Dobrý den, jak to děláte s venčením vašich hafanů když třeba máte práci takovou, že s příchodem tady toho zimního období odcházíte do práce za tmy a z práce se vracíte taky za tmy. S čelovkou? Když nechci psa od pondělka do pátku šidit jen rychlovkami kolem sídliště pod světlama, ale chtěla bych mu aspoň jednou denně dopřát aspoň hodinu v lese, kde je ale tma jako v ranci, než dorazím ze zaměstnání. A navíc ten setmělý les a cesta mezi polema mě vzbuzuje trošku strach. E.N.
Já ve tmě do lesa nechodím. Za jasné noci se dá jít někde po loukách. Když je sníh, je to taky jiné, to je mnohem větší světlo i za tmy. Ale jinak venčím prostě v ulicích, ve městě. Naštěstí mám částečně flexibilní práci, takže kolikrát můžu jít ven už třeba ve tři odpoledne. A taky mám teď naštěstí psa, kterými procházka do města vůbec nevadí, je spokojený i v ulicích. Předchozí pes jednoznačně preferoval les.
Ikdyž jsme na vesnici za tmy chodíme jen po vsi nebo silnici pod světly.Do lesa nechodíme.Nechci plašit zvěř a ptáky.Na delší procházky chodíme o víkendech.Jinak si vymýšlíme hry doma.
U nás po tmě do lesa určitě nepolezu. Před měsícem se tu prý potulovala medvědice s medvíďaty. Taky jsem nad tím přemýšlela a naštěstí si v práci můžu upravit pracovní dobu, takže asi budu chodit o hodinu dřív do práce, abych mohla dřív skončit. Jinak feně nevadí ani vycházka ve městě, hodně značkuje, poctivě pročítá psi noviny, takže to zřejmě budeme nějak střídat.
V lese za tmy je méně nebezpečí než ve městě pod lampami 🙂 čelovku používám, jen když sbírám bobek (ve městě). Čelovka na mě jen upozorňuje. Já nevidím nic než svou výseč, zato jsem vidět na sto honů. V lese je mi příjemnější jít za tmy, po chvilce se člověk rozkouká a vidí celkem dobře, pokud tedy nejde hustou smrčinou. Jako mládě jsem dělala dobrovolného ochránce přírody a v lese v noci jsem chodila i přespávala. Je to všechno v hlavě. Tady v Praze lidé chodí běhat po asfaltkách do lesoparků, každý na hlavě reflektor jak v Holywoodu, všichni namířeno dopředu, nikoli pod nohy, je jim úplně jedno, že člověka na několik minut oslepí. Stejně bezohlední jsou cyklisté. Čím víc lumenů, tím lépe. Auta mají povinné potkávačky, cyklisté oslňují.
Toho lesa se nebojte. Je úplně stejný jako ve dne. 🙂 Začínejte po kratších úsecích, po širokých cestách, vnímejte sebe, svůj dech a zvuky zvířat kolem jen jako to, že se prostě po celodenním odpočinku rozpovídala. A myslete na to, že zvířata, pod kterými občas zapraská větvička, se bojí vás víc než vy jich.
Psisko ale samozřejmě musí být u vás, aby nerušilo zvěř, to jsem zapomněla napsat.
v přírodě se rozkoukáte - bez čelovky je to výrazně snazší. Jasně že neprolézáme hustníky - ale široká lesní cesta je bezpečná a přehledná, pokud vyleze měsíc, není co řešit. (pes ovladatelný nebo na vodítku je samozřejmostí!) Příměstská zvěř se nevzrušuje… je oprásklá dostatečně.
Mám výhodu akademické půdy - takže sice pes nemá nic jisté (každý den zcela jiný režim), ale nikdy není doma dlouho sám.
Po lesních cestách i cestičkách se i potmě dá chodit ( tedy k medvědům né ). Opravdu se rozkoukáte a když máte rozumného psa, spolehlivě vás vede. Teď se ale u nás bojím divočáků, je jich sice míň ( asi se odstěhovali do měst ), ale před pár lety ryli v lese a loukách v podstatě za chalupou - nestojím o ně z oka do oka, stačí vidět na 100 m.
Větší je šance, že mě sejme na silnici - i když osvětlené -bláznivý motorista, než že zakopnu potmě v lese. Nesmím ale hamtat jak na náměstí, ale opatrně našlapovat.
Zrovna jsem nad tím dnes přemýšlela, jestli si pořídím čelovku, protože v lese chodíme takovejma pěšinkama mimo hlavní cesty, přece jenom mám tři psy , tak nechceme lidi děsit.
Ale nenosím ji ráda, tak možná nějakou baterku malou, šikovnou.
A psi mají svítící obojky, každej jinou barvu , snad si to nebudu plést. Červenou dostane Gučák, ten je vychytralej a kdyby věděl, že ho nevidím, mohl by mít tendenci honit zvěř .
My ven musíme, po městě se s tolika psy neprojdu..
Odpověď na příspěvek uživatele Doron z 10.10.2023, 19:27:53
Mám čelovku, kterou používám na chatě, má i režim červeného světla. To není tak ostré a přitom osvítí cestu tak, že jeden nezakopne o každý kořen. Doporučuji.
Naštěstí se mě to netýká, do práce jezdím tak čtyřikrát, pětkrát měsíčně. Ty dny plánuju dělat krátkou procházku po polních cestách. S čelovkou. Nebojím se zvířat, ale myslivců. Tak aby viděli světlo.
