje? Přece by to tam nepatlali jen tak?? Nemám teda tucha, zda to funguje ten pachový ohradník, ale tohle není nějaká Noname firma, si myslím?? nevím. Ale částka není tak vysoká, aby nestálo za to to vyzkoušet?
Odpověď na příspěvek uživatele Ronja s motejlem z 23.10.2023, 11:41:26
Vím, od m. hospodáře, že třeba místním prasátkům jsou ty pachovky šumák (prý).
jo aha, tak to je pak jiná, když už to má někdo odzkoušeno v praxi. já zase od svého muže měla před pár lety informaci od kolegy myslivce, že výsledky celkem dobrý. Tak te´d jak to je, že jo 😀 .
Srny jsou skvělý výcvikový materiál - když člověku konečně dojde, že mají se psem problém se zvěří. Opravdu velmi spolupracující tréninkové pomůcky. Na oblíbené louce, máme “naše” srnky, skupinku holek a kluka, pár metrů od nás si klidně vyhřívaj pupíky.
Občas z toho mám výčitky, že to asi není správný, že takhle neřešej psa.
Jee, Buggyro, vzpomněla jsem si na Vás v obchodě, viděla jsem tam odpuzovač divoký zvěře - jistě vysoce funkční záležitost😁
Odpověď na příspěvek uživatele Zrzavci z 23.10.2023, 11:45:53
Zrzavci,
nevím, jaký konkretní odpuzovač používají myslivci. Asi je normálně funkční - pokud se mění tak, jak má.
Možná, že tady jsou prostě prasata zvyklá, že sice cítí mědvěda/vlka/tygra, ale nevidí je, tak prostě jdou. On prostě říkal, že nejsou blbý (prasata). Taky to může být, že jich tu dost přibylo a prostě se to jen nezvládá, nebo se to nezvládá tak často měnit. Nevím, netuším.
Odpověď na příspěvek uživatele Ronja s motejlem z 23.10.2023, 12:48:19
Jo s tím souhlasím, že prasata nejsou blbý. Je i pravděpodobný, že když zjistí, že se nic neděje, že na to dlabou. Těžko říct. Ono taky…. popravdě zase…. kde by v našich končinách prasata věděla, že tenhle smrad = se nebezpečí? Nemá je to kdo učit. Ale třeba to funguje jak říkal ten myslivec kolega mého muže, těžko říct. no. Já v tomhle nemám jasno právě. Ale kdybych byla na místě Buggyry, tak bych to asi zkusila. Neprodělám na tom boty, když to fungat nebude. a vzhledem k tomu, že to opravdu neprodává nějaká Noname firma, která do pytlíku narve klidně cokoliv, tak bych se nebála vyloženě podvodu a přistupovala bych k tomu, že za zkoušku nic nedám.
A co teprve srny zabijáci. To si tak jdete v klidu se psem a najednou z vyvýšeného křoví seskočí srna. Trajektorie letu je jasná, místo a čas dopadu se protíná s drahou psa, kinetická energie je ve prospěch několikanásobně více vážící krvelačné srny. Už se v duchu loučíte se psem. Naštěstí má rychlejší reakci a před dopadem srnky se bleskově zastaví. Srnka doskočí 10 cenťáků před psa.
Asi se často nestává, aby srna ve volnosti zabila nebo těžce zranila psa. Nechtěla bych, aby zrovna Bonnie byla ta rarita.
Odpověď na příspěvek uživatele sutrik z 23.10.2023, 12:56:59
Fíííha!
To já si jenom jednou spletla srnu, která na mě vylítla z vojtěšky. Cvičili jsme tehdy a po písknutí byla malá prodleva - byla jsem zvyklá na okamžitou reakci zrzavce (pes, jak se posléze ukázalo , vystavoval ve vojtěšce bažanta) - a když se tedy vyřítilo zrzavé zvíře přímo skorem na mě , dostalo vynadáno 😀 . Nevím, kdo byl víc překvapen,zda ta srna nebo já 😀
jojo, to se zkusí. My máme pozemek navíc obehnaný plotem, což je teda druhá bariéra. A když napustím pruh látky (stuhu), který propletu tím plotem od startu ke konci, tak by to mohlo být dost bariérové. A prasata naštěstí jen ryjí na hnoji, tak to ještě nějak zvládnu, pokud nezačnou chodit do centrální části výběhů. Ale tu srnku jsme nejednou našli válet se u koní v přístřešku! A srnky jsou blbší, tak na tu by to mohlo fungovat. Uvidíme.
A co teprve srny zabijáci. To si tak jdete v klidu se psem a najednou z vyvýšeného křoví seskočí srna. Trajektorie letu je jasná, místo a čas dopadu se protíná s drahou psa, kinetická energie je ve prospěch několikanásobně více vážící krvelačné srny. Už se v duchu loučíte se psem. Naštěstí má rychlejší reakci a před dopadem srnky se bleskově zastaví. Srnka doskočí 10 cenťáků před psa.
Asi se často nestává, aby srna ve volnosti zabila nebo těžce zranila psa. Nechtěla bych, aby zrovna Bonnie byla ta rarita.
U nás běžné, partička 3 srn, které mi úplně normálně skákaly na psy. Od té doby se jich pesani bojí a srnky nehoní. Nevadí mi to, stačí když občas potkají a pohoní zajíce.
U nás běžné, partička 3 srn, které mi úplně normálně skákaly na psy. Od té doby se jich pesani bojí a srnky nehoní. Nevadí mi to, stačí když občas potkají a pohoní zajíce.
A kde takové srny najdu? To by Malinu naučilo. I když mě by stačilo, kdyby neutíkaly. Neběhá to, není to zajímavé.