Taky jsem čelovková. I kvůli myslivcům, chci být vidět, chodím kolem posedů. Čokle taky mají svítící obojky-2x žlutej a 1x červenej. TAkže když jdeme po loukách a oni tam blbnou, mají lidi přijíždějící z práce domů autobusem o zábavu postaráno. Jsme jak pojízdnej cirkus. Zůstávám na loukách, do lesa bojim. Bojim i prasat a tak si zpívám. Koledy, protože se blížej už ty Vánočky. Na konci adventu umí už každá místní srnka Jéžišku panáčku a další.
Chodím v otevřeném terénu kde to jde - pole, park a proluky se zelení mezi bytovkami, které jsou u nás neosvětlené. Baterku mám v kapse, hlavně kvůli sbírání bobků. Svítím si očima. Ona takhle u města asi nikdy nebude taková tma, aby se nedalo. Do lesa si netroufnu - samé svahy a kamení, tak akorát na zlomení nohy.
Stará psice mívala svítící obojek. Na mladou budu muset prozatím vymyslet nějaký zavěsitelný blikač. Na svítící obojek zatím moc rychle roste, každých pár týdnů by musel být větší.
Pro lidi, kteri zminuji, ze svetlo z celovky oslnuje, doporucuji celovku s cervenym svetlem 🙂 Neoslepuje ani vas, ani psa, ani kolemjdouci/jedouci, ale pritom vidite, kam slapete, a jste videni - neni zrovna prijemne, kdyz se vedle vas necekane z niceho nic zjevi clovek se psem. Navic rozsveci ocicka ostatnich obyvatel prirody, takze o nich ma clovek prehled 🙂 Ja mam tuhle z Dekace uz pres rok a super 🙂 Jo a pes nosi svitici obojek, i kdyz je za tmy pouze na voditku.
Nemám psa, jen koně. Ale tak prostě jezdím za tmy. V lese i po loukách, terény máme prošlapané, většinou potmě, ale na koni mám zapnuté blikačky kvůli zeleným kamizolkám, kdyby byl nějaký kritický zádrhel, tak čelovka s sebou ho odhalí (strom přes cestu). Neměla bych problém ani se psem v noci v lese nebo po lukách, psa vybavit blikačkama, pokud nemá přivolání, tak na stopovačku, a šlo by se. Výhoda tmy je, že člověk venku zpravidla moc nikoho nepotká 🙂 A takhle kolem té šesté večer ještě ani zvířata.
Ještě, když jsme u těch světélkujících zvířat, doplním sem zase jeden svůj “vývod”. U psů jsem nastavila - “co sám nerad, nedělej druhému”. Přišla jsem na to na kole, když jezdím v zimě. Vpředu mám bílé světlo. A když je puštěné v režimu blikačka, celou cestu jsem jak na pouti. Blikají odrazky zaparkovaných aut, blikají na mě dopravní značky, bliká trochu i silnice pode mnou. Sice jsem já lépe vidět pro auta, ale je mi to nepříjemné. No a pak se tak dívám na své čubiny, které mají na krku krásný, nový, extra výkonný blikací obojek, takže je hezky vidím… ony skloní hlavu k zemi a bliká jim tráva, bliká jim cesta. Když pak přiběhne k nim jiný pes, bliká i ten pes…
= blikání na svítícím obojku jsem holkám vypnula. Mají to puštěné nepřerušovaně. Sice musím častěji dobíjet, ale věřím, že kdybych se jich zeptala, co je jim příjemnější, odhlasovaly by mi to.
Výjimkou je návštěva města - to pes může, nebo když se přes den třeba kvůli počasí nedalo, nebo nějaký problém v břiše - ale pes vykoná, co potřebuje a otáčí to dom. Prostě o to nestojí.
Výhodou je, že jsme domácí, takže venčení do setmění se u nás stihne. Ve výbavě je svítící obojek + světýlko, baterka i reflexní pásek, který přidělám na vodítko. Taky je to o tom, že máme zahradu, když jsme ve městě, kde máme “letní” byt, tak samozřejmě venčím před večerkou, ale město je holt atraktivnější.
Přiznám se, že mi tenhle režim vyhovuje a jsem za tohle psí nastavení ráda. Počítám, že další pes nebude tak “dokonalej” a bude se to dělat, jak bude potřebovat. Budu chodit “bezpečný” okruh po cestě, panu mysliveckému hospodáři dám echo, kde chodíme, osvětlení budeme jak vánoční stromky, pes bude na stopovačce - na tohle jsem srab srabáckej. Prasátka poprosím o prominutí a setrvání v doupátkách.
Odpověď na příspěvek uživatele Thielli z 11.10.2023, 07:37:43
No jasně! To je důležitý bod tohleto. NEBLIKAT. Nikdy jsem neodhalila účel blikání, asi jak píšete, je to lépe vidět, ale to mi osobně vlastně nikdy nepřišlo - stálý zdroj světla mně osobně přišel vždy bezpečnější v tom smyslu, že je to vidět furt. A další důležitej bod, který se marně snažím implementovat do hlavy druhého majitele psů 😀 - že jim nemá svítit do gezichtů svojí čelovkou. Já jí teda nosím spíš v ruce, právě pro tenhle důvod.A taky přes ni blbě vidím, když ji mám na makovici